Úvod
Historie
Základní pojmy
Zemětřesení
Tsunami
Vulkanizmus
Svahové pohyby
Požáry
Ostatní
Literatura
Odkazy

 

Přírodní katastrofy a environmentální hazardy

multimediální výuková příručka

Tsunami 2004

Vznik a postup tsunami
Postižené země a počty obětí
Člověk a tsunami 2004
Počítačové animace

Tsunami, které vzniklo 26. prosince 2004 v Indickém oceánu, je asi největší přírodní katastrofou moderní historie. Vlny byly způsobeny zemětřesením o síle přesahující 9,0 Richterovy škály, které pohnulo mořským dnem západně od ostrova Sumatra v délce asi 1200 km. Tsunami zasáhlo nejen oblasti v Indickém oceánu, ale jeho účinky byly pozorovány i na pobřeží Jižní Ameriky nebo v Arktidě. Celkem si tato přírodní katastrofa vyžádala přes 220 000 obětí na životech.

Obr. 1: Oblast Indonésie zničená tsunami 2004 (zdroj: http://www.tsunami2004.net).

Vznik a postup tsunami

V čase 00:58:53 UTC (07:58:53 místního času) dne 26. prosince 2004 vzniklo v oblasti asi 160 km západně od ostrova Sumatra gigantické zemětřesení, jehož síla překročila 9,0 Richterovy stupnice. Někteří seismografové dokonce uvádějí magnitudo M = 9,3, což by znamenalo, že se jedná o druhé největší zemětřesení zaznamenané v moderní historii (po Chile 1960 o síle otřesů M = 9,5). Ohnisko otřesů se nacházelo v hloubce asi 30 km pod hladinou moře.
Zemětřesení bylo obrovské i z geografického hlediska. Celé se sestávalo ze série otřesů s ohnisky ležícími podél východního okraje Indicko-australské desky v celkové délce asi 1200 km (obr. 2). Za normálních podmínek je pohyb této desky asi 6 cm za rok, při kterém dochází k její pomalé subdukci pod desku Pacifickou. Nyní se ale oceánská kůra náhle posunula ve zlomové zóně o celých 30 m. Následkem toho se dala do pohybu voda o objemu asi 30 km3. Zvlnění této obrovské vodní masy následně způsobil tsunami o výšce asi 60 cm , která však v přímořských mělkých oblastech vzrostla místy až na 30 m (oproti normálnímu stavu).

Obr. 2: Série ohnisek otřesů, které způsobily tsunami 2004 (zdroj: http://www.usgs.gov).

Vzhledem k severo-jižnímu protažení zlomové zóny (zdrojová oblast tsunami) postupovaly dlouhé vlny především ve východo-západním směru (obr. 3). To vysvětluje, proč území Bangladéše, nízko položené na pobřeží Bengálského zálivu, bylo postiženo mnohem méně, než vzdálené africké Somálsko.

Obr. 3: Animace pohybu tsunami 2004 z ohniska u ostrova Sumatra (zdroj: http://www.wikipedia.org).

V důsledku vzdálenosti jednotlivých zemí se následky katastrofy neprojevily všude ve stejném časovém intervalu (obr. 4). Vlny tsunami zasáhly nejdříve přilehlé ostrovy Indonésie (do 15 min) a za hodinu a půl dorazily na břehy Srí Lanky a východní Indie. Thajsko, ač blíže k epicentru, zaznamenalo nárůst hladiny až za dvě hodiny, neboť postup tsunami byl zpomalen v mělkých vodách Andamantského moře. Do Somálska dorazily vlny po sedmi hodinách. Vzestup hladiny (asi 1,5 m) zaznamenaly ještě po 16 hodinách oblasti na jihu Afriky vzdálené 8500 km od ohniska zemětřesení.

Obr. 4: Průběh postupu tsunami 2004 v Indickém oceánu (zdroj: http://www.ngdc.noaa.gov/).

Postižené země a počty obětí

Tsunami 2004 bylo největší katastrofou svého druhu v historické době. Pro srovnání zahynulo následkem tsunami po erupci sopky Krakatau v roce 1883 asi 36 000 lidí (zhruba 1/8 obětí z roku 2004). Vlny zasáhly nejen země ležící na pobřeží Indického oceánu. V osudnou dobu bylo v oblasti mnoho zahraničních turistů z Evropy (hlavně Švédsko a Německo) a Austrálie. Státy nejvíce postižené následky tsunami zahrnují Indonésii, Srí Lanku, Indii, Thajsko, Maledivy, Somálsko, Barmu a Seychely (obr. 5).

Obr. 5: Hlavní státy postižené účinky tsunami 2004 (zdroj: http://www.wikipedia.org).

Celkový počet obětí je těžké stanovit. Původní odhady uváděly asi 283 000 mrtvých, později bylo toto číslo sníženo na zhruba 230 000 lidí, z něhož 43 000 tvoří pohřešované osoby. O střechu nad hlavou přišlo celkem přes 1 milión obyvatel (tab. 1).

Tab. 1: Počet obětí, pohřešovaných, zraněných a lidí, kteří přišli o střechu nad hlavou v důsledku tsunami 2004
(zdroj: http://www.wikipedia.org).
Země Oběti Zranění Pohřešovaní Bez domova
Potvrzeno Odhadováno
Indonésie 130 736 167 736 - 37 063 500 000+
Srí Lanka 35 322 35 322 21 411 - 516 150
Indie 12 405 18 045 - 5640 647 599
Thajsko 5 95 8212 8457 2817 7000
Somálsko 78 289 - - 5000
Barma 61 400-600 45 200 3200
Maledivy 82 108 - 26 15 000+
Malajsie 68 - 69 75 299 6 -
Tanzanie 10 13 - - -
Seychely 3 3 57 - 200
Bangladéš 2 2 - - -
JAR 2 2 - - -
Jemen 2 2 - - -
Keňa 1 1 2 - -
Madagaskar - - - - 1000+
Celkem ~184 168 ~230 507 ~125 000 ~45 752 ~1 680 000

Člověk a tsunami 2004

Následky tsunami 2004 jsou obrovské. K vysokému počtu obětí musíme připočítat zdravotní rizika, environmentální a ekonomické dopady. Zdravotní rizika spočívají především v šíření nemocí spojených s velkým počtem usmrcených a zraněných osob. Jde o přímé nakažení, kontaminaci pitné vody apod. Z tohoto důvodu byla také první část humanitární pomoci, kterou celý svět poskytl zničeným oblastem ihned po katastrofě, použita především na rychlé pohřbení obětí a zabezpečení základní lékařské péče.
Mezi závažné environmentální dopady katastrofy můžeme zařadit poničení ekosystémů korálových útesů, pralesních a mangrovníkových porostů nebo pobřežních mokřad. Snížila se biodiverzita mořských rostlin a živočichů. Náprava původního stavu je počítána v horizontu několika let. Problémem je rovněž salinizace půdy a podzemních vod v zaplavených oblastech (obr. 6).
Značné jsou i ekonomické ztráty. Velmi utrpěl rybářský průmysl, jedna z hlavních oblastí příjmu místního obyvatelstva. Podle odhadů zničilo tsunami až 66% veškeré rybářské flotily v postižených územích. Negativně ovlivněn byl i cestovní ruch. Jde jednak o přímé ztráty na rekreačních zařízeních, ale zároveň i úbytek klientely na základě psychologických důvodů.

Obr. 6: Zaplavené oblasti Sumatry po tsunami 2004. Mořská voda způsobuje zasolení půdy a zdrojů pitné vody
(zdroj: http://www.wikipedia.org).

Zajímavým tématem je hodnocení vlivu lidského faktoru na velikost celé katastrofy. Na jedné straně stojí absence jakékoli ochrany či prevence tsunami v Indickém oceánu. Na rozdíl od tichomořských zemí zde neexistuje žádná předpovědní nebo varovná služba podobná pacifické PTWC. Nulová je i osvěta místního obyvatelstva, které bylo na podobnou katastrofu zcela nepřipraveno.
Druhou stránkou otázky je vliv lidských úprav prostředí na velikost účinků tsunami. V přímořských oblastech Indického oceánu dochází často z důvodu rybářského průmyslu k ničení porostů mangrove. Ze stejných příčin jsou odstřelovány i některé pobřežní korálové útesy. Oba tyto ekosystémy však mohou působit jako přirozené vlnolamy. Jejich odstraněním se tak značně zvýšila zranitelnost pobřežních regionů.


Obr. 7-10: Tsunami 2004 v rekreačních oblastech Thajska a Indonésie (zdroj: http://www.tsunami2004.net).

Počítačové animace

Prohlédněte si počítačová animace šíření tsunami 2004 (zdroj: http://serc.carleton.edu/).

Postup tsunami v Bengálském zálivu video MOV

Postup tsunami v celém Indickém oceánu video MOV

Šíření tsunami v rámci celé planety video MOV

Doba příchodu tsunami a dosažená výška hladin v různých částech Indického oceánu video MOV

3D video simulace postupu tsunami 2004 a dosahované výšky hladiny (zdroj: http://www.parautochthon.com/).

Indonésie video AVI

Thajsko video AVI

Srí Lanka a Maledivy video AVI

celá oblast Indockého oceánu video AVI

>> Zpět <<
Design downloaded from FreeWebTemplates.com
Free web design, web templates, web layouts, and website resources!