Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, doktorské akreditace 2007

Studijní program Geologie (Doktorský 4 roky)

Návrat na seznam studijních programů

Přechod na seznam studijních oborů

Kód 1201V
NázevGeologie
Název anglickyGeology
Krátký názevGeologie
Krátký název anglickyGeology
Typ studijního programuDoktorský 4 roky
Standardní doba studia4
Udělovaný titulDoktor (Ph.D.)
Rozšíření akreditace na další právnickou osobuAno
Rozšíření stávající akreditace studijního programuNe

Tato stránka obsahuje:

Přílohy:

Cíle studia ve studijním programu

Doktorský studijní program Geologie je zaměřen na výchovu k samostatné vědecké práci na úrovni srovnatelné se zahraničím. Student získá přehled o řešení daného problému a používané metodice na odpovídajících pracovištích v tuzemsku i ve světě. Je schopen získat nové poznatky, vyvodit z nich objektivní závěry a tyto prezentovat na mezinárodních konferencích a publikovat v domácích i zahraničních časopisech. Osvojí si etické principy vědecké práce, podílí se na pedagogické práci na univerzitě.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent je schopen samostatné tvůrčí vědecké práce a samostatného řešení komplexních problémů. Ovládá moderní metody geologického výzkumu, průzkumu, vyhodnocení a interpretace jejich výsledků. Absolvent má zkušenost a zvládá publikovat své výsledky v recenzovaných odborných časopisech domácích a zahraničních a prezentovat je na konferencích mezinárodní úrovně včetně diskuse k dané problematice.

Absolventi DSP najdou uplatnění především v základním a aplikovaném výzkumu, tj. např. na vysokých školách, ve výzkumných ústavech AV ČR (geologický, archeologický), v České geologické službě, v muzeích s přírodovědným zaměřením (např. Moravském zemském muzeu) a v jiných odborných institucích. Další oblastí uplatnění jsou specializované laboratoře, orgány ochrany životního prostředí nebo státní správy, odborně zaměřené firmy.

Pravidla pro postup studia v programu

Vstupní požadavky na uchazeče o přijetí ke studiu

Podmínkou je ukončení studia v magisterském studijním programu. Uchazeč musí dále prokázat odborné a jazykové schopnosti a předpoklady k samostatné vědecké práci. Součástí přijímacího pohovoru je předložení projektu, jenž zahrnuje stav řešeného problému, cíle doktorské práce, použitou metodiku, odhad nákladů na projekt a odůvodněné finanční zajištění projektu.

Studijní povinnosti a podmínky ukončení studia

  1. Průběh studia se řídí individuálním studijním plánem schváleným oborovou radou na návrh studenta předložený prostřednictvím školitele. Individuální studijní plán má přednost před harmonogramem akademického roku.
  2. Kreditová hodnota přípravy disertační práce je stanovena od jedné poloviny zpravidla do dvou třetin minimální kreditové hodnoty studia. Konkrétní hodnotu stanoví s ohledem na obsah programu oborová rada. Plnění požadavků tohoto předmětu hodnotí školitel kolokviem v každém semestru, v němž student předmět zapsal.
  3. V průběhu studia je student povinen prokázat kompetenci v akademické a odborné angličtině nebo jiném světovém jazyce obvyklém pro program nebo obor. Tato kompetence se ověřuje jedním z následujících způsobů:
    • ukončením dvou příslušných semestrálních předmětů,
    • získáním zápočtu za napsání cizojazyčné publikace pro časopis nebo sborník a zápočtu za přednesení cizojazyčné přednášky včetně řízení následné diskuse na kvalifikovaném odborném fóru; zápočty uděluje školitel nebo hodnotitel předem stanovený oborovou radou.
  4. Součástí studia v doktorském programu jsou kromě přípravy disertační práce zejména:
    1. předměty rozšiřující a prohlubující znalosti širšího vědního oboru nad rámec studia v magisterském programu,
    2. předměty prohlubující specializované znalosti,
    3. specializované odborné semináře,
    4. příprava a pomoc ve výuce v bakalářských a magisterských programech.
  5. Rozhodnutím oborové rady, je součástí studia příprava rešerše k disertační práci.  

Studijní povinnosti jsou rozděleny do jednotlivých bloků předmětů, jejichž splnění je zároveň podmínkou pro postup v hlavních  etapách studia (A. státní doktorská zkouška a B. obhajoba disertační práce). Je stanoven časový průběh studia a jeho kontrola probíhá každoročním projednáním výroční zprávy posluchače na schůzi oborové rady.  

Časový průběh studia

  1. V prvním semestru si student musí zapsat:
    1. předmět GD511 Disertační práce 1
    2. další předměty podle doporučeného studijního plánu nebo jejich nahrazení (vícenásobným) zápisem předmětu GD621 Odborná publikace.
  2. V každém dalším semestru si student musí zapsat předmět GD101 Seminář DSP.
  3. Nejpozději ve 4. semestru studia si student musí zapsat předmět GD001 Odevzdání rešerše.
  4. Nejpozději v 7. semestru studia si student musí zapsat předmět GD611 Přednáška v cizím jazyku na mezinárodní konferenci.
  5. Nejpozději v 8. semestru si student musí zapsat předmět GD631 Publikace v cizím jazyku nebo předmět GD621 Odborná publikace.
  6. V každém podzimním semestru si student musí zapsat předměty G0101 Školení BOZP a PO pro geology a C7777 Zacházení s chemickými látkami

Výroční zpráva

Před projednáním ročního postupu oborovou radou  je student povinen vypracovat výroční zprávu a zaslat ji v písemné podobě předsedovi oborové rady nejpozději do 15. srpna daného akademického roku. Výroční zpráva musí obsahovat:

  1. Jméno studenta, název práce, jméno školitele, ročník a formu studia
  2. Informace o plnění výzkumné činnosti:
    1. Postup prací na zadaném úkolu za daný akademický rok ve srovnání s plánem
    2. Seznam publikovaných článků v odborných časopisech mezinárodních a domácích, ostatních publikací a zpráv,
    3. Aktivní účast na konferencích mezinárodních a domácích
    4. Vystoupení na seminářích
    5. Úspěšné granty
  3. Informace o plnění studijních povinností za daný akademický rok ve srovnání s individuálním studijním plánem
  4. Skutečná pomoc při zajišťování výuky
  5. Uskutečněné a plánované zahraniční stáže
  6. Plán činnosti na další rok
  7. Podpis studenta a školitele

 K výroční zprávě studenti přiloží výtisky publikací (resp. manuskripty prací přijatých do tisku), příp. další dokladový materiál.

 

Doporučený individuální studijní plán - Obecná charakteristika

Doporučený studijní plán zahrnuje všechny povinné předměty v časovém rozpisu na jednotlivé semestry tak, aby student, který postupuje podle doporučeného plánu ukončil studium ve standardní době.

Předmětové bloky studia

 A.   Blok předmětů povinných pro podání přihlášky k doktorské zkoušce:

Před podáním přihlášky k doktorské zkoušce je student povinen získat celkem minimálně 80 kreditů za předměty z tohoto bloku v předepsané skladbě, přičemž předmět GD621 Odborná publikace (*) lze zapisovat opakovaně a vícekrát a lze jím (při jeho opakovaném nebo násobném zápisu) nahrazovat podle dosaženého počtu kreditů i jiné předměty tohoto bloku s výjimkou předmětu GD611 Přednáška v cizím jazyku na mezinárodní konferenci. Tento blok zahrnuje: 

  1. Prokázání jazykových znalostí (angličtiny) jedním z následujících dvou způsobů:
    1. úspěšným ukončením dvou semestrálních předmětů zaměřených na jazykovou výuku, nebo
    2. získáním zápočtů (uděluje školitel) za:
      • přednesení cizojazyčné přednášky včetně řízení následné diskuse na kvalifikovaném odborném fóru – předmět GD611 Přednáška v cizím jazyku na mezinárodní konferenci (10 kr),
      • napsání cizojazyčné publikace pro časopis nebo sborník – předmět GD631 Publikace v cizím jazyku (za 5 kr) nebo předmět GD621 Odborná publikace (10 kr).
  2. Nastudování odborné literatury k tématu disertační práce, které student prokazuje získáním zápočtu za předmět GD001 Odevzdání rešerše (10 kr, zápočet uděluje školitel).
  3. Pomoc při výuce v bakalářských a magisterských programech nebo její přípravu, které student prokazuje získáním nejméně 6 zápočtů z předmětu GV001 Pomoc při výuce (5 kr, zápočty uděluje školitel).
  4. Specializované odborné semináře, za které musí student získat nejméně 6x zápočet z předmětu GB001 Geologický seminář (1 kr) a za každý semestr studia 1x zápočet z předmětu GD101 Seminář DSP (1 kr).
  5. Odborné předměty (předměty rozšiřující a prohlubující znalosti širšího vědního oboru nad rámec studia v magisterském programu a předměty prohlubující specializované znalosti), za které musí student získat minimálně 20 kreditů. 

(*)Za "odbornou publikaci" uznávanou oborovou radou DSP „Geologie“ se standardně považuje  publikace v časopise, jenž je evidován v mezinárodních abstraktech pro daný obor (tj. všechny impaktované časopisy, dále odpovídající recenzované časopisy zahraniční a také tuzemské, z nich se jedná konkrétně o Journal of the Czech Geological Society a Bulletin of Geosciences).

  

 B.   Blok ostatních povinných předmětů:

Před podáním přihlášky k obhajobě disertační práce je student povinen získat minimálně 240 kreditů a úspěšně ukončit tyto povinné předměty: 

  1. Základní práce na disertačním tématu (kolokvia uděluje školitel)
    • GD511 Disertační práce 1 (15 kr)
    • GD521 Disertační práce 2 (15 kr)
    • GD531 Disertační práce 3 (15 kr)
    • GD541 Disertační práce 4 (15 kr)
    • GD551 Disertační práce 5 (20 kr)
    • GD561 Disertační práce 6 (20 kr)
    • GD571 Disertační práce 7 (20 kr)
    • GD581 Disertační práce 8 (20 kr)
  2. Odborná přednáška a publikace
    • GD611 Přednáška v cizím jazyku na mezinárodní konferenci (10 kr)
    • GD621 Odborná publikace (10 kr)

 C. Blok předmětů zapisovatelných po standardní době studia:

Po splnění všech předmětů bloku B.1. a získání minimálně 225 kreditů celkem za předměty bloku A. a B.1. (tj. obvykle po skončení čtyřleté standardní doby studia) si studenti mohou opakovaně zapisovat předmět GD591 Disertační práce - pokračování (14 kr).

Záměr rozvoje a odůvodnění studijního programu

Navržený 4-letý doktorský studijní program Geologie vychází z vědecké a pedagogické činnosti, která je dlouhodobě úspěšně rozvíjena na špičkové úrovni na Přírodovědecké fakultě MU v Brně a již akreditovaných participujících institucích -  Geologickém ústavu AV ČR v Praze a Katedře geologie přírodovědecké fakulty UP v Olomouci. Takové rozšíření akreditace na uvedené instituce je významnou okolností, která umožňuje zkvalitňovat studium a přijímat studenty do specializací, které fakulta nemá.
Společenská potřeba geologie a kvalitně připravených odborníků v tomto oboru roste v teoretické úrovni a ještě výrazněji v aplikacích v souvislosti:
- s potřebou globálního výzkumu planety Země a odhadu jejího možného vývoje
- s rostoucí poptávkou po nerostných surovinách všech druhů a vodních zdrojích
- s potřebou řešit narůstající ekologické zátěže, dané enormní produkcí odpadů při všech činnostech člověka s tím souvisejícími kontaminacemi zemského povrchu
Zvýšené nároky praxe a rychle se rozvíjející poznatky geologie a hraničních disciplín kladou i vyšší nároky na přípravu doktorandů. Proto navrhujeme čtyřletý studijní program Geologie s oborem „Geologické vědy se zaměřeními“, který by měl zkvalitnit všestrannou odbornou přípravenost absolventů pro potřeby současné praxe.
Zásadní otázkou je také finanční krytí výzkumu studentů DSP Geologie. V současné době OR přijímá jen takové studenty, jejichž školitelé prokáží schopnost takový výzkum materiálně zajistit.
Navržený 4-letý doktorský studijní program Geologie navazuje na magisterský studijní program Geologie, realizovaný na PřF MU, i na blízké magisterské programy jiných vysokých škol.
Předpokládaný počet přijímaných uchazečů o studium ročně odhadujeme na 5-12. Do budoucna počítáme s vyšším nárůstem studentů v aplikovaných zaměřeních oboru.

Disertační práce

Rámcové požadavky na disertační práci

  1. V disertační práci student předkládá výsledky, které získal v průběhu studia v programu. Školitel spolu s vedoucím určeného pracoviště odpovídají za to, aby studentovi byly poskytnuty podmínky potřebné pro splnění požadavků programu.
  2. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. Za disertační práci může být uznán i soubor již uveřejněných nebo do tisku nebo k jinému typu zveřejnění přijatých prací k danému tématu, který student opatří uceleným úvodem do problematiky a komentářem.
  3. Disertační práce může být předložena v češtině nebo v angličtině, se souhlasem oborové rady i v jiném jazyce.
  4. Práce se předkládá elektronicky prostřednictvím IS MU a ve třech tištěných vyhotoveních. Práce musí dále splňovat tyto požadavky:
    1. Desky a titulní strana musí mít jednotnou úpravu, práce musí mít jednotný formát obvyklý na Přírodovědecké fakultě a všechny exempláře musí být vyvázány v nerozebratelné vazbě.
    2. Předkládá-li student k obhajobě výsledky kolektivní vědecké práce, na níž se autorsky podílel, musí být v práci zřetelně vyznačeny ty její části, které zpracoval student.
    3. Práce musí obsahovat prohlášení spoluautorů, potvrzující u označených částí práce autorství studenta a zhodnocující jeho podíl.

Návrh témat disertační práce

Příklady temat disertačních prací, zadaných v roce 2006:

 Mgr. Martin Faměra (školitel doc. Mgr. Ondřej Bábek, Dr.): Facie a klastická provenience recentních sedimentů řečiště Dřevnice a středního toku Moravy v úseku Kvasice až Spytihněv.

Mgr. Petr Gadas (školitel doc. RNDr. Miroslava Gregerová, CSc.): Petrologické korelace suity enkláv a granitoidů západní a východní zóny brněnského masívu.

 

Mgr. Dana Hanuláková (školitel doc. RNDr. Josef Zeman, CSc.): Geochemie interakcí bentonitu v podmínkách uložišť vyhořelého jaderného paliva.

 

Mgr. Martin Knížek (školitel doc. RNDr. Rostislav Melichar, PhD.): Tektonické postižení barrandienu (stavba podloží pražské pánve).

Mgr. Eva Kocourková (školitel doc. RNDr. Zdeněk Losos, CSc.): Vztahy mezi supergenní mineralizací gossanu a antropogenními asociacemi hald sulfidických ložisek.

Mgr. Lukáš Krmíček (školitel prof. RNDr. Antonín Přichystal, CSc.): Předmezozoické žilné lamprofyry Českého masivu

Mgr. Eva Pavelová (školitel prof. RNDr. Rudolf Musil, DrSc.): Akumulativní a erozní fáze v sev. a stř. části Moravského krasu

Mgr. Alena Roszková (školitel  RNDr. Nela Doláková, CSc.): Změny palynospekter ovlivněné činností člověka.

Mgr. Jana Suchánková (školitel doc. RNDr. Jaromír Leichmann, PhD.): Metasomatity U-ložiska Rožná – procesy redistribuce hlavních a stopových prvků.      

 

 

Obhajoba disertační práce

Obhajoba disertační práce

 - probíhá podle Studijního a zkušeního řádu MU, čl. 32., a čl. 33.
  1. Podmínkou pro podání přihlášky k obhajobě disertační práce (dále jen „přihláška“) je
    1. předchozí úspěšné složení státní doktorské zkoušky, nebo
    2. současné podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce; v tomto případě se obhajoba práce a státní doktorská zkouška konají v jednom dni; a
    3. vykonání oponentního řízení (odstavce 4 a 5).
  2. Přihlášku podává uchazeč děkanovi prostřednictvím IS MU ve lhůtě stanovené harmonogramem akademického roku. Součástí přihlášky je
    1. předepsaný počet výtisků disertační práce a její předchozí zadání do ISMU,
    2. abstrakt disertační práce,
    3. seznam uveřejněných prací uchazeče a prací přijatých k uveřejnění a
    4. odborný životopis.
  3. Termín obhajoby disertační práce navrhuje oborová rada a stanoví děkan na období toho semestru, pro který uchazeč podal přihlášku.
  4. Děkan jmenuje na návrh oborové rady nejméně dva oponenty disertační práce, z nichž alespoň jeden není zaměstnancem MU. Školitel nesmí být oponentem. Totéž platí pro bývalého školitele, došlo-li k jeho změně, popř. pro osobu v obdobném postavení.
  5. Každý z oponentů vypracuje posudek, ve kterém zhodnotí kvalitu disertační práce, vlastní přínos studenta a zejména jeho schopnost samostatné tvůrčí činnosti ve výzkumné oblasti. Posoudí rovněž jazykovou a formální úroveň práce. V závěru posudku oponent explicitně uvede, zda student prokázal, nebo neprokázal tvůrčí schopnosti v dané oblasti výzkumu a zda práce splňuje, nebo nesplňuje požadavky standardně kladené na disertační práce v daném oboru. Vyžádání dodatečných posudků v případě neshody ve stanoviscích oponentů není přípustné. Student má právo být seznámen s posudky nejméně 7 pracovních dnů před obhajobou.
  6. Obsahují-li závěry předepsané v odstavci 5 alespoň jedno negativní vyjádření u každého z posudků, není student povinen předložit práci k obhajobě. Úmysl využít této možnosti je povinen oznámit prostřednictvím IS MU nejpozději 5 pracovních dnů před termínem obhajoby, jinak se jeho přihláška k oponentnímu řízení stává přihláškou k obhajobě práce. Možnosti nepředložit práci k obhajobě může student využít pouze jednou.
  7. Obhajoba disertační práce se koná v českém jazyce nebo v anglickém jazyce, popřípadě v jazyce obvyklém pro daný obor a schváleném oborovou radou.
  8. V případě ukončení obhajoby disertační práce s hodnocením „nevyhovující“ má student právo obhajobu opakovat, a to pouze jednou. Děkan na návrh oborové rady stanoví termín opakování a komise pro obhajobu disertační práce podmínky opakování. Termín musí být stanoven nejpozději na období následujících dvou semestrů. Podmínky pro opakování je komise povinna stanovit nejpozději do jednoho měsíce po termínu konání neúspěšné obhajoby. Do termínu opakované obhajoby může děkan studentovi přerušit studium.
  9. Nedostaví-li se student k obhajobě ve stanoveném termínu a neomluví-li přijatelně svou neúčast do pěti dnů po uplynutí termínu, je hodnocen stupněm ”nevyhovující”.
  10. V případě, že se státní zkouška a obhajoba disertační práce konají v jednom dni, je jmenována jedna komise, splňující podmínky pro složení komise pro státní doktorské zkoušky i komise pro obhajobu disertační práce.
  11. Obhajoba disertační práce a vyhlášení výsledku jsou veřejné.
  12. Obhajoba disertační práce se koná před komisí pro obhajoby disertačních prací. Členy komise jsou vždy
    1. profesoři a docenti jmenovaní děkanem na návrh oborové rady podle § 53 odst. 2 VŠ zákona, případně i 
    2. další odborníci jmenovaní děkanem na návrh oborové rady a po schválení vědeckou radou fakulty podle § 53 odst. 2 VŠ zákona.
    3. Ministerstvo může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru (§ 53 odst. 3 VŠ zákona).
  13. Předsedu komise jmenuje na návrh oborové rady rektor z členů jmenovaných podle bodu 12.1 nebo 12.2. Předseda komise řídí její jednání a odpovídá za její činnost. Předseda a členové komise mohou být odvoláni orgánem, který je jmenoval. Návrh na odvolání podává oborová rada.
  14. Komise má nejméně 5 a nejvýše 7 členů jmenovaných podle bodu 12.1 nebo 12.2. Nejméně dva takto jmenovaní členové komise nejsou zaměstnanci MU. Školitel je členem komise, nesmí však být jejím předsedou.
  15. Komise pro pro obhajoby disertačních prací je způsobilá se usnášet, pokud je přítomna nadpoloviční většina jejích členů jmenovaných podle bodu 12.1 nebo 12.2 včetně předsedy a současně alespoň jeden z přítomných členů není zaměstnancem MU. Obhajoba disertační práce se může konat jen tehdy, je-li komise schopná usnášení.  

Obsah a rozsah státní doktorské zkoušky

Státní doktorská zkouška

- probíhá podle Studijního a zkušebního řádu MU, čl. 31. a čl. 33.

  1. Nutnou podmínkou podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce je splnění všech povinností stanovených předmětů z bloku A. Přihlášku podává uchazeč děkanovi prostřednictvím IS MU ve lhůtě stanovené harmonogramem akademického roku.
  2. Termín konání státní doktorské zkoušky navrhuje oborová rada a stanoví děkan na ten semestr, pro který podal uchazeč přihlášku ve stanovené lhůtě.
  3. Státní doktorská zkouška se koná v českém nebo anglickém jazyce, popřípadě v jiném jazyce, v němž je předkládána disertační práce.
  4. Neprospěl-li student u státní doktorské zkoušky, může ji opakovat nejvýše jednou, a to v termínu, který stanoví děkan na návrh oborové rady tak, aby proběhl nejpozději do konce následujícího semestru. Do termínu opakované státní doktorské zkoušky může děkan studentovi přerušit studium.
  5. Nedostaví-li se student ke státní doktorské zkoušce ve stanoveném termínu a neomluví-li přijatelně svou neúčast do pěti dnů po uplynutí termínu, je hodnocen stupněm ”nevyhovující”.
  6. Státní doktorská zkouška a vyhlášení výsledku jsou veřejné.
  7. Státní doktorská zkouška se koná před komisí pro státní doktorské zkoušky. Členy komise jsou vždy
    1. profesoři a docenti jmenovaní děkanem na návrh oborové rady podle § 53 odst. 2 VŠ zákona, případně i 
    2. další odborníci jmenovaní děkanem na návrh oborové rady a po schválení vědeckou radou fakulty podle § 53 odst. 2 VŠ zákona.
    3. Ministerstvo může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru (§ 53 odst. 3 VŠ zákona).
  8. Předsedu komise jmenuje na návrh oborové rady rektor z členů jmenovaných podle bodu 7.1 nebo 7.2. Předseda komise řídí její jednání a odpovídá za její činnost. Předseda a členové komise mohou být odvoláni orgánem, který je jmenoval. Návrh na odvolání podává oborová rada.
  9. Komise má nejméně 5 a nejvýše 7 členů jmenovaných podle bodu 7.1 nebo 7.2. Nejméně dva takto jmenovaní členové komise nejsou zaměstnanci MU. Školitel je členem komise, nesmí však být jejím předsedou.
  10. Komise pro státní doktorské zkoušky je způsobilá se usnášet, pokud je přítomna nadpoloviční většina jejích členů jmenovaných podle bodu 7.1 nebo 7.2 včetně předsedy a současně alespoň jeden z přítomných členů není zaměstnancem MU. Státní zkouška se může konat jen tehdy, je-li komise schopná usnášení.
  11. O průběhu zkoušky jedná komise pro státní doktorské zkoušky na neveřejném zasedání a o jeho výsledku se usnáší tajným hlasováním většinou přítomných členů.
  12. V případě, že se koná státní doktorská zkouška a obhajoba disertační práce zároveň a oponenti nejsou členy zkušební komise, účastní se jejího jednání včetně neveřejných částí s hlasem poradním.
  13. Posluchač vykoná státní doktorskou zkoušku ze dvou předmětů, z nichž jeden si posluchač vybírá po dohodě se svým školitelem, druhý je volně volitelný. 

Předměty státní doktorské zkoušky:

  • Environmentální geologie
  • Geochemie
  • Historická a stratigrafická geologie
  • Hydrogeologie
  • Kvartérní geologie
  • Ložisková geologie
  • Magmatická a metamorfní petrologie
  • Mineralogie
  • Paleontologie
  • Regionální geologie
  • Sedimentologie a sedimentární petrologie
  • Strukturní geologie a geotektonika

Obsah a rozsah státní doktorské zkoušky z jednotlivých předmětů:

Environmentální geologie

  • Montgomery, Carla W.: Environmental geology. Boston : McGraw Hill Higher Education, c2006. 540 s.  
  • Keller, Edward A.: Introduction to environmental geology. Upper Saddle River, N.J. : Prentice hall, c2005. 583 s.
  • Wright, Richard T.: Environmental science: toward a sustainable future. Upper Saddle River, N.J. : Pearson Prentice Hall, c2005. 712 s. 
  • Langmuir Donald: Aqueous environmental geochemistry. Upper Saddle River, N.J. : Prentice Hall, c1997. 600 s.

Geochemie

  • Faure, Gunter: Principles and applications of geochemistry: a comprehensive textbook for geology students  Upper Saddle River, New Jersey : Prentice Hall, c1991. 600 s.  
  • Appelo C.A.J., D. Postma: Geochemistry, groundwater and pollution. Leiden : A. A. Balkema publishers, c2005. 649 s.
  • Albaréde, Francis: Geochemistry: an introduction. Cambridge : Cambridge University Press, 2003. 248 s.  
  • Zhu Chen, Greg Anderson: Environmental applications of geochemical modeling. Cambridge : Cambridge University Press, 2002. 284 s.

Historická a stratigrafická geologie

  • Kalvoda J., Bábek O., Brzobohatý R. 2002: Historická geologie, 1-197, UP Olomouc.  
  • Levin H.L., 1999: The Earth through time, 1-568, Saunders College Publishing.  
  • Wicander R., Monroe J.S., 2000: Historical geology. Evolution of Earth and Life Through Time,1-580, Brooks/Cole.  
  • Chlupáč I, Brzobohatý R, Kovanda J., Stráník Z., 2002: Geologická minulost České republiky, 1-436, Academia, Praha.

Hydrogeologie

  • Fetter, C. W. (1999): Contaminant Hydrogeology, 2-nd Edition. Prentice Hall.
  • Schwartz, F. W., Zhang, H. (2003): Fundamentals of Groundwater. John Wiley and Sons, 583 s.
  • Domenico, P. A., Schwartz, F. W. (2000): Physical and chemical hydrogeology. John Wiley & Sons, Inc. New York.  

Kvarterní geologie

  • French, H. M., 1996: The Periglacial Environment. 1-341. Longman, Essex .
  • Lowe, J. J. & Ealker, M. J. C. 1997: Reconstructing Quaternary Environment. - 1-446. Prentice Hall, Harlow, Essex.
  • Růžičková, E., Růžička, M., Zeman, A. & Kadlec, J., 2003: Kvartérní klastické sedimenty České republiky. – 1-92. Česká geologická služba, Praha.
  • Wilson, R. C. L., Drury, S. A. & Chapman, J. L., 2000: The Great Ice Age – climate change and life. - 1-267. Routledge, The Open University, London and New York .

Ložisková geologie

  • Robb, L. J. Introduction to ore-forming processes. 1st pub. Malden, Mass : Blackwell Publishing, 2005,. viii, 373. ISBN 0632063785.  
  • Mineral deposits of the world :ores, industrial minerals and rocks. Edited by Mirko Vaněček. 1. vyd. Praha : Academia, 1994,. 519 s., mp. ISBN 802000436X.
  • Rozložník, Ladislav. Ložiská nerastných surovín a ich vyhl'adávanie. 1. vyd. Bratislava : Alfa, 1987,. 693 s. r88U.

Magmatická a metamorfní petrologie

  • Best M.G, Christiansen E.H. (2001): Igneous Petrology. Blackwel Science. 457 p.
  • Konopásek J., Štipská P., Klápová H., Schulmann K. (1998): Metamorfní petrologie. Karolinum, Praha. 241 p.  
  • Bucher K., Frey M. (1994): Petrogenesis of Metamorphic Rocks. 6th edition. Springer Verlag.318 p.  

Mineralogie

  • Klein C., Hurlbut C.S. (1993): Manual of Mineralogy, 21. edice, John Wiley & Sons, INC.
  • Nesse W.D. (2000): Introduction to Mineralogy. – Oxford University Press. Oxford, New York.
  • Zoltai, Stout (1984): Mineralogy, Concepts and Principles. Univ. of Minnesota.

Paleontologie

  • Brenchley P. J., Harper D. A. T. (1998): Palaeoecology: ecosystems, environments and evolution. London – Chapman & Hall, 402 s. ISBN 0412434504 
  • Stewart W. N. (1985): Paleobotany and the evolution of plants. Cambridge University Press, London, New York, New Rochelle, Melbourne, Sydney, 405 s. ISBN 0 521 233151  
  • Benton M. (1997): Vertebrate palaeontology. 2nd ed. London: Chapman & Hall, 452 s. ISBN 0412738104  
  • Doyle P. (1996): Understanding fossils: an introduction to invertebrate palaeontology. Chichester: John Wiley & Sons, 409 s. ISBN 0471963518  

Regionální geologie

  • Dallmeyer, R. D. - Franke, W. - Weber, K. 1995: Pre-Permian Geology of Central and Eastern Europe.- 604 pp. Springer.  
  • Kováč, M. - Plašienka, D. - Aubrecht, R. - Halouzka, R. - Krejčí, O. - Kronome, B. - Nagymarosy, A. - Přichystal, A. - Wagreich M. 2002: Geological structure of the Alpine - Carpathian - Pannonian juction and neighbouring slopes of the Bohemian Massif. - 84 pp. Comenius University Bratislava.  
  • Chlupáč, I. - Brzobohatý, R. - Kovanda, J. - Stráník, Z. 2002: Geologická minulost České republiky. - 436 pp. Academia Praha.  

Sedimentologie a sedimentární petrologie

  • H.G.Reeding  (1996): Sedimentary environments: processes, Facies and Stratigraphy.- Blackwell Science.  
  • M.Leeder (1999): Sedimentology and sedimentary basins.- Blackwell Science.  
  • M.E.Tucker (2001): Sedimentary petrology.- Blackwell Science.  

Strukturní geologie a geotektonika

  •  Ramsay, John G. - Huber, Martin I. The techniques of modern structural geology. Volume 2, Folds and fractures. London : Academic Press, 1987. ISBN 0-12-576902-4.
  • Cox, Allan - Hart, Robert Brian. Plate tectonic : how it works (Orig.).  Blackwell Publishing. ISBN 0-86542-313-X
  • Vachtl, Josef - Jaroš, Josef. Strukturní geologie. 1. vyd. Praha : Academia, 1992,. 437 s. ISBN 80-200-0134-4.
  • Cháb, Jan. Desková tektonika. 1. vyd. Praha : Academia, 1983,. 234 s. Knihovna Ústředního ústavu geologického; sv. 60.  

Personální zabezpečení studijního programu

Program je zabezpečován
  • oborovou radou,
  • oborovými komisemi,
  • školiteli,
  • přednášejícími,

Složení oborové rady je uvedeno v samostatné příloze.

Složení oborové komise, školitelů a přednášejících je uvedeno u jednotlivých oborů.

Návrat na seznam studijních programů

Poslední změna: Alžběta Rašková 6.3.2007 09:33