Zjevně je něco v nepořádku.

Ve dne 28. listopadu 2016 od 10.00 hod. proběhne v učebně Bp1 (Vinařská 5) Ústavu antropologie PřF MU přednáška doc. Petra Pokorného. Všichni jsou srdečně zvání!

Pozvánka na přednáškový cyklus

Moravské zemské muzeum pořádá doprovodný přednáškový cyklus k výstavě Poklady barbarů. Informace jsou dostupné na www a na nástěnce Ústavu antropologie.

Středopleistocenní revoluce – klíčová změna prostředí čtvrtohor prismatem fosilního záznamu

Změna amplitudy glaciálního cyklu – příčiny a důsledky. Dopad na vývoj společenstev a prostředí.  Význam drobných savců a měkkýšů pro studium těchto procesů a kvantitativní paleoenvironmentální analýzu.

Přednáška prof. Ivana Horáčka se uskuteční 7. listopadu od 10.00 učebně Bp1 (vinařská 5, Brno) na Ústavu antropologie, Přírodovědecká fakulta MU. Pro zvláštní zájemce viz též autorův spis „Jak se zviřátka rozkmotřila a co z toho pošlo“ in Pokorný a Bárta, eds.: Něco překrásného končí (O kolapsech). Nakl. Dokořán

Sociosexualita a náboženství

Kolegové a studenti, zapojte se do dalšího výzkumu pořadaného naším Ústavem. Jedná se o výzkum, který se snaží rozšířit/doplnit dosavadní výsledky dvou samostatných studií Celibát v náboženstvích světa a Hand Shape and Human Sociosexuality. Dalším cílem je nová studie zabývající se lidskou sociosexualitou a náboženstvím. Výzkum probíhá na Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Výzkumy jsou uskutečňovány také v rámci tvorby dizertačních prací. Výsledky studií budou prezentovány na konferencích a publikovány v odborných periodicích. Podrobnosti o probíhajícím výzkumu (i s dotazníkem) naleznete zde, nebo vám je podají autorky studie Mgr. Bc. Věra Bártová, Mgr. Pavlína Ingrová a Mgr. Eva Skalická.

Už víme jak vypadal Jošt Lucemburský

Kolegům z Laboratoře morfologie a forenzní antropologie našeho Ústavu se ve spolupráci s odborníky z Muzea města Brna a Moravského zemského muzea podařilo vytvořit patrně nejpřesnější rekonstrukci podoby moravského markraběte a římského krále Jošta Lucemburského (1354-1411). Pomocí nejmodernější laserové a 3D technologie tak můžeme pohlédnou do tváře první historické osobnosti našich dějin. Náš Ústav se tak připojil k oslavám 700. výročí narození císaře a krále Karla IV. Výsledná rekonstrukce a model v podobě 3D tisku je nyní k vidění na hradě Špilberku, kde je vystaven spolu s dřivější rekonstrukci Joštovy podoby. Podrobnosti o tvorbě modelu a podobě Joštovy tváře naleznete v sekci Terénní výzkumy, Popularizace vědy, či na stránkách Laboratoře morfologie a forenzní antropologie.

Křenovice – Slavkov u Brna, šibenice

V dubnu 2016 proběhl archeologický průzkum šibenice na rozhraní katastrů Křenovic a Slavkova u Brna. Pracovníkům a posluchačům našeho Ústavu se podařilo odkrýt základy kamenné stavby lichoběžníkovitého půdorysu o rozměrech c. 6 x 6 m. Během výzkumu bylo nalezeno také větší množství kosterních pozůstatků, které jsou nyní pečlivě zkoumány. Výzkum šibenice probíhal v souvislosti s výstavbou památníku a naučné stezky, která byla na konci června 2016 slavnostně otevřená a seznamuje návštěvníky Křenovic s hrdelním a útrpným právem na Moravě. Prvotní výsledky z výzkumu slavkovské šibenice byly předneseny v září 2016 na 48. ročníku mezinárodní konference archeologie středověku Archaeologia historica v Českých Budějovicích. Bližší informace o výzkumu a prvotních poznatků naleznete v sekci Terénní výzkumy a v sekci Popularizace vědy.

 

Antropologové odkrývají záhady moravských šibenic

Nález slavkovské šibenice

Nová naučná stezka přibliží i historii útrpného práva.

Křenovičtí se seznámili s hitorií popravčího vrchu.

Pět set let poprav: jako vzpomínka i na nevinné oběti vznikne naučná stezka

Genetická historie lovců mamutů

V prestižním odborném časopise Nature vyšel článek popisující genetickou hitorii obyvatel doby ledové. Významně se na něm podíleli také odborníci z našeho Ústavu, především prof. Jiří Svoboda. Výzkumnému týmu se podařilo na základě studia kosterních pozůstatků 51 jedinců, a především jejich genomů, vyčlenit několik clusterů, mezi nimiž zaujímá významné místo cluster Věstonice, který se jeví jako největší a nejstarší v Evropě. S jeho projevy se setkáváme nejen na našem území (oblast paleolitických stanic Dolní Věstonice – Pavlov – Milovice), ale také v Itálii, Rakousku a Belgii. V současné evropské populaci tvoří věstonická genová složka asi 10 až 15%, přičemž nejvýšší četnost vyskytu je u skandinávských Saamů.

 

The Genetic History of Ice Age Europe (Fu et al. 2016, Nature, doi:10.1038/nature17993)

Desetina Evropanů má geny lovců mamutů z Dolních Věstonic, zjistil vědecký tým (Břeclavský Deník, 13. května 2016)

Lovci mamutů z Dolních Věstonic (Údalosti v regionech – Brno, 16. května 2016)

V době ledové v Evropě převládal genofond lidí z Dolních Věstonic (muni.cz, květen 2016)

Nejrozšířenější lidský genom v Evropě doby ledové pochází z Dolních Věstonic (ČRo Plus, 16. května 2016)

 

25. Tagung der AG Mesolithikum, Krásná Lípa

Ve dnech 17. až 19. března 2016 proběhla v přijemném prostředí Českosaského Švýcarska mezinárodní odborná konference 25. Tagung der AG Mesolithikum. Konference se konala v sále Domu Českého Švýcarska v Krásné Lípě, kde byly předneseny novinky ve výzkumu posledních lovců v Evropě. Během exkurze se účastníci setkání seznámili se současnými výzkumy mezolitických stanic v údolí řeky Kamenice a Křinice. Podrobný program jednotlivých přednášek naleznete v příloze.

Pohled do konferenčního sálu                          Exkurze – převis Okrouhlík

„Naše úspěchy“

S naší vědeckou činností a úspěchy se můžete seznámit v sekci Popularizace vědy. Namátkou vybíráme povídání o moravských šibenicích, o letním výzkumu v Olšanech u Prostějova, či rozhovor s prof. jiřím Svobodou v pořadu Hyde Park Civilizace.

Rozhovory s vědci a studenty Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

V nedávné době vydala Přírodovědecká fakulta MU pod editorským vedením Zuzany Kobíkové, Zuzany Došlé a Milana Gelnara knihu rozhovorů se studenty a vědeckými pracovníky naší fakulty. V knize má zastoupení také náš Ústav –  dr. Petra urbanová (za vědeckou obec) a Marie Prachařová (za studenty). Rozhovor s nimi i s dalšími členy naší fakulty najdete v čítarně Masarykovy univerzity Munispace.


Ústav Antropologie
Přírodovědecká fakulta
Masarykova Univerzita
Kotlářská 2
611 37 Brno

tel.: 54949 1432
email: anthrop@sci.muni.cz


Pracoviště ústavu:

Kotlářská 2
611 37 Brno

Vinařská 5
603 00 Brno