Antropologický seminář

Místo: Ústav antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Vinařská 5 (od 23. 3. Kotlářská 2), 603 00 Brno

Čas: čtvrtek, od 15.00 hodin (přednáška + diskuse, trvání kolem 90 minut)

Vedoucí semináře: prof. PhDr. Jaroslav Malina, DrSc.

Program přednášek antropologického semináře

23. únor 2017

prof. ing. Jaroslav Petr, DrSc., Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Česká zemědělská univerzita v Praze

Slyšte, slyšte, slyšte!

Zvuky tvoří nedílnou součást našeho života ještě před narozením a provázejí nás až do posledních chvil. Také ve světě zvířat patří zvuková komunikace k těm nejrozšířenějším a evolucí nabrala nejroztodivnější podoby. Světy lidské řeči a „řeči zvířat“ se někdy prolínají ve velmi prapodivných vztazích. Domluví se lidé se zvířaty? A proč opice nemluví?

 

2. března 2017

doc. PhDr. Luboš Bělka, CSc., Ústav religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Mandala a dějiny: Deskripce a analýza Dandaronovy mandaly

Přednáška se zabývá jednou unikátní malbou, vzniklou v roce 1972 v dalekém sibiřském Burjatsku, jejím autorem je Alexandr Železnov. Nejedná se však o dílo primárně umělecké, ale o dílo náboženské – mandalu, buddhistický plán paláce osídleného božstvy. Pro pochopení této konkrétní mandaly bude nutné se nejprve stručně seznámit s životem, dílem a odkazem burjatského buddhisty a buddhologa Bidiji Dandaroniče Dandarona (1914-1974). Jeho působení bylo osobně provázáno s recentními dějinami burjatského buddhismu v 19. až 21. století. Mandala v sobě zahrnuje jak historii, tak i mýtus a její religionistické uchopení představuje vizuální studia v praxi (tak jak existuje vizuální antropologie, lze snad též hovořit o vizuální religionistice). Přednáška je proto provázená velkým množstvím fotografií, kreseb a maleb, historických i současných.

 

9. března 2017

doc. MVDr. Václav Páral, Ph. D. – MVDr. Martin Pyszko, Ph. D., Ústav anatomie, histologie a embriologie, Fakulta veterinárního lékařství, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

Kosti, kosti, kostičky… a ještě k tomu zvířecí

Druhové určování zvířecích kostních pozůstatků z archeologických nalezišť souvisí s rozvojem archeologie vůbec. Vykopávky často přinášely i kostní materiál, jehož správné určení bylo pro archeology prakticky nemožné. Pomalu začal růst počet pracovníků, zabývajících se jeho zpracováním a vznikla tak nová vědní disciplína, jejíž název nebyl zcela ustálený a bývala označována např. jako archeozoologie nebo také archeoosteologie či archeo-zoo-osteologie. Její počátky sahají do 19. století. Dnes nejčastěji užívaný termín je osteoarcheologie nebo zooarcheologie. Zvířecí kosti z archeologických výzkumů, které se dostanou na naše osteologické pracoviště, aby byly druhově určeny, jsou ponejvíce kosti zvířat poražených pro získání masa jako potraviny pro výživu člověka. Jde tedy hlavně o kuchyňský odpad. Jejich určení a vyhodnocení výsledků podává obraz o zastoupení jednotlivých druhů zvířat ve skladbě masité stravy populace ve zkoumané lokalitě. Nález kostí patologicky změněných poukazuje na některá onemocnění, poranění či nadměrnou zátěž při pracovním využití tažných zvířat. Zcela jinak je tomu při nálezu kostí řemeslně opracovaných, tedy různých výrobků, nástrojů, šperků či jiných předmětů zhotovených z kosti. Tyto předměty jsou pochopitelně zkoumány primárně jako produkty lidské činnosti – tedy důkaz řemeslné, umělecké a kulturní úrovně člověka. Co se týče materiálu, z něhož jsou tyto předměty zhotoveny, někteří archeologové se nespokojí jen s informací, že výrobek je kostěný, ale požadují i druhové určení použitých kostí. Tato specifikace je pochopitelně velmi náročná.

 

16. března 2017

Antropologický seminář se nekoná z důvodu stěhování Ústavu antropologie z areálu Vinařská do areálu Kotlářská.

 

23. března 2017

prof. PHDr. Jaroslav Čukan, CSc. – doc. PhDr. Boris Michalík, Ph. D., Katedra mažmentu kultúry a turizmu, Filozofická fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitra

Faktory spoločného a diferenciáčného v slovenskej dolnozemskej kultúre; Transformácia beduínskej kultúry od 60. rokov 20. storočia

Objasnenie termínov a prezentáciu originálnej fotodokumentácie.

 

30. března 2017

doc. ing. Miloslav Pouzar, Ph. D., Oddělení ochrany životního prostředí, Ústav environmentálního a chemického inženýrství, Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice

Otázky víry v epoše expertů aneb vroucná modlitba za sira Bradforda Hilla

Dříve platilo: Řekl to pan farář, tak to musí být pravda. Dnes platí: Řekl to expert s akademickým titulem, tak to musí být pravda. Dříve byl za experta považován ten, jemuž byla pravda zjevena skrze boží milost, dnes pak ten, kdo dokáže předstírat, že se k ní prostudoval. V roli spotřebitele expertních stanovisek nám však nezbývá než věřit – věřit v kompetenci experta a věřit v jeho názor na daný problém. No a pokud nám víra nestačí, ještě tu máme sira Bradforda Hilla…

 

6. dubna 2017

dr. Paweł Duma, Zakład archeologii historycznej, Instytut archeologii, Wydział nauk historycznych i pedagogicznych, Uniwersytet Wrocławski

dr. Daniel Wojtucki, Zakład historii Polski i powszechnej od XVI do XVIII w., Instytut historyczny, Wydział nauk historycznych i pedagogicznych, Uniwersytet Wrocławski

Šibenice v Polsku

Přehled historického i archeologického bádání o katovském řemesle a šibenicích v Polsku, především v oblasti Slezska.

 

13. dubna 2017

prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc., Katedra fyziologie rostlin, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Bionáhubky našeho vesmíru

Malárie, virus zika, světelný smog, globální klimatické změny, biodiverzita, epidemické choroby kulturních rostlin, evoluce… Co mají tyto reálie našeho současného světa společného ? Všech se nějak dotýkají moderní molekulární techniky genetického inženýrství. Média i odborníci posuzují jejich přínosy i možná fatální rizika. Nejrůznější „bio-dohlížitelé“ brání nejen jejich praktickému využití, ale už i samotnému výzkumu, jich se týkajícímu. Tématu už se věnují nejen odborné články, scifi publikace, ale i divadelní hry. Jaký je názor přednášejícího, jaký ten váš?

 

20. dubna 2017

PhDr. et mgr. Marcela Zoufalá, Ph. D., výkonná ředitelka Pražského centra židovských studií, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Současná identita českých Židů: renesance, de-asimilace nebo nový fenomén?

Přednáška představí kvalitativní socio-kulturní výzkum, který zkoumá fenomén utváření identity mezi členy české židovské společnosti z emické perspektivy. Výzkum se snaží postihnout především vlastní interpretaci světa a reality, která dotazované obklopuje a zasadit ji do kontextu utváření středoevropských židovských identit 21. století. Konceptuální rámec studie je tvořen hermeneuticko-narativním přístupem s důrazem na metodologickou reflexivitu.

 

27. dubna 2017

PhDr. Marie Pardyová, CSc., Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

Památkáři George Cloonyho a reálné osudy uměleckých památek

Film The Monuments Men z r. 2014, jehož scénáristou, režisérem i producentem je George Clooney, vypráví příběh o záchraně uměleckých památek, které během druhé světové války ukořistili nacisté na příkaz svých „uměnímilovných“ pohlavárů. Líčí několik epizod ze složité kampaně na ochranu památek světového umění. Takto směřovaná činnost měla své skutečné hrdiny, nejen na konci 2. světové války a po ní, ale i hlouběji v evropské historii. Začátek novověku znamenal mj. obnovu zájmu o antické památky a jejich estetiku. Vznik sbírek, k nimž měli přístup umělci, aby je mohli využít pro inspiraci, byl silnou motivací pro moderní kulturu. Složité peripetie osudu uměleckých sbírek a památek v nich vedly k postupným snahám o jejich právní ochranu, která se kodifikovala v 18. a 19. století (doba vzniku velkých muzeí a jejich otevření pro veřejnost). Násilné zásahy do vlastnictví památek v případě Napoleonovy kampaně do Itálie a německé okupace Evropy motivovala nejen hrabivost, ale i pokřivená ideologie totality. To, že dnes můžeme světové umění obdivovat v galeriích a muzeích, není tak úplně samozřejmé; v mnoha ohledech je to výsledkem mimořádného konání konkrétních jedinců, kteří záchraně památek věnovali svůj čas a úsilí bez ohledu na námahu a nebezpečí, jež s tím bylo spojeno.

 

4. května 2017

prof. RNDr. Ivo T. Budil, Ph. D.,  DSc., Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií, Metropolitní univerzita Praha

Velká divergence a západní civilizační výlučnost – aneb chvála netolerance

Velkou divergencí míní mnozí autoři specifický historický vývoj západní společnosti od sedmnáctého století, který vyústil do celosvětové mocenské hegemonie Západu, osvícenství, průmyslové revoluce a globalizace, jež radikálně zasáhly a transformovaly prakticky všechny lidské komunity. Antropologie se zejména díky svým kořenům v romantické vzdělanosti formovala jako věda, která poukazem na kulturní jedinečnost relativizovala západní univerzální aspirace. Účelem přednášky je analyzovat důvody a povahu západní kulturní „výlučnosti“, jež podmínila klíčovou úlohu Západu při vzniku modernity.

 

11. května 2017

doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc., Sexuologický ústav Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze

Sexuální deviace, historie a současnost

První moderní lékařské popisy sexuální deviací jsou staré již 200 let. Sexuální chování, které je sice neobvyklé, avšak nepoškozuje zdraví a tělesnou integritu, bylo v postupu času odkriminalizováno a odmedicinalizováno. Tento proces socializace různých sexuálních menšin a jejich inkluse do „normálního sexuálního chování“, přináší nejen pozitiva, ale také problémy a konflikty. Autor podává přehled různých sexuálních deviací a menšin, zabývá se moderním trestně právním pojetím sexuálních deliktů, a také léčbou a poradenstvím u deviací a parafilií.

 

18. května 2017

doc. mgr. David Uher, Ph. D., Katedra asijských studií, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Jara a podzimy české sinologie

Přednáška se zamýšlí nad kořeny a vývojem české sinologie v uplynulých sedmi stoletích s důrazem na posledních sedm desetiletí: Český Marco Polo a Matteo Ricci. Německý sinolog Rudolf Dvořák. Česká sinologie, s. r. o. – pobočka akciové společnosti Baťa. Zlatý věk. V boji s normalizací. Renesance? Sedm statečných olomoucké sinologie.


Ústav Antropologie
Přírodovědecká fakulta
Masarykova Univerzita
Kotlářská 2
611 37 Brno

tel.: 54949 1432
email: anthrop@sci.muni.cz


Pracoviště ústavu:

Kotlářská 2
611 37 Brno

Vinařská 5
603 00 Brno