Ústav Antropologie PřF MUNI

Kolegům z Laboratoře morfologie a forenzní antropologie se ve spolupráci s odborníky z Muzea města Brna a Moravského zemského muzea podařilo vytvořit patrně nejpřesnější rekonstrukci podoby moravského markraběte a římského krále Jošta Lucemburského (1354-1411). Pomocí nejmodernější laserové a 3D technologie tak můžeme pohlédnou do tváře první historické osobnosti našich dějin. Náš Ústav se tak připojil k oslavám 700. výročí narození císaře a krále Karla IV. Výsledná rekonstrukce a model v podobě 3D tisku je nyní k vidění na hradě Špilberku, kde je vystaven spolu s dřivější rekonstrukci Joštovy podoby. Podrobnosti o tvorbě modelu a podobě Joštovy tváře naleznete v sekci Terénní výzkumy, Popularizace vědy, či na stránkách Laboratoře morfologie a forenzní antropologie.

V dubnu 2016 proběhl archeologický průzkum šibenice na rozhraní katastrů Křenovic a Slavkova u Brna. Pracovníkům a posluchačům Ústavu antropologie se podařilo odkrýt základy kamenné stavby lichoběžníkovitého půdorysu o rozměrech c. 6 x 6 m. Během výzkumu bylo nalezeno větší množství kosterních pozůstatků, které jsou nyní pečlivě zkoumány. Výzkum šibenice probíhal v souvislosti s výstavbou naučné stezky, která byla na konci června 2016 slavnostně otevřená a seznamuje návštěvníky Křenovic s hrdelním a útrpným právem na Moravě. Bližší informace o výzkumu a prvotních poznatků naleznete v sekci Terénní výzkumy a v sekci Popularizace vědy.

Antropologové odkrývají záhady moravských šibenic

Nález slavkovské šibenice

Nová naučná stezka přibliží i historii útrpného práva.

Křenovičtí se seznámili s hitorií popravčího vrchu.

Pět set let poprav: jako vzpomínka i na nevinné oběti vznikne naučná stezka

V prestižním odborném časopise Nature vyšel článek popisující genetickou hitorii obyvatel doby ledové. Významně se na něm podíleli také odborníci z našeho Ústavu, především prof. Jiří Svoboda. Výzkumnému týmu se podařilo na základě studia kosterních pozůstatků 51 jedinců, a především jejich genomů, vyčlenit několik clusterů, mezi nimiž zaujímá významné místo cluster Věstonice, který se jeví jako největší a nejstarší v Evropě. S jeho projevy se setkáváme nejen na našem území (oblast paleolitických stanic Dolní Věstonice – Pavlov – Milovice), ale také v Itálii, Rakousku a Belgii. V současné evropské populaci tvoří věstonická genová složka asi 10 až 15%, přičemž nejvýšší četnost vyskytu je u skandinávských Saamů.

The Genetic History of Ice Age Europe (Fu et al. 2016, Nature, doi:10.1038/nature17993)

Desetina Evropanů má geny lovců mamutů z Dolních Věstonic, zjistil vědecký tým (Břeclavský Deník, 13. května 2016)

Lovci mamutů z Dolních Věstonic (Údalosti v regionech – Brno, 16. května 2016)

V době ledové v Evropě převládal genofond lidí z Dolních Věstonic (muni.cz, květen 2016)

Nejrozšířenější lidský genom v Evropě doby ledové pochází z Dolních Věstonic (ČRo Plus, 16. května 2016)

V termínu od 29. srpna do 13. září 2016 proběhne archeologický výzkum středopaleolitické stanice v Moravském krasu. V rámci výzkumu budou odkryty vrstvy s nálezy z doby prvního osídlení anatomicky moderním člověkem v Evropě (50 až 30 tis. let). Účast na výzkumu se počítá do povinné praxe v rámci Terénního cvičení. Podrobnosti o výzkumu a možnosti zápisu na jednotlivé termíny jsou uvedeny zde. Bližší informace podá dr. Ladislav Nejman (lnejman81@gmail.com) nebo doc. Miroslav Králík (mirekkralik@seznam.cz).

V termínu 10. až 29. července 2016 proběhne druhá etapa terénního výzkumu v Olšanech u Prostějova. Jedná se o polykulturní lokalitu, kde archeologický výzkum probíhá již od roku 1995 v souvislosti s výstavbou výrobních hal. Postupně se podařilo odkrýt pravěké sídlištní objekty (eneolit, KZP) a slovanské pohřebiště. Pracovníci našeho ústavu se spolu se studenty připojili k výzkumu mladohradištního pohřebiště, které bylo nalezeno při výstavbě parkoviště v roce 2001. Cílem našeho výzkumu je prozkoumat zbylou část pohřebiště a uvolnit zkoumanou plochu pro další stavební činnost.

Studenti, přihlášení na výzkum, budou mít zajištěné bezplatné ubytování. Jízdné a stravné se neproplácí. Kapacita jednoho turnusu je omezena na 10 studentů. Výzkum je otevřen pro všechny studenty antropologie, přednost mají studenti 2. roč. BP a 1. ročníku Mgr. studia.

Bližší informace podá dr. Robin Pěnička (robin.penicka@email.cz) a Mgr. Tomáš Mořkovský (tmorkovsky@email.cz)

Podrobnosti v letáčku a na nástěnce v mezipatře na chodbě u Ústavu; výsledky 1. etapy výzkumu v sekci Terénní výzkumy – Olšany u Prostějova.

Pozvání na Antropologické dni v Hlohovci naleznete zde: Pozvánka

V rámci terénní praxe nabízíme možnost účasti na workshopu v Dolních Věstonicích, který bude zaměřený na třídění, plavení a inventarizaci archeologického a osteologického materiálu z lokality Pavlov I. Ubytování zajištěno v ZŠ Dolní Věstonice (strava a cesta na vlastní náklady). Workshop proběhne ve dnech 11. až 15. 7. a 18. až 22. 7. 2016. Zájemci o praxi ať se zapisují na seznam (nástěnka v mezipatře před vstupem na Ústav) a přihlásit se můžou na oba dva týdny. O podrobnější informace piště dr. Sandře Sázelové, sazelova@sci.muni.cz.

Ve dnech 17. až 19. března 2016 proběhla v přijemném prostředí Českosaského Švýcarska odborná konference za účasti mezinárodních hostů. Konference se konala v sále Domu Českého Švýcarska v Krásné Lípě. Během exkurze se účastníci setkání seznámili se současnými výzkumy mezolitických stanic v údolí řeky Kamenice a Křinice. Podrobný program jednotlivých přednášek naleznete v příloze.

Pohled do konferenčního sálu                          Exkurze – převis Okrouhlík

S naší vědeckou činností a úspěchy se můžete seznámit v sekci Popularizace vědy. Namátkou vybíráme povídání o moravských šibenicích, o letním výzkumu v Olšanech u Prostějova, či rozhovor s prof. jiřím Svobodou v pořadu Hyde Park Civilizace.

V nedávné době vydala Přírodovědecká fakulta MU pod editorským vedením Zuzany Kobíkové, Zuzany Došlé a Milana Gelnara knihu rozhovorů se studenty a vědeckými pracovníky naší fakulty. V knize má zastoupení také náš Ústav –  dr. Petra urbanová (za vědeckou obec) a Marie Prachařová (za studenty). Rozhovor s nimi i s dalšími členy naší fakulty najdete v čítarně Masarykovy univerzity Munispace.