Magisterský studijní program Geografie a kartografie

Cíle studia ve studijním programu
Profil absolventa studijního programu
Pravidla pro postup studia v programu
Doporučený studijní plán - obecná charakteristika
Záměr rozvoje studijního programu
Obsah a rozsah státní závěrečné zkoušky
Zabezpečení kombinované formy studia
Odůvodnění studijního programu
Osoby garantující studijní program
Finanční zabezpečení studijního programu

Materiální a technické zabezpečení studijního programu

• údaje o budovách, učebnách a laboratořích
• informační zabezpečení (výpočetní technika)
• informační zabezpečení (knihovny)

Základní společná pravidla pro magisterské programy

1. V rámci programu a jeho oborů jsou obsahově vymezeny studijní etapy, jejichž absolvování je podmínkou k následujícím předepsaným kontrolám průběhu studia:
• zadání diplomové práce,
• složení eventuelních souborných zkoušek, jsou-li součástí požadavků návaznosti studijních programů, resp. oborů,
• přihláška ke státní závěrečné zkoušce (ve víceoborovém studiu přihlášky k částem státní závěrečné zkoušky).
2. Minimální kreditová hodnota studia v magisterských studijních programech je 120 (popř. 180 u tříletých) kreditů.
3. Evidence postupu ve studiu je realizována prostřednictvím semestrálních zápisů. Student je povinen sestavovat svůj studijní plán tak, aby v každém semestru zapsal v souladu s podmínkami obsahové a časové návaznosti stanovenými po program nebo obor předměty alespoň v hodnotě 24 kreditů (semestrální minimum).
4. Pro získání práva dalšího zápisu je student povinen úspěšně ukončit předměty v hodnotě alespoň 15 kreditů ze zapsaných předmětů.
5. Požadavky na skladbu předmětů zásadně ponechávají studentovi možnost volby zápisu předmětů bez vztahu k programu nebo oboru v rozsahu dvaceti procent minimální hodnoty studia. Deset procent minimální hodnoty studia je přitom v rámci tohoto rozsahu ponecháno pro volbu libovolných přírodovědných, matematických a informatických předmětů mimo širší vědní disciplínu zahrnující daný program nebo obor (matematika, fyzika, chemie, biologie, věd o Zemi).
6. Podmínky podání přihlášky ke státní závěrečné zkoušce v jednooborovém studiu:
• získání nejméně 120 (180 u tříletých programů) kreditů v předepsané skladbě,
• úspěšné absolvování předmětů nehodnocených kredity,
• odevzdání diplomové práce.
7. Podmínky podání přihlášky k první části státní závěrečné zkoušky ve víceoborovém studiu:
• získání všech kreditů pro obor, v němž se student hlásí k pvrní části státní závěrečné zkoušky,
• získání nejméně 80 kreditů v předepsané skladbě.
8. Podmínky podání přihlášky k poslední části státní závěrečné zkoušky ve víceoborovém studiu:
• získání nejméně 120 (180 u tříletých) kreditů v předepsané skladbě,
• úspěšné absolvování předmětů nehodnocených kredity,
• odevzdání diplomové práce.

Harmonogram akademického roku

• klasifikuje předměty jako povinné, povinně volitelné a volitelné s vyznačením předmětů doporučených v kategorii "volitelné",
• stanoví pravidla zařazování jednotlivých studijních předmětů nebo jejich částí do studijního plánu z hlediska jejich návaznosti časové (rozdělení do jednotlivých semestrů) a obsahové: poslední sloupec tabulek obsahuje tzv. prerekvizity, tj. předměty regulující přístup k zápisu (bez jejichž úspěšného absolvování nelze daný předmět zapsat),
• stanoví další pravidla sestavování studijních plánů v programech a jejich oborech nad rámec pravidel minimálních, společných pro všechny bakalářské programy,
• respektuje požadavky programů a jejich oborů, jakož i standardní dobu studia,
• kromě povinných návazností předmětů a předmětových bloků (prerekvizity) definuje i návaznosti doporučené, které mají informativní charakter.

Vysoké školy a jejich součásti

• Vojenská akademie Brno
• Karlova univerzita Praha, Matematicko-fyzikální fakulta
• Technická univerzita Brno, Fakulta stavební
• Masarykova univerzita Brno - Fakulta sociálních studií, Ekonomicko-správní fakulta, Fakulta informatiky, Právnická fakulta
• Slovenská technická univerzita Bratislava, Fakulta stavební

• Ústav geoniky AV ČR, pobočka  Brno
• Ústav fyziky atmosféry AV ČR Praha

• Agentura ochrany prostředí a krajiny ČR, pobočka  Brno
• Český hydrometeorologický ústav Praha, pobočka  Brno
• Geotest a. s. Brno
• Firma Löw a spol. Brno
• Magistrát města Brna
• Úřad práce Brno-město
• Úřad práce Brno-venkov
• Regionální rozvojová agentura jižní Moravy
• Krajský úřad Jihomoravského kraje

Předpokládaný počet přijímaných uchazečů činí 40 až 60 v každém akademickém roce po standardní dobu studia.

Rozsah konzultací, soustředění a dalších nabízených služeb

Literatura a pomůcky pro kombinovanou formu studia

Státní závěrečná zkouška v jednooborovém studiu

• Obhajoba diplomové práce
• Ústní zkouška z prvního povinného předmětu podle oboru
• Ústní zkouška z druhého předmětu podle výběru z povinně-volitelných
• Ústní zkouška z třetího předmětu podle výběru z volitelných předmětů

Srovnávací literatura

Rámcové požadavky na diplomovou práci

Příklady zadání diplomové práce

• Na základě diskuse literatury stručně popište příčiny politického konfliktu v Severním Irsku a historii jeho vývoje do současnosti. Usilujte o stručnost a vyváženost popisovaného příběhu, přičemž pozornost věnujte zvláště vývoji od 60. let.
• Charakterizujte hlavní aktéry konfliktu (strany konfliktu) a přibližte jejich požadavky a postoje ke klíčovým otázkám.
• Diskutujte mezinárodní (geopolitické) aspekty konfliktu, zejména význam a roli aktérů mimo hranice Severního Irska pro vývoj konfliktu.
• Diskutujte vnitřní faktory konfliktu (demografické, ekonomické, politické aj.). Zvláštní pozornost věnujte důsledkům konfliktu v územní segregaci obyvatelstva.
• Na základě diskuse literatury z oblasti politologie a mezinárodních vztahů diskutujte obecné zásady přístupů k řešení politických konfliktů a krizí.
• Zhodno te dosavadní iniciativy usilující o vyřešení konfliktu, jejich podmíněnost a úspěšnost. Zvláštní pozornost věnujte "Velkopáteční dohodě" z dubna 1998 a vnějším i

1. Douglas, N., Shirlow, P. (1998) People in conflict in place: The case of Northern Ireland. Political geography, Vol. 17, 2, str. 125 - 128.
2. Graham, B. (1998) Contested images of place among protestants in Northern Ireland. Political geography, Vol. 17, 2, str. 129 - 144
3. Liščák, V., Fojtík, P. (1996) Státy a území světa. Praha: Libri.
4. Reed, J. (2000) Ireland Watch. http://www.zmag.org/ZNETTOPnoanimation.html

• Zdokumentujte vývoj využívání území před rokem 1990
• Porovnejte zjištěné poznatky se současným stavem.
• Věnujte vývoji suburbanizace ve studovaném území po roce 1990
• Posuďte změny v ekonomii území.
• Na základě vlastních šetření (sociálních a sociologických) vyberte závažná témata pro regionální rozvoj
• Navrhněte varianty možných řešení, včetně posouzení jejich kladných a záporných stránek

1. ESDP - Evropské perspektivy územního rozvoje. MMR, Praha 2000
2. V. Herber, J. Vozanka (edit.): Krajina - životní prostředí - regiony. MU Brno, 2000
3. J. Zbořil: Strategické plánování metodou scénářů. Vesmír 79, 2000, 8:452-454
4. Planning at a Turning Point. Sborník XIV. kongresu AESOP, Brno, 2000
5. články v odborných časopisech - Urbanismus a územní plánování, Geografie-Sborník ČGS aj.
6. www-stránky ministerstev a jiných organizací na Internetu

• Zhodno te dosavadní poznatky o hodnoceném jevu v naší a zahraniční literatuře.
• Údaje o zaměstnanosti podle průmyslových odvětví z 1989 převeďte do nové územní organizace platné od 1.1. 2003 (tzn. malé okresy).
• Totéž (viz. bod 2) proveďte s daty k 31. 12. 1999, k 31.12. 2000 a k 31.12. 2001.
• Analyzujte pokles či nárůst zaměstnanosti a také odvětvovou restrukturalizaci v průmyslu v malých okresech za období let 1989 až 1999.
• Podrobně analyzujte vývoj za období 31. 12. 1999 - 31. 12. 2001 (zaměřte se mj. na problematiku účinku vládního pobídkového systému).
• Naznačte očekávané trendy, a to z regionálně geografického hlediska.

1. Toušek, V., Viturka, M.: Průzkum podnikání v regionu. Projekt Interprise/ Ecos- Ouverture, Masarykova univerzita, Brno, 2000
2. Kol.: Koncepce průmyslové politiky. MPO ČR, Praha, 2000
3. Kol.: Průmysl v České republice a Slovenské republice. Centrum pro spolupráci s tranzitivními ekonomikami, OECD, Paris 1994
4. Pomery, Ch.: Zpráva o zahraničních investicích ve výrobním sektoru v ČR 1999. CzechInvest, Praha, 1999

1. Prostudujte geografickou literaturu týkající se jak metodických postupů při prostorové analýze hospodářství, tak také problematiky průmyslu Ústeckého kraje (vznik, vývoj, odvětvová struktura, regionální rozdíly, atd.)
2. Využijte informačního systému o průmyslu uloženého na katedře geografie MU, zpracujte data do potřebné formy (časové horizonty r. 1902, 1930, 1960, 1989, 1999 a 2000), proveďte hodnocení průmyslu se zaměřením na 20. století.
3. Na pozadí hodnocení dosavadního transformačního období české ekonomiky analyzujte transformační proces v průmyslové výrobě Ústeckého kraje po r. 1989.
4. Pomocí regionální analýzy prokažte rozdílnost transformace průmyslu v jednotlivých regionech Ústecka (pokuste se o hodnocení i za území jednotlivých správních obvodů III. stupně).
5. Konfrontujte své poznatky s poznatky uvedenými v základních plánovacích dokumentech kraje (ROP NUTS II. Severozápad, strategie i program rozvoje kraje).
6. Naznačte očekávané trendy ve vývoji průmyslu ve Vámi řešeném území.

1. Kol.: Strategie rozvoje Ústeckého kraje. MMR ČR, 1999
2. Kol.: Regionální operační plán NUTS II Severozápad. MMR ČR, 2000
3. Kol.: Program rozvoje Ústeckého kraje. MMR ČR, 2000
4. Kol.: Průmysl v České republice a Slovenské republice. Centrum pro spolupráci s tranzitivními ekonomikami, OECD, Paris 1994
5. Viturka, M. a kol.: Faktory efektivnosti rozvoje regionů ČR. The Case Study. Případová studie k problémům regionálního rozvoje ČR. Masarykova univerzita, Brno, 2001

• Charakterizujte meteorologické a synoptické podmínky vzniku krupobití a dosavadní poznatky o jeho studiu z hlediska intenzity, časové a prostorové variability a dopadů.
• Pro 94 vybraných meteorologických stanic v ČR analyzujte časovou a prostorovou variabilitu výskytu krupobití a jeho dopadů v období 1961-2000.
• Pro vybrané sekulární stanice (např. Praha-Klementinum, Milešovka, Brno) analyzujte časovou variabilitu ve výskytu krupobití.
• Rozšiřte řady charakteristik krupobití před začátek systematických měření s využitím historicko-klimatologických údajů databáze katedry geografie PřF MU a sestavte chronologie se zřetelem na výskyt, intenzitu a dopady krupobití.
• Podle možností analyzujte synoptické situace s výskytem nejničivějších krupobití ve 20. století.

1. Brázdil, R., těpánek, P., Vais, T. (1998): Časová a prostorová analýza bouřek, krupobití a extrémních srážek v jižní části Moravy v období 1946-1995. Meteorol. Zpr., 51, č. 2, s. 45-52.
2. Červený, J. a kol. (1984): Podnebí a vodní režim ČSSR. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 414 s.
3. Hrudička, B. (1936): Příspěvek k prozkumu krupobití v Čechách. Sborník Československé společnosti zeměpisné, 42, č. 3-4, s. 53-58.
4. Hrudička, B. (1937): Über Hagelschlag in Mähren-Schlesien. Meteorologische Zeitschrift, č. 7, s. 265-267.
5. Další vybrané články z časopisu Meteorologické zprávy a International Journal of Climatology.

• Vymezte studované území a charakterizujte jeho geografickou polohu a vazby s okolím
• Proveďte fyzickogeografickou analýzu povodí
• Vymezte přírodní prostorové jednotky a pro tyto jednotky vypracujte výstižnou charakteristiku
• Analyzujte kulturní krajinu a jednotlivé formy jejího využívání
• Vypracujte SWOT analýzu
• Navrhněte alternativní strategie trvalé udržitelnosti pro povodí Březné

1. R.T.T. Forman, M. Godron: Krajinná ekologie. Academia, Praha 1993
2. J. Demek: Úvod do krajinné ekologie. Vyd. UP, Olomouc 1999
3. Z. Izakovičová, L. Miklós, J. Drdoš: Krajinnoekologické podmienky trvalo udržate ného rozvoja. Veda, Bratislava 1997.
4. L. Miklós, Z. Izakovičová: Krajina ako geosystém. Veda, Bratislava 1997.
5. Z. Neuh(uslová a kol.: Mapa potenciální přirozené vegetace ČR. Praha, Academia 1998

• Analýza portálových řešení v ČR, zemích EU a vyspělých státech světa (USA, Kanada, Austrálie, aj.)
• 2. Analýza začlenění GI a způsoby jejich integrace s neprostorovými daty.
• Přehled o legislativním prostředí a otázky ochrany osobních dat v portálech.
• Návrh začlenění GI v portálech státní správy a samosprávy v podmínkách ČR.
• Doporučení pro tvorbu portálů z hlediska stávající státní informační politiky a veřejných informačních systémů.

1. Kraak M.J., Ormeling F.J.: Cartography. Visualisation of Spatial Data. Longman. 1999.
2. Konečný M. ed.: Proceedings of AGILE 2001 Conference. Brno. 2001.
3. Longley P.A. et al.: Geographic Information systems and SCience. Wiley. 2001.
4. Akční plán státní informační politiky.
5. "eEurope" a další relevantní materiály Evropské unie.
6. Zákony o ochraně osobních dat v ČR.
7. Základní vládní a parlamentní materiály a návrhy z oblasti tvorby státního informačního systému a veřejných informačních systémů.

Obhajoba diplomové práce

Předměty státní závěrečné zkoušky v jednooborovém studiu

• Povinné:

Obecná fyzická geografie
• Povinně-volitelné (1):
• Regionální fyzická geografie
• Krajinná ekologie
• Volitelné (1):
• Geomorfologie, biogeografie a pedogeografie
• Meteorologie, klimatologie a hydrologie

• Povinné:

Teorie a metodologie humánní geografie
• Povinně-volitelné (1):
• Ekonomická geografie
• Sociální geografie a geodemografie
• Volitelné (1):
• Ekonomická geografie
• Sociální geografie a geodemografie
• Geografické aspekty veřejné správy a regionálního rozvoje
• Regionální geografie světa
• Regionální geografie Evropy, evropská integrace

• Povinné:

Geografické aspekty veřejné správy a regionálního rozvoje
• Povinně-volitelné (1):
• Regionální geografie světa
• Regionální geografie Evropy, evropská integrace
• Volitelné (1):
• Ekonomická geografie
• Sociální geografie a geodemografie
• Teorie a metodologie humánní geografie

• Povinné:

Tématická kartografie v elektronickém prostředí
• Povinně-volitelné (1):
• GIS
• DPZ a digitální zpracování obrazu
• Volitelné (1):
• Geostatistika a kartografické modelování
• Historie kartografie
• Kartografie zvolené geovědní disciplíny

ZKU EBNÍ OKRUHY podle jednotlivých předmětů státní závěrečné zkoušky

PŘEDMĚTY POVINNÉ

Obecná fyzická geografie

Zkušební okruhy

1. Geografické myšlení, jeho vývojové etapy a soudobé trendy ve fyzické geografii.
2. Fyzickogeografická sféra a její prostorová diferenciace.
3. Přírodní geokomplex a geosystém. Prvky, složky a vazby v přírodních geosystémech.
4. Oběh hmoty a energie v přírodních geosystémech, homeostatické a autoregulační mechanismy.
5. Globální klima a atmosférické procesy v krajinné sféře Země.
6. Globální geomorfologie a megamorfostruktury Země
7. Globální hydrologie.Hydrické systémy a fluviální procesy
8. Obecná pedogeneze, vztah pedogenetických procesů ke zvětrávání hornin.
9. Krajinné ekosystémy Země - jejich struktura a ovlivnění člověkem
10. Prostorová diferenciace fyzickogeografických procesů.
11. Globální a regionální změny a jejich dopady na fyzickogeografické procesy.
12. Přírodní zdroje a jejich využívání.
13. Přírodní katastrofy a hazardy
14. Modelování a další výzkumné techniky ve fyzické geografii a jejich dílčích disciplínách
15. Fyzickogeografické podklady jako součást územně-plánovací dokumentace
16. Fyzická geografie v regionálním rozvoji krajů a oblastí České republiky

Srovnávací literatura

1. White, I.D., Mottershead, D.N., Harrison, S.J. (1986): Environmental Systems. An Introductory Text. Allen and Unwin, 495 p.
2. Strahler, A., Strahler, A. (2000): Introducing Physical Geography. Wiley, 575 p.
3. UNDP (2000): World Resources, People and Ecosystems, Frying Web of Life. Oxford, Elsevier, 389 p

Teorie a metodologie humánní geografie

Zkušební okruhy

1. Soudobé trendy, školy a témata v humánní geografii
2. Povaha geografických jevů, problém opakovatelnosti a místo geografie v systému věd
3. Koncepce regionu v humánní geografii a jejich teoretická východiska
4. Modely prostorových interakcí - jejich obecné znaky a příklady aplikací
5. Metody vymezování nodálních regionů a příklady jejich využití
6. Nerovnoměrný rozvoj světa - interpretace jeho příčin a důsledků
7. Diskurz rozvoje a jeho kritika
8. Teorie nacionalismu
9. Geopolitické modely a jejich kritika; geopolitické formace
10. Vztah funkční regionalizace a územněsprávního členění
11. Vztah strategického a územního plánování

Srovnávací literatura

1. Hampl. M., Gardavský, V., Kühnl, K. (1987) Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Praha: Univerzita Karlova.
2. Taylor, P. J. (1993) Political Geography. World-economy, Nation-state and Locality, 3rd. ed., Harlow: Longman.
3. Peet, R. (1999): Modern geographical thought. Oxford, Blackwell Publishers, 342 p.

Geografické aspekty veřejné správy a regionálního rozvoje

Zkušební okruhy

1. Územně plánovací činnost a kompetence v ní
2. Praktická činnost při územním plánování malého území
3. Úloha urbanismu, jeho vazby s geografií měst
4. Hlavní ekonomické teorie a jejich uplatnění v teorii regionálního růstu.
5. Nástroje regionální politiky - makroekonomické, mikroekonomické a ostatní.
6. Pozice regionální politiky v zemích EU; vývoj, cíle, hospodářsky slabé regiony, strukturální fondy.
7. Pojetí regionální politiky v ČR po roce 1989, vývoj, legislativa, programy rezortů, fondy EU.
8. Regionální operační plány, strategie a programy rozvoje krajů, menších územních celků a obcí.
9. Zaměstnanost a nezaměstnanost ve vyspělých tržních ekonomikách, tranzitivních ekonomikách a v rozvojových zemích.
10. Strukturální změny v zaměstnanosti na území ČR; regionální a odvětvový přehled; volná pracovní místa.
11. Nezaměstnanost v ČR, vývoj po roce 1989, příčiny regionálních rozdílů.
12. Problémové skupiny obyvatelstva a jejich uplatnitelnost na trhu práce v ČR; dlouhodobě nezaměstnaní, absolventi a zdravotně postižení - geografická analýza.
13. Zahraniční pracovní migrace v ČR a v ostatních zemích Evropy; podmínky pro zaměstnávání cizinců v ČR.
14. Regionální udržitelnost, lokální Agenda 21
15. Transformace hospodářství - srovnání České republiky a Slovenska
16. Veřejná správa a územně správní reforma - srovnání České republiky a Slovenska
17. Geografické myšlení, soudobé trendy v regionální geografii

Srovnávací literatura

1. Bailly, A. et al.: Les concepts de la géographie humaine. Paris-Milano- Barcelona-Bonn, Masson 1991. 248 s. ISBN 2-225 82494-0.
2. Berthiaume, M.: La communauté européenne. Paris, Vuibert 1993. 213 s. ISBN 2-7117-8455-X.
3. Haggett, P.: Geography: the Global Synthesis. Prentice Hall 2001.

Tématická kartografie v elektronickém prostředí

Zkušební okruhy

1. Principy počítačové grafiky
2. Metagraficke systémy
3. Metagraficke systémy poscriptové rodiny
4. Systémy pro správu fontů
5. Návrh a použití symbolů
6. Barevné modely a jejich konverze
7. Model kartografické vizualizace v elektronickém prostředí
8. Klasifikace kvantitativních dat pro účely kartografické vizualizace
9. Tvorba choropletových a chorochromatických map
10. Tvorba kartodiagramů
11. Problematika tisku a předtiskové přípravy
12. Výstupní formáty pro kartografickou vizualizaci
13. Publikace kartografických dat na www - serverové systémy
14. publikace kartografických dat na www - klientské systémy
15. GML a XSTL

Srovnávací literatura

1. ROBINSON, A.H., MORRISON, J.L., MUEHRCKE, P.C., KIMERLING, A.J., GUPTILL, S.C. (1995): Elements of Cartography. Sixth Edition. Wiley & Sons. New York, Chichester, Brisbane, Toronto, Singapore. 674 s.
2. KRAAK, M., J., ORMELING, F. (1996): Cartography: Vizualization of Spatial Data. Dorchester, Longman, 222 s.
3. HOJOVEC, V. a kol. (1987): Kartografie, GKP, Praha, 660 s.

PŘEDMĚTY POVINNĚ-VOLITELNÉ

Regionální fyzická geografie

1. Regionální koncept v geografii.
2. Fyzickogeografická regionalizace - regiony, jejich utváření, hodnocení struktury a hierarchie regionů.
3. Vymezení a charakteristika fyzickogeografických regionů Země
4. Prostorová diferenciace fyzickogeografických komplexů
5. Fyzickogeografický profil přírodních jednotek Evropy.
6. Fyzickogeografický profil přírodních jednotek Asie
7. Fyzickogeografický profil přírodních jednotek Severní Ameriky
8. Fyzickogeografický profil přírodních jednotek Jižní Ameriky.
9. Fyzickogeografický profil přírodních jednotek Afriky.
10. Fyzickogeografický profil přírodních jednotek Austrálie a Oceánie.
11. Fyzickogeografický profil polárních oblastí.
12. Fyzickogeografické regiony České republiky.
13. Regionální fyzická geografie moří a oceánů.
14.  Světová strategie ochrany přírody a krajiny.

Srovnávací literatura

1. Král, V. (1999): Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 348 s.
2. Encyclopédie géographique (1991): Paris, Librairie Générale Francaise, 1117 p.
3. Cole, J. (1996): Geography of the World's Major Regions. Routledge.

Krajinná ekologie

Zkušební okruhy

1. Krajinné ekosystémy na globální úrovni.
2. Chorické krajinné ekosystémy.
3. Topické krajinné ekosystémy.
4. Prostorová strukturace krajiny.
5. Kulturní krajiny - interakce člověka a přírody, přírodní kapitál.
6. Změny v krajině - stabilita a kontingence, trvalá udržitelnost.
7. Údržba, úpravy, proměny a přeměna kulturní krajiny.
8. Venkovská krajina a její ekosystémy.
9. Městská/příměstská krajina - urbánní ekosystém.
10. Znečištění, odpady, poruchy, rizika, pohromy, zranitelnost krajiny.
11. Bilance toků látek a energie v krajinných ekosystémech.
12. Voda v krajině, biodiverzita, systémy ekologické stability
13. Aplikovaná krajinná ekologie

Srovnávací literatura

1. Forman, R., Godron M. (1993): Krajinná ekologie. Academia, Praha, 583 s.
2. Duvigneaud, P. (1988): Ekologická syntéza. Academia, Praha, 414 s.
3. UNDP (2000): World Resources, People and Ecosystems, Frying Web of Life. Oxford, Elsevier, 389 p.
4. Miller, G. T. (1998): Living in the Environment. Principles, Conections, and Solutions. Wadsworth, 761 p.
5. Naveh, Y., Lieberman, A. (1994): Landscape Ecology. Theory and Application. Springer Verlag, 360 p.

Ekonomická geografie

Zkušební okruhy

1. Role hospodářské politiky v době globalizace
2. Reillyho a gravitační model: jejich varianty a aplikace
3. Vztah životního prostředí a tržní ekonomiky, kontradikce z něj vyplývající a strategie používané k jejich řešení
4. Ekonomické, administrativní a právní nástroje v environmentální politice
5. Politika sociální a ekonomické soudržnosti EU: východiska, cíle, principy a nástroje
6. Regionální politika ČR: principy a nástroje
7. Strategické plánovací dokumenty: jejich cíle, postup zpracování a implementace (na konkrétních příkladech)
8. Metody vymezování mikroregionů a subregionů: geografické a administrativní přístupy. Strategie rozvoje mikroregionů ČR
9. Koncept trvale udržitelného rozvoje a nástroje podporující jeho prosazování
10. Přístupy k řešení environmentálních problémů na lokální, regionální i globální úrovni
11. Produkční strategie zemědělství a potravinářství v liberální tržní ekonomice
12. Transformace zemědělství v České republice
13. Typy zemědělství v rozvojových zemích; agrární modely.
14. Územně plánovací dokumentace

Srovnávací literatura

1. Haggett, Peter (2001): Geography. the Global Synthesis. Prentice Hall.
2. Hampl, Martin (ed.) (1996): Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Praha: Přírodovědecká fakulta UK.
3. Knox, Paul, Agnew, John (1998): The Geography of the World Economy. 3rd. ed. London: Arnold.

Sociální geografie a geodemografie

Zkušební okruhy

1. Potenciál obyvatelstva
2. Územní koncentrace obyvatelstva: vývoj, řádovostní diferenciace a regionální variabilita a její společenské důsledky
3. Národ a nacionalismus a jejich soudobá interpretace
4. Politika strukturálního přizpůsobení a její důsledky pro život ve venkovských oblastech třetího světa
5. Sociologie zemědělství a venkova, důsledky urbanizace na venkově
6. Diverzita venkova
7. Výživa a hlad ve světě: příčiny a přístupy k řešení
8. Vybraný politický a/nebo sociální konflikt současného světa: analýza příčin, charakteristika stran konfliktu a jejich cílů, strategie řešení a podmínky jejich úspěšnosti
9. Řešení střetů v územním plánu malého území

Srovnávací literatura

1. Anderson, K., Gale, F. (eds.) (1992): Inventing Places: Studies in Cultural Geography. Melbourne: Longman.
2. Hodder, R. (2000): Development Geography. London: Routledge.
3. Johnston, R. J., Taylor, P. J. (1988): A World in Crisis? Geographical Perspectives, 2nd. ed, Oxford: Blackwell.

Regionální geografie světa

Zkušební okruhy

1. Geografie USA,
2. Geografie Kanady a Mexika
3. Geografie Střední Ameriky
4. Geografie Jižní Ameriky - andské státy,
5. Geografie Jižní Ameriky - Brazílie a laplatské státy
6. Geografie severní a saharské Afriky
7. Geografie subsaharské Afriky
8. Geografie Indie
9. Geografie Číny
10. Geografie Japonska
11. Geografie asijské části Ruska, geografie střední a jihozápadní Asie
12. Geografie Austrálie a Oceánie
13. Geografie světového oceánu - využívání přírodního bohatství, regionální rozdíly

Srovnávací literatura

1. Encyclopédie géographique (1991): Paris, Librairie Générale Francaise, 1117 p.
2. Cole, J. (1996): Geography of the World's Major Regions. Routledge.
3. de Souza, A.R, Stutz, F. P.(1994): The world economy : resources, location, trade, and development - 2nd ed.. - New York : Macmillan Publishing,  708 p.

Regionální geografie Evropy, evropská integrace

Zkušební okruhy

1. Fyzická geografie Evropy - geologie, orogeneze, nerostné bohatství
2. Fyzická geografie Evropy - klima, vodstvo, biota
3. Obyvatelstvo Evropy, kulturní geografie Evropy
4. Ekonomická geografie států západní Evropy - rozvojové póly a rozvojová území, hlavní průmyslové oblasti v konverzi,
5. Ekonomická geografie států střední, jihovýchodní a východní Evropy (bez Ruska) - územní diferenciace, rozvojové možnosti, místní a regionální konflikty
6. Geografie Slovenska - orografie, klima, vodstvo, biota
7. Geografie Slovenska - obyvatelstvo a sídla, hospodářství a jeho transformace
8. Česko-německé vztahy a jejich vliv na českou (československou) státnost
9. Česko-slovenské vztahy a jejich vliv na českou (československou) státnost
10. Rakousko-Uhersko a vznik Československa
11. Evropská unie - geneze, základní dokumenty, hlavní unijní instituce
12. Praktické uplatňování kompetencí EU, programy, současné tendence v EU, euroregiony
13. Evropská unie - acquis communautaire, rozšiřování EU, přibližování České republiky k EU
14. Regionální soustava NUTS
15. Geopolitické změny v Evropě po pádu bipolárního modelu, možné scénáře vývoje
16. Geografie regionů evropské části Ruska
17. Současné problémy transformace hospodářství v Rusku

Srovnávací literatura

1. Berthiaume, M.: La communauté européenne. Paris, Vuibert 1993. 213 s.
2. Pinder, D. : The new Europe, economy, society and environment. Chichester-New York-Weinheim-
3. Brisbane-Singapore-Toronto, Wiley 1998. 494 s.
4. Encyclopédie géographique. Paris, Librairie Générale Francaise, 1991. 1117 s.

GIS

Zkušební okruhy

1. GIS - definice a vymezení pojmu z různých pohledů, základní součásti a funkce GIS
2. Prostorová data, prezentace prostorové informace v GIS, používané datové modely
3. Transformace datových modelů
4. Kartografická zobrazení v nástrojích GIS, transformace mezi zobrazeními
5. Pružná transformace
6. Prvky geodatabázového systému - slovník dat, indexy a metadata
7. Návrh geodatabáze
8. Principy editace geometrické složky prostorových dat
9. Prostorové dotazování
10. Doporučení a standardy OpenGIS
11. Integrace obrazových dat dálkového průzkumu Země v GIS
12. Využití a implementace GPS systémů v GIS
13. Internetové technologie a prezentace prostorových dat
14. Principy existujících systému pro tvorbu GIS

Srovnávací literatura

1. LONGLEY, P.A., GOODCHILD, M., F., MAGUIRE, D., J., RHIND, D.W. (2001): Geographic Information Systems and Science, Wiley & Sons. Chichester, 454 s.
2. MAGUIRE, D., J., GOODCHILD, M., F., RHIND, D.W. (1991): Geographical Information Systems. Vol. 1. Principles. Longman Scientific & Technical New York 649 s.
3. TUČEK, J. (1998): Geografické informační systémy. Principy a praxe, Praha, Computer Press.

DPZ a digitální zpracování obrazu

Zkušební okruhy

1. Systém DPZ, základní konfigurace, rozdělení metod
2. Hlavní rysy spektrálního chování základních druhů povrchů a využitelnost pro tématické mapování
3. Multispektrální snímkování a tematické mapování krajiny, - využití v aplikacích ochrany přírody
4. Konvenční metody snímkování a jejich využitelnost pro tvorbu a obnovu kartografických děl
5. Přehled současných družicových systémů
6. Potenciál dat získaných distančním snímáním pro tvorbu DMT
7. Možnosti studia dynamiky jevů v krajině s využitím obrazových záznamů DPZ
8. Možnosti modelování s obrazovými daty DPZ, kvantitativní DPZ, spektrální indexy
9. Metody zvýrazňování a klasifikace vegetační složky krajiny na obrazových materiálech DPZ
10. Princip automatické klasifikace obrazu, obecné postupy řízené a neřízené klasifikace
11. Přehled hlavních používaných parametrických a neparametrických klasifikátorů
12. Vícerozměrné statistické metody a jejich využití pro zvýrazňování a klasifikaci obrazu
13. Způsoby transformace obrazových dat do kartografických zobrazení, družicové mapy
14. Principy jednosnímkové fotogrammetrie a stereofotogrammetrie a jejich využití pro tvorbu a obnovu map
15. Digitální fotogrammetrie a základní produkty: tvorba a obnova map fotogrammetrickými metodami ortofoto a DMT

Srovnávací literatura

1. LILLESAND, T., M., KIEFER, R.W: Remote sensing and image interpretation. - 3rd ed.. - New York, John Wiley & Sons, 1994 - 750 s.
2. MATHER, P., M.: Computer processing of remotely-sensed images : an introduction. - 2nd ed.. - Chichester : John Wiley & Sons, 1999 - xi, 292 s
3. CAMPBELL, J., B.: Introduction to remote sensing. - 2nd ed.. - London : Taylor & Francis, 1996 - xxvii, 622 s.

Předměty volitelné

Meteorologie, klimatologie a hydrologie

Zkušební okruhy

1. Meteorologická měření - organizace, metody meteorologckých měření, zpracování a analýza meteorologických dat
2. Radiolokační a družicová meteorologie
3. Klima přízemní atmosféry a faktory, které je ovlivňují.
4. Bioklima rostlin a živočichů jako výsledek interakce mezi živými organismy a atmosférou, humánní bioklima.
5. Znečištění ovzduší a jeho ochrana.
6. Meteorologické prognózy (synoptická meteorologie)
7. Modely v klimatologii
8. Regionální klimatologie.
9. Dynamická klimatologie
10. Změny a kolísání klimatu, klimatické scénáře, dopady klimatické změny
11. Studium extrémních hydrologických jevů
12. Modely v hydrologii - modelování odtokového procesu
13. Kvantitativní a kvalitativní antropogenní změny hydrologického režimu
14. Odhad důsledků klimatické změny na hydrologické procesy
15. Vodní díla a jejich vliv na životní prostředí
16. Metody a techniky hydrologického výzkumu. Mezinárodní hydrologické aktivity
17. Hydrometrie - organizace hydrologických služeb a pozorování, metody hydrometrických měření, zpracování a analýza hydrologických dat.
18. Hydrologické prognózy.
19. Ochrana povrchových a podpovrchových vod.
20. Regionální hydrologie.

Srovnávací literatura

1. Houghton, J.T. et al. (eds.) (2001): Climate Change 2001: The Scientific Basis. Cambridge University Press, Cambridge, 896 s.
2. Yoshino, M. M. (1975): Climate in a Small Area. University of Tokyo Press, 549 s.
3. Oke, T. R. (1978): Boundary Layer Climates. Methuen & Co. Ltd., London, 435 s.
4. Barry, R.G., Carleton, A.M. (2001): Synoptic and Dynamic Climatology. Routledge, London, New York, 652 s.
5. Soczynska, U. et al. (1997): Hydrologie dynamiczna. Warszawa, 409 s.

Geomorfologie, biogeografie a pedogeografie

Zkušební okruhy

1. Energo-materiálové vazby a toky v ekosystémech a  modely ekosystémů.
2. Biogeochemické cykly
3. Biogeografické procesy
4. Globální ekosystémy - terestrické, akvatické.
5. Metody a techniky biogeografického výzkumu.
6. Aplikovaná biogeografie.
7. Globální tektonika a  vývoj reliéfu pevnin a oceánů.
8. Fluviální stratigrafie a paleohydrologie.
9. Povodí jako otevřený dynamický systém.
10. Geologické a geomorfologické pochody v kvartéru.
11. Metody a techniky geomorfologického výzkumu.
12. Aplikovaná geomorfologie.
13. Vliv podnebí na vývoj reliéfu, půd a vegetace.
14. Interakce pedogeneze a procesy tvorby krajiny
15. Struktury půdního pokryvu Země.
16. Metody a techniky pedogeografického výzkumu.
17. Aplikovaná pedogeografie
18. Dopady lidských aktivit na přírodní prostředí.

Srovnávací literatura

1. White, I.D., Mottershead, D.N., Harrison, S.J. (1986): Environmental Systems. An Introductory Text..Allen and Unwin, 495 p.
2. Miller, G. T. (1998): Living in the Environment. Principles, Connections, and Solutions. Wadsworth, 761 p.
3. Cox, Ch., B., Moore, M., P. (1993): Biogeography : an ecological and evolutionary approach. Blackwell, Oxford, 326 p.
4. Summerfield, M. A. (1999): Global Geomorphology. Longman Sc.
5. Wild, A. (1993): Soils nad the Environment. Cambridge University Press.
6. FitzPatrick, E. A.(1986):  An introduction to soil science. Longman Sc.

Geografické aspekty veřejné správy a regionálního rozvoje:

Zkušební okruhy

1. Územně plánovací činnost a kompetence v ní
2. Praktická činnost při územním plánování malého území
3. Úloha urbanismu, jeho vazby s geografií měst
4. Hlavní ekonomické teorie a jejich uplatnění v teorii regionálního růstu.
5. Nástroje regionální politiky - makroekonomické, mikroekonomické a ostatní.
6. Pozice regionální politiky v zemích EU; vývoj, cíle, hospodářsky slabé regiony, strukturální fondy.
7. Pojetí regionální politiky v ČR po roce 1989, vývoj, legislativa, programy rezortů, fondy EU.
8. Regionální operační plány, strategie a programy rozvoje krajů, menších územních celků a obcí.
9. Zaměstnanost a nezaměstnanost ve vyspělých tržních ekonomikách, tranzitivních ekonomikách a v rozvojových zemích.
10. Strukturální změny v zaměstnanosti na území ČR; regionální a odvětvový přehled; volná pracovní místa.
11. Nezaměstnanost v ČR, vývoj po roce 1989, příčiny regionálních rozdílů.
12. Problémové skupiny obyvatelstva a jejich uplatnitelnost na trhu práce v ČR; dlouhodobě nezaměstnaní, absolventi a zdravotně postižení - geografická analýza.
13. Zahraniční pracovní migrace v ČR a v ostatních zemích Evropy; podmínky pro zaměstnávání cizinců v ČR.
14. Regionální udržitelnost, lokální Agenda 21
15. hospodářství - srovnání České republiky a Slovenska
16. Veřejná správa a územně správní reforma - srovnání České republiky a Slovenska
17. Geografické myšlení, soudobé trendy v regionální geografii

Srovnávací literatura

1. Bailly, A. et al.: Les concepts de la géographie humaine. Paris-Milano- Barcelona-Bonn, Masson 1991. 248 s.
2. Berthiaume, M.: La communauté européenne. Paris, Vuibert 1993. 213 s.
3. Haggett, P. (2001): Geography: the Global Synthesis. Prentice Hall

Regionální geografie světa

Zkušební okruhy

1. Geografie USA,
2. Geografie Kanady a Mexika
3. Geografie Střední Ameriky
4. Geografie Jižní Ameriky - andské státy,
5. Geografie Jižní Ameriky - Brazílie a laplatské státy
6. Geografie severní a saharské Afriky
7. Geografie subsaharské Afriky
8. Geografie Indie
9. Geografie Číny
10. Geografie Japonska
11. Geografie asijské části Ruska, geografie střední a jihozápadní Asie
12. Geografie Austrálie a Oceánie
13. Geografie světového oceánu - využívání přírodního bohatství, regionální rozdíly

Srovnávací literatura

1. Encyclopédie géographique. Paris, Librairie Générale Francaise, 1991. 1117 s.
2. Cole, J. : Geography of the World's Major Regions. Routledge, 1996.
3. de Souza, A.R, Stutz, F. P.: The world economy : resources, location, trade, and development - 2nd ed.. - New York : Macmillan Publishing, 1994, 708 p.

Regionální geografie Evropy, evropská integrace

Zkušební okruhy

1. Fyzická geografie Evropy - geologie, orogeneze, nerostné bohatství
2. Fyzická geografie Evropy - klima, vodstvo, biota
3. Obyvatelstvo Evropy, kulturní geografie Evropy
4. Ekonomická geografie států západní Evropy - rozvojové póly a rozvojová území, hlavní průmyslové oblasti v konverzi,
5. Ekonomická geografie států střední, jihovýchodní a východní Evropy (bez Ruska) - územní diferenciace, rozvojové možnosti, místní a regionální konflikty
6. Geografie Slovenska - orografie, klima, vodstvo, biota
7. Geografie Slovenska - obyvatelstvo a sídla, hospodářství a jeho transformace
8. Česko-německé vztahy a jejich vliv na českou (československou) státnost
9. Česko-slovenské vztahy a jejich vliv na českou (československou) státnost
10. Rakousko-Uhersko a vznik Československa
11. Evropská unie - geneze, základní dokumenty, hlavní unijní instituce
12. Praktické uplatňování kompetencí EU, programy, současné tendence v EU, euroregiony
13. Evropská unie - acquis communautaire, rozšiřování EU, přibližování České republiky k EU
14. Regionální soustava NUTS
15. Geopolitické změny v Evropě po pádu bipolárního modelu, možné scénáře vývoje
16. Geografie regionů evropské části Ruska
17. Současné problémy transformace hospodářství v Rusku

Srovnávací literatura

1. Berthiaume, M.: La communauté européenne. Paris, Vuibert 1993. 213 s.
2. Pinder, D. : The new Europe, economy, society and environment. Chichester-New York-Weinheim-
3. Brisbane-Singapore-Toronto, Wiley 1998. 494 s.
4. Encyclopédie géographique. Paris, Librairie Générale Francaise, 1991. 1117 s.

Ekonomická geografie

Zkušební okruhy

1. Role hospodářské politiky v době globalizace
2. Reillyho a gravitační model: jejich varianty a aplikace
3. Vztah životního prostředí a tržní ekonomiky, kontradikce z něj vyplývající a strategie používané k jejich řešení
4. Ekonomické, administrativní a právní nástroje v environmentální politice
5. Politika sociální a ekonomické soudržnosti EU: východiska, cíle, principy a nástroje
6. Regionální politika ČR: principy a nástroje
7. Strategické plánovací dokumenty: jejich cíle, postup zpracování a implementace (na konkrétních příkladech)
8. Metody vymezování mikroregionů a subregionů: geografické a administrativní přístupy. Strategie rozvoje mikroregionů ČR
9. Koncept trvale udržitelného rozvoje a nástroje podporující jeho prosazování
10. Přístupy k řešení environmentálních problémů na lokální, regionální i globální úrovni
11. Produkční strategie zemědělství a potravinářství v liberální tržní ekonomice
12. Transformace zemědělství v České republice
13. Typy zemědělství v rozvojových zemích; agrární modely.
14. Územně plánovací dokumentace

Srovnávací literatura

1. Haggett, Peter (2001) Geography: the Global Synthesis. Prentice Hall.
2. Hampl, Martin (ed.) (1996) Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Praha: Přírodovědecká fakulta UK.
3. Knox, Paul, Agnew, John (1998) The Geography of the World Economy. 3rd. ed. London: Arnold.

Sociální geografie a geodemografie

Zkušební okruhy

1. Potenciál obyvatelstva
2. Územní koncentrace obyvatelstva: vývoj, řádovostní diferenciace a regionální variabilita a její společenské důsledky
3. Národ a nacionalismus a jejich soudobá interpretace
4. Politika strukturálního přizpůsobení a její důsledky pro život ve venkovských oblastech třetího světa
5. Sociologie zemědělství a venkova, důsledky urbanizace na venkově
6. Diverzita venkova
7. Výživa a hlad ve světě: příčiny a přístupy k řešení
8. Vybraný politický a/nebo sociální konflikt současného světa: analýza příčin, charakteristika stran konfliktu a jejich cílů, strategie řešení a podmínky jejich úspěšnosti
9. Řešení střetů v územním plánu malého území

Srovnávací literatura

1. Anderson, K., Gale, F. (eds.) (1992): Inventing Places: Studies in Cultural Geography. Melbourne: Longman.
2. Hodder, R. (2000): Development Geography. London: Routledge.
3. Johnston, R. J., Taylor, P. J. (1988): A World in Crisis? Geographical Perspectives, 2nd. ed, Oxford: Blackwell.

Teorie a metodologie humánní geografie

Zkušební okruhy

1. Soudobé trendy, školy a témata v humánní geografii
2. Povaha geografických jevů, problém opakovatelnosti a místo geografie v systému věd
3. Koncepce regionu v humánní geografii a jejich teoretická východiska
4. Modely prostorových interakcí - jejich obecné znaky a příklady aplikací
5. Metody vymezování nodálních regionů a příklady jejich využití
6. Nerovnoměrný rozvoj světa - interpretace jeho příčin a důsledků
7. Diskurz rozvoje a jeho kritika
8. Teorie nacionalismu
9. Geopolitické modely a jejich kritika; geopolitické formace
10. Vztah funkční regionalizace a územněsprávního členění
11. Vztah strategického a územního plánování

Srovnávací literatura

1. Hampl. M., Gardavský, V., Kühnl, K. (1987) Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Praha: Univerzita Karlova.
2. Taylor, P. J. (1993) Political Geography. World-economy, Nation-state and Locality, 3rd. ed., Harlow: Longman.
3. Peet, R. (1999): Modern geographical thought. Oxford, Blackwell Publishers, 342 p.

Geostatistika a kartografické modelování

Zkušební okruhy

1. Tvorba spojitých polí z bodových měření, prezentace spojitých polí s využitím pravidelných a nepravidelných struktur.
2. Přehled metod a základní rozdělení metod interpolace, datové zdroje pro interpolaci
3. Globální metody interpolace
4. Lokální metody interpolace
5. Prostorová autokorelace, použití měr úrovně a měr variability pro popis prostorových jevů
6. Základní složky kolísání prostorové proměnné, semivariogram a jeho funkce
7. Geostatistické metody interpolace a podstata krigingu
8. Kvantitativní deskripce prostorových vzorů
9. Analytické nástroje GIS - přehled metod
10. Kartografické modelování v prostředí vektorových datových modelů
11. Metody kartografického modelování v prostředí rastrových datových modelů
12. Klasifikace prostorových dat
13. Optimalizační úlohy v prostředí GIS, sí ová analýza a úlohy optimální lokalizace

Srovnávací literatura

1. BORROUGH, P.A., McDONNELL, R.,A (1988): Principles of Geographical Information Systems. Oxford University Press, Oxford, 333s.
2. DeMERS, M., N. (1997): Fundamentals of Geographic Information Systems. New York, John Wiley & Sons, 486 s.

Historie kartografie

Zkušební okruhy

1. Počátky kartografie, starověká kartografie v Mezopotámii, Číně a u amerických indiánských kultur, kartografie primitivních národů, zejména Eskymáků a v Oceánii.
2. Starověká kartografie řecká a její vliv na středověkou renesanci kartografie, římská kartografie a její dochované památky.
3. Středověká kartografie evropská a její členění se zvláštním zřetelem na kruhové a portolánové mapy. Středověká kartografie mimoevropská, zejména tři období arabské kartografie a čínská kartografie.
4. Renesance kartografie a počátky novověké kartografie v období velkých geografic-kých objevů, chorografické mapy. Nizozemská kartografická škola, počátky velkých atlasů.
5. Reformace kartografie, francouzská a německá kartografická škola, podrobná mapování evropských zemí od poloviny 18. století.
6. První zmínky o našich historických zemích na mapách až po poutnické mapy na začátku novověku.
7. Mapování a samostatné mapy našich zemí do poloviny 18. století.
8. Soukromá kartografie našich zemí od poloviny 18. století.
9. Berní ruly a katastry našich zemí do konce 18. století.
10. Stabilní a pozemkový katastr, katastr nemovitostí.
11. Vojenská a ekonomická mapování našich zemí od poloviny 18. století.

Srovnávací literatura

1. TOOLEY, R.V. (1970): Map and Map-makers. Bonanza Books, New York
2. SEMOTANOVÁ, E. (1994): Kartografie v historické práci. 1. vyd. Histor. ústav C(AV, Praha, 235 s.

Kartografie zvolené geovědní disciplíny

ZKU EBNÍ OKRUHY

1. Uchovávání, analýza a prezentace geomorfologických dat metodami geoinformatiky - modely terénu a jejich deriváty.
2. Uchovávání, analýza a prezentace hydrologických a meteorologických dat metodami geoinformatiky - analýza spojitých polí.
3. Uchovávání, analýza a prezentace prostorové informace metodami geoinformatiky v krajinné ekologii - kvantifikace prostorových vzorů
4. Uchovávání, analýza a prezentace prostorové informace metodami geoinformatiky v humánní geografii
5. Uchovávání, analýza a prezentace prostorové informace metodami geoinformatiky v regionální geografii - segmentace, klasifikace, regionalizace
6. Uchovávání, analýza a prezentace prostorové informace metodami geoinformatiky v oblasti státní správy a samosprávy
7. Obecné principy pro návrh tématické symboliky vybrané geovědní disciplíny
8. Existující značkové klíče vybrané geovědní disciplíny
9. Klasifikace prvků geografické tematiky vybrané geovědní disciplíny pro účely vizualizace
10. Kartografická generalizace a měřítková závislost ve zvolené geovědní disciplíně
11. Existující datové zdroje pro vybranou geovědní disciplínu

Srovnávací literatura

1. MAGUIRE, D., J., GOODCHILD, M., F., RHIND, D.W. (1991): Geographical Information Systems. Vol. 2. Applications. Longman Scientific & Technical New York 649 s. 447 s.
2. JONES, Ch. (1997): Geographical Information Systems and Computer Cartography. Singapore, Longman, 319 s.
3. DeMERS, M., N. (1997): Fundamentals of Geographic Information Systems. New York, John Wiley & Sons, 486 s.

Státní závěrečná zkouška v oboru Učitelství zeměpisu pro střední školy (dvouoborové studium)

• Obhajoba diplomové práce (je-li geografie diplomovým předmětem)
• Ústní zkouška z geografie
• Ústní zkouška z didaktiky zeměpisu

Srovnávací literatura

Rámcové požadavky na diplomovou práci

• orientovat se v konkrétní geografické problematice na současné odborné úrovni
• samostatně vyřešit dílčí problém geografického nebo geograficko-didaktického charakteru a řešení zpracovat ve formě obsáhlejšího pojednání
• aplikovat specializovanou odbornou tématiku do podoby geografického vzdělávání v přiměřené středoškolské úrovni.

Obhajoba diplomové práce

Příklady zadání diplomové práce

• Na základě dostupné literatury diskutujte problematiku ekologických zátěží a možných způsobů jejich hodnocení, uveďte jejich silné i slabé stránky, možnosti a omezení použití.
• Případová studie: na příkladu Vámi vybraného území (okolí Bystřice nad Pernštejnem) aplikujte vhodné metodické postupy.
• Využití hodnocení ekologické zátěže v geografickém vzdělávání.

1. M. Havrlant: Ekologické zátěže a jejich hodnocení. PřF, Ostravská univerzita, Ostrava 1998
2. J. Macháček: Environmentální riziko v ekonomických souvislostech a EIA. MU, Brno, 1997
3. Z. Hrkal, J. Čurda: Geologické aspekty deponování rizikových odpadů. ÚÚG, Praha 1990
4. J. Říha: Hodnocení vlivu investic na P: vícekriteriální analýza a EIA. Academia, Praha 1995.
5. J. Demek, V. Novák a kol.: Vlastivěda moravská - Neživá příroda. Brno, 1992
6. V. Novák, K. Hudec a kol.: Vlastivěda moravská - ivá příroda. Brno, 1997.
7. Zpravodaj Ministerstva životního prostředí ČR.

• Na základě dostupné literatury popište a interpretujte povodí Ponávky
• Navrhněte a uskutečněte terénní průzkum povodí - identifikace úloh
• Rekonstruujte přírodní vývoj povodí a lidské zásahy, zdokumentujte současný stav
• Navrhněte soubor cvičení pro žáky formou pracovních listů. Tento soubor prakticky ověřte na vybraném vzorku žáků.
• Předložte scénáře možného vývoje povodí v rámci trvalé udržitelnosti

1. Hynek A., Herber V. et al.,1985: The Fryšávka Drainage Basin Strategy as proposed by GEWOBRUN. Scripta Fac. Sci. Nat.Univ.Purk.Brun,, vol. 15, No. 3, s. 139-158, Brno
2. Petty, G., 1996: Moderní vyučování. Portál, Praha, 384 s.

1. Poloha, postavení a propojení - minulost a současnost
2. Příroda/krajina a životní prostředí
3. Prostorová strukturace města
4. Lidé, hospodářství, kultura, politika - současnost a budoucnost
5. Urbánní/suburbánní témata

1. Wynn,G., Oke, T., eds.1997: Vancouver and Its Region. Vancouver, University of British Columbia Press.
2. Bone, R.M. 2000: The Regional Geography of Canada. Oxford University Press Canada
3. Bunting,T.,Filion,P. 1991: Canadian Cities in Transition. Oxford University Press Canada
4. Hecht A., Pletsch, A. eds. 1997: Geographies of Germany and Canada. Paradigms, Concepts, Stereotypes, Images. Hannover, Verlag Hahnsche Buchhandlung.

• gymnaziální zeměpisné vzdělávání v ČR
• projektová výuka - cíle, metody, postupy
• projektová výuka/projekty ve výuce zeměpisu ČR - současný stav a možnosti
• případová studie - realizace konkrétního projektu

1. Pedagogické dokumenty M MT ČR (standardy, osnovy)
2. Učebnice, pracovní sešity a další příručky pro výuku zeměpisu
3. Bertrand, Y: Soudobé teorie vzdělávání. Praha, Portál 1998
4. Maňák, J. a kol.: Alternativní metody a postupy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1997
5. Pasch, M. a kol.: Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha, Portál 1998
6. Petty, G.: Moderní vyučování. Praha, Portál 1996
7. Průcha, J.: Moderní pedagogika. Praha, Portál 1997
8. Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník. Praha, Portál 1998
9. studium časopisů Geografické rozhledy, Učitelské noviny a dalších pedagogických periodik

Zkušební okruhy podle jednotlivých předmětů státní závěrečné zkoušky

Geografie

Zkušební okruhy

1. Lokální geografie - reflexivní a sociálně konstruktivní pojetí
2. Česká republika: příroda, přírodní zdroje
3. Česká republika: kulturní krajiny/trvalá udržitelnost
4. Česká republika: program rozvoje vybraného kraje
5. Naši sousedé - geografické srovnání
6. EU: výzva pro ČR
7. New York - Londýn - Tokio: světová centra
8. USA a Kanada: shody a rozdíly, postavení ve světě
9. Latinská Amerika: příroda/ekologie a lidé
10. Afrika: stav a perspektivy
11. Minulost a budoucnost SNS
12. Východní Asie: hospodářství a politika
13. Jižní/JV Asie: kultura a hospodářství
14. Střední východ: ohnisko napětí
15. Moře a oceány: ekosystémy a jejich využívání

Srovnávací literatura

1. Knox, Paul, Agnew, John (1998) The Geography of the World Economy. 3rd. ed. London: Arnold.
2. Cole, J.(1996): Geography of the World's Major Regions. Routledge.
3. de Souza, A.R, Stutz, F. P.(1994): The world economy : resources, location, trade, and development - 2nd ed.. - New York : Macmillan Publishing, 708 p.
4. Pinder, D. (1998): The new Europe, economy, society and environment. Chichester-New York-Weinheim-Brisbane-Singapore-Toronto, Wiley, 494 s.
5. de Blij,P., Muller, P.O. (1996): Geography: regions & concepts. New York,: John Wiley & Sons, 599 p.

Didaktika zeměpisu

Zkušební okruhy

1. Vzdělávání zeměpisem: učební osnovy zeměpisu, Mezinárodní charta geografického vzdělávání, geografické kurikulum. Vědomí, znalost a porozumění měnícímu se propojenému světu -
• přírodnímu prostředí a zdrojům,
• kulturám, ekonomiím a společnostem,
• lidem a místům
• globálnímu vývoji a občanství
2. Scénář vyučovací hodiny: Cíle naukové a výchovné, pomůcky, vybavení, informačně komunikační technologie (IKT), aktivity učitele/ky a žáků, časový sled, výukové strategie, metody, kroky, hodnocení výuky/učení, další vývoj
3. Pomůcky: učebnice, mapy, atlasy, snímky, IKT, masmédia, grafika, umělecká díla, modely, postery, statistiky, náčrty, pracovní listy
4. Učení: schopnosti, motivace, očekávání, styly, dovednosti, strategie, posilování, odpovědnost/vůle, porozumění/pochopení, individualizace/týmy, mluvení, naslouchání, čtení, psaní, geografické myšlení kritické a kreativní
5. Výuka: styly (recepční, behaviorální, interakční) a strategie, participace, otázky - znalosti, porozumění, analýza, syntéza, evaluace. Interpretace, závěry. Terénní výuka, expozice - informovat, popsat a vysvětlit/pochopit. Role - hry, simulace. Výuka hodnot - etika/postoje, rozhodování, postoje pedagoga. Jak žák myslí?
6. Hodnocení žáků: zkoušení, kritéria, cíle, průběžnost, standardy, spolehlivost, srovnatelnost, věrohodnost, kontext, slušnost a náročnost
7. Profesionální vývoj pedagoga: vzdělávání pro trvalou udržitelnost, technologický svět. IKT v řešení geografických témat. Duchovní, morální, sociální a kulturní dimenze geografického vzdělávání. Hodnoty, sebereflexe, vývoj.
8. Výuka/učení fyzické geografie na lokální, regionální a globální úrovni
9. Výuka/učení humánní geografie na lokální, regionální a globální úrovni
10. Výuka/učení regionální geografie na lokální, regionální a globální úrovni
11. Kartografie, geoinformatika, GIS v geografickém vzdělávání
12. Výuka/učení krajiny na lokální, regionální a globální úrovni
13. Ekologické/environmentální vzdělávání, výchova a osvěta, trvalá udržitelnost
14. Geografické myšlení: kritičnost, tvořivost, projekty, programy, reflexivní a sociálně konstruktivní pojetí geografie+jejího vzdělávání

Srovnávací literatura

1. Lambert D., Balderstone D., (2000): Learning to Teach Geography in the Secondary School. A Companion to School Experience. London, Routledge/Falmer, 479 s.
2. Petty, G., (1996): Moderní vyučování. Portál, Praha, 384 s.
3. Pasch, M. a kol., (1998): Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině: jak pracovat s kurikulem. Portál, Praha.