Přibice, novokřtěnský hřbitov, 2018

V termínu od 13. srpna do 31. srpna 2018 proběhl zjišťovací terénní archeologicko-antropologický výzkum v Přibicích (trať Mlynářovy), kde se mělo nacházet původní pohřebiště novokřtěnské komunity. Mechanicky byla odkryta plocha cca 15 x 15 m, která byla rozdělena do čtverců. Vlastní prozkoumaná plocha byla 6 x 7,5 m velká. Již při mechanické skrývce byly v zemině nacházeny roztroušené lidské kosti. Předpoklad pohřebiště byl potvrzen po odebrání orniční vrstvy, kdy se na podloží začaly rýsovat jednotlivé hrobové jámy a nalezeny byly roztroušené lidské kosti pocházející z narušených hrobových situací.

Vlastní výzkum se zaměřil na preparaci jednotlivých hrobových situací (v hloubce cca 50 až 70 cm od povrchu), které se v různé podobě rýsovaly v podloží. Podařilo se prozkoumat celkem 27 hrobů dospělých i nedospělých osob. Jednotlivé hrobové situace se vzájemně narušovaly, časté byly superpozice jednotlivých hrobů, které se nacházely minimálně ve třech vrstvách nad sebou. Mezi jednotlivými hroby bylo nalezeno značné množství roztroušených kostí pocházejících z rozrušených hrobů. Hrobový inventář byl podle předpokladu velmi chudý a tvoří jej pouze součásti oděvu (zapínání typu háček-očko), špendlíky, železné hřebíky a část koňského postroje (udidlo). Zjištěná situace potvrzuje naše poznatky o pohřebním ritu novokřtěnských komunit a prozkoumané pohřebiště můžeme spojit s přibickou komunitou.

Novokřtěnci (anabaptisté, habáni) představují radikální odnož protestantství zformovanou v 16. století. Vychází z učení Huldericha Zwingliho, Conrada Grebela a Felixe Manze. Hlavní myšlenkou hnutí je otázka křtu. Podle jejich učení je nesmyslné křtít děti, neboť ty si akt křtu ještě neuvědomují. Proto prosadili myšlenku křtu až ve chvíli, kdy si jej dotyčná osoba uvědomuje a chápe význam tohoto aktu. Společenství novokřtěnců tvoří uzavřené komunity, které se odlišovaly od ostatního obyvatelstva způsobem života zaměřeného na život v komunitě (podle vzoru prvních křesťanů) a na produkci kvalitních výrobků.

Na Moravě se novokřtěnci (zvaní také jako habáni) objevují již v roce 1526, kdy Balthasar Hubmaier zakládá mikulovskou komunitu. Značný rozvoj zažívá novokřtěnská komunita na Moravě po příchodu Jakoba Huttera (1534), který v Hustopečích zakládá nejvýznamnější odnož anabaptistů – hutterské bratry. Skupiny hutterských bratří se následně rozšířily po celé Moravě. Habánský dvůr v Přibicích byl založen na „zeleném drnu“ v roce 1565 a stal se ihned významným střediskem řemesla (především kovářství, nožířství a hodinářství). Poklidný rozvoj komunity byl narušen po bitvě na Bílé hoře (1618), kdy se počalo s pronásledováním novokřtěnců. Přibický dvůr byl v roce 1620 přepaden císařským vojskem a na následky útoku zde zemřelo 71 osob. Poslední novokřtěnci, podobně jako obyvatele ostatních dvorů, opouštějí Přibice na podzim 1622.

V současné době probíhá odborné zpracování kosterních pozůstatků i nalezených předmětů. Postupně budou publikovány výsledky antropologického, archeologického i historického rozboru novokřtěnské komunity v Přibicích.


Ústav Antropologie
Přírodovědecká fakulta
Masarykova Univerzita
Kotlářská 2
611 37 Brno

tel.: 54949 1432
email: anthrop@sci.muni.cz


Pracoviště ústavu:

Kotlářská 2
611 37 Brno