Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, doktorské akreditace 2007

Studijní program Biologie (Doktorský 4 roky)

Návrat na seznam studijních programů

Přechod na seznam studijních oborů

Kód 1501V
NázevBiologie
Název anglickyBiology
Krátký názevBiologie
Krátký název anglickyBiology
Typ studijního programuDoktorský 4 roky
Standardní doba studia4
Udělovaný titulDoktor (Ph.D.)
Rozšíření akreditace na další právnickou osobuAno
Rozšíření stávající akreditace studijního programuNe

Tato stránka obsahuje:

Přílohy:

Cíle studia ve studijním programu

Doktorský studijní obor Biologie je souhrnem studijních oborů vyjmenovaných níže. Navazuje na magisterské studium biologických oborů přírodovědeckých fakult, ale může vychovávat i absolventy učitelských kombinací s biologií nebo absolventy jiných vysokých škol než jsou přírodovědecké fakulty. Podmínkou je biologické zaměření dosavadního studia, tj. studium živých organismů od molekulární, přes buněčnou a orgánovou úroveň po jedince, populace, společenstva a ekosystémy. Metody studia DSP Biologie mohou být laboratorní i terénní, experimentální i popisné. Dostatečná velikost zkoumaných vzorků, kvantifikace dosažených výsledků, testování jejich věrohodnosti jsou nezbytnou podmínkou srovnávacího výzkumu. Cílem studia je vychovat odborníky v dané oblasti, např. anatomii, fyziologii, ekologii, genetice, molekulární biologii, botanice a zoologii (viz níže), kteří budou kvalifikováni zastávat patřičné místo v praxi, a to buď ve výzkumu nebo v provozu včetně pedagogické práce, případně obojí, jako např. na vysokých školách. Oborová rada biologie stanoví rámcová pravidla tohoto studia. Konkretní náplň určují komise dále vyjmenovaných oborů.

Rozšíření akreditace na instituci

Stávající akreditace Studijního programu Biologie byla rozšířena i na instituce:  Biofyzikální ústav AV ČR Brno pro obory: Fyziologie živočichů, Obecná a molekulární genetikaMolekulární a buněčná biologie (Rozhodnutí MŠMT ČR čj. 34 863/99-30 ze dne 15. 12. 1999) a na Ústav biologie obratlovců AV ČR Brno pro obor Zoologie (Rozhodnutí MŠMT ČR čj. 19 198/2000-30 ze dne 19. 5. 2000). Oba tyto ústavy AV ČR počítají s obdobným rozšířením i pro tuto akreditaci. Obor Botanika jedná o rozšíření akreditace na Botanický ústav AV ČR.

Profil absolventa studijního programu

Program Biologie    nabízí velmi široké zaměření v rámci biologických disciplin - tradičně koncipované obory obecné biologie, směry systematické biologie a ekologie, směry založené na molekulárních přístupech i specializovanou matematickou biologii. V současné době se však objevují mezioborové směry,  zejména  jako průnik molekulární biologie do taxconomie, systematiky a ekologie, popř. principy umělé inteligence uplatňované v taxonomii. Stále více jsou využívány laboratorní a terénní přístroje pro analýzu a automatickou registraci dat a zvyšuje se aplikování matematických postupů na ověření významnosti zjištěných jevů. Nedilnou součástí studijního programu je prohlubování znalostí cizího jazyka/ů (v Biologii zejména angličtina) se zaměřením na odbornou problematiku.

Absolventi DSP Biologie se uplatní v základním i aplikovaném výzkumu celostátního i resortního charakteru, v ústavech AV ČR  a na vysokých školách. Absolventi jsou profilováni  tak, aby byli schopni plnit požadavky na samostatnou tvůrčí vědeckou práci a jejich úroveň byla srovnatelná  s úrovní zahraničních absolventů. I když se  absolventi uplatnují především na domácích pracovištích, ti nejlepší jsou schopni působit dlouhodobě na špičkových zahraničních pracovištích -  několik našich absolventů v zahraničí již dlouhodobě působí (např. z oboru Parazitologie). Absolventi se dále uplatňují na středních školách, ve zdravotnických zařízeních, v laboratorních provozech a firmách, specializovaných laboratořích, muzeích, zemědělství, veterinární medicíně, potravinářství, v institucích ochrany přírody a státní správy apod.

Pravidla pro postup studia v programu

Pravidla pro postup  v programu stanoví podmínky, které musí student splnit v průběhu studia a při jeho řádném ukončení a pravidla pro sestavování studijních plánů v programu. Tato pravidla jsou v souladu s vnitřními univerzitními a fakultními předpisy  podle Zákona o VŠ 111/1998 Sb. a Studijního a zkušebního řádu MU, který stanoví základní podmínky.  V rámci jednotlivých oborů mohou být požadavky vůči minimálním podmínkám upraveny podle zvyklostí oboru (např. nastavení scientometrických úrovní). Specifikace eventuelní odlišnosti podmínek studia v programu či oboru od minimálních podmínek je součástí položky Doporučený studijní plán, který obsahuje pravidla zařazování jednotlivých studijních předmětů nebo jejich částí do studijního plánu z hlediska jejich obsahové a časové návaznosti. Sestavování studijních plánů se dále řídí požadavky jednotlivých školitelů v dohodě se studenty.  Průběžné plnění požadavků studijních programů je hodnoceno zásadně prostřednictvím kreditového systému založeného na ECTS.

Doporučený individuální studijní plán - Obecná charakteristika

 Průběh studia se řídí individuálním studijním plánem schváleným oborovou radou/komisí na návrh studenta předložený prostřednictvím školitele. Individuální studijní plán má přednost před harmonogramem akademického roku.

V průběhu studia je student povinen prokázat kompetenci v akademické a odborné  angličtině nebo jiném světovém jazyce obvyklém pro program nebo obor.
 
Součástí studia v doktorském programu jsou kromě přípravy disertační práce (čl. 8 odst. 3) zejména:
a)   předměty rozšiřující a prohlubující znalosti širšího vědního oboru nad rámec studia v magisterském programu,
b)   předměty prohlubující specializované znalosti,
c)   specializované odborné semináře,
d)   příprava  a pomoc ve výuce v bakalářských a magisterských programech.
Součástí studia je také příprava tezí disertační práce, obvykle ve druhém roce studia.

Záměr rozvoje a odůvodnění studijního programu

Studijní program Biologie je nosným programem fakulty, a to nejen vzhledem k počtu studentů ve všech úrovních studia. Dlouhodobý zájem o různé formy studia biologického zaměření vede ke značnému převisu poptávky nad možnostmi biologických ústavů. Přesto se snažíme zvyšovat počty studentů přijatých do bakalářského a magisterského studia. Každoroční nárůst studentů Bc. a Mgr. studia v posledních letech pak nutně přinese také další zvýšení zájmu o doktorské studium  v příštích letech.  Stabilizace doktorského studia jeho rozšířením na 4 roky umožní nejen udržet vysokou náročnost na samotné studium, ale zajistí dostatečný prostor pro využívání nejnovějších výzkumných přístupů i metod práce, včetně využívání moderního přístrojového vybavení, což  je ovšem vše časově velmi náročné. Rozšíření studia tak zajistí nejen srovnatelnost našich studentů na mezinárodním poli, ale i  jejich vyšší standard, klid na kvalitní práci a tím v neposlední řadě i snižování počtu těch, kteří studium neukončí (většinou z existenčních důvodů, v tom se biologické obory zjevně neodlišují od oborů ostatních programů). Prodloužení studia na 4 roky má také podnítit častější zahraniční stáže v délce několika měsíců, jež by se postupně mohly stát součástí studijního programu každého biologického doktoranda. Stabilizačním procesem ze strany školitelů a dalších vyučujících je dlouhodobá generační obměna učitelů, provázená stále se zvyšujícími nároky na habilitandy i profesorská řízení. Významnou okolností, která umožňuje zkvalitňovat studium a přijímat studenty do specializací, které fakulta nemá, je spolupráce a rozšiřování akreditace na některé ústavy AV ČR. V současné době, kromě výše uvedených, je rozpracováváno rozšiřování akreditace i s Botanickým ústavem AV ČR.  Zásadní otázkou je také finanční krytí výzkumu studentů DSP studia. V současné době OR i jednotlivé OK přijmou jen takové studenty, jejichž školitelé prokáží schopnost takový výzkum materiálně zajistit. K nepřijetí z těchto důvodů však  prakticky nedochází, protože tomu napomáhá  vysoká grantová úspěšnost pracovníků biologických ústavů PřF MU a spolupracujících ústavů AV ČR. Také tři Výzkumné záměry MŠMT přinášejí zásadní prostředky jak pro obory experimentální, tak samostatně pro systematické obory a Antropologii, jejichž součástí jsou také vysoké investiční prostředky zabezpečující laboratorní vybavení a následný provoz na špičkové úrovni.  Významnou pomocí pro systematické obory  botanického a zoologického zaměření a pro určité zaměření v oboru  Obecná a molekulární genetika jsou dlouhodobé doktorské granty GA ČR, které umožňují krýt každoroční  konferenční a částečně i materiálové náklady studentů i jejich další stipendia. Je už proto samozřejmostí, že studenti většiny oborů, mající toto kvalitní zázemí, končí studia ne jen s jednou povinnou, ale velmi často s několika impaktovými publikacemi, aktivními zahraničními vystoupeními, a konečně i s dlouhodobými zahraničními pobyty. Publikování v kvalitních časopisech je však mnohdy časově dosti náročné a také organizování zahraničních pobytů i samotný pobyt (nebo pobyty) vyžadují dobu, která může chybět pro vypracování vlastní dizertační práce. V důsledku toho dosud akreditované tříleté období často nestačí, a to právě nejlepším studentům, kteří zcela žijí pro svou výzkumnou práci. Eventuální přechod na kombinovanou formu studia bývá spojen s existenčními potížemi nebo ubírá čas a možnosti věnovat se řešenému úkolu. I tyto skutečnosti podporují rozšíření doktorského studia oborů bilogického programu na 4 roky. Dosavadní výsledky pracovních týmů, ve kterých studenti DSP vesměs pracují, byly vysoce hodnoceny i mezinárodní evaluační komisí, která v r. 2005 prováděla vnitřní "vědecký audit" fakulty. Většina biologických oborů dopadla velmi dobře.

Disertační práce

Rámcové požadavky na disertační práci

Jednotlivé OK, na ktere OR delegovala většinu svých pravomocí,  stanovily pro své obory následující požadavky na DP:

Obecná a molekulární genetika

Doktorand předloží disertační práci, jejímž základem musí být výsledky, které byly publikovány (nebo přijaté k publikaci) v mezinárodním recenzovaném odborném časopise se známým impakt faktorem, přičemž uchazeč musí být prvním autorem a prokázat písemným potvrzením spoluautorů, že převážná část výsledků v publikaci je součástí jeho disertační práce. Podmínku publikace v mezinárodním recenzovaném časopise nelze nahradit jinou formou odborného sdělení (příspěvky na konferencích apod). Forma disertační práce (její členění) se řídí obecnými pravidly, která zahrnují i souhrn v anglickém jazyce. Disertační práce může mít i formu souboru publikací (již publikovaných, přijatých do tisku, případně připravených k publikaci) s komentářem shrnujícím současný stav problematiky, cíl práce, komentář k výsledkům, souhrn a literaturu.

Molekulární a buněčná biologie

Doktorská disertační práce může být předložena k obhajobě, je-li založena na výsledcích, které byly publikovány (nebo byly přijaty k publikaci) v mezinárodním recenzovaném odborném časopise s IF = 1 nebo >1, přičemž uchazeč musí být prvním autorem této publikace a prokázat písemným potvrzením spoluautorů, že převážná část výsledků v publikaci je součástí jeho disertační práce. Podmínku publikace v mezinárodním recenzovaném časopise nelze nahradit jinou formou odborného sdělení (příspěvky na kongresech, abstrakta atd.). Vedle publikace nebo předložení potvrzení o rukopise přijatém do tisku předloží doktorand disertační práci, jejíž rozsah je určen školitelem. Disertační práce může mít též formu souboru publikací s komentářem shrnujícím současný stav problematiky, cíle práce, komentář k dosaženým výsledkům, souhrn a seznam použité literatury. 

Anatomie a fyziologie rostlin

Doktorand předkládá disertační práci, která musí obsahovat původní, uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění v mezinárodním recenzovaném odborném časopise.  Podmínku publikace v mezinárodním recenzovaném časopise nelze nahradit jinou formou odborného sdělení (příspěvky na seminářích, konferencích apod). Předkládá-li doktorand k obhajobě výsledky kolektivní vědecké práce, na níž se autorsky podílel, musí práce obsahovat prohlášení spoluautorů, potvrzující autorství doktoranda a zhodnocující jeho podíl. Forma disertační práce (její členění) se řídí obecnými pravidly, která zahrnují i souhrn v anglickém jazyce. Disertační práce může mít i formu souboru publikací (již publikovaných, přijatých do tisku, případně připravených k publikaci) s komentářem shrnujícím současný stav problematiky, cíl práce, komentář k výsledkům, souhrn a literaturu.

Botanika

Doktorská disertační práce obsahuje původní výsledky výzkumu dosažené doktorandem. Je psána v angličtině, češtině nebo slovenštině. Může mít formu souboru publikovaných nebo k publikaci připravených článků nebo formu jediné rozsáhlejší rukopisné práce. První forma je oborovou komisí doporučována a preferována. Disertační práce ve formě souboru článků musí obsahovat úvod, který dílčí články zasadí do společného kontextu, podá základní nástin problematiky, vymezí hlavní cíle disertační práce a souhrnně zhodnotí její výsledky v kontextu současného poznání. Taková práce může výjimečně a po dohodě s předsedou oborové komise zahrnovat i ojedinělé články psané v jiných světových jazycích než v angličtině. Práce ve formě rukopisu je členěna na úvod, metodiku, výsledky, diskusi, závěr, seznam literatury a přílohy. Nezbytnou podmínkou pro přijetí disertační práce je, aby alespoň část z jejích významnějších výsledků byla publikována nebo přijata k publikaci ve formě alespoň dvou anglicky psaných článku v mezinárodně uznávaném botanickém nebo ekologickém časopise zařazeném do databáze Thomson - Web of Science. Alespoň u jednoho z těchto dvou článků musí být doktorand prvním autorem. Další nutnou podmínkou je, aby doktorand před přijetím disertační práce k obhajově referoval o části výsledků v práci obsažených v některém světovém jazyce na mezinárodně uznávaném odborném fóru.

Ekotoxikologie

Disertační práce doktoranda musí být založena na vlastních a původních vědeckých výsledcích. Forma disertační práce se řídí obecnými pravidly a její součástí musí být souhrn připravený v anglickém jazyce. Disertační práce může být předložena v angličtině a v takovém případě je nutnou součástí souhrn v českém jazyce. Disertační práce může mít i podobu souboru více publikací (již publikovaných, přijatých do tisku, případně manuskriptů textů připravených k publikaci), kde komentář shrnuje současný stav problematiky, cíle práce, shrnutí dosažených výsledků a jejich příspěvek k celkovému poznání v oboru, souhrn a seznam použité literatury. Nutnou podmínkou je, že část výsledků dizertační práce vychází z publikace, která již byla uveřejněna (nebo prokazatelně přijata k publikaci) v mezinárodním recenzovaném odborném časopise, který je sledován institucí WOS (přiřazen impakt faktor); doktorand musí být prvním autorem této časopisecké práce. Tuto podmínku nelze nahradit jinou formou publikace nebo prezentace (plnotextový sborníkový příspěvek, kapitola v knize, abstrakty z konferencí apod).

Fyziologie živočichů

Disertační práce doktoranda musí být založena na vlastních a původních vědeckých výsledcích, které byly publikovány (nebo byly přijaty k publikaci) v mezinárodních recenzovaných odborných časopisech (registrovaných ISI WOS), přičemž se očekává, že doktorand bude prvním autorem alespoň jedné publikace s IF>1. Podmínku publikace v mezinárodních recenzovaných časopisech nelze nahradit jinou formou odborného sdělení (příspěvky na kongresech, abstrakta, a pod.). Doktorand by měl mít základní experimentální zkušenosti se zpracovávaným tématem ještě před započetím doktorského studia (diplomová práce, studijní pobyt a j.) Disertační práce může mít i podobu souboru více publikací (případně rukopisů připravených k publikaci), kde doprovodný jednotící komentář shrnuje současný stav problematiky, cíle práce, dosažené výsledky a jejich příspěvek k celkovému poznání v oboru, souhrn a seznam použité literatury. Český abstrakt musí být součástí disertace i tehdy, je-li celá práce (nebo soubor publikaci) v angličtině. Další informace jsou uvedeny na webových stránkách oddělení pro vědu, výzkum, zahraniční vztahy a doktorské studium Přírodovědecké fakulty - Opatření č.1/2005 - Pokyny pro vypracování disertační práce na PřF MU.

Zoologie

Disertační prací musí být původní dílo dosažené doktorandem pod odborným vedením školitele. Celá práce nebo (častěji) její část(i) musí být v době předložení publikována nebo přijata do tisku v mezinárodně recenzovaném odborném časopise, pokud to zvyklosti oboru dovolí i s IF. Disertační práce může být napsána česky nebo slovensky, ale samostatně musí být předložen anglický Dissertation Abstract. Lze předložit také disertaci ve formě souboru publikací nebo k publikaci připravených prací s jednotícím komentářem v rozsahu asi 20 stran, který může být obsahově totožný s anglickým abstraktem. Český nebo slovenský abstrakt musí být součástí dizertace i tehdy, je-li celá práce (nebo soubor publikaci) v angličtině. Práce se standardně člení na úvod, metodické části, výsledky, diskusi a seznam literatury. Rozsah není stanoven, rozhodující je odborná úroveň a kvalitní formální úprava.

Parazitologie

 Doktorská disertační práce obsahuje originální výsledky výzkumu dosažené doktorandem. Je psána v angličtině, češtině nebo slovenštině. Může mít formu souboru publikovaných  článků, kterým bude předcházet úvod,  který  nastíní problematiku, vymezí cíle disertační práce a souhrnně zhodnotí její výsledky nebo student odevzdá rozsáhlejší práci ve formě rukopisu. Ta bude členěna podle zvyklostí oboru na  úvod, přehled literatury, materiál a metodiku, výsledky, diskusi, závěr, seznam literatury a přílohy. Nezbytnou podmínkou pro přijetí disertační práce je, aby byla doplněna minimálně dvěma pracemi, které byly publikovány nebo akceptovány k publikaci (doklad o akceptování nutno přiložit) v mezinárodně uznávaném časopise zařazeném do databáze Web of Science a kde je doktorand  prvním autorem. Další nutnou podmínkou je, aby doktorand před přijetím disertační práce k obhajobě aktivně prezentoval výsledky na vědecké konferenci (tj. přednáška v angličtině) a měl splněny všechny studijní povinnosti včetně absolvování zahraniční stáže.

Ekologie

Doktorská disertační práce je předkládána v jazyce českém nebo anglickém, v pevné vazbě s vyznačeným názvem a jménem autora na deskách. Doporučená forma práce je soubor publikovaných článků nebo rukopisů připravených k publikaci. Akceptovatelné jsou i články v jiných jazycích než v angličtině. Disertační práce pak obsahuje obecný úvod k celému souboru článků. Výsledky jsou zpravidla podány v úsporné formě s využitím výpočetní techniky a grafického vyjádření. Obvyklou součástí je konfrontace výsledků s publikacemi jiných autorů (diskuse) a stručné formulování nejvýznamnějších závěrů. V seznamu použité literatury jsou uvedeny úplné citace všech zmíněných prací.

Hydrobiologie

Disertační práce musí mít charakter zcela nových a původních výsledků zadaného tématu a může se skládat z několika již publikovaných příspěvků a ze syntetického komentáře doktoranda (min. dvě práce v časopise s impakt faktorem - i v tisku). Disertační práce může být psána česky se širším anglickým summary. V případě volby zahraničního oponenta práce je třeba předložit anglickou verzi práce. Nedílnou součástí disertačního spisu je autoreferát - tj. rozvedený souhrn výsledků v anglickém jazyce. Autoreferát obsahuje také seznam dosavadní publikační činnosti doktoranda. Vlastní obhajoba disertační práce se koná před komisí složenou ze školitele, předsedy oborové komise hydrobiologie, ze 2 oponentů, případně z dalších specialistů podle tématu a závěrů oponentů. Oponenty navrhuje po dohodě s předsedou oborové komise hydrobiologie školitel. Obhajoba disertační práce veřejná, ale nemá přesahovat časový limit dvou hodin.

Mikrobiologie

 Předkládaná dizertační práce musí zahrnovat původní vědecké výsledky, které byly již z části publikovány, anebo alespoň prokazatelně přijaty k publikaci v recenzovaných časopisech  se suhrnou hodnotou inpaktního faktoru nejméně 1,0. Uchazeč musí být prvním autorem alespoňjedné této publikace, přičemž  převážná část výsledků v publikaci je součástí disertační práce. Podmínku publikace v mezinárodním recenzovaném časopise nelze nahradit jinou formou odborného sdělení (příspěvky na kongresech, abstrakta atd.) - condition sine qua non

Rozsah dizertační práce je určen školitelem; práce má standardní členění (shrnutí současného stavu vědění řešené problematiky, cíle práce, výsledky, diskuze, souhrn).. Je také možné, aby dizertační práce měla formu souboru publikací se spojujícím  komentářem.   Souhrn dizertační práce je v angličtině. Je také možné předložit dizertační práci napsanou v anglickém jazyce, ale s českým souhrnem. 

Antropologie

Doktorand předkládá disertační práci, jejíž součástí musí být uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění v mezinárodním recenzovaném odborném časopise. Tuto podmínku nelze nahradit jinou formou publikace nebo prezentace (příspěvek ve sborníku, abstrakt z konference aj.). Pokud jde o výsledky publikované více než třemi spoluautory, dokládá prohlášení prvního autora, potvrzující autorství doktoranda a zhodnocující jeho podíl na společné publikaci. Rozsah disertační práce je určen školitelem a její forma respektuje standardní členění. Kromě znalostí předmětu své disertační práce musí doktorand při obhajobě prokázat i začlenění svých výsledků do širšího antropologického kontextu.

Návrh témat disertační práce

Pro jednotlivé obory byla zadána následující témata DP (jen výběr, v zavorce školitel):

Obecná a molekulární genetika

http://orion.sci.muni.cz/kgmb/genetika.html)

  • Fyzické a genetické mapování pohlavních chromozomů u rostlin (Vyskot)
  • Hormonální regulace exprese homeogenu u rostlin (Brzobohatý)
  • Genetická determinace embryogeneze u Arabidopsis thaliana (Řepková)
  • Identifikace genů rezistence k padlí Blumeria graminis f. sp. hordei u Hordeum vulgare (Řepková)
  • Polymorfismus genu PrPu ovcí ve vztahu k vnímavosti ke scrapie (Hořín)
  • Studium chromozomových aberací v raných embryích (Rubeš)
  • Diagnostická a prognostická klasifikace dětských nádorových onemocnění pomocí techniky komparativní expresní sekvenční hybridizace (CESH) (Kuglík)
  • Rozvoj molekulárně cytogenetických technologií zaměřených na studium cytogenetických změn u hematologických malignit a solidních tumorů (Kuglík)
  • Využití mtDNA pro charakteristiku populačních struktur Gobio a Romanogobio (Lusková)
  • Úloha chromatinu při regulaci délky telomer u Arabidopsis (Říha)
  • Epigenetická regulace exprese rRNA genů v syntetických a přirozených alopolyploidech (Kovařík)
  • Studium pohlavních chromozomů rodu Silene (Janoušek)

Molekulární a buněčná biologie

  • Hormony a apoptóza ve vývoji rostlin (B. Brzobohatý)
  • Vlastnosti a struktura bílkovin v roztocích (E. Paleček)
  • Tetraplexy v lidském genomu (M. Vorlíčková)
  • Vztah mezi strukturou a funkcí signálních proteinů Arabidopsis thaliana (J. Fajkus)
  • Buněčná imunoterapie v onkologii (J. Michálek)
  • Struktura a funkce virulenčních plazmidů Staphylococcus aureus (J. Doškař)
  • Zesilování účinku induktorů diferenciace na modelu solidních níádorů in vitro (R. Veselská)
  • Vliv lyzogenie na evoluci a dynamiku virulentních klonů Staphylococcus aureus (R. Pantůček)
  • Molekulární charakterizace exfoliatin A konvertujících vbakteriofágů (V. Růžičková)
  • Studium vzniku rezistence během protinádorové léčby (R. Kizek)
  • Buněčný a molekulární mechanismus polárního transportu auxinu (J. Friml)
  • Analýza genetické/epigenetické stability lidských embryonálních kmenových buněk (P. Dvořák)
  • Mechanismy řízení diferenciace a apoptózy u živočišných buněk (J. Šmarda)

Anatomie a fyziologie rostlin

  • Houby tvořící orchideoidní mykorrhizu a možnosti jejich potlačení fungicidy (Gloser)
  • Role arbuskulární mykorrhizy v kompetičních vztazích rostlin (Gloser)
  • Analýza stresových stavů v lišejnících pomocí metod spektrální reflektance (Gloser)
  • Radiací indukované změny v toxicitě polycyklického aromatického uhlovodíku fluoranthenu na rostliny (Kummerová)
  • Fyziologické projevy cílených modulací hladin hormonu cytokininu (Brzobohatý)
  • Biochemické a fyziologické biomarkery antropogenního stresu (Kummerová)
  • Senzitivita foliózních lišejníků k nízkoteplotní fotoinhibici, studovaná pomocí moderních biofyzikálních a biochemických metod (Barták)
  • Vliv heterogenity prostředí na příjem dusíku (Gloser)
  • Fotoindukovaná změna toxicity PAHů (Kummerová)
  • Antioxidační enzymy a substráty aktivované při fotoinhibici fotosyntézy u rostlin (Barták)
  • Radiačním stresem indukované změny v proteinových komplexech fotosystému II (Barták)
  • Fyziologie rostlin se zvýšenými a sníženými hladinami cytokininů (Brzobohatý)

Botanika

  • Adaptivní interakce mezi středoevropskými druhy rodu Cirsium a jejich hmyzími fytofágy (Bureš)
  • Mikrogeografická diferenciace velikosti genomu v podmínkách ekologického stresu u modelových druhů rostlin a živočichů v Evolution Canyon, Israel (Bureš)
  • Infraspecifická variabilita velikosti genomu podél ekologických gradientů (Poa, Festuca, Cirsium, Hieracium v České republice a střední Evropě) (Bureš)
  • Vnitropopulační variabilita velikosti genomu (Festuca pallens, Eleocharis uniglumis) (Bureš)
  • Genetická struktura a původ populací Castanea sativa v České republice (Bureš)
  • Diversita terestrických rostlinných společenstev ve vztahu k pH půdy (Chytrý)
  • Druhová bohatost a produktivita středoevropské stepní vegetace na gradientu klimatické kontinentality (Chytrý)
  • Strategie sběru dat v terénu a jejich vliv na výsledky analýzy vegetačních dat (Chytrý)
  • Okrajový efekt na vápnitých slatiništích: interdisciplinarní přístup (M. Hájek)
  • Recentní spad semen na karpatskych pramenistich a jeho implikace v paleokologii a ekologii (Hájek)
  • Pylová analýza jesenických rašelinišť a její paleoekologická interpretace (Hájek)
  • Pylová analýza jesenických rašelinišť a její paleoekologická interpretace (Hájek)
  • Taxonomická studie nominátní sekce rodu Pluteus ve střední Evropě (Antonín)
  • Ekologie a paleoekologie holocénních rozsivek vápnitých pramenišť Západních Karpat (Poulíčková)
  • Moderní pylová spektra a jejich vztah k aktuální vegetace jihosibiřských pohoří (Jankovská)
  • Změny druhového složení mokřadní a rašelinné vegetace vlivem různých způsobů managementu (Rybníček)

Ekotoxikologie

Ekotoxikologická témata doktorských prací řešená v současnosti v rámci oboru Chemie životního prostředí, program Chemie akreditovaný na PřF MU; přehled řešených prací je na www.recetox.muni.cz)

  • Ekotoxikologické hodnocení kvality povrchových vod a sedimentů (Bláha)
  • Biochemické mechanismy toxicity metabolitů cyanobakterií (Bláha)
  • Akumulace a účinky cyanotoxinů ve vodním prostředí (Bláha)
  • Hodnocení rizik spojených s aspekty eutrofizace (Maršálek)
  • Management toxických vodních květů sinic (Maršálek)
  • Komplexní monitoring jako nástroj analýzy ekologických rizik na regionální úrovni (Dušek)
  • Nové mechanismy toxicity významných organických kontaminantů (Hilscherová)
  • Využití biochemických markerů v experimentální ekotoxikologii (Hilscherová)
  • Biomarkery půdních bezobratlých a jejich využití v ekotoxikologii (Hofman)
  • Využití chvostoskoků pro prediktivní a retrospektivní hodnocení rizik v půdě (Hofman)

Zoologie 

  • Studium biosystematiky a fylogeneze středoevropských druhů čeledi Ceratopogonidae (Diptera) při využití morfologických a molekulárně-biologických znaků. (Vaňhara)

  • Studium hostitelů, fylogenetický význam a ekologicko-biologické adaptace larev kuklic (Tachinidae, Diptera), ve vazbě na koevoluci hostitel/parazitoid. (Vaňhara)

  • Revize taxonomického postavení modelových skupin druhů čeledi Tachinidae (Diptera) a rekonstrukce jejich fylogeneze pomocí analýzy morfologických znaků a molekulárně-biologických metod. (Vaňhara)

  • Tachinidae (Diptera) Žďárských vrchů se zvláštním zřetelem k jejich hostitelům. (Vaňhara)

  • Vliv individuálních strategií na intenzitu pohlavního výběru a populační parametry u hořavek (Rhodeus sericeus). (Reichard)
  • Struktura plůdkového společenstva ryb v podélném profilu řeky Labe. (Jurajda)

  • Fenotypová plasticita termálně fyziologických znaků čolků rodu Triturus. (Gvoždík)

  • Evoluce diskriminace parazitických vajec ptáků. (Honza)

  • Rodičovské investície vybraných druhov hostiteľov do obrany znášky proti hniezdnemu parazitovi - kukučke jarabej (Cuculus canorus). (Honza)

  • Potravní strategie netopýra velkého (Myotis myotis). (Zukal)

  • Změny vývojové stability u domácích myší (rod Mus) v důsledku hybridizace. (Macholán)

  • Agresivní chování myší rodu Mus. (Piálek)

  • Impact de l'anthropisation sur les communautés de rongeurs au Sénégal-oriental. (Bryja)
  • Potravná ekológie vydry riečnej (Lutra lutra)v horských oblastiach Slovenska. (Jurajda)    

Hydrobiologie

Okruhy témat disertačních prací:

  • Biodiversita vybraných ekosystémů se zaměřením na bioindikaci stavu prostředí
  • Žívotní strategie vybraných hydrobiontů
  • Makrozoobentos jako bioindikátor vlivu regulací a hydrologického režimu toku
  • Dynamické procesy v ekosystému tekoucích vod a v poříčních tůních
  • Trofické řetězce v ekosytému tekoucích vod a v poříčních tůních

Příklady probíhajících témat

  • Fauna dnových sedimentů štěrkovitého toku se zaměřením na společenstvo plazivek (Harpacticoida).( J. Helešic)
  • Funkční aspekt společenstva bezobratlých tekoucích vod tropického a mírného pásma. ( J. Helešic).
  • Potravní strategie sítě stavějících chrostíků ( J. Helešic)
  • Potravní strategie detritovorních pošvatek ( J. Helešic).
  • Variabilita makrozoobentosu podél mineralně trofického gradientu prameništních slatinišť.( J. Helešic))
  • Druhová skladba a ekologie dvoukřídlých (Diptera) na prameništních slatiništích, se zřetelem na vybrané taxony ( J. Helešic)
  • Vliv extrémních hydrologických situací na strukturu vybraných skupin permanentní a temporární složky bentické fauny v tocích. (S. Zahrádková)
  • Ephemeroptera – biologické a ekologické charakteristiky vybraných taxonů (S. Zahrádková)
  • Vliv vysychání na makrozoobentos malého toku (S. Zahrádková)
  • Autekologie rodu Microcystis (B. Maršálek)
  • Ekologie a taxonomie peritrichů ( Ciliophora, Peritrichada) v rozdílných prostředích.(M Macek)
  • Hodnocení vztahu mezi hydromorfologickými charakteristikami řeky Bečvy a prostorovou distribucí larev pakomárů (Diptera: Chironomidae).(K. Brabec)
  • Analýza vlivu charakteru povodí, údolní nivy a habitatu na strukturu taxocenózy máloštětinatých červů (Oligochaeta)( K. Brabec)
  • Složení společenstva vodních bezobratlých na rybnících ve vztahu k lokálním podmínkám prostředí (Z. Adámek) 

Parazitologie

  • Imunoekologie sladkovodních ryb: vztah investic do imunitní odpovědi, reprodukce a parazitizmu (Šimková)
  • Molekulární fylogeneze vybraných rodů/čeledí Monogeneí: analýza speciace a diverzifikace parazitů, koevoluce v systému parazit-hostitel (Šimková)
  • Vztah variability MHC (hlavní histokompatibilitní systém) a parazitizmu u vybraných modelů sladkovodních ryb (Šimková) 
  • Fluktuační asymetrie bilaterálně souměrných orgánů modelových cizopasníků jako indikátor antropogenní zátěže vodního prostředí (Gelnar) 
  • Diverzita společenstev cizopasníků v podmínkách environmentálního stresu (Gelnar)       
  • Biologická diverzita parazitů juvenilních stádií ryb v podmínkách fragmentovaných habitatů (Gelnar)
  • Variabilita taxonomicky významných struktur modelových skupin parazitů  (Gelnar) 

Ekologie

  • Ekologické aspekty biodiverzity vybraných ekosystémů (Pekár, Chytrý)
  • Paleoekologické studie vybraných území (Hájek)
  • Autekologické studie vybraných druhů organismů (Pekár)
  • Bioindikace antropogenní zátěže krajiny pomocí modelových skupin organismů (Vaňhara, Grulich, Chytrý) 

Mikrobiologie

  • Ekofyziologie sreptomycet (Němec)
  • Počítačové modelování substrátové specifity (Damborský)
  • Studium fyziologických vlastností druhu Mycobacterium avium (Němec)
  • Využití amplifikačních technik při molekulární typizaci bakterií (Rittich)
  • Taxonomie grampozitivních koků a typizace vybraných skupin (Sedláček)
  • Studium vybraných mikroorganizmů patogenních pro člověka přenášených klíšťaty (Hubálek)
  • Molekulární diagnostika potravinářsky významných mikroorganizmů (Rittich)

Antropologie

  • Morové epidemie: Antropologické hledisko (J. Malina).
  • Komparační analýza mezinárodního (amerického, anglického, francouzského, německého) pojmosloví celostní (biologicko-socio-kulturní) antropologie a z ní vyplývající návrh českého oborového pojmosloví (1) (J. Malina).
  • Antropologie smrti: Komparační socio-kulturní analýza umírání, smrti, pohřebních ritů a rituálů. Paleolit a neolit (J. Svoboda).
  • Antropologie smrti. Komparační socio-kulturní analýza umírání, smrti, pohřebních ritů a rituálů. Protoneolit, neolit a eneolit (J. Unger).
  • Antropologie smrti. Komparační socio-kulturní analýza umírání, smrti, pohřebních ritů a rituálů. Korea (J. Malina).
  • Pokus o zjištění schématu prořezávání trvalého chrupu u dětí našich předků (E. Drozdová).
  • Genetická studie lidí z jižního předhradí sídliště Břeclav-Pohansko (E. Drozdová).
  • Společnost ve starověkém Japonsku z antropologické perspektivy (J. Malina).
  • Databáze kosterních pozůstatků získaných archeologickými výzkumy na Moravě a ve Slezsku (J. Unger).
  • Srovnání gravettské kostěné industrie z moravských lokalit se zaměřením na funkční analýzu (J. Svoboda).
  • Člověk v olomouckém údělu 11. a 12. století (J. Unger).
  • Populace doby bronzové (E. Drozdová).
  • Antropologie občanské společnosti (M. Dohnalová). 

Fyziologie živočichů

  • Mechanizmy působení platinových cytostatik nových generací u nádorových buněk (A. Kozubík)
  • Modulace proliferace a apoptózy nádorových buněk po působení platinovýcz cytostatik (A. Kozubík)
  • Interakce lipidů a endogenních induktorů apoptózy v průběhu karcinogeneze tlustého střeva (J. Hofmanová)
  • Změny buněčných llipidů v regulaci cytokinetiky epiteliálních buněk střeva (J. Hofmanová)
  • Regulace anoikis střevních epiteliálních buněk po působení butyrátu a endogenních induktorů apoptózy (J. Hofmanová)
  • Farmakologické ovlivnění tvorby oxidu dusnatého u fagocytů a endoteliálních buněk (A. Lojek)
  • Úloha mediátorů krevních destiček v modulaci oxidativního vzplanutí profesionálních fagocytů (M. Číž)
  • Magnetorecepce hmyzu - analýza magnetorecepčního mechanizmu. Behaviorální studie orientačního chování (M. Vácha)
  • Nosema bombi (Microsporidia) v laboratorních chovech čmeláků (V. Ptáček)
  • Studium proteinového složení patogenních bakterií pomocí molekulárně biologických metod (A. Žákovská)
  • Možnosti modulace neuroendokrinní diferenciace nádoru prostaty (K. Souček)
  • Úloha MAPkináz v regulaci proliferace a diferenciace kmenových buněk (J. Pacherník)
  • Lysozym jako součást nespecifické imunity bezobratlých i obratlovců (P. Hyršl)
  • Účinky toxických látek v jaterních buněčných modelech (J. Vondráček)
  • Histochemické a histoimunologické studium proteáz v nervové soustavě za vývoje a v dospělosti (P. Dubový)

 

Obhajoba disertační práce

Podmínky a průběh obhajoby disertační práce stanovuje Studijní a zkušební řád MU,  čl. 32 a čl. 33 :
Obhajoba disertační práce
(1) Podmínkou pro podání přihlášky k obhajobě disertační práce (dále jen „přihláška“) je
     a) předchozí úspěšné složení státní doktorské zkoušky, nebo
     b) současné podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce; v tomto případě se obhajoba práce a státní doktorská zkouška konají v jednom dni; a
     c) vykonání oponentního řízení (odstavce 4 a 5).
(2) Přihlášku podává uchazeč děkanovi prostřednictvím IS MU ve lhůtě stanovené harmonogramem akademického roku. Součástí přihlášky je
     a) předepsaný počet výtisků disertační práce a její předchozí zadání do ISMU (čl. 30 odst. 4),
     b) abstrakt disertační práce,
     c) seznam uveřejněných prací uchazeče a prací přijatých k uveřejnění a
     d) profesní  životopis.
Je-li tak stanoveno rozhodnutím oborové rady, je součástí přihlášky i autoreferát. Rozsah, formu a počet výtisků abstraktu popř. autoreferátu včetně dalších náležitostí určí a zveřejní oborová rada.
(3) Termín obhajoby disertační práce navrhuje oborová rada a stanoví děkan na období toho semestru, pro který uchazeč podal přihlášku.
(4) Děkan jmenuje na návrh oborové rady nejméně dva oponenty disertační práce, z nichž alespoň jeden není zaměstnancem MU. Školitel nesmí být oponentem. Totéž platí pro bývalého školitele, došlo-li k jeho změně, popř. pro osobu v obdobném postavení.
(5) Každý z oponentů vypracuje posudek, ve kterém zhodnotí kvalitu disertační práce, vlastní přínos studenta a zejména jeho schopnost samostatné tvůrčí činnosti ve výzkumné oblasti. Posoudí rovněž jazykovou a formální úroveň práce. V závěru posudku oponent explicitně uvede, zda student prokázal, nebo neprokázal tvůrčí schopnosti v dané oblasti výzkumu a zda práce splňuje, nebo nesplňuje požadavky standardně kladené na disertační práce v daném oboru. Vyžádání dodatečných posudků v případě neshody ve stanoviscích oponentů není přípustné. Student má právo být seznámen s posudky nejméně 7 pracovních dnů před obhajobou.
(6) Obsahují-li závěry předepsané v odstavci 5 alespoň jedno negativní vyjádření u každého z posudků, není student povinen předložit práci k obhajobě. Úmysl využít této možnosti je povinen oznámit prostřednictvím IS MU nejpozději 5 pracovních dnů před termínem obhajoby, jinak se jeho přihláška k oponentnímu řízení stává přihláškou k obhajobě práce. Možnosti nepředložit práci k obhajobě může student využít pouze jednou.
(7) Obhajoba disertační práce se koná v českém jazyce nebo v anglickém jazyce, popřípadě v jazyce obvyklém pro daný obor a schváleném oborovou radou.
(8) Obhajoba disertační práce se hodnotí slovy podle klasifikační stupnice stanovené čl. 17 odst. 1.
(9) V případě ukončení obhajoby disertační práce s hodnocením „nevyhovující“ má student právo obhajobu opakovat, a to pouze jednou. Děkan na návrh oborové rady stanoví termín opakování a komise pro obhajobu disertační práce podmínky opakování. Termín musí být stanoven nejpozději na období následujících dvou semestrů. Podmínky pro opakování je komise povinna stanovit nejpozději do jednoho měsíce po termínu konání neúspěšné obhajoby. Do termínu opakované obhajoby může děkan studentovi přerušit studium. Doba takto přerušeného studia se nezapočítává do celkové doby přerušení podle čl. 27 odst. 3.
(10) Nedostaví-li se student k obhajobě ve stanoveném termínu a neomluví-li přijatelně svou neúčast do pěti dnů po uplynutí termínu, je hodnocen stupněm ”nevyhovující”.
(11) V případě, že se státní zkouška a obhajoba disertační práce konají v jednom dni, je jmenována jedna komise, splňující podmínky pro složení komise pro státní doktorské zkoušky i komise pro obhajobu disertační práce.
(12) Obhajoba disertační práce a vyhlášení výsledku jsou veřejné. 

Obsah a rozsah státní doktorské zkoušky

Státní doktorská zkouška (SDZ) probíhá podle Studijního a zkušeního řádu MU, čl. 31., a čl. 33. Dále jsou uvedeny okruhy SDZ pro jednotlivé obory programu Biologie

Obecná a molekulární genetika

Předměty SDZ - obecné:
  • Obecná genetika,
  • Molekulární genetika,
  • Genetika populací,
  • Vývojová genetika,
  • Genové inženýrství,
  • Metody molekulární genetiky
Předměty SDZ - speciální (podle zaměření disertační práce):
  • Lékařská genetika,
  • Genetika živočichů,
  • Genetika rostlin,
  • Cytogenetika,
  • Mutageneze,
  • Genetika kvantitativních znaků,
  • případně další.

Molekulární a buněčná biologie

Předměty SDZ obecné:

  • Molekulární biologie bakterií a archeí
  • Molekulární biologie eukaryí
  • Molekulární biologie bakteriálních, rostlinných a živočišných virů
  • Základy molekulární evoluce
  • Vznik života z hlediska ústředního dogmatu molekulární biologie
  • Genové inženýrství

    Předměty SDZ speciální (podle zaměření disertační práce)

  • priony
  • molekulární mechanizmy mutageneze, rekombinace, transpozice a oprav DNA
  • molekulární podstata kancerogeneze
  • molekulární podstata dědičných chorob
  • principy buněčných signalizací
  • molekulární podstata řízení buněného cyklu
  • genomika a proteomika
  • případně další

    Anatomie a fyziologie rostlin

    Předměty SDZ - obecné:

    • Cytologie a anatomie rostlin
    • Fyziologie rostlin
    • Ekofyziologie rostlin

    Předměty SDZ - speciální (podle zaměření disertační práce):

    • Fyziologie fotosyntézy rostlin
    • Minerální výživa rostlin
    • Rostlinné explantáty
    • Mykorhizní symbiózy
    • případně další.

    Botanika

    Státní doktorská zkouška má za cíl prověřit celkový rozhledu uchazeče v širším oboru botaniky, jeho schopnosti tvůrčím způsobem pracovat v oboru a jeho zájem o nejnovější informace. Kromě znalostí týkajících se užšího oboru vlastní vědecké práce doktoranda zkouška prověřuje rozhled v následujících šíře koncipovaných předmětech:

    Předměty SDZ - obecné:

    • Metody botaniky
    • Regionální botanika
  • Předměty SDZ - speciální (podle zaměření disertační práce):

    • Systém a evoluce nižších rostlin
    • Systém a evoluce vyšších rostlin
    • Ekologie rostlin

    Ekotoxikologie

    Předměty SDZ - obecné:

    • Ekotoxikologie a humánní toxikologie
    • Chemie životního prostředí
    • Analýza rizik

    Předměty SDZ - speciální (podle zaměření disertační práce):

    • Mechanismy toxicity a biomarkery
    • Ekologie a ekotoxikologie vodního prostředí
    • Ekotoxikologie půdy
    • Genotoxikologie
    • případně další.

     

    Zoologie

    Státní doktorská zkouška vychází z disertační práce doktoranda, avšak mohou být kladeny otázky z kterékoli související zoologicke discipliny. Nejde ani tak o zjištění detailních poznatků naučených zpaměti, ale o prověření celkového rozhledu uchazeče, jeho schopnosti tvůrčím způsobem pracovat v oboru a jeho zájmu o nejnovější informace. Kromě znalostí vycházejících z vlastní vědecké práce doktoranda se zkouška obvykle zaměřuje na speciální zoologii bezobratlých nebo obratlovců, obecnou a speciální ekologii a na specializaci studenta (entomologie, ichtyologie, ornitologie, etologie apod.).

    Parazitologie

    Státní doktorská zkouška má prokázat následující obecné a speciální znalosti z parazitologie: obecný okruh - obecná parazitologie, biologie parazitických protozoí, helmintů a členovců, základy lékařské parazitologie včetně potřebných diagnostických metod, ekologie. Speciální okruh - v návaznosti na specializaci studenta  - epidemiologie a ekologie, buněčná a molekulární parazitologie, imunologie, patologie, interakce parazit-hostitel, statistické zpracování dat v ekologii parazitických společenstev

    Hydrobiologie

    Doktorandi musí v závěru plánovaného studia vykonat před komisí odborníků ústní státní doktorskou zkoušku z předmětu svého zaměření a orientačně z hraničních oborů vztahujících se k jeho práci. Komise je obvykle pětičlenná a skládá se z fakultních a mimofakultních odborníků jemnovaných do komise vedením fakulty. Obecná část ústní zkoušky se týkají obecné ekologie a systému a evoluce bezobratlých přip. obratlovců se zaměřením na vodní organismy. Speciální část ústní zkoušky se týká ekologie  vod se zaměřením na populace a společenstva po stránce strukturní, zpětně-vazební a bioprodukční. Otázky z hraničních oborů se týkají nejčastěji biologie vodních organismů, hydraulických a hydrologických parametrů, konkrétních látkových koloběhů, biokumulace kontaminujících látek a pod.

    Ekologie

    Státní doktorská zkouška zahrnuje předměty dané zaměřením disertační práce. Zpravidla jsou uvozeny ekologii rostlin nebo živočichů, následuje taxonomie, biologie a ekologie studované modelové skupiny a příslušné výstupy do oblasti bioindikace, biogegrafie a aspektů aplikované ekologie.

    Mikrobiologie

    Při ústní části státní dokorské zkoušce jsou členy komise  kladeny otázky především z obecné mikrobiologie, lékařské  mikrobiologie, taxonomie a ekologie prokaryot, virologie, mikrobiální biochemie a molekulární biologie.   Mimo to musí student (ka) prokázat velmi dobrou orientaci v  oblastech  zahrnujících vědecký problém řešený v disertační práci. Zkouška má charakter rozpravy, kdy se očekává, že uchazeč(ka) má výraznou schopnost orientace  v dané problematice a především schopnost samostatné tvůrčí práce.

    Antropologie

    Státní doktorská zkouška vychází z disertační práce, avšak mohou být kladeny otázky z kterékoli související subdiscipliny obecné antropologie, sledující orientaci uchazeče v celém oboru a schopnost uplatnit teoretické a metodologické základy v praxi – například Biologická antropologie, Sociální antropologie, Kulturní antropologie, Antropologie sexuality, Antropologie smrti, Antropologie pravěku, Antropologie starověku, Antropologie středověku, Antropologie novověku, Forenzní antropologie, Evoluční antropologie, Historická antropologie, Paleoantropologie, Teorie a metody obecné antropologie, Historiografie antropologie.

    Fyziologie živočichů

    Při státní doktorské zkoušce má student prokázat dobrou orientaci v jedné nebo více oblastech zahrnujících vědecký problém řešený v disertační práci. Zkouška má zpravidla charakter rozpravy, kdy uchazeč má osvědčit schopnost orientovat se v dané problematice včetně literatury a dokázat celkový rozhled a tvůrčí schopnosti. Kromě znalostí vycházejících z vlastní vědecké práce doktoranda témata zkoušky mohou vycházet z následujících předmětů: Fyziologie živočichů, Obecná zoologie, Základy imunologie, Fyziologie buněčných systémů, Genotoxicita a karcinogeneze, Molekulární fyziologie živočichů, Vývojová a srovnávací imunologie, Fyziologie kmenových buněk.

  • Personální zabezpečení studijního programu

    Program je zabezpečován
    • oborovou radou,
    • oborovými komisemi,
    • školiteli,
    • přednášejícími,

    Složení oborové rady je uvedeno v samostatné příloze.

    Složení oborové komise, školitelů a přednášejících je uvedeno u jednotlivých oborů.

    Návrat na seznam studijních programů

    Poslední změna: Alžběta Rašková 6.3.2007 09:30