Magisterský studijní program Geografie a kartografie

Studijní program --- kód  Geografie a kartografie 
Typ studijního programu Magisterský
Standardní doba studia 2 roky
Forma studia prezenční, kombinovaná
Udělovaný titul magistr (Mgr.)
Rigorózní řízení ano, ve všech oborech

Cíle studia ve studijním programu
Profil absolventa studijního programu
Pravidla pro postup studia v programu
Doporučený studijní plán - obecná charakteristika
Záměr rozvoje studijního programu
Obsah a rozsah státní závěrečné zkoušky
Zabezpečení kombinované formy studia
Odůvodnění studijního programu
Osoby garantující studijní program
Finanční zabezpečení studijního programu

Materiální a technické zabezpečení studijního programu


Cíle studia ve studijním programu

Nezávisle na zvoleném oboru je cílem studia v navazujícím magisterském programu Geografie a kartografie upevnit a prohloubit znalosti, návyky a dovednosti, získané v předchozím bakalářském programu a získat profesní kvalifikaci geografa a kartografa připraveného pro samostatnou tvůrčí práci v geografických a kartografických oborech a v oblasti geografického vzdělávání. Studijní program prohlubuje výrazněji specializaci na jednotlivé oblasti geografických věd a kartografie a na geografické vzdělávání (učitelství zeměpisu).

Profil absolventa studijního programu

Absolvent je dobře obeznámen se vztahy a souvislostmi, tj. procesy v krajinné sféře Země, a osvojil si způsob myšlení, který mu umožňuje samostatně řešit složitější geografické a kartografické problémy v praxi. Získal obecné i praktické vzdělání na úrovni základních kursů geografie a kartografie, ovládá základní dovednosti a techniky metod geografického a kartografického výzkumu. Je fundován v geografických a kartografických disciplínách potřebných pro geografické vzdělání a praxi. Je vybaven rutinní dovedností v oblasti práce s geografickými informačními systémy při řešení konkrétních problémů aplikačního rázu. Dobře se uplatní v základním i aplikovaném výzkumu celostátního i resortního charakteru, na vysokých školách, v projekčních a plánovacích institutech a firmách, orgánech státní správy, apod. Je schopen samostatné tvůrčí vědecké práce a řešení komplexnějších problémů. Někteří z absolventů získají předpoklady pokračovat ve studiu v některém z doktorských studijních programů.

Pravidla pro postup studia v programu

Pravidla pro postup studia v programu stanoví podmínky, které musí student splnit v průběhu studia a při jeho řádném ukončení a pravidla pro sestavování studijních plánu v programu. Tato pravidla jsou v souladu s vnitřním předpisem Přírodovědecké fakulty MU Výuka a tvorba studijních programů, který stanoví minimální podmínky. V rámci jednotlivých programů a jejich oborů mohou být požadavky vůči minimálním podmínkám zvýšeny. Specifikace eventuelní odlišnosti podmínek studia v programu či oboru od minimálních podmínek je součástí položky Doporučený studijní plán, který obsahuje pravidla zařazování jednotlivých studijních předmětů nebo jejich částí do studijního plánu z hlediska jejich obsahové a časové návaznosti. Sestavování studijních plánů se dále řídí vnitřním předpisem Studijní a zkušební řád Přírodovědecké fakulty MU. Průběžné plnění požadavků studijních programů je hodnoceno zásadně prostřednictvím kreditového systému založeného na ECTS.

Základní společná pravidla pro magisterské programy

  1. V rámci programu a jeho oborů jsou obsahově vymezeny studijní etapy, jejichž absolvování je podmínkou k následujícím předepsaným kontrolám průběhu studia:
  2. Minimální kreditová hodnota studia v magisterských studijních programech je 120 (popř. 180 u tříletých) kreditů.
  3. Evidence postupu ve studiu je realizována prostřednictvím semestrálních zápisů. Student je povinen sestavovat svůj studijní plán tak, aby v každém semestru zapsal v souladu s podmínkami obsahové a časové návaznosti stanovenými po program nebo obor předměty alespoň v hodnotě 24 kreditů (semestrální minimum).
  4. Pro získání práva dalšího zápisu je student povinen úspěšně ukončit předměty v hodnotě alespoň 15 kreditů ze zapsaných předmětů.
  5. Požadavky na skladbu předmětů zásadně ponechávají studentovi možnost volby zápisu předmětů bez vztahu k programu nebo oboru v rozsahu dvaceti procent minimální hodnoty studia. Deset procent minimální hodnoty studia je přitom v rámci tohoto rozsahu ponecháno pro volbu libovolných přírodovědných, matematických a informatických předmětů mimo širší vědní disciplínu zahrnující daný program nebo obor (matematika, fyzika, chemie, biologie, věd o Zemi).
  6. Podmínky podání přihlášky ke státní závěrečné zkoušce v jednooborovém studiu:
  7. Podmínky podání přihlášky k první části státní závěrečné zkoušky ve víceoborovém studiu:
  8. Podmínky podání přihlášky k poslední části státní závěrečné zkoušky ve víceoborovém studiu:

 
    Základní časovou jednotkou pro vytváření studijního plánu, kontrolu plnění podmínek postupu studia, hodnocení jeho výsledku a podmínek pro zápis k pokračování ve studiu je semestr. Součástí semestru je nejméně 14 týdnů výuky, nejméně 5 týdnů zkouškového období a období prázdnin. Podzimní a jarní semestr tvoří akademický rok. Časové rozvržení akademického roku je dáno jeho harmonogramem, který každoročně stanoví rektor po dohodě s děkanem fakulty.
 
 

Doporučený studijní plán

Doporučený studijní plán představuje rozpis studia do jednotlivých semestrů po standardní dobu studia, který Konkrétní doporučené studijní plány jsou součástí podkladů pro jednotlivé obory studijního programu.

Záměr rozvoje studijního programu

Vzdělávací činnost Přírodovědecké fakulty MU v geografických oborech a v kartografii a její perspektivy jsou úzce spojeny s aktivní vědecko-výzkumnou činností odborných garantů studijního programu Geografie a kartografie. Podmínky pro zabezpečení obsahové kvality všech oborů programu i realizační úrovně jejich výuky jsou podloženy jak výsledky tvůrčí činnosti garantů oborů i pracovníků podílejících se na realizaci studia, tak jejich pedagogickými zkušenostmi. V koncepčních otázkách i při realizaci vzdělávací činnosti bude probíhat na základě dosavadních kontaktů úzká spolupráce při výuce v bakalářském studijním programu Geografie a kartografie s těmito institucemi:

Vysoké školy a jejich součásti

Ústavy Akademie věd ČR, výzkumné ústavy Další instituce, praxe

Odůvodnění studijního programu

Jako jedna ze základních přírodních věd přispívá geografie k poznání základních zákonitostí fungování krajinné sféry a pochopení složitosti reálného světa. Její poznatky jsou klíčové pro pochopení řady přírodních procesů a společenských, ekonomických a sociálních jevů a událostí. Výsledky geografického výzkumu jsou přímo aplikovatelné v nejrůznějších oblastech praxe. Absolventi magisterského studia geografie a kartografie jsou schopni samostatné tvůrčí práce v teoretické, aplikační či vzdělávací oblasti, a jsou tedy plně kvalifikováni pro výkon profese geografa, a již jako vědeckého pracovníka, odborného pracovníka v institucích zaměřených na oblasti státní správy a zpracování prostorových dat nejmodernějšími technikami (GIS, DPZ aj.), nebo pracovníka v oblasti geografického vzdělávání.

Předpokládaný počet přijímaných uchazečů činí 40 až 60 v každém akademickém roce po standardní dobu studia.

Zabezpečení kombinované formy studia

Realizace kombinované formy studia je dána a určována možností získat požadované informace k jednotlivým předmětům z učebnic, skript, monografií a internetu. Od toho se do značné míry odvíjí předpokládaný rozsah konzultací, soustředění a dalších nabízených služeb.

Rozsah konzultací, soustředění a dalších nabízených služeb

Povinné předměty bakalářského studijního programu Geografie a kartografie budou studovány distanční formou z doporučené literatury. Počítá se s úvodní konzultací při zahájení studia, uprostřed semestru a na konci před zahájením zkouškového období. Předměty povinně volitelného základu budou vyučovány formou soustředění (po jednotlivých sobotách v průběhu semestru) nebo v bloku (5-10 dnů) situovaném zpravidla na konec semestru. Forma výuky volitelných předmětů závisí na dohodě studenta s vyučujícími. Základní důraz bude kladen na mailový styk studentů s učiteli katedry.

Literatura a pomůcky pro kombinovanou formu studia

Rozsah potřebné literatury k této formě studia plyne z náplně pro jednotlivé předměty a není zde v komplexu uváděn. 

Obsah a rozsah státní závěrečné zkoušky

Státní závěrečná zkouška v jednooborovém studiu

Srovnávací literatura

Součástí materiálů ke státní závěrečné zkoušce v magisterském studijním programu Geografie a kartografie je zadání tzv. srovnávací literatury. Pokud je to možné, je seznam tvořen převážně u nás i v zahraničí všeobecně známými učebnicemi či texty. Cílem uvádění srovnávací literatury je poskytnout (eventuelním zaměstnavatelům či školám, na nichž budou absolventi pokračovat v případném dalším studiu) informaci o obsahu, rozsahu a hloubce vzdělání absolventa v rámci daného studijního programu.

Rámcové požadavky na diplomovou práci

Diplomová práce se zpravidla zabývá problémy dílčích disciplín geografie, obecné geografie, kartografie či krajinné ekologie. Představuje původní odborné dílo, vyžadující větší množství teoretických znalostí z dané disciplíny, které diplomant získal studiem speciálních předmětů. V diplomové práci student prokazuje i zvládnutí soudobých kartografických technik. Vypracováním diplomové práce a při její obhajobě má uchazeč prokázat schopnost: * orientovat se v problematice studovaného oboru na současné odborné úrovni * samostatně vyřešit dílčí problém teoretického nebo aplikačního charakteru daného oboru a řešení zpracovat ve formě obsáhlejšího pojednání * zařadit získané vlastní výsledky do kontextu dané disciplíny

Příklady zadání diplomové práce

Název tématu: Severní Irsko: Geografická analýza politického konfliktu
Zásady pro vypracování: Seznam odborné literatury:
  1. Douglas, N., Shirlow, P. (1998) People in conflict in place: The case of Northern Ireland. Political geography, Vol. 17, 2, str. 125 - 128.
  2. Graham, B. (1998) Contested images of place among protestants in Northern Ireland. Political geography, Vol. 17, 2, str. 129 - 144
  3. Liščák, V., Fojtík, P. (1996) Státy a území světa. Praha: Libri.
  4. Reed, J. (2000) Ireland Watch. http://www.zmag.org/ZNETTOPnoanimation.html
Název tématu: Možnosti a bariéry regionálního rozvoje území mezi Tišnovem a Brnem
Zásady pro vypracování: Seznam odborné literatury:
  1. ESDP - Evropské perspektivy územního rozvoje. MMR, Praha 2000
  2. V. Herber, J. Vozanka (edit.): Krajina - životní prostředí - regiony. MU Brno, 2000
  3. J. Zbořil: Strategické plánování metodou scénářů. Vesmír 79, 2000, 8:452-454
  4. Planning at a Turning Point. Sborník XIV. kongresu AESOP, Brno, 2000
  5. články v odborných časopisech - Urbanismus a územní plánování, Geografie-Sborník ČGS aj.
  6. www-stránky ministerstev a jiných organizací na Internetu
Název tématu: Transformace českého průmyslu po roce 1989 (regionálně geografická analýza dat o zaměstnanosti)
Zásady pro vypracování: Seznam odborné literatury:
  1. Toušek, V., Viturka, M.: Průzkum podnikání v regionu. Projekt Interprise/ Ecos- Ouverture, Masarykova univerzita, Brno, 2000
  2. Kol.: Koncepce průmyslové politiky. MPO ČR, Praha, 2000
  3. Kol.: Průmysl v České republice a Slovenské republice. Centrum pro spolupráci s tranzitivními ekonomikami, OECD, Paris 1994
  4. Pomery, Ch.: Zpráva o zahraničních investicích ve výrobním sektoru v ČR 1999. CzechInvest, Praha, 1999
Název tématu: Průmysl Ústeckého kraje (regionálně - geografická analýza a syntéza)
Zásady pro vypracování:
  1. Prostudujte geografickou literaturu týkající se jak metodických postupů při prostorové analýze hospodářství, tak také problematiky průmyslu Ústeckého kraje (vznik, vývoj, odvětvová struktura, regionální rozdíly, atd.)
  2. Využijte informačního systému o průmyslu uloženého na katedře geografie MU, zpracujte data do potřebné formy (časové horizonty r. 1902, 1930, 1960, 1989, 1999 a 2000), proveďte hodnocení průmyslu se zaměřením na 20. století.
  3. Na pozadí hodnocení dosavadního transformačního období české ekonomiky analyzujte transformační proces v průmyslové výrobě Ústeckého kraje po r. 1989.
  4. Pomocí regionální analýzy prokažte rozdílnost transformace průmyslu v jednotlivých regionech Ústecka (pokuste se o hodnocení i za území jednotlivých správních obvodů III. stupně).
  5. Konfrontujte své poznatky s poznatky uvedenými v základních plánovacích dokumentech kraje (ROP NUTS II. Severozápad, strategie i program rozvoje kraje).
  6. Naznačte očekávané trendy ve vývoji průmyslu ve Vámi řešeném území.
Seznam odborné literatury:
  1. Kol.: Strategie rozvoje Ústeckého kraje. MMR ČR, 1999
  2. Kol.: Regionální operační plán NUTS II Severozápad. MMR ČR, 2000
  3. Kol.: Program rozvoje Ústeckého kraje. MMR ČR, 2000
  4. Kol.: Průmysl v České republice a Slovenské republice. Centrum pro spolupráci s tranzitivními ekonomikami, OECD, Paris 1994
  5. Viturka, M. a kol.: Faktory efektivnosti rozvoje regionů ČR. The Case Study. Případová studie k problémům regionálního rozvoje ČR. Masarykova univerzita, Brno, 2001
Název tématu: Krupobití v České republice a jeho dopady
Zásady pro vypracování: Seznam odborné literatury:
  1. Brázdil, R., těpánek, P., Vais, T. (1998): Časová a prostorová analýza bouřek, krupobití a extrémních srážek v jižní části Moravy v období 1946-1995. Meteorol. Zpr., 51, č. 2, s. 45-52.
  2. Červený, J. a kol. (1984): Podnebí a vodní režim ČSSR. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 414 s.
  3. Hrudička, B. (1936): Příspěvek k prozkumu krupobití v Čechách. Sborník Československé společnosti zeměpisné, 42, č. 3-4, s. 53-58.
  4. Hrudička, B. (1937): Über Hagelschlag in Mähren-Schlesien. Meteorologische Zeitschrift, č. 7, s. 265-267.
  5. Další vybrané články z časopisu Meteorologické zprávy a International Journal of Climatology.
Název tématu: Krajinná ekologie povodí Březné
Zásady pro vypracování: Seznam odborné literatury:
  1. R.T.T. Forman, M. Godron: Krajinná ekologie. Academia, Praha 1993
  2. J. Demek: Úvod do krajinné ekologie. Vyd. UP, Olomouc 1999
  3. Z. Izakovičová, L. Miklós, J. Drdoš: Krajinnoekologické podmienky trvalo udržate ného rozvoja. Veda, Bratislava 1997.
  4. L. Miklós, Z. Izakovičová: Krajina ako geosystém. Veda, Bratislava 1997.
  5. Z. Neuh(uslová a kol.: Mapa potenciální přirozené vegetace ČR. Praha, Academia 1998
Název tématu: Portál státní správy a samosprávy: úloha geografické informace
Zásady pro vypracování: Cílem řešení je analyzovat možnosti a způsoby uplatnění geografických informací (GI) v portálech státní správy a samosprávy z hlediska jejich řídící a rozhodovací funkce. Osnova řešení: Seznam literatury:
  1. Kraak M.J., Ormeling F.J.: Cartography. Visualisation of Spatial Data. Longman. 1999.
  2. Konečný M. ed.: Proceedings of AGILE 2001 Conference. Brno. 2001.
  3. Longley P.A. et al.: Geographic Information systems and SCience. Wiley. 2001.
  4. Akční plán státní informační politiky.
  5. "eEurope" a další relevantní materiály Evropské unie.
  6. Zákony o ochraně osobních dat v ČR.
  7. Základní vládní a parlamentní materiály a návrhy z oblasti tvorby státního informačního systému a veřejných informačních systémů.

Obhajoba diplomové práce

Vlastní obhajoba diplomové práce se děje rozpravou, během níž uchazeč seznámí komisi s tématem práce, řešenými problémy, použitými metodami řešení a získanými výsledky. Reaguje na připomínky obsažené v posudcích vedoucího a oponenta práce, vyjadřuje se k předem zadaným námětům k diskusi a odpovídá na dotazy vznesené v průběhu obhajoby.

Předměty státní závěrečné zkoušky v jednooborovém studiu

Obor Fyzická geografie Obor Humánní geografie Obor Regionální geografie a regionální rozvoj Obor Geografická kartografie a geoinformatika

ZKU EBNÍ OKRUHY podle jednotlivých předmětů státní závěrečné zkoušky

PŘEDMĚTY POVINNÉ

Obecná fyzická geografie

Zkušební okruhy

  1. Geografické myšlení, jeho vývojové etapy a soudobé trendy ve fyzické geografii.
  2. Fyzickogeografická sféra a její prostorová diferenciace.
  3. Přírodní geokomplex a geosystém. Prvky, složky a vazby v přírodních geosystémech.
  4. Oběh hmoty a energie v přírodních geosystémech, homeostatické a autoregulační mechanismy.
  5. Globální klima a atmosférické procesy v krajinné sféře Země.
  6. Globální geomorfologie a megamorfostruktury Země
  7. Globální hydrologie.Hydrické systémy a fluviální procesy
  8. Obecná pedogeneze, vztah pedogenetických procesů ke zvětrávání hornin.
  9. Krajinné ekosystémy Země - jejich struktura a ovlivnění člověkem
  10. Prostorová diferenciace fyzickogeografických procesů.
  11. Globální a regionální změny a jejich dopady na fyzickogeografické procesy.
  12. Přírodní zdroje a jejich využívání.
  13. Přírodní katastrofy a hazardy
  14. Modelování a další výzkumné techniky ve fyzické geografii a jejich dílčích disciplínách
  15. Fyzickogeografické podklady jako součást územně-plánovací dokumentace
  16. Fyzická geografie v regionálním rozvoji krajů a oblastí České republiky

Srovnávací literatura

  1. White, I.D., Mottershead, D.N., Harrison, S.J. (1986): Environmental Systems. An Introductory Text. Allen and Unwin, 495 p.
  2. Strahler, A., Strahler, A. (2000): Introducing Physical Geography. Wiley, 575 p.
  3. UNDP (2000): World Resources, People and Ecosystems, Frying Web of Life. Oxford, Elsevier, 389 p

Teorie a metodologie humánní geografie

Zkušební okruhy

  1. Soudobé trendy, školy a témata v humánní geografii
  2. Povaha geografických jevů, problém opakovatelnosti a místo geografie v systému věd
  3. Koncepce regionu v humánní geografii a jejich teoretická východiska
  4. Modely prostorových interakcí - jejich obecné znaky a příklady aplikací
  5. Metody vymezování nodálních regionů a příklady jejich využití
  6. Nerovnoměrný rozvoj světa - interpretace jeho příčin a důsledků
  7. Diskurz rozvoje a jeho kritika
  8. Teorie nacionalismu
  9. Geopolitické modely a jejich kritika; geopolitické formace
  10. Vztah funkční regionalizace a územněsprávního členění
  11. Vztah strategického a územního plánování

Srovnávací literatura

  1. Hampl. M., Gardavský, V., Kühnl, K. (1987) Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Praha: Univerzita Karlova.
  2. Taylor, P. J. (1993) Political Geography. World-economy, Nation-state and Locality, 3rd. ed., Harlow: Longman.
  3. Peet, R. (1999): Modern geographical thought. Oxford, Blackwell Publishers, 342 p.

Geografické aspekty veřejné správy a regionálního rozvoje

Zkušební okruhy

  1. Územně plánovací činnost a kompetence v ní
  2. Praktická činnost při územním plánování malého území
  3. Úloha urbanismu, jeho vazby s geografií měst
  4. Hlavní ekonomické teorie a jejich uplatnění v teorii regionálního růstu.
  5. Nástroje regionální politiky - makroekonomické, mikroekonomické a ostatní.
  6. Pozice regionální politiky v zemích EU; vývoj, cíle, hospodářsky slabé regiony, strukturální fondy.
  7. Pojetí regionální politiky v ČR po roce 1989, vývoj, legislativa, programy rezortů, fondy EU.
  8. Regionální operační plány, strategie a programy rozvoje krajů, menších územních celků a obcí.
  9. Zaměstnanost a nezaměstnanost ve vyspělých tržních ekonomikách, tranzitivních ekonomikách a v rozvojových zemích.
  10. Strukturální změny v zaměstnanosti na území ČR; regionální a odvětvový přehled; volná pracovní místa.
  11. Nezaměstnanost v ČR, vývoj po roce 1989, příčiny regionálních rozdílů.
  12. Problémové skupiny obyvatelstva a jejich uplatnitelnost na trhu práce v ČR; dlouhodobě nezaměstnaní, absolventi a zdravotně postižení - geografická analýza.
  13. Zahraniční pracovní migrace v ČR a v ostatních zemích Evropy; podmínky pro zaměstnávání cizinců v ČR.
  14. Regionální udržitelnost, lokální Agenda 21
  15. Transformace hospodářství - srovnání České republiky a Slovenska
  16. Veřejná správa a územně správní reforma - srovnání České republiky a Slovenska
  17. Geografické myšlení, soudobé trendy v regionální geografii

Srovnávací literatura

  1. Bailly, A. et al.: Les concepts de la géographie humaine. Paris-Milano- Barcelona-Bonn, Masson 1991. 248 s. ISBN 2-225 82494-0.
  2. Berthiaume, M.: La communauté européenne. Paris, Vuibert 1993. 213 s. ISBN 2-7117-8455-X.
  3. Haggett, P.: Geography: the Global Synthesis. Prentice Hall 2001.

Tématická kartografie v elektronickém prostředí

Zkušební okruhy

  1. Principy počítačové grafiky
  2. Metagraficke systémy
  3. Metagraficke systémy poscriptové rodiny
  4. Systémy pro správu fontů
  5. Návrh a použití symbolů
  6. Barevné modely a jejich konverze
  7. Model kartografické vizualizace v elektronickém prostředí
  8. Klasifikace kvantitativních dat pro účely kartografické vizualizace
  9. Tvorba choropletových a chorochromatických map
  10. Tvorba kartodiagramů
  11. Problematika tisku a předtiskové přípravy
  12. Výstupní formáty pro kartografickou vizualizaci
  13. Publikace kartografických dat na www - serverové systémy
  14. publikace kartografických dat na www - klientské systémy
  15. GML a XSTL

Srovnávací literatura

  1. ROBINSON, A.H., MORRISON, J.L., MUEHRCKE, P.C., KIMERLING, A.J., GUPTILL, S.C. (1995): Elements of Cartography. Sixth Edition. Wiley & Sons. New York, Chichester, Brisbane, Toronto, Singapore. 674 s.
  2. KRAAK, M., J., ORMELING, F. (1996): Cartography: Vizualization of Spatial Data. Dorchester, Longman, 222 s.
  3. HOJOVEC, V. a kol. (1987): Kartografie, GKP, Praha, 660 s.

PŘEDMĚTY POVINNĚ-VOLITELNÉ

Regionální fyzická geografie

Zkušební okruhy
  1. Regionální koncept v geografii.
  2. Fyzickogeografická regionalizace - regiony, jejich utváření, hodnocení struktury a hierarchie regionů.
  3. Vymezení a charakteristika fyzickogeografických regionů Země
  4. Prostorová diferenciace fyzickogeografických komplexů
  5. Fyzickogeografický profil přírodních jednotek Evropy.
  6. Fyzickogeografický profil přírodních jednotek Asie
  7. Fyzickogeografický profil přírodních jednotek Severní Ameriky
  8. Fyzickogeografický profil přírodních jednotek Jižní Ameriky.
  9. Fyzickogeografický profil přírodních jednotek Afriky.
  10. Fyzickogeografický profil přírodních jednotek Austrálie a Oceánie.
  11. Fyzickogeografický profil polárních oblastí.
  12. Fyzickogeografické regiony České republiky.
  13. Regionální fyzická geografie moří a oceánů.
  14.  Světová strategie ochrany přírody a krajiny.

Srovnávací literatura

  1. Král, V. (1999): Fyzická geografie Evropy. Academia, Praha, 348 s.
  2. Encyclopédie géographique (1991): Paris, Librairie Générale Francaise, 1117 p.
  3. Cole, J. (1996): Geography of the World's Major Regions. Routledge.

Krajinná ekologie

Zkušební okruhy

  1. Krajinné ekosystémy na globální úrovni.
  2. Chorické krajinné ekosystémy.
  3. Topické krajinné ekosystémy.
  4. Prostorová strukturace krajiny.
  5. Kulturní krajiny - interakce člověka a přírody, přírodní kapitál.
  6. Změny v krajině - stabilita a kontingence, trvalá udržitelnost.
  7. Údržba, úpravy, proměny a přeměna kulturní krajiny.
  8. Venkovská krajina a její ekosystémy.
  9. Městská/příměstská krajina - urbánní ekosystém.
  10. Znečištění, odpady, poruchy, rizika, pohromy, zranitelnost krajiny.
  11. Bilance toků látek a energie v krajinných ekosystémech.
  12. Voda v krajině, biodiverzita, systémy ekologické stability
  13. Aplikovaná krajinná ekologie

Srovnávací literatura

  1. Forman, R., Godron M. (1993): Krajinná ekologie. Academia, Praha, 583 s.
  2. Duvigneaud, P. (1988): Ekologická syntéza. Academia, Praha, 414 s.
  3. UNDP (2000): World Resources, People and Ecosystems, Frying Web of Life. Oxford, Elsevier, 389 p.
  4. Miller, G. T. (1998): Living in the Environment. Principles, Conections, and Solutions. Wadsworth, 761 p.
  5. Naveh, Y., Lieberman, A. (1994): Landscape Ecology. Theory and Application. Springer Verlag, 360 p.

Ekonomická geografie

Zkušební okruhy

  1. Role hospodářské politiky v době globalizace
  2. Reillyho a gravitační model: jejich varianty a aplikace
  3. Vztah životního prostředí a tržní ekonomiky, kontradikce z něj vyplývající a strategie používané k jejich řešení
  4. Ekonomické, administrativní a právní nástroje v environmentální politice
  5. Politika sociální a ekonomické soudržnosti EU: východiska, cíle, principy a nástroje
  6. Regionální politika ČR: principy a nástroje
  7. Strategické plánovací dokumenty: jejich cíle, postup zpracování a implementace (na konkrétních příkladech)
  8. Metody vymezování mikroregionů a subregionů: geografické a administrativní přístupy. Strategie rozvoje mikroregionů ČR
  9. Koncept trvale udržitelného rozvoje a nástroje podporující jeho prosazování
  10. Přístupy k řešení environmentálních problémů na lokální, regionální i globální úrovni
  11. Produkční strategie zemědělství a potravinářství v liberální tržní ekonomice
  12. Transformace zemědělství v České republice
  13. Typy zemědělství v rozvojových zemích; agrární modely.
  14. Územně plánovací dokumentace

Srovnávací literatura

  1. Haggett, Peter (2001): Geography. the Global Synthesis. Prentice Hall.
  2. Hampl, Martin (ed.) (1996): Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Praha: Přírodovědecká fakulta UK.
  3. Knox, Paul, Agnew, John (1998): The Geography of the World Economy. 3rd. ed. London: Arnold.

Sociální geografie a geodemografie

Zkušební okruhy

  1. Potenciál obyvatelstva
  2. Územní koncentrace obyvatelstva: vývoj, řádovostní diferenciace a regionální variabilita a její společenské důsledky
  3. Národ a nacionalismus a jejich soudobá interpretace
  4. Politika strukturálního přizpůsobení a její důsledky pro život ve venkovských oblastech třetího světa
  5. Sociologie zemědělství a venkova, důsledky urbanizace na venkově
  6. Diverzita venkova
  7. Výživa a hlad ve světě: příčiny a přístupy k řešení
  8. Vybraný politický a/nebo sociální konflikt současného světa: analýza příčin, charakteristika stran konfliktu a jejich cílů, strategie řešení a podmínky jejich úspěšnosti
  9. Řešení střetů v územním plánu malého území

Srovnávací literatura

  1. Anderson, K., Gale, F. (eds.) (1992): Inventing Places: Studies in Cultural Geography. Melbourne: Longman.
  2. Hodder, R. (2000): Development Geography. London: Routledge.
  3. Johnston, R. J., Taylor, P. J. (1988): A World in Crisis? Geographical Perspectives, 2nd. ed, Oxford: Blackwell.

Regionální geografie světa

Zkušební okruhy

  1. Geografie USA,
  2. Geografie Kanady a Mexika
  3. Geografie Střední Ameriky
  4. Geografie Jižní Ameriky - andské státy,
  5. Geografie Jižní Ameriky - Brazílie a laplatské státy
  6. Geografie severní a saharské Afriky
  7. Geografie subsaharské Afriky
  8. Geografie Indie
  9. Geografie Číny
  10. Geografie Japonska
  11. Geografie asijské části Ruska, geografie střední a jihozápadní Asie
  12. Geografie Austrálie a Oceánie
  13. Geografie světového oceánu - využívání přírodního bohatství, regionální rozdíly

Srovnávací literatura

  1. Encyclopédie géographique (1991): Paris, Librairie Générale Francaise, 1117 p.
  2. Cole, J. (1996): Geography of the World's Major Regions. Routledge.
  3. de Souza, A.R, Stutz, F. P.(1994): The world economy : resources, location, trade, and development - 2nd ed.. - New York : Macmillan Publishing,  708 p.

Regionální geografie Evropy, evropská integrace

Zkušební okruhy

  1. Fyzická geografie Evropy - geologie, orogeneze, nerostné bohatství
  2. Fyzická geografie Evropy - klima, vodstvo, biota
  3. Obyvatelstvo Evropy, kulturní geografie Evropy
  4. Ekonomická geografie států západní Evropy - rozvojové póly a rozvojová území, hlavní průmyslové oblasti v konverzi,
  5. Ekonomická geografie států střední, jihovýchodní a východní Evropy (bez Ruska) - územní diferenciace, rozvojové možnosti, místní a regionální konflikty
  6. Geografie Slovenska - orografie, klima, vodstvo, biota
  7. Geografie Slovenska - obyvatelstvo a sídla, hospodářství a jeho transformace
  8. Česko-německé vztahy a jejich vliv na českou (československou) státnost
  9. Česko-slovenské vztahy a jejich vliv na českou (československou) státnost
  10. Rakousko-Uhersko a vznik Československa
  11. Evropská unie - geneze, základní dokumenty, hlavní unijní instituce
  12. Praktické uplatňování kompetencí EU, programy, současné tendence v EU, euroregiony
  13. Evropská unie - acquis communautaire, rozšiřování EU, přibližování České republiky k EU
  14. Regionální soustava NUTS
  15. Geopolitické změny v Evropě po pádu bipolárního modelu, možné scénáře vývoje
  16. Geografie regionů evropské části Ruska
  17. Současné problémy transformace hospodářství v Rusku

Srovnávací literatura

  1. Berthiaume, M.: La communauté européenne. Paris, Vuibert 1993. 213 s.
  2. Pinder, D. : The new Europe, economy, society and environment. Chichester-New York-Weinheim-
  3. Brisbane-Singapore-Toronto, Wiley 1998. 494 s.
  4. Encyclopédie géographique. Paris, Librairie Générale Francaise, 1991. 1117 s.

GIS

Zkušební okruhy

  1. GIS - definice a vymezení pojmu z různých pohledů, základní součásti a funkce GIS
  2. Prostorová data, prezentace prostorové informace v GIS, používané datové modely
  3. Transformace datových modelů
  4. Kartografická zobrazení v nástrojích GIS, transformace mezi zobrazeními
  5. Pružná transformace
  6. Prvky geodatabázového systému - slovník dat, indexy a metadata
  7. Návrh geodatabáze
  8. Principy editace geometrické složky prostorových dat
  9. Prostorové dotazování
  10. Doporučení a standardy OpenGIS
  11. Integrace obrazových dat dálkového průzkumu Země v GIS
  12. Využití a implementace GPS systémů v GIS
  13. Internetové technologie a prezentace prostorových dat
  14. Principy existujících systému pro tvorbu GIS

Srovnávací literatura

  1. LONGLEY, P.A., GOODCHILD, M., F., MAGUIRE, D., J., RHIND, D.W. (2001): Geographic Information Systems and Science, Wiley & Sons. Chichester, 454 s.
  2. MAGUIRE, D., J., GOODCHILD, M., F., RHIND, D.W. (1991): Geographical Information Systems. Vol. 1. Principles. Longman Scientific & Technical New York 649 s.
  3. TUČEK, J. (1998): Geografické informační systémy. Principy a praxe, Praha, Computer Press.

DPZ a digitální zpracování obrazu

Zkušební okruhy

  1. Systém DPZ, základní konfigurace, rozdělení metod
  2. Hlavní rysy spektrálního chování základních druhů povrchů a využitelnost pro tématické mapování
  3. Multispektrální snímkování a tematické mapování krajiny, - využití v aplikacích ochrany přírody
  4. Konvenční metody snímkování a jejich využitelnost pro tvorbu a obnovu kartografických děl
  5. Přehled současných družicových systémů
  6. Potenciál dat získaných distančním snímáním pro tvorbu DMT
  7. Možnosti studia dynamiky jevů v krajině s využitím obrazových záznamů DPZ
  8. Možnosti modelování s obrazovými daty DPZ, kvantitativní DPZ, spektrální indexy
  9. Metody zvýrazňování a klasifikace vegetační složky krajiny na obrazových materiálech DPZ
  10. Princip automatické klasifikace obrazu, obecné postupy řízené a neřízené klasifikace
  11. Přehled hlavních používaných parametrických a neparametrických klasifikátorů
  12. Vícerozměrné statistické metody a jejich využití pro zvýrazňování a klasifikaci obrazu
  13. Způsoby transformace obrazových dat do kartografických zobrazení, družicové mapy
  14. Principy jednosnímkové fotogrammetrie a stereofotogrammetrie a jejich využití pro tvorbu a obnovu map
  15. Digitální fotogrammetrie a základní produkty: tvorba a obnova map fotogrammetrickými metodami ortofoto a DMT

Srovnávací literatura

  1. LILLESAND, T., M., KIEFER, R.W: Remote sensing and image interpretation. - 3rd ed.. - New York, John Wiley & Sons, 1994 - 750 s.
  2. MATHER, P., M.: Computer processing of remotely-sensed images : an introduction. - 2nd ed.. - Chichester : John Wiley & Sons, 1999 - xi, 292 s
  3. CAMPBELL, J., B.: Introduction to remote sensing. - 2nd ed.. - London : Taylor & Francis, 1996 - xxvii, 622 s.

Předměty volitelné

Meteorologie, klimatologie a hydrologie

Zkušební okruhy

  1. Meteorologická měření - organizace, metody meteorologckých měření, zpracování a analýza meteorologických dat
  2. Radiolokační a družicová meteorologie
  3. Klima přízemní atmosféry a faktory, které je ovlivňují.
  4. Bioklima rostlin a živočichů jako výsledek interakce mezi živými organismy a atmosférou, humánní bioklima.
  5. Znečištění ovzduší a jeho ochrana.
  6. Meteorologické prognózy (synoptická meteorologie)
  7. Modely v klimatologii
  8. Regionální klimatologie.
  9. Dynamická klimatologie
  10. Změny a kolísání klimatu, klimatické scénáře, dopady klimatické změny
  11. Studium extrémních hydrologických jevů
  12. Modely v hydrologii - modelování odtokového procesu
  13. Kvantitativní a kvalitativní antropogenní změny hydrologického režimu
  14. Odhad důsledků klimatické změny na hydrologické procesy
  15. Vodní díla a jejich vliv na životní prostředí
  16. Metody a techniky hydrologického výzkumu. Mezinárodní hydrologické aktivity
  17. Hydrometrie - organizace hydrologických služeb a pozorování, metody hydrometrických měření, zpracování a analýza hydrologických dat.
  18. Hydrologické prognózy.
  19. Ochrana povrchových a podpovrchových vod.
  20. Regionální hydrologie.

Srovnávací literatura

  1. Houghton, J.T. et al. (eds.) (2001): Climate Change 2001: The Scientific Basis. Cambridge University Press, Cambridge, 896 s.
  2. Yoshino, M. M. (1975): Climate in a Small Area. University of Tokyo Press, 549 s.
  3. Oke, T. R. (1978): Boundary Layer Climates. Methuen & Co. Ltd., London, 435 s.
  4. Barry, R.G., Carleton, A.M. (2001): Synoptic and Dynamic Climatology. Routledge, London, New York, 652 s.
  5. Soczynska, U. et al. (1997): Hydrologie dynamiczna. Warszawa, 409 s.

Geomorfologie, biogeografie a pedogeografie

Zkušební okruhy

  1. Energo-materiálové vazby a toky v ekosystémech a  modely ekosystémů.
  2. Biogeochemické cykly
  3. Biogeografické procesy
  4. Globální ekosystémy - terestrické, akvatické.
  5. Metody a techniky biogeografického výzkumu.
  6. Aplikovaná biogeografie.
  7. Globální tektonika a  vývoj reliéfu pevnin a oceánů.
  8. Fluviální stratigrafie a paleohydrologie.
  9. Povodí jako otevřený dynamický systém.
  10. Geologické a geomorfologické pochody v kvartéru.
  11. Metody a techniky geomorfologického výzkumu.
  12. Aplikovaná geomorfologie.
  13. Vliv podnebí na vývoj reliéfu, půd a vegetace.
  14. Interakce pedogeneze a procesy tvorby krajiny
  15. Struktury půdního pokryvu Země.
  16. Metody a techniky pedogeografického výzkumu.
  17. Aplikovaná pedogeografie
  18. Dopady lidských aktivit na přírodní prostředí.

Srovnávací literatura

  1. White, I.D., Mottershead, D.N., Harrison, S.J. (1986): Environmental Systems. An Introductory Text..Allen and Unwin, 495 p.
  2. Miller, G. T. (1998): Living in the Environment. Principles, Connections, and Solutions. Wadsworth, 761 p.
  3. Cox, Ch., B., Moore, M., P. (1993): Biogeography : an ecological and evolutionary approach. Blackwell, Oxford, 326 p.
  4. Summerfield, M. A. (1999): Global Geomorphology. Longman Sc.
  5. Wild, A. (1993): Soils nad the Environment. Cambridge University Press.
  6. FitzPatrick, E. A.(1986):  An introduction to soil science. Longman Sc.

Geografické aspekty veřejné správy a regionálního rozvoje:

Zkušební okruhy

  1. Územně plánovací činnost a kompetence v ní
  2. Praktická činnost při územním plánování malého území
  3. Úloha urbanismu, jeho vazby s geografií měst
  4. Hlavní ekonomické teorie a jejich uplatnění v teorii regionálního růstu.
  5. Nástroje regionální politiky - makroekonomické, mikroekonomické a ostatní.
  6. Pozice regionální politiky v zemích EU; vývoj, cíle, hospodářsky slabé regiony, strukturální fondy.
  7. Pojetí regionální politiky v ČR po roce 1989, vývoj, legislativa, programy rezortů, fondy EU.
  8. Regionální operační plány, strategie a programy rozvoje krajů, menších územních celků a obcí.
  9. Zaměstnanost a nezaměstnanost ve vyspělých tržních ekonomikách, tranzitivních ekonomikách a v rozvojových zemích.
  10. Strukturální změny v zaměstnanosti na území ČR; regionální a odvětvový přehled; volná pracovní místa.
  11. Nezaměstnanost v ČR, vývoj po roce 1989, příčiny regionálních rozdílů.
  12. Problémové skupiny obyvatelstva a jejich uplatnitelnost na trhu práce v ČR; dlouhodobě nezaměstnaní, absolventi a zdravotně postižení - geografická analýza.
  13. Zahraniční pracovní migrace v ČR a v ostatních zemích Evropy; podmínky pro zaměstnávání cizinců v ČR.
  14. Regionální udržitelnost, lokální Agenda 21
  15. hospodářství - srovnání České republiky a Slovenska
  16. Veřejná správa a územně správní reforma - srovnání České republiky a Slovenska
  17. Geografické myšlení, soudobé trendy v regionální geografii

Srovnávací literatura

  1. Bailly, A. et al.: Les concepts de la géographie humaine. Paris-Milano- Barcelona-Bonn, Masson 1991. 248 s.
  2. Berthiaume, M.: La communauté européenne. Paris, Vuibert 1993. 213 s.
  3. Haggett, P. (2001): Geography: the Global Synthesis. Prentice Hall

Regionální geografie světa

Zkušební okruhy

  1. Geografie USA,
  2. Geografie Kanady a Mexika
  3. Geografie Střední Ameriky
  4. Geografie Jižní Ameriky - andské státy,
  5. Geografie Jižní Ameriky - Brazílie a laplatské státy
  6. Geografie severní a saharské Afriky
  7. Geografie subsaharské Afriky
  8. Geografie Indie
  9. Geografie Číny
  10. Geografie Japonska
  11. Geografie asijské části Ruska, geografie střední a jihozápadní Asie
  12. Geografie Austrálie a Oceánie
  13. Geografie světového oceánu - využívání přírodního bohatství, regionální rozdíly

Srovnávací literatura

  1. Encyclopédie géographique. Paris, Librairie Générale Francaise, 1991. 1117 s.
  2. Cole, J. : Geography of the World's Major Regions. Routledge, 1996.
  3. de Souza, A.R, Stutz, F. P.: The world economy : resources, location, trade, and development - 2nd ed.. - New York : Macmillan Publishing, 1994, 708 p.

Regionální geografie Evropy, evropská integrace

Zkušební okruhy

  1. Fyzická geografie Evropy - geologie, orogeneze, nerostné bohatství
  2. Fyzická geografie Evropy - klima, vodstvo, biota
  3. Obyvatelstvo Evropy, kulturní geografie Evropy
  4. Ekonomická geografie států západní Evropy - rozvojové póly a rozvojová území, hlavní průmyslové oblasti v konverzi,
  5. Ekonomická geografie států střední, jihovýchodní a východní Evropy (bez Ruska) - územní diferenciace, rozvojové možnosti, místní a regionální konflikty
  6. Geografie Slovenska - orografie, klima, vodstvo, biota
  7. Geografie Slovenska - obyvatelstvo a sídla, hospodářství a jeho transformace
  8. Česko-německé vztahy a jejich vliv na českou (československou) státnost
  9. Česko-slovenské vztahy a jejich vliv na českou (československou) státnost
  10. Rakousko-Uhersko a vznik Československa
  11. Evropská unie - geneze, základní dokumenty, hlavní unijní instituce
  12. Praktické uplatňování kompetencí EU, programy, současné tendence v EU, euroregiony
  13. Evropská unie - acquis communautaire, rozšiřování EU, přibližování České republiky k EU
  14. Regionální soustava NUTS
  15. Geopolitické změny v Evropě po pádu bipolárního modelu, možné scénáře vývoje
  16. Geografie regionů evropské části Ruska
  17. Současné problémy transformace hospodářství v Rusku

Srovnávací literatura

  1. Berthiaume, M.: La communauté européenne. Paris, Vuibert 1993. 213 s.
  2. Pinder, D. : The new Europe, economy, society and environment. Chichester-New York-Weinheim-
  3. Brisbane-Singapore-Toronto, Wiley 1998. 494 s.
  4. Encyclopédie géographique. Paris, Librairie Générale Francaise, 1991. 1117 s.

Ekonomická geografie

Zkušební okruhy

  1. Role hospodářské politiky v době globalizace
  2. Reillyho a gravitační model: jejich varianty a aplikace
  3. Vztah životního prostředí a tržní ekonomiky, kontradikce z něj vyplývající a strategie používané k jejich řešení
  4. Ekonomické, administrativní a právní nástroje v environmentální politice
  5. Politika sociální a ekonomické soudržnosti EU: východiska, cíle, principy a nástroje
  6. Regionální politika ČR: principy a nástroje
  7. Strategické plánovací dokumenty: jejich cíle, postup zpracování a implementace (na konkrétních příkladech)
  8. Metody vymezování mikroregionů a subregionů: geografické a administrativní přístupy. Strategie rozvoje mikroregionů ČR
  9. Koncept trvale udržitelného rozvoje a nástroje podporující jeho prosazování
  10. Přístupy k řešení environmentálních problémů na lokální, regionální i globální úrovni
  11. Produkční strategie zemědělství a potravinářství v liberální tržní ekonomice
  12. Transformace zemědělství v České republice
  13. Typy zemědělství v rozvojových zemích; agrární modely.
  14. Územně plánovací dokumentace

Srovnávací literatura

  1. Haggett, Peter (2001) Geography: the Global Synthesis. Prentice Hall.
  2. Hampl, Martin (ed.) (1996) Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Praha: Přírodovědecká fakulta UK.
  3. Knox, Paul, Agnew, John (1998) The Geography of the World Economy. 3rd. ed. London: Arnold.

Sociální geografie a geodemografie

Zkušební okruhy

  1. Potenciál obyvatelstva
  2. Územní koncentrace obyvatelstva: vývoj, řádovostní diferenciace a regionální variabilita a její společenské důsledky
  3. Národ a nacionalismus a jejich soudobá interpretace
  4. Politika strukturálního přizpůsobení a její důsledky pro život ve venkovských oblastech třetího světa
  5. Sociologie zemědělství a venkova, důsledky urbanizace na venkově
  6. Diverzita venkova
  7. Výživa a hlad ve světě: příčiny a přístupy k řešení
  8. Vybraný politický a/nebo sociální konflikt současného světa: analýza příčin, charakteristika stran konfliktu a jejich cílů, strategie řešení a podmínky jejich úspěšnosti
  9. Řešení střetů v územním plánu malého území

Srovnávací literatura

  1. Anderson, K., Gale, F. (eds.) (1992): Inventing Places: Studies in Cultural Geography. Melbourne: Longman.
  2. Hodder, R. (2000): Development Geography. London: Routledge.
  3. Johnston, R. J., Taylor, P. J. (1988): A World in Crisis? Geographical Perspectives, 2nd. ed, Oxford: Blackwell.

Teorie a metodologie humánní geografie

Zkušební okruhy

  1. Soudobé trendy, školy a témata v humánní geografii
  2. Povaha geografických jevů, problém opakovatelnosti a místo geografie v systému věd
  3. Koncepce regionu v humánní geografii a jejich teoretická východiska
  4. Modely prostorových interakcí - jejich obecné znaky a příklady aplikací
  5. Metody vymezování nodálních regionů a příklady jejich využití
  6. Nerovnoměrný rozvoj světa - interpretace jeho příčin a důsledků
  7. Diskurz rozvoje a jeho kritika
  8. Teorie nacionalismu
  9. Geopolitické modely a jejich kritika; geopolitické formace
  10. Vztah funkční regionalizace a územněsprávního členění
  11. Vztah strategického a územního plánování

Srovnávací literatura

  1. Hampl. M., Gardavský, V., Kühnl, K. (1987) Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Praha: Univerzita Karlova.
  2. Taylor, P. J. (1993) Political Geography. World-economy, Nation-state and Locality, 3rd. ed., Harlow: Longman.
  3. Peet, R. (1999): Modern geographical thought. Oxford, Blackwell Publishers, 342 p.

Geostatistika a kartografické modelování

Zkušební okruhy

  1. Tvorba spojitých polí z bodových měření, prezentace spojitých polí s využitím pravidelných a nepravidelných struktur.
  2. Přehled metod a základní rozdělení metod interpolace, datové zdroje pro interpolaci
  3. Globální metody interpolace
  4. Lokální metody interpolace
  5. Prostorová autokorelace, použití měr úrovně a měr variability pro popis prostorových jevů
  6. Základní složky kolísání prostorové proměnné, semivariogram a jeho funkce
  7. Geostatistické metody interpolace a podstata krigingu
  8. Kvantitativní deskripce prostorových vzorů
  9. Analytické nástroje GIS - přehled metod
  10. Kartografické modelování v prostředí vektorových datových modelů
  11. Metody kartografického modelování v prostředí rastrových datových modelů
  12. Klasifikace prostorových dat
  13. Optimalizační úlohy v prostředí GIS, sí ová analýza a úlohy optimální lokalizace

Srovnávací literatura

  1. BORROUGH, P.A., McDONNELL, R.,A (1988): Principles of Geographical Information Systems. Oxford University Press, Oxford, 333s.
  2. DeMERS, M., N. (1997): Fundamentals of Geographic Information Systems. New York, John Wiley & Sons, 486 s.

Historie kartografie

Zkušební okruhy

  1. Počátky kartografie, starověká kartografie v Mezopotámii, Číně a u amerických indiánských kultur, kartografie primitivních národů, zejména Eskymáků a v Oceánii.
  2. Starověká kartografie řecká a její vliv na středověkou renesanci kartografie, římská kartografie a její dochované památky.
  3. Středověká kartografie evropská a její členění se zvláštním zřetelem na kruhové a portolánové mapy. Středověká kartografie mimoevropská, zejména tři období arabské kartografie a čínská kartografie.
  4. Renesance kartografie a počátky novověké kartografie v období velkých geografic-kých objevů, chorografické mapy. Nizozemská kartografická škola, počátky velkých atlasů.
  5. Reformace kartografie, francouzská a německá kartografická škola, podrobná mapování evropských zemí od poloviny 18. století.
  6. První zmínky o našich historických zemích na mapách až po poutnické mapy na začátku novověku.
  7. Mapování a samostatné mapy našich zemí do poloviny 18. století.
  8. Soukromá kartografie našich zemí od poloviny 18. století.
  9. Berní ruly a katastry našich zemí do konce 18. století.
  10. Stabilní a pozemkový katastr, katastr nemovitostí.
  11. Vojenská a ekonomická mapování našich zemí od poloviny 18. století.

Srovnávací literatura

  1. TOOLEY, R.V. (1970): Map and Map-makers. Bonanza Books, New York
  2. SEMOTANOVÁ, E. (1994): Kartografie v historické práci. 1. vyd. Histor. ústav C(AV, Praha, 235 s.

Kartografie zvolené geovědní disciplíny

ZKU EBNÍ OKRUHY

  1. Uchovávání, analýza a prezentace geomorfologických dat metodami geoinformatiky - modely terénu a jejich deriváty.
  2. Uchovávání, analýza a prezentace hydrologických a meteorologických dat metodami geoinformatiky - analýza spojitých polí.
  3. Uchovávání, analýza a prezentace prostorové informace metodami geoinformatiky v krajinné ekologii - kvantifikace prostorových vzorů
  4. Uchovávání, analýza a prezentace prostorové informace metodami geoinformatiky v humánní geografii
  5. Uchovávání, analýza a prezentace prostorové informace metodami geoinformatiky v regionální geografii - segmentace, klasifikace, regionalizace
  6. Uchovávání, analýza a prezentace prostorové informace metodami geoinformatiky v oblasti státní správy a samosprávy
  7. Obecné principy pro návrh tématické symboliky vybrané geovědní disciplíny
  8. Existující značkové klíče vybrané geovědní disciplíny
  9. Klasifikace prvků geografické tematiky vybrané geovědní disciplíny pro účely vizualizace
  10. Kartografická generalizace a měřítková závislost ve zvolené geovědní disciplíně
  11. Existující datové zdroje pro vybranou geovědní disciplínu

Srovnávací literatura

  1. MAGUIRE, D., J., GOODCHILD, M., F., RHIND, D.W. (1991): Geographical Information Systems. Vol. 2. Applications. Longman Scientific & Technical New York 649 s. 447 s.
  2. JONES, Ch. (1997): Geographical Information Systems and Computer Cartography. Singapore, Longman, 319 s.
  3. DeMERS, M., N. (1997): Fundamentals of Geographic Information Systems. New York, John Wiley & Sons, 486 s.

Státní závěrečná zkouška v oboru Učitelství zeměpisu pro střední školy (dvouoborové studium)

Srovnávací literatura

Součástí materiálů ke státní závěrečné zkoušce v oboru Učitelství zeměpisu pro střední školy v magisterském studijním programu Geografie a Kartografie je zadání tzv. srovnávací literatury. Pokud je to možné, je seznam tvořen převážně u nás i v zahraničí všeobecně známými učebnicemi či texty. Cílem uvádění srovnávací literatury je poskytnout (eventuelním zaměstnavatelům či školám, na nichž budou absolventi případně pokračovat ve studiu) informaci o obsahu, rozsahu a hloubce vzdělání absolventa v uvedeném oboru..

Rámcové požadavky na diplomovou práci

Vypracováním diplomové práce a při její obhajobě má uchazeč prokázat schopnost:

Obhajoba diplomové práce

Vlastní obhajoba diplomové práce se děje rozpravou, během níž uchazeč seznámí komisi s tématem práce, řešenými problémy, použitými metodami řešení a získanými výsledky. Reaguje na připomínky obsažené v posudcích vedoucího a oponenta práce, vyjadřuje se k předem zadaným námětům k diskusi a odpovídá na dotazy vznesené v průběhu obhajoby.

Příklady zadání diplomové práce

Název tématu: Ekologická zátěž a možnosti jejího hodnocení na příkladu vybraného území.
Zásady pro vypracování: Seznam odborné literatury:
  1. M. Havrlant: Ekologické zátěže a jejich hodnocení. PřF, Ostravská univerzita, Ostrava 1998
  2. J. Macháček: Environmentální riziko v ekonomických souvislostech a EIA. MU, Brno, 1997
  3. Z. Hrkal, J. Čurda: Geologické aspekty deponování rizikových odpadů. ÚÚG, Praha 1990
  4. J. Říha: Hodnocení vlivu investic na P: vícekriteriální analýza a EIA. Academia, Praha 1995.
  5. J. Demek, V. Novák a kol.: Vlastivěda moravská - Neživá příroda. Brno, 1992
  6. V. Novák, K. Hudec a kol.: Vlastivěda moravská - ivá příroda. Brno, 1997.
  7. Zpravodaj Ministerstva životního prostředí ČR.
Název tématu: Výukový geografický projekt - povodí Ponávky
Zásady pro vypracování: Seznam odborné literatury:
  1. Hynek A., Herber V. et al.,1985: The Fryšávka Drainage Basin Strategy as proposed by GEWOBRUN. Scripta Fac. Sci. Nat.Univ.Purk.Brun,, vol. 15, No. 3, s. 139-158, Brno
  2. Petty, G., 1996: Moderní vyučování. Portál, Praha, 384 s.
Název tématu: Vancouver
Zásady pro vypracování:
  1. Poloha, postavení a propojení - minulost a současnost
  2. Příroda/krajina a životní prostředí
  3. Prostorová strukturace města
  4. Lidé, hospodářství, kultura, politika - současnost a budoucnost
  5. Urbánní/suburbánní témata
Seznam odborné literatury:
  1. Wynn,G., Oke, T., eds.1997: Vancouver and Its Region. Vancouver, University of British Columbia Press.
  2. Bone, R.M. 2000: The Regional Geography of Canada. Oxford University Press Canada
  3. Bunting,T.,Filion,P. 1991: Canadian Cities in Transition. Oxford University Press Canada
  4. Hecht A., Pletsch, A. eds. 1997: Geographies of Germany and Canada. Paradigms, Concepts, Stereotypes, Images. Hannover, Verlag Hahnsche Buchhandlung.
Název tématu: Česká republika v gymnaziálním zeměpisu - projektová výuka
Zásady pro vypracování: Seznam odborné literatury:
  1. Pedagogické dokumenty M MT ČR (standardy, osnovy)
  2. Učebnice, pracovní sešity a další příručky pro výuku zeměpisu
  3. Bertrand, Y: Soudobé teorie vzdělávání. Praha, Portál 1998
  4. Maňák, J. a kol.: Alternativní metody a postupy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1997
  5. Pasch, M. a kol.: Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha, Portál 1998
  6. Petty, G.: Moderní vyučování. Praha, Portál 1996
  7. Průcha, J.: Moderní pedagogika. Praha, Portál 1997
  8. Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník. Praha, Portál 1998
  9. studium časopisů Geografické rozhledy, Učitelské noviny a dalších pedagogických periodik

Zkušební okruhy podle jednotlivých předmětů státní závěrečné zkoušky

Geografie

Zkouška z předmětu Geografie je ústní. Uchazeč při ní má prokázat didaktické zvládnutí zeměpisu a schopnost prezentace zeměpisných poznatků ve vyučování.

Zkušební okruhy

  1. Lokální geografie - reflexivní a sociálně konstruktivní pojetí
  2. Česká republika: příroda, přírodní zdroje
  3. Česká republika: kulturní krajiny/trvalá udržitelnost
  4. Česká republika: program rozvoje vybraného kraje
  5. Naši sousedé - geografické srovnání
  6. EU: výzva pro ČR
  7. New York - Londýn - Tokio: světová centra
  8. USA a Kanada: shody a rozdíly, postavení ve světě
  9. Latinská Amerika: příroda/ekologie a lidé
  10. Afrika: stav a perspektivy
  11. Minulost a budoucnost SNS
  12. Východní Asie: hospodářství a politika
  13. Jižní/JV Asie: kultura a hospodářství
  14. Střední východ: ohnisko napětí
  15. Moře a oceány: ekosystémy a jejich využívání

Srovnávací literatura

  1. Knox, Paul, Agnew, John (1998) The Geography of the World Economy. 3rd. ed. London: Arnold.
  2. Cole, J.(1996): Geography of the World's Major Regions. Routledge.
  3. de Souza, A.R, Stutz, F. P.(1994): The world economy : resources, location, trade, and development - 2nd ed.. - New York : Macmillan Publishing, 708 p.
  4. Pinder, D. (1998): The new Europe, economy, society and environment. Chichester-New York-Weinheim-Brisbane-Singapore-Toronto, Wiley, 494 s.
  5. de Blij,P., Muller, P.O. (1996): Geography: regions & concepts. New York,: John Wiley & Sons, 599 p.

Didaktika zeměpisu

Zkušební okruhy

  1. Vzdělávání zeměpisem: učební osnovy zeměpisu, Mezinárodní charta geografického vzdělávání, geografické kurikulum. Vědomí, znalost a porozumění měnícímu se propojenému světu -
  2. Scénář vyučovací hodiny: Cíle naukové a výchovné, pomůcky, vybavení, informačně komunikační technologie (IKT), aktivity učitele/ky a žáků, časový sled, výukové strategie, metody, kroky, hodnocení výuky/učení, další vývoj
  3. Pomůcky: učebnice, mapy, atlasy, snímky, IKT, masmédia, grafika, umělecká díla, modely, postery, statistiky, náčrty, pracovní listy
  4. Učení: schopnosti, motivace, očekávání, styly, dovednosti, strategie, posilování, odpovědnost/vůle, porozumění/pochopení, individualizace/týmy, mluvení, naslouchání, čtení, psaní, geografické myšlení kritické a kreativní
  5. Výuka: styly (recepční, behaviorální, interakční) a strategie, participace, otázky - znalosti, porozumění, analýza, syntéza, evaluace. Interpretace, závěry. Terénní výuka, expozice - informovat, popsat a vysvětlit/pochopit. Role - hry, simulace. Výuka hodnot - etika/postoje, rozhodování, postoje pedagoga. Jak žák myslí?
  6. Hodnocení žáků: zkoušení, kritéria, cíle, průběžnost, standardy, spolehlivost, srovnatelnost, věrohodnost, kontext, slušnost a náročnost
  7. Profesionální vývoj pedagoga: vzdělávání pro trvalou udržitelnost, technologický svět. IKT v řešení geografických témat. Duchovní, morální, sociální a kulturní dimenze geografického vzdělávání. Hodnoty, sebereflexe, vývoj.
  8. Výuka/učení fyzické geografie na lokální, regionální a globální úrovni
  9. Výuka/učení humánní geografie na lokální, regionální a globální úrovni
  10. Výuka/učení regionální geografie na lokální, regionální a globální úrovni
  11. Kartografie, geoinformatika, GIS v geografickém vzdělávání
  12. Výuka/učení krajiny na lokální, regionální a globální úrovni
  13. Ekologické/environmentální vzdělávání, výchova a osvěta, trvalá udržitelnost
  14. Geografické myšlení: kritičnost, tvořivost, projekty, programy, reflexivní a sociálně konstruktivní pojetí geografie+jejího vzdělávání

Srovnávací literatura

  1. Lambert D., Balderstone D., (2000): Learning to Teach Geography in the Secondary School. A Companion to School Experience. London, Routledge/Falmer, 479 s.
  2. Petty, G., (1996): Moderní vyučování. Portál, Praha, 384 s.
  3. Pasch, M. a kol., (1998): Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině: jak pracovat s kurikulem. Portál, Praha.