Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, doktorské akreditace 2007

Studijní program Geografie (Doktorský 4 roky)

Návrat na seznam studijních programů

Přechod na seznam studijních oborů

Kód 1301V
NázevGeografie
Název anglickyGeography
Krátký názevGeografie
Krátký název anglickyGeography
Typ studijního programuDoktorský 4 roky
Standardní doba studia4
Udělovaný titulDoktor (Ph.D.)
Rozšíření akreditace na další právnickou osobuNe
Rozšíření stávající akreditace studijního programuNe

Tato stránka obsahuje:

Přílohy:

Cíle studia ve studijním programu

Doktorský studijní program (DSP) Geografie navazuje na poznatky studentů získané v magisterském programu Geografie a kartografie. Orientuje se na prohloubení a rozšíření jejich znalostí, schopností a dovedností ve specializovaných oborech geografického a kartografického výzkumu s akcentováním studia příčinných vztahů a souvislostí v širokém komplexu studovaných jevů a procesů. Hlavní důraz se klade na aktivní osvojování nových poznatků zejména ze zahraniční odborné literatury a absolvováním specializovaných přednášek jak na vlastním pracovišti, tak na pracovištích jiných. Studenti jsou vedeni k používání moderních metod a technologií zpracování a hodnocení geografických dat s využitím stávajících možností počítačového zpracování dat a metod dálkové detekce. Cílem je vybavit je hlubokými teoretickými znalostmi a vychovat z nich vyhraněné vědecké osobnosti, které jsou schopny dále pracovat v oblasti teoretického i aplikovaného vědeckého výzkumu. Student je veden ke schopnosti samostatné formulace vědeckého problému, získání relevantních dat, jejich kvalitativního a kvantitativního hodnocení, výběru vhodné metodologie a hodnocení získaných výsledků z analytického a syntetického hlediska se zřetelem na sestavení alternativních scénářů vývoje geografických jevů a procesů v prostoru a čase.

Profil absolventa studijního programu

Fyzická geografie:

Student získává hluboké teoretické a praktické poznatky, dovednosti a kompetence, které mu umožňují adekvátně formulovat a řešit vědecké problémy týkající se studia procesů a jevů v krajinné sféře Země, a to jak z pohledu jednotlivých fyzickogeografických složek, tak v celostním pohledu na systém fyzickogeografické sféry Země. Ovládá široké spektrum metod fyzickogeografického výzkumu, vícerozměrných statistických metod, GIS a metod dálkové detekce, stejně jako vlastní práce v terénu. Má přehled o stavu řešené tématiky v ČR a v zahraničí, zejména pak v oblasti své specializace dané tématem doktorské disertační práce. Je schopen komunikovat se specialisty dalších vědních oborů zabývajících se krajinnou sférou Země, kde má předpoklady plnit vůdčí roli při formulaci, provádění a zpracování projektů díky komplexnímu chápání procesů a jevů odehrávajících se v ní. Je připraven pro další samostatnou vědeckou práci v oblasti fyzické geografie i jednotlivých složek (reliéf, klima, vodstvo, biota, půda), stejně jako krajinné ekologie, kde může uplatnit zejména svoji hlubokou teoretickou přípravu. Vedle toho je dobře připraven pro řešení praktických problémů v oblasti aplikované fyzické geografie. Jeho široký základ a přehled o krajinné sféře jako celku mu umožní přizpůsobovat se při řešení výzkumných témat měnícím se potřebám praxe. Absolvent DSP fyzické geografie tak má požadované předpoklady k uplatnění v základním výzkumu na ústavech Akademie věd ČR, stejně jako v pedagogickém a vědeckém působení na vysokých školách. Při řešení praktických úloh má absolvent dobré předpoklady pro práci v resortních ústavech, výzkumných a projektových firmách, příp. v podnikatelské činnosti.

Regionální geografie a regionální rozvoj:

Zvládnutí hlubokých teoretických a praktických poznatků z oboru regionální geografie a regionální rozvoj. Zvládnutí širokého spektra metod regionálně geografického výzkumu, včetně vícerozměrných statistických metod. Samostatné zvládnutí přípravy a vyhodnocení složitějších anketárních šetření. Pochopení vzájemných souvislostí a podmíněností studovaných regionálně geografických jevů a procesů, posouzení míry relevance jednotlivých jevů pro možný rozvoj daného území. Schopnost predikce rozvoje regionů. Schopnost komparativní analýzy regionů v ČR a ve světě. Schopnost tvorby strategických dokumentů jak české, tak evropské regionální politiky (strategie, operační plány, programy rozvoje). Schopnost tvorby konkrétních rozvojových programů pro venkovské obce, města a regiony různé hierarchické úrovně. Absolvent DSP regionální geografie a regionální rozvoj má velmi dobré předpoklady uplatnit se v základním výzkumu na některých ústavech Akademie věd ČR (především Ústav geoniky) nebo na vysokých školách. Při řešení praktických úloh má absolvent dobré předpoklady pro práci na resortních ústavech (Ústav územního rozvoje, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí), regionálních rozvojových agenturách, odborech regionálního rozvoje nebo odborech životního prostředí na krajských a městských úřadech a také útvarech rozvoje jednotlivých měst. Absolventi najdou uplatnění i v soukromých regionálních poradenských firmách.

Kartografie, geoinformatika a DPZ:
Student získává hluboké teoretické a praktické poznatky, pracovní návyky a dovednosti, které mu umožňují adekvátně formulovat a řešit vědecké problémy týkající se studia procesů a jevů v krajinné sféře Země z pohledu jednotlivých složek trvale udržitelného rozvoje, tj. ekologických, ekonomických, sociálních, technologických, kulturních a etických. Doktorand zvládá široké spektrum metod geoinformatiky, analytické, webové a adaptabilní elektronické kartografie, telekartografie a DPZ, zejména metody kartografické generalizace, kartografické vizualizace, metody analýzy, zpracování a interpretace dat a informací DPZ. Přitom se opírá o znalost historických map, analogových a digitálních (zejména tématických) mapových děl a atlasů. Absolvent je také schopen vstupovat, spolupracovat a doplňovat data a informace do českých, evropských, resp. globálních prostorových datových projektů. Je schopen tvůrčím způsobem reagovat na požadavky využití geografických informací pro potřeby informační/znalostní společnosti, zejména pak při tvorbě národní geografické informační infrastruktury ČR a portálů veřejné správy a samosprávy. Znalost analytické a webové kartografie, jakož i využití IS pro zpracování vědeckých i praktických úkolů, schopnost integrace geografických dat, jejich analýzy a interpretace dává absolventovi dobrou možnost uplatnění jak na výzkumných pracovištích vysokých škol či akademie věd, tak i v aplikovaném výzkumu pro širokou škálu institucí a pracovišť  zpracovávajících prostorové informace (katastrální a krajské úřady, vládní úřady, ekologicky a ekonomicky zaměřená pracoviště, aj.) a v široké podnikatelské činnosti.
 

Pravidla pro postup studia v programu

DSP Geografie se realizuje v oborech Fyzická geografie, Regionální geografie a regionální rozvoj, Kartografie, geoinformatika a DPZ v souladu se zákonem o VŠ č. 111/1998 Sb., Studijním a zkušebním řádem MU, požadavky fakulty a příslušné oborové rady (OR), resp. oborové komise (OK).
  • Nezbytnou podmínkou pro přijetí ke studiu je řádné ukončení magisterského studia téhož nebo příbuzného oboru.
  • Forma studia může být prezenční nebo kombinovaná.
  • Studium probíhá podle individuálního studijního plánu (zpracovaného doktorandem a školitelem) pod vedením školitele a ukončuje se řádně státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce, zpracovanou pod vedením školitele, obvykle za 4 roky (standardní doba studia), která může být prodloužena do maximální doby sedmi let včetně přerušení studia.
  • Předpokladem postupu do další semestru je splnění všech podmínek stanovených SZŘ MU (studium se řídí Studijním a zkušebním řádem Masarykovy univerzity, ktery upravuje všechny náležitosti spojené s doktorským studiem).
  • Absolventům DSP se uděluje akademický titul „doktor“, ve zkratce Ph. D., uváděný za jménem.

Doporučený individuální studijní plán - Obecná charakteristika

 
Doporučený individuální studijní plán si student  ve spolupráci se školitelem vytváří z následujících částí - modulů:
  • Část A:  zahrnuje povinné předměty podle zvoleného oboru studia, stanovené oborovou radou/komisí, zakončené obvykle zkouškou.
  • Část B:  zahrnuje výběrové předměty, doporučené studentovi školitelem s cílem rozšíření potřebných znalostí s ohledem na DSP a téma disertační práce.
  • Část C: zahrnuje aktivní účast studentů na oborových geografických/kartografických seminářích.
  • Část D: zahrnuje pomoc studentů ve výuce podle požadavků Geografického ústavu.
  • Část E: vypracování tezí disertační práce. Teze obsahují především přehled řešené problematiky na základě rešerše domácí a zahraniční literatury včetně metod zpracování tématiky doktorské disertační práce. Předkládají se v podobě písemného elaborátu školiteli.
  • Část F: referát na mezinárodním odborném fóru v anglickém jazyce. Jde o aktivní přednesení příspěvku na mezinárodní konferenci v anglickém jazyce alespoň jednou během studia.
Ostatní:
 
Předpoklad pro umožnění obhajoby disertační práce je publikační činnost studenta podle alternativy 1) nebo podle alternativy 2):
  1.  jedna publikace části práce nebo celé práce v zahraničním recenzovaném časopise (mimo Slovensko)
  2. dvě publikace části práce nebo celé práce v časopisech Geografie – Sborník České geografické společnosti (Praha)  a Geografický časopis (Bratislava)
  3. změna časopisů uvedených v bodě b) za jiné recenzované časopisy v České nebo ve Slovenské republice je možná jen na základě individuální žádosti studenta adresované oborové radě.

Záměr rozvoje a odůvodnění studijního programu

Doktorský studijní program Geografie zajišťuje kontinuitu geografického a kartografického vzdělávání v kontextu univerzitního studia se zaměřením na fyzickou geografii, regionální geografii a regionální rozvoj, kartografii, geoinformatiku a dálkový průzkum Země. Jeho další rozvoj souvisí s vědeckými pokroky dosahovanými v jednotlivých oblastech geografických věd, které se promítají  do tří studijních oborů. Ve vlastním programu tak najdou uplatnění zejména tématiky jdoucí napříč jednotlivými obory, které souvisejí s naplňováním koncepce trvalé udržitelnosti, řešením problému globálních změn (včetně jejich dopadů) a zohlednění možností nových informačních technologií ve výzkumné činnosti. Vedle akcentování hlubokých teoretických základů se studium v programu a tématika doktorských disertačních prací orientuje také na možnosti aplikace získaných poznatků v oblasti řídících a rozhodovacích procesů. Jde tedy o významný obor studia interdisciplinárního charakteru na rozhraní přírodních, společenských a technických věd, které se promítají do tří oborů studijního programu. Studijní program má tak zásadní význam pro výchovu mladých vědeckých pracovníků v uvedených oblastech, stejně jako pro další rozvoj geografických věd.

Disertační práce

Rámcové požadavky na disertační práci

Doktorská disertační práce má řešit aktuální téma z oblasti geografie a kartografie, které by mělo přinést nové původní vědecké poznatky. Předložením práce prokazuje student schopnost samostatné tvůrčí vědecké práce, a to zejména:
  • formulovat podstatu řešeného problému a dílčí a celkové cíle, vedoucí k řešení
  • získat potřebná data, zhodnotit je a zpracovat v souladu se současnými metodami
  • analyzovat získané výsledky v kontextu dosavadních bádání, vztahů a souvislostí
  • formulovat závěry se zřetelem na jejich dopady a další rozvoj dané vědní disciplíny

Předpokladem pro zahájení řízení v souvislosti s obhajobou doktorské disertační práce je publikační činnost studenta podle alternativy A či B:

  • A: jedna publikace části práce nebo celé práce v zahraničním recenzovaném časopise (mimo Slovensko)
  • B: dvě publikace části práce nebo celé práce v časopisech Geografie – Sborník České geografické společnosti (Praha) a Geografický časopis (Bratislava)

Změna časopisů uvedených v bodě B za jiné recenzované časopisy v České nebo Slovenské republice je možná jen na základě individuální žádosti studenta adresované Oborové radě. Pro zahájení řízení stačí potvrzení z redakce příslušného časopisu, že článek byl po recenzním řízení přijat do tisku.

Návrhy témat prací:

pro Fyzickou geografii:

  • Klima a jeho dopady na přírodu a společnost v České republice
  • Geostatistické metody interpolace polí vybraných meteorologických prvků
  • Středoevropský kontext biogeografického členění ČR - severopanonská provincie
  • Konflikty v polyfunkčním využívání krajiny
  • Antropogenní transformace a vývoj reliéfu se zřetelem k ochraně krajiny pro vybrané území
pro Regionální geografii a regionální rozvoj:
  • Strategie trvalé udržitelnosti pro biosférickou rezervaci Krkonoše
  • Regionální rozvoj kraje Vysočina: teorie, analýza, politika a možnosti
  • Transformace průmyslu na Brněnsku a její dopad na situaci na trhu práce
  • Role progresivního terciéru ve vybraných městech Moravy a Slezska
  • Moderní technologie a jejich vliv na regionální rozvoj
  • Formování mikroregionů obcí v České republice s ohledem na chod a efektivitu správy
  • Územní identifikace masových migrací obyvatelstva v karpatsko-balkánské oblasti ve 20. století
  • Metropolizace a okcidentalizace: nové příčiny regionálních disparit ve státech skupiny V4
pro Kartografii, geoinformatiku a DPZ:
  • Návrh interaktivního atlasu ve zvolené tématice
  • Geografický informační systém pro podporu krizového managementu
  • Percepce kartografické informace ve ztížených podmínkách (situace ohrožení)
  • Metody automatizované kartografické generalizace
  • Vývoj kartografického jazyka
  • Internetové mapové služby

Návrh témat disertační práce

Téma:  Klima a hydrometeorologické extrémy 19. století na Moravě a ve Slezsku     

Plánované cíle:
  • poznání časových a prostorových změn teploty vzduchu a srážek na Moravě a ve Slezsku v 19. století
  • variabilita a dopady vybraných hydrometeorologických extrémů na Moravě a ve Slezsku v 19. století
  • kolísání klimatu a hydrometeorologických extrémů na Moravě a ve Slezsku v porovnání se 20. stoletím
 Pokyny ke zpracování:
  1. Vytvořte databázi historicko-klimatologických informací z Moravy a Slezska z 19. století s využitím existujících údajů z historicko-klimatologické databáze ústavu a s jejich doplněním excerpcí dokumentárních údajů a časných přístrojových měření.
  2. Proveďte rešerši dosavadních poznatků analýzy kolísání klimatu a hydrometeorologických extrémů 19. století a metody analýzy historicko-klimatologických údajů.
  3. Proveďte rekonstrukci měsíčních teplot vzduchu a srážek na Moravě a ve Slezsku v 19. století podle dokumentárních pramenů a časných přístrojových měření se zřetelem na refereční období 1901-1960 (resp. 1961-1990).
  4. Analyzujte hydrometeorologické extrémy 19. století na Moravě a ve Slezsku z pohledu jejich kolísání, intenzity, sezonality, synoptických příčin a dopadů v kontextu 20. století a střední Evropy.
Literatura:

Brázdil, R., Dobrovolný, P., Elleder, L., Kakos, V., Kotyza, O., Květoň, V., Macková, J., Müller, M., Štekl, J., Tolasz, R., Valášek, H. (2005): Historické a současné povodně v České republice. Masarykova univerzita a Český hydrometeorologický ústav, Brno, Praha, 370 s.

Brázdil, R., Dobrovolný, P., Štekl, J., Kotyza, O., Valášek, H., Jež, J. (2004): History of Weather and Climate in the Czech Lands VI: Strong Winds. Masaryk University, Brno, 378 s.

Brázdil, R., Pfister, C., Wanner, H., von Storch, H., Luterbacher, J. (2005): Historical climatology in Europe – the state of the art. Climatic Change, 70, 3, 363-430.

Brázdil, R., Valášek, H., Macková, J. (2005): Meteorologická pozorování v Brně v první polovině 19. století. Historie počasí a hydrometeorologických extrémů. Archiv města Brna, Brno, 452 s.

Camuffo, D., Jones, P., eds. (2002): Improved Understanding of Past Climate Variability from Early Daily European Instrumental Sources. Kluwer Academic Publishers, Dordrecht, Boston, London, 392 s.

Glaser, R. (2001): Klimageschichte Mitteleuropa. 1000 Jahre Wetter, Klima, Katastrophen. Primus Verlag, Darmstadt, 227 s.

Pfister, C. (1999): Wetternachhersage. 500 Jahre Klimavariationen und Naturkatastrophen (1496-1995). Verlag Paul Haupt, Bern, Stuttgart, Wien, 304 s.

 

Téma:  Modelování georeliéfu pomocí nepravidelných trojúhelníkových sítí.

Plánované cíle disertační práce:

 

  • Charakteristika georeliéfu jako systému krajiny a jeho statické a kinematické modelování
  • Podmínky tvorby trojúhelníkových sítí
  • Vytvoření algoritmu pro vyhledávání bodů PVDBP a jejich triangulaci
  • Experimentální ověření na modelovém území

 

 Pokyny ke zpracování:  
  1. Stanovte hypotézu řešení
  2. Proveďte rešerši dosavadních domácích i zahraničních přístupů k modelování georeliéfu se zvláštním zřetel k modelování pomocí nepravidelných sítí.
  3. Diskutujte a navrhněte podmínky tvorby trojúhelníkových sítí.
  4. Vytvořte algoritmus pro nalezení bodů PVBDP a jejich triangulaci.
  5. Ověřte experimentálně na vybraném území funkčnost algoritmu a zhodnoťte možnosti a korektnost jeho využití v různých typech terénu.
  6. Zhodnoťte naplnění hypotézy řešení.
  7. Obecná doporučení k využití navrhovaného postupu.
  8. Závěr

 

  
Literatura:
Friedmannová, L., Konečný, M. and Staněk, K.:  An adaptive cartographic visualization for support of the crisis management. Autocarto 2006, Vancouver, Canada.  http://www.cartogis.org/publications. CaGIS, June 26-28, 2006. Vancouver, WA. 2006

Hřebíček J., Konečný M.: Introduction to Ubiquitous Cartography and Dynamic Geovisualization with Implications for Disaster/Crises Management.  In: The Geospatial Web: How Geo-Browsers, Social Software and the Web 2.0 are Shaping the Network Society. Edited by: Arno Scharl and Klaus Tochtermann. Springer-Verlag London Ltd. 2006. In press.

Konečný, Milan. Mobile and Adaptive Cartography and Geoinformatics in Early Warning and Crises Management. In 17th United Nations Regional Cartographic Conference for Asia and the Pacifik. Bangkok : UNO, 2006, ISBN nebylo přidělen. od s. 1 -12, 12 s.

Konečný, Milan. Dynamická kartografická geovizualizace v krizovém managementu. In: Sborník referátů z XXI. sjezdu České geografické společnosti. České Budějovice : Česká geografická společnost, 2006, ISBN v tisku

Krcho J.: Modelovanije georeliéfu a jeho geometrickejštruktúry pomocou DTM;Polohová a numerická presnosť. Q111. 2001. 336 s.

Mičietová E.: Nástroje pre integraciu a distribuovane vyuzitie geopriestorovych informacii. Štátny program vyzkumu. MŠ SR. 2003-dosud. PrF, KU Bratislava.

Téma:
Návrh strategie udržitelnosti pro biosférickou rezervaci Krkonoše

Plánované cíle:
  • zhodnocení environmentální a socio-kulturní identity Krkonoš a její prostorová  diferenciace
  • identifikace environmentálních problémů Krkonoš
  • identifikaci a analýzu faktorů zásadních při řešení vybraného environmentálního problému Krkonoš
  • navržení strategie udržitelnosti pro biosférickou rezervaci Krkonoše
 Pokyny ke zpracování:
  1. proveďte krajinně ekologickou regionalizaci zkoumaného území na základě terénního výzkumu a využití exitujících GIS pramenů
  2. proveďte analýzu charakteristik domácího obyvatelstva, účastníků cestovního ruchu a zákonné ochrany přírody a krajiny za využití statistických pramenů a údajů získaných dotazovacími metodami
  3. zhodnoťte současný stav udržitelnosti ve zkoumaném území a jeho únosnou kapacitu
  4. na základě analýz relevantních údajů a terénního výzkumu navrhněte strategii udržitelnosti pro zkoumané území

 Literatura:

Dalal-Clayton, B., Bass, S. (2002): Sustainable Development Strategies: a resource book. Earthscan, London, 358 s.

Eagles, P. F. J., McCool, S. F., Haynes, C. D. A. (2002): Sustainable Tourism in Protected Areas: guidelines for planning and management. IUCN, Gland and Cambridge, 183 s.

Farina, A. (2000): Principles and Methods in Landscape Ecology. Kluwer Academic Publishers, Dordrecht, 235 s.

Huba, M., Ira, V. (2000): Stratégia trvalo udržateľného rozvoja vo vybraných regiónoch. STUŽ, Bratislava, 192 s.

Purvis, M., Grainger, A., eds. (2004): Exploring Sustainable Development: geographical perspectives. Earthscan, London, 432 s.

Richling, A., Solon, J. (1996): Ekologia krajobrazu. Wydawnictwo naukowe PWN, Warszawa, 319 s.

 

Obhajoba disertační práce

V disertační práci student předkládá výsledky, které získal v průběhu studia v programu. Obhajoba disertační práce probíhá podle Studijního a zkušeního řádu Masarykovy univerzity (čl. 32 Obhajoba disertační práce a čl. 33 Zkušební komise).

Obsah a rozsah státní doktorské zkoušky

Státní doktorská zkouška
pro Fyzickou geografii:

Student u státní doktorské zkoušky prokazuje, že zvládl do hloubky problematiku fyzické geografie, včetně odpovídajících technik a dovednosti. Cílem je prověřit jak znalostní úroveň, tak schopnosti aktivního řešení problému, včetně jejich komplexního chápání a aplikace odpovídajících metod analýzy a syntézy.

Vlastní ústní zkouška zahrnuje zkušební okruhy ze tří oblastí:

  1. Obecná fyzická geografie (složky, procesy, jevy, celostní chápání fyzickogeografické sféry)
  2. Metody fyzickogeografického výzkumu (získávání a hodnocení dat, metody jejich zpracování)
  3. Předmět, z něhož je předkládána disertační práce (metodologie, poznatky, regionální aspekty, perspektivy, scénáře, impakty)
pro Regionální geografii a regionální rozvoj:

Student musí prokázat, že zvládl širší problematiku regionální geografie včetně odpovídajících technik a dovedností. Prověřována je jak znalostní úroveň, tak schopnosti aktivního řešení dílčích problémů včetně odpovídajících metod regionálně geografické analýzy a syntézy.
Vlastní ústní zkouška probíhá ve čtyřech tématických okruzích

  1. povinné jsou dva okruhy: regionální politika a regionální rozvoj, metody regionálně geografického výzkumu
  2. dva volitelné si student vybírá z těchto šesti okruhů: obecná fyzická geografie, obecná humánní geografie, regionální geografie ČR, regionální geografie světa, krajinná ekologie, demografie.
pro Kartografii, geoinformatiku a DPZ:

Student u státní doktorské zkoušky prokazuje, že zvládl do hloubky problematiku kartografie, geoinformatiky a DPZ, včetně odpovídajících technik a dovedností. Cílem je prověřit jak znalostní úroveň, tak schopnosti aktivního řešení problému, včetně jejich komplexního chápání a aplikace odpovídajících metod analýzy a syntézy. Vlastní ústní zkouška zahrnuje zkušební okruhy z oblastí::

  1. Prostorová data pro kartografii a geoinformatiku: analýza, zpracování, legislativní aspekty
  2. Metody kartografické generalizace, modelování, vizualizace a interpretace
  3. Integrace dat z digitálních a analogových zdrojů, zejména DPZ a PS
  4. Prostorové datové projekty: ČR, EU a Evropa, globální měřítko

Personální zabezpečení studijního programu

Program je zabezpečován
  • oborovou radou,
  • oborovými komisemi,
  • školiteli,
  • přednášejícími,

Složení oborové rady je uvedeno v samostatné příloze.

Složení oborové komise, školitelů a přednášejících je uvedeno u jednotlivých oborů.

Návrat na seznam studijních programů

Poslední změna: Alžběta Rašková 6.3.2007 09:35