Úvod|Kontakty |Aktuality a přednášky Výuka Výzkum |Praxe a brigády |  Přírodovědecká fakulta
HOME  Laboratoř biologické a molekulární antropologie
Výzkum

Výzkum laboratoře biologické a molekulární antropologie je zaměřen především na rekonstrukci populací minulosti a to na základě jejich biologických znaků.

Důraz je kladen na tzv. komplexní antropologický výzkum, který poskytne veškeré dostupné, biologické údaje o zkoumané populaci (potažmo zkoumaném jedinci), tedy zjistit co nejvíce informací o tom, jaké znaky měli tito lidé za jejich života.
Tyto údaje je poté nutné konfrontovat s údaji získanými archeologickým výzkumem a na základě syntézy poznatků obou oborů vyvodit závěry.
Všechny tyto výzkumy jsou multidisciplinární a je nutná spolupráce s odborníky v nejrůznějších oblastech. 


Jednotlivé populace jsou zkoumány z hlediska

- demografického složení
- proporcí těla

- zdravotního stavu

- fyzické zátěže organismu

- složení jejich stravy
- migrací

- příbuznosti u vymřelých populací
- krevních skupin

- rekonstrukce podoby (grafická i plastická)

Jedná se o výzkumy populací datovaných do různých období naší historie – od pravěku až do současnosti.


Další prioritou výzkumu Laboratoře biologické a molekulární antropologie je zavedení genetických postupů do antropologického výzkumu vymřelých populací. Za tímto účelem byla vybudována genetická laboratoř zaměřující se na výzkumy staré DNA (aDNA). Tento projekt je financován výzkumným záměrem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Výzkumný záměr

Některé výzkumné projekty, zejména výzkum pohřebišť Pohanska a dalších lokalit, zřízení a provoz genetické laboratoře jsou součástí projektů výzkumného záměru Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy č. MSM 0021622427: Interdisciplinární centrum výzkumů sociálních struktur pravěku až vrcholného středověku. Archeologický terénní a teoretický výzkum, využití přírodních věd, metodologie a informatika, ochrana kulturního dědictví, jehož hlavním řešitelem je prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc. vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Filosofické fakulty Masarykovy univerzity. V Laboratoři biologické a molekulární antropologie je řešena antropologická část výzkumného záměru, jejíž vedoucí je doc. RNDr. Eva Drozdová, Ph.D.


Výzkum pracovníků Laboratoře biologické a molekulární antropologie je konkrétně zaměřen na jednak na velká, významná pohřebiště jako jsou Pohansko u Břeclavi, Hoštice 1 za Hanou, Znojmo – Hradiště nebo pohřebiště v údolí Harasky. A jednak na lokality s vzácným kosterním materiálem objevené při záchranných archeologických výzkumech různých institucí nebo na kosterní pozůstatky pohřbené v kryptách a kostnicích. <> 

Pohansko u Břeclavi

Jedna z nejvýznamnějších slovanských, středohradištních, archeologických lokalit na Moravě. Kosterní pozůstatky zde objevené jsou datovány od 6. do 9.století n.l. Dodnes zde objeveno více než 1000 hrobů (kostrových i žárových). Systematický archeologický  zde od roku 1959 koná Ústav archeologie a muzeologie Filosofické fakulty Masarykovy univerzity, dnes pod vedením doc. Mgr. Jiřího Macháčka, Ph.D.












Ukázky z výzkumu pohřebiště u kostela na Pohansku













V současné době jsou prováděny genetické analýzy pohřebišť Jižní předhradí a Lesní Hrúd, a paleopatologická analýza  celé populace. Část dosavadních výsledků výzkumu byla publikována v monografii Drozdová E. 2005: Břeclav – Pohansko VI. Masarykova univerzita.

 

Hoštice 1 za Hanou

Největší pohřebiště Kultury zvoncových pohárů v České republice, čítající 141 hrobů. Pohřebiště bylo objeveno ing. Miroslavem Bálkem a Mgr. Andreou Matějíčkovou z Ústavu archeologické památkové péče v Brně v roce 2002, při záchranném archeologickém výzkumu při stavbě dálnice na Kroměříž. 

Výzkum tohoto pohřebiště byl podpořen finančními prostředky GAČR a v současné době je připravována monografická studie o lidech pohřbených na tomto pohřebišti.




Ukázka výsledků analýzy pohřebiště Hoštice 1


















Znojmo – Hradiště

Slovanské pohřebiště objevené v roce 2007, doc. PhDr. Bohuslavem Klímou, CSc. z Katedry historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, při záchranném výzkumu na stavbě rodinného domu ve Znojmě – Hradišti. Od té doby probíhá archeologický výzkum. Zatím bylo vyzvednuto asi 150 hrobů.


Výzkum pohřebiště je vzhledem k čerstvosti nálezu v přípravné fázi.

 


Pohřebiště z údolí říčky Harasky

Jedná se o mlado a středohradištní pohřebiště v Divákách – Padělky za humny zkoumané od roku 2000 prof. PhDr. Josefem Ungerem, CSc. z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, spolu s dalšími drobnými, již dříve vykopanými, pohřebišti v Boleradicích a Morkůvkách.

Hlubšímu výzkumu je kosterní materiál podroben od roku 2008, kdy jej finančně podpořila GAČR.





















 














Další vybrané výzkumy

V minulých letech byly provedeny např. výzkumy:


Příslušníků rodu Dietrichsteinů z Mikulova na Moravě. Terénní výzkum se uskutečnil v letech 2000 – 2001 a 2003 v rodinné hrobce rodu v Mikulově. Antropologicky bylo prozkoumáno celkem 12 příslušníků rodu. Výzkum se uskutečnil ve spolupráci s Městským úřadem města Mikulov,  Regionálním muzeem v Mikulově a Archívem v Mikulově.

Celý výzkum byl shrnut v monografii Drozdová E. 2006: Dietrichsteinové z Mikulova. Výsledky antropologického výzkumu vybraných příslušníků rodu. Masarykova univerzita.

























Ukázka z výzkumu členů rodu Dietrichsteinů





Výzkum příslušníků rodu Larischů – Mönnichů z Karviné. Výzkum se uskutečnil v roce 2005 ve spolupráci s Památkovým ústavem v Ostravě. Byly prozkoumány rozptýlené kosti a kosterní pozůstatky otevřených rakví v karvinské hrobce. 




















Ukázka z výzkumu členů rodu Larischů - Mönnichů








Výzkum kosterních pozůstatků příslušníků rodu Šternberků pohřbených v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Šternberku. Jednalo se o druhotně pohřbené kosterní pozůstatky biskupa Alberta ze Šternberka a jeho synovce Petra s Manželkou Annou Rebekou rozenou z Kravař. Výzkum uskutečnio Archeologické centrum v Olomoucil v roce 2000.








 









Výzkum kosterních pozůstatků poručíka amerického letectva Williama Kigginse, sestřeleného v roce 1944 nad Brnem. Výzkum se uskutečnil v roce 2007, je publikován v knize Koukola I. (ed.) 2007: Američtí hloubkoví stihači nad Brnem (nález trosek P-51B Mustang u Brna – Slatiny). Pamětí publikace vydaná u příležitosti odhalení pomníku poručíka armádního letectva Williama L. Kigginse v Brně – Slatině 13. 10. 2007 s podporou sponzorů.

                             








Výzkum kosterních pozůstatků kněžny ze Žuráně. Mohyla Žuráň datovaná do doby stěhování národů je veřejnosti spíše známa jako místo z něhož Napoleon Bonaparte řídil bitvu u Slavkova. Archeologický výzkum zde provedl v letech 1948 – 1950 Josef Poulík a nalezl mimo jiné dva šachtové hroby. Kosterní pozůstatky z těchto hrobů nebyly nikdy antropologicky zpracovány a ztraceny. Kosterní pozůstatky z hrobu II byly náhodou objeveny v roce 2006. Od té doby probíhá jejich výzkum.





Ukázka výzkumu kněžny ze Žuráně



.