Antropologický seminář

Místo: Ústav antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Kotlářská 2, 611 37 Brno

Čas: čtvrtek, od 15.00 hodin (přednáška + diskuse, trvání kolem 90 minut)

Vedoucí semináře: prof. PhDr. Jaroslav Malina, DrSc.

Program přednášek antropologického semináře

21. února 2019

Doc. Ing. Miloslav Pouzar, Ph.D., Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice

Hliník, očkování a mystické myšlení

Kdysi jsem měl kamarádku, s níž jsem vedl debatu o náboženství, kterou ukončil její výrok: „Tvé argumenty vypadají logicky, ale to neznamená, že máš pravdu – jen to tak vypadá, jelikož ďábel v tobě je mnohem silnější než Bůh ve mně.“ Nedávno jsem vedl na sociální síti Facebook debatu o zdravotních rizicích hliníku v očkovacích látkách, kde mimo jiné zaznělo: „…můžu vám říct, že jsem kdysi byla provax jako poleno, starší děti mam očkované, mela jsem stejný názor, ze neočkující jsou nebezpečí blázni, vždy jsem věřila v klasickou medicínu, a cely tento proces v antivax mi trval dlouhou dobu… musela jsem pročíst mraky studii, abych se ujistila, ze se mi to všechno jenom nezdá, když jsem si konečně připustila, ze pravdu by mohli mít ,ti šarlatáni typu Elekové‘, tak se mi zhroutilo dost i vnímaní autorit celkově – jako lékařů, politiku, vědců, médií atd. …“ Oba výroky jsou ukázkou myšlenkové struktury typické pro konvertity. O možnostech vést diskusi s lidmi, co právě uvěřili a o úskalích takové diskuse bude moje přednáška…

28. února 2019

RNDr. Lukáš Kučera, Ph.D., Katedra analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Chemická analýza archeologických/antropologických materiálů

Spolupráce mezi archeologií a přírodními vědami nabývá se vzrůstajícími technickými možnostmi stále většího významu. Nové poznatky přináší v poslední době také chemie, zejména instrumentální chemická analýza, jež umožňuje postihnout širokou paletu látek přítomných v archeologickém/antropologickém vzorku. V rámci přednášky se zaměříme na analýzu středověké mince jakožto modelový příklad analýzy kovových materiálů pomocí různých technik, organických látek „uvězněných“ v korozních produktech, výplní prehistorických a protohistorických nádob, vzorků jantaru, prehistorického tetování a mnoho dalších zajímavých vzorků. Cílem této přednášky je poukázat na fakt, že chemie může pomoci odpovědět na spoustu problematických otázek, ale je důležité se umět správně zeptat.

7. března 2019

MVDr. Ivana Pračková – doc. MVDr. Václav Páral, Ph.D., Ústav anatomie, histologie a embryologie Fakulty veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity Brno

Pokroky veterinární medicíny – od klinického vyšetření k chirurgii a ortopedii

V posledních letech se výrazně rozšiřuje spektrum druhů zvířat v zájmových chovech. Psi, kočky, králíci (a další) jsou svými majiteli pokládáni za členy rodiny. V případě jejich onemocnění či úrazu požadují majitelé kvalitní veterinární ošetření bez ohledu na výši nákladů. Úroveň veterinární péče se tak výrazně zvyšuje a četné, zejména chirurgické zákroky jsou svojí kvalitou zcela srovnatelné s odpovídajícími zákroky v medicíně humánní. Cílem přednášky je seznámit posluchače s vybranými zajímavými případy z veterinární chirurgie a ortopedie.

14. března 2019

Mgr. Jaroslav Šejvl, Klinika adiktologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN v Praze

Právní předpisy v oblasti návykových látek

Znalost a využití přírodních návykových látek je stará několik tisíc let. Není podstatné, o jaká etnika a kulturní prostředí se jedná – významným faktorem je pohnutka a motiv, pro které byly užívány. Drogy naše společnost systematicky užívá přibližně 150 let, kdy období od 50tých let 20. století můžeme považovat za tzv. „zlatý věk“ drog; tak – drog nebo návykových látek? A jaký je v tom rozdíl? A jaký je rozdíl mezi přírodními a syntetickými drogami (návykovými látkami). A můžeme vůbec legálně užívat drogy, nebo návykové látky? Máme nějaké právní předpisy, které regulují, kolik drog (návykových látek) můžeme užít, a pokud je užíváme, kde jsou ty limity? Na tyto a mnohé další otázky můžeme hledat odpovědi třeba i v …. právu. A proto to zkusíme.

21. března 2019

Mgr. et Mgr. Alica Křápková, Ústav antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

Šibenice v stredoeurópskom kontexte

Posledných niekoľko rokov je „šibeničnej“ archeológii venovaná čoraz väčšia pozornosť. V rámci Českej republiky sa zrealizovalo pomerne veľké množstvo výskumov dochovaných reliktov popravísk. Je to však iba zlomok celkového množstva miest exekúcií, ktoré boli počas stredoveku a raného novoveku využívané k výkonu hrdelných trestov. Identifikácia reliktu v teréne býva často pomerne zložitá, obvykle sa vychádza z kartografických, obrazových či písomných prameňov. Veľkú úlohu pri výskume môže hrať i predikcia lokalít na základe známych charakteristík objavených šibeníc, a to nie len v rámci ČR, ale i okolitých štátov. S výskumom popravísk súvisí i špecifický pohrebný rítus, ktorý mohol byť ešte (relatívne) prednedávnom interpretovaný celkom inak. Cieľom prednášky bude priblížiť miesta exekúcií z viacerých hľadísk, nielen prostredníctvom archeologickej exkavácie.

28. března 2019

Prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D., vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Raně středověký meč jako ekonomický, sociální a kulturní kapitál na příkladu archeologických nálezů z Velké Moravy

V přednášce budou představeny úvahy o společenském postavení uživatelů mečů v rámci Velké Moravy, které se opírají o sociologický koncept Pierra Bourdieua a jeho pojetí kapitálu ve společnosti. Meč byl v raném středověku materializovaným vyjádřením všech jeho forem. Reprezentoval kapitál ekonomický, díky své vysoké hodnotě, kapitál sociální, jakožto dar cirkulující v rámci redistribučního systému, i kapitál kulturní, neboť s ním souvisel nový habitus jeho uživatelů. Velkomoravská společnost se zacházením s meči i jednáním jednotlivých aktérů, kteří meče užívali, podobala skandinávskému náčelnictví Vikingů či dokonce ještě i doby bronzové. Zároveň však byla společností, v níž probíhala hluboká změna, kterou provázela snaha o stabilizaci dosud křehkých sociálních vztahů, o čemž svědčí zvyk odkládání drahocenných artefaktů, jakými byly i meče, do hrobů. Na základě nálezů mečů z Velké Moravy (a speciálně z Pohanska u Břeclavi) dokážeme dokumentovat významné společenské jevy, jakými byl dálkový obchod, specializovaná výroba, obdarovávání a redistribuce, existence raně středověké družiny, habitus a nová identita formující se vrstvy raně středověké aristokracie.

4. dubna 2019

Mgr. Lenka Sedláčková, Archaia Brno z. ú.

Archeologické výzkumy hřbitovů v Brně

Při záchranných archeologických výzkumech se v posledních dvaceti letech podařilo archeologicky dotknout téměř všech středověkých a novověkých hřbitovů v Brně. Přestože u většiny hřbitovů známe lokalizaci a přibližnou dobu jejich fungování, je to právě jen archeologie, která může doplnit a zpřesnit informace o velikosti těchto areálů, způsobu a intenzitě pohřbívání a jejich prostorovém vývoji. Získané informace mnohdy například odhalují mnohem starší tradici pohřbívání, než jak nám ji prezentuje historické bádání. V určitých případech, byť jednotlivých, nám dovolují vhlédnout i do života zemřelých. Ustálené, ale i zvláštní pohřební zvyklosti dokládají představy o posmrtném životě tehdejších lidí. Na příkladu vybraných výzkumů brněnských hřbitovů se pokusíme prezentovat pohřební zvyklosti a jejich možné proměny během 11. až 19. století. Vítána bude diskuze nad možnostmi spolupráce a přínosu dalších vědních oborů (antropologie, historie,…), které by mohly (měly) vést ke komplexnímu zpracování problematiky pohřbívání ve středověkém a novověkém městě.

11. dubna 2019

Doc. Mgr. Martin Zvonař, Ph.D., Katedra kineziologie Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity

Výzkum a vývoj v oblasti lidské chůze a obouvání

Nové trendy ve vývoji obuvi pro specifické skupiny populace od barefoot, přes ortopedickou obuv až k lodičkám. Nabídneme exkurzi do problematiky diagnostiky a hodnocení vlivu obuvi na chodidlo jak z krátkodobého, tak z dlouhodobého hlediska. Podělíme se o zkušenosti z experimentálních aplikací specifické obuvi u některých skupin populace (těhotné, batolata, …).

18. dubna 2019

Mgr. Pavlína Ingrová, Ústav antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

Sociosexualita – sexuální chování, postoje a touhy z širší antropologické perspektivy

Sociosexualita představuje variabilní ochotu/tendence lidí zapojit se do příležitostného nezávazného sexu bez emocionální vazby na partnera, která se hodnotí pomocí standardizovaných dotazníků. Lidé se mezi sebou v této vlastnosti liší, od „sociosexuálně omezených“ „sociosexually restricted“) s nízkým skóre v těchto dotaznících a s nízkou tendencí k nezávaznému sexu, po ty s vysokým skóre, „sociosexuálně neomezené“ („sociosexually unrestricted“). Dnešní výzkumy se zabývají faktory, které ovlivňují sociosexualitu a její změny na individuální i populační úrovni, její dědičností a vztahem sociosexuality k evolučním (reprodukčním) strategiím, například souvislostmi s ukazateli hladin pohlavních hormonů, výběrem partnera aj. V příspěvku budou představeny výsledky vlastního výzkumu autorky, který je zaměřen na souvislosti sociosexuality s tělesnými znaky člověka.

25. dubna 2019

Mgr. Marek Daňko, Ústav antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

Aktuálne trendy v odhadovaní dožitého veku u dospelých jedincov

Odhad dožitého veku z kostry je vo forenznom kontexte jednou z kľúčových charakteristík pri určovaní biologického profilu jedinca, z demografického hľadiska je nezanedbateľným prvkom pri analýze historických populácií. Absencia konsenzu týkajúca sa spoľahlivosti používaných metód vytvára kontinuálny tlak na výskum v tejto oblasti, hlavne na štúdium degeneratívnych zmien kostrových znakov súvisiacich s vekom u dospelých jedincov. Moderné zobrazovacie a morfometrické metódy dovoľujú v koherencii s prebiehajúcim rozvojom strojového učenia modelovať vekové zmeny na pokročilej úrovni, odhaľovať vzťahy medzi degeneratívnymi zmenami na jednotlivých kostrových znakoch, no na druhej strane tiež narážajú na svoje limity a nastoľujú nové otázky, čím nechávajú diskusiu v tejto oblasti naďalej otvorenú.

2. května 2019

Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc., Sexuologický ústav Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze

Jak moderní technologie a virtuální realita ovlivňují sexuální chování lidí

Postmoderní civilizace je nepochybně nejen v sexualitě ovlivněna pokroky elektronizace a robotizace každodenního života. V sexualitě se pak výrazně uplatňuje snadná komunikace erotických témat a audiovizuálních materiálů. Byly otevřeny první veřejné domy s námezdnými robotickými erotickými objekty. Lidstvo se tak postupně vzdaluje své biologické podstatě a rostoucí část svého erotického života tráví ve virtuální sexuální realitě, kde je vše možné, a kde se stále více uplatňuje „fluidní sexuální identita“.

9. května 2019

Doc. PhDr. Boris Michalík, PhD. – prof. PhDr. Jaroslav Čukan, CSc., Katedra manažmentu kultúry a turizmu Filozofickej fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre

Insitné umenie ako reprezentatívna súčasť slovenskej dolnozemskej kultúry

Slovenské vojvodinské insitné umenie sa stalo celosvetovo známym fenoménom, ktorý zaujal aj hudobníkov z Rolling Stones či futbalistu Pelého. Vypovedá o spôsobe života v minulosti – zobrazuje napríklad obyčajové tradície, pracovné zvyky, tradičnú architektúru a akcentuje špecifiká jednotlivých lokalít. Je cenným zdrojom informácií o kultúre v etnológii, kulturológii, antropológii a aj ďalších vedných odboroch. Hoci je jeho kvalita rôzna, prezentujú ho početné galérie a výstavy, tvorí súčasť cenných súkromných zbierok.

16. května 2019

Jana Kopelentova Rehak, Ph.D., Department of Anthropology, University Maryland

“We Live in the Water”: Weather is everything and Wind is the Weather

This research examines how Smith Islanders interact with their environment over the life course. Smith Island is an environmentally and socially unique place. Survival on Smith Island requires knowledge of the bay ecology challenged by volatile and unpredictable weather. For Smith Islanders, water and weather define every aspect of their daily lives, their prosperity, as well as their losses, their happiness, fatigue, joy, suffering and death. Their desire to stay and continue the traditional life, derives from their fulfillment from the environment and community. For generations, ecological knowledge has been constituted in the islanders’ practices of passing their heritage to the next generation. Over their life course the process of becoming part of the island ecology in the company of their kin is essential for Smith Islanders sense of self and place. A cumulative body of knowledge is based on a collective experiences and observations brought together, interpreted and shared in storytelling. Smith Island example of environmental change presents a closer look at these difficult feelings in an aging community where elders, while still holding on to the stories and traditions, in the absence of a future generation, are facing not only their own physical death, but also death of their island. Just as in many other coastal small island communities, Smith Island’s socioecology has been affected by storms, hurricanes and land erosion. But also, when a gradual change, caused by new environmental regulations for waterman took place and resulted in the decline of island human population.


Ústav antropologie
Přírodovědecká fakulta
Masarykova univerzita
Kotlářská 2
611 37 Brno

tel.: 54949 1432
email: anthrop@sci.muni.cz


Pracoviště ústavu:

Kotlářská 2
611 37 Brno