Antropologický seminář

Místo: Ústav antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Kotlářská 2, 611 37 Brno

Čas: čtvrtek, od 15.00 hodin (přednáška + diskuse, trvání kolem 90 minut)

Vedoucí semináře: prof. PhDr. Jaroslav Malina, DrSc.

Program přednášek antropologického semináře

20. září 2018

Mgr. Libor Šimek, Ústav antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

Nová evoluce: technika a technokracie nahrazují lidskou mysl, pracovní sílu a intelektuální schopnosti

Jsou moderní technologie pro lidstvo požehnáním nebo prokletím? Je umělá inteligence čestným konkurentem pro schopnosti lidského mozku? Bude valná většina lidí v práci nahrazena roboty? Jak skloubit výhody moderních technologii s vývojem kognitivnich schopností člověka?

27. září 2018

Mgr. Jaroslav Šejvl, Klinika adiktologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN v Praze

Tak co chceš – věneček, nebo rakvičku? Snad oboje …

Zákon o pohřebnictví, tak jak byl připraven v roce 2001 a nabyl účinnosti dne 1. ledna 2002 přinesl do této oblasti nejen sjednocení odborné terminologie, ale i stanovení jednotlivých pravidel pro pohřební služby, krematoria, veřejná a neveřejná pohřebiště, ale rovněž nabídl širokou míru rozvoje pro ty, kteří se dané oblasti chtěli věnovat. Cílem setkání je říci, co vše vlastně v pohřbívání je možné a nemožné, co můžeme chtít po pohřební službě, provozovateli pohřebiště, hrobníkovi… Hrobka, hrobeček, urňáček, kremace, macerace, Casperovo pravidlo, rakev, urna, sociální pohřeb, tančení na pohřbu, rozjímání nad rakví, rozptyl popela na zahrádce, rybáři do řeky, parašutisté z nebe… Možné a nemožné, chtěné a nechtěné, vtipné i smutné… Přednáška volně navazuje a rozšiřuje informace, které byly předneseny již na semináři v loňském roce.

4. října 2018

Enkulturace studentek a studentů 1. ročníku oboru Antropologie

(Zajišťují studentky a studenti 2. ročníku oboru Antropologie)

Enkulturace (neologismus z řeckého en, „v, dovnitř“ a latinského cultura, „pravidly společnosti ovlivňovaný život“), proces učení, jímž si člověk v průběhu svého života osvojuje kulturu (artefakty, sociokulturní regulativy, ideje) dané společnosti nebo pospolitosti. Jedná se o proces vrůstání do kultury, v jehož průběhu se jedinec stává integrálním článkem a nositelem kultury své společnosti (v tomto případě Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity). V dětském věku má rozhodující význam vliv rodiny, v průběhu dospívání sílí role sekundárních institucí a sociálních skupin (v tomto případě studentek a studentů 2. ročníku oboru Antropologie). Jde o proces vědomý (výchova a vzdělávání) i nevědomý (mimovolná percepce a nápodoba). Enkulturace probíhá ve dvou základních fázích. První z nich je zásadní a je spjatá s dětským věkem a obdobím dospívání. Druhá fáze, která má spíše doplňkový charakter, probíhá v dospělosti a souvisí s učením se novým profesním a životním rolím, kulturními změnami nebo proměnami ekosystému. Skutečnost, že jedinec dosáhl žádoucího stupně enkulturace, je ve většině společností demonstrovaná prostřednictvím iniciačních rituálů. Enkulturace jako výlučná vlastnost druhu Homo sapiens vyplývá z geneticky dané dispozice učit se kultuře. Představuje dynamický adaptační mechanismus, jehož prostřednictvím se člověk přizpůsobuje způsobu života, který je typický pro jeho společenství. Enkulturace má jak komplexní, tak výběrový charakter, neboť i když se promítá do všech oblastí kultury, nikdy u jedince neústí v poznání celého kulturního systému, ale pouze jeho určitých oblastí a dimenzí.

11. října 2018

Mgr. Marie Jandová, Ústav antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

Co stojí za variabilitou lidského obličeje?

Obecné principy ontogenetických změn v obličeji jsou dobře známé, jaký vliv má ale sexuální dimorfismus, socioekonomické faktory nebo individuální variabilita? A jak se to může odrazit v asymetrii, modularitě a integritě lidského obličeje? A jak do toho zapadají metody geometrické morfometrie a moderní zobrazovací metody?

18. října 2018

Mgr. Balázs Komoróczy, Ph.D., Vedoucí Střediska pro výzkum doby římské a stěhování národů Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i.

Římané na našem území: v míru i ve válce

Přednáška nastiňuje hlavní interpretační teze archeologického záznamu římských aktivit na sever od středního toku Dunaje. Toto území bylo v době římské osídleno germánskými kmenovými formacemi, jejichž život byl zásadně ovlivněn bezprostředním sousedstvím s vyspělou starověkou římskou říší. Archeologické výzkumy přinášejí řadu objevů, které lze nahlížet z pohledu římsko-germánských interakcí, a které v interpretační rovině vykreslují pestrou škálu vzájemných vztahů těchto nerovných entit. Mnohé z nich pokládáme za projevy vztahů mírových, velmi výrazně se však projevují též vzájemné styky konfliktní, válečné povahy. Mezi nimi pak nejzřetelněji lze identifikovat stopy střetu, který historické prameny označují jako markomanské války. Na poli jejich zkoumání pokročilo archeologické bádání v posledních letech velmi výrazně, a tudíž dnes je k dispozici reprezentativní pramenná báze, o kterou se naše aktuální interpretace opírají.

25. října 2018

PhDr. Marcela Zoufalá, Ph.D., Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze

Česko-izraelské kulturní a diplomatické křižovatky ve 20. a 21. století

Přednáška představí transfer kulturních prvků probíhající na virtuálním pomezí dvou odlišných socio-kulturních kontextů, českého a izraelského. Pozornost se zaměří nejen na tvorbu a aktivity spisovatelů, novinářů a intelektuálů židovského původu, kteří odešli během minulého století z Čech (Československa) do Izraele, ale i vzájemnou reflexi politického vývoje a diplomatických vztahů obou zemí objevující se v dílech a veřejném působení jak českých, tak židovských osobností.

1. listopadu 2018

Prof. PhDr. Josef Unger, CSc. – RNDr. Robin Pěnička, Ph.D. – Mgr. et Mgr. Alica Křapková

Nové o šibenicích

Nové poznatky z výzkumu šibenice u Ivančic a pokračování dokumentačních a identifikačních prací o šibenicích na Moravě.

8. listopadu 2018

Doc. MUDr. Jaroslav Zvěřina, CSc., Sexuologický ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity

Aktuální problémy sexuální identity a sexuálních rolí

Významnou problémovou oblastí postmoderní civilizace je tlak na „modernizaci“ sociálního a kulturního konceptu lidské sexuality. Snaha o ignoraci biologické podstaty sexuální identity a sexuální role vede k prosazování genderistických představ o „fluidní sexuální identitě“. Ve vztahu k lidem, kteří trpí poruchami sexuální identity se prosazují nesmyslné koncepce „volně volitelného pohlaví“, nezávislého na genetických a hormonálních faktorech. Jde o symptomy dekadentní civilizační fáze, nikoliv o progresivní vývojové změny.

15. listopadu 2018

Doc. PhDr. Václav Soukup, CSc., Ústav etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze; Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha

Krize kultury: vyvolený primát ve stínu kolapsu

Předmětem přednášky bude postmoderní reflexe rizik, kterým je nucena čelit současná lidská civilizace. Z antropologické perspektivy bude analyzován vzestup a potenciální pád kultury jako adaptačního nástroje, jehož prostřednictvím lidé destruují přírodu a transformují svoji přirozenost. Cílem přednášky je způsobit posluchačům depresi, jejímž prostřednictvím se hlouběji zamyslí nad nadčasovým tématem „kdo jsme, odkud jsme a kam jdeme…“

22. listopadu 2018

Prof. PhDr. Jaroslav Čukan, CSc. – Doc. PhDr. Boris Michalík, Ph.D., Katedra manažmentu kultúry a turizmu, Filozofická fakulta, Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre

Kontexty politických, ekonomických a etnodiferenciačných zmien v krajinách bývalej Juhoslávie

Juhoslávia sa vplyvom najrôznejších procesov v 90. rokoch 20. storočia rozpadla na niekoľko štátov. Tieto procesy spôsobili mnoho zmien vo vnímaní etnokultúrneho a etnokonfesionálneho. Zmenilo sa aj postavenie etnických minorít a ich národnostnej svojbytnosti. Zhoršená ekonomická situácia zapríčinila masové migračné procesy, ktoré determinujú postavenie menšinových spoločenstiev a ich kultúrny potenciál.

29. listopadu 2018

Prof. RNDr. Miloš Macholán, CSc., Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v.v.i.

Evoluce člověka v pohledu aDNA

Když byly v polovině 80. let minulého století získány první fragmentární sekvence archaické DNA (1984 zebra kvaga, 1985 egyptská mumie), málokdo si dovedl představit, že jde o něco víc než jen o zajímavou epizodu. Před zavedením PCR bylo množství získané aDNA minimální a výsledky tak nebylo možno zopakovat. S vývojem nových sekvenačních metod i díky dalším technickým inovacím však došlo doslova k revoluci, která otřásla mnoha zažitými představami o evoluční historii našeho druhu. Prvních pět celogenomových sekvencí archaických (neandertálců, denisovců) i anatomicky moderních lidí bylo publikováno v roce 2010, jen o pět let později to už bylo padesátkrát víc. Časovou „hloubku“ získané aDNA se podařilo protáhnout až na 430 tisíc let (Sima de los Huesos). Snad ještě více překvapení přinesl výzkum aDNA vzorků starých jen několik tisíc let, který zcela změnil náš pohled na naši evoluci po posledním glaciálním maximu a především po neolitické revoluci. Bez přehánění lze říci, že z našich představ o této fázi lidské historie nezůstal kámen na kameni.

6. prosince 2018

Doc. Mgr. David Uher, Ph.D., Katedra asijských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

Z dějin čínské grammatologie

0. Počátky; 1. Grammatologie; 1.1 Normalizátoři; 1.2 Ortografové; 1.2.1 Ideografická škola; 1.2.2 Deskriptivisté; 1.3 Paleografové; 2. Textová lingvistika; 2.1 Editoři; 2.2 Komentátoři; 2.3 Pragmatici; 3. Fonologie; 3.1 Fonologové; 3.2 Etymologové; 4 Teoretikové; 5 Hanská grammatologie dnes.

13. prosince 2018

Mgr. et Bc. Věra Bártová, Ústav antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

Klášter a jak v něm (pře)žít

Jaké to asi je, když se rozhodnete svůj život zasvětit Bohu a církvi a opustit vše světské a zvolit si klášterní život. Opouštíte opravdu vše světské? Existují nějaké rozdíly v mužských a ženských klášterech anebo jsou zcela shodné. A dá se v nich vůbec (pře)žít?


Ústav Antropologie
Přírodovědecká fakulta
Masarykova Univerzita
Kotlářská 2
611 37 Brno

tel.: 54949 1432
email: anthrop@sci.muni.cz


Pracoviště ústavu:

Kotlářská 2
611 37 Brno