Rekonstrukce a vizualizace podoby markraběte Jošta Moravského

(Ve spolupráci s Muzeum města Brna, p. o.; Fakultou informatiky MU, Moravským zemským muzeem, MCAE Systems, s. r. o.)

Laserové scanování odlitku lebky, počítačové modelování obličejových tkání a 3D tisk – nejmodernější digitální metody umožnily vytvoření věrohodné podoby Jošta Lucemburského/Moravského (1354-1411). Stává se tak první osobností naší historie, která má virtuální model své podoby. Práce na modelu a vizualizaci podoby markraběte Jošta by nebyla možná bez spolupráce odborníků z různých pracovišť Masarykovy univerzity, Muzea města Brna a Moravského zemského muzea. Podoba moravského markraběte Jošta, který se v závěru života stal také římským králem, byla známa pouze přibližně, na rozdíl od jiných příslušníků lucemburské dynastie. Konečně tak teď můžeme pohlédnout do tváře ctižádostivého markraběte Jošta.

(Vizualizace: Laboratoř morfologie a forenzní antropologie)

Co předcházelo přípravě virtuálního modelu Joštovy podoby? Prvně bylo zapotřebí oprášit dokumentaci výzkumu Joštových kosterních ostatků z let 1998 až 2000, při kterém byla otevřena jeho hrobka v kostele sv. Tomáše v Brně. Výsledky archeologického výzkumu zrevidoval Petr Vachůt (Muzeum města Brna) a výsledky antropologických průzkumů Zdeněk Tvrdý (Moravské zemské muzeum). Pak nastoupil tým z Laboratoře morfologie a forenzní antropologie (LAMORFA) na Přírodovědecké fakultě MU. Petra Urbanová, Mikoláš Jurda a Ivana Šplíchalová pracovali na 3D scanování lebky a na kraniofaciální analýze, podle níž následně vytvořili virtuální 3D podobu Joštova obličeje. Na zdárném dokončení rekonstrukce se podílela Helena Lukášová (Fakulta informatiky MU), která v počítači vytvořila textury obličeje a oblečení. Vycházela přitom z poznatků Ctibora Ostrého (Muzeum města Brna) o tom, jak Jošt vypadal, tedy jak mohl mít upravené vlasy a vousy nebo jak mohlo vypadat jeho oblečení. Na závěr proběhl 3D tisk takto vytvořeného digitálního modelu, který provedl Aleš Juránek z firmy MCAE Systems, s.r.o.

Vytvořený virtuální i vytištěný 3D model byl představen veřejnosti na tiskové konferenci 28. 6. 2016 na hradě Špilberku. Výsledný virtuální model používá nejmodernější vědecké metody, díky kterým můžeme  představit velmi přesnou podobu Joštovy tváře. S první rekonstrukcí Joštovy tváře jsme se mohli seznámit již v roce 2000, která vznikla podle tzv. Gerasimovy metody, kdy se na odlitek lebky nanáší měkké tkáně klasickou sochařskou technikou. Tento model však nebyl zcela přesný. V roce 2016 jsou možnosti a postupy rekonstrukce podoby mnohem dál. Naši kolegové lebku pomocí scanování laserem zaměřili, čímž vytvořili její přesnou virtuální kopii. Na ni pak podle statistických antropologických dat i nových historických poznatků bod po bodu nanášeli nejen měkké tkáně a kůži, ale i vlasy, vousy a oblečení. Takto vzniklý virtuální model se navíc dá vytisknout ve 3D tiskárně.

Projekt rekonstrukce Joštovy tváře spolufinancovalo Ministerstvo kultury.

Jošt Lucemburský (1354-1411)

Narodil se jako druhé dítě moravského markraběte Jana Jindřicha (1322-1375), mladšího bratra císaře a krále Karla IV. (1316-1378), a Markéty Opavské (1325-1363). Od útlého dětství byl vychovávan jako dědic královského trůnu, neboť v té době neměl Karel IV. mužského potomka. Po smrti svého otce v r. 1375 se Jošt ujímá vlády nad markrabstvím. V 80. letech 14. století vypukly spory mezi Joštem a jeho mladšími bratry Prokopem (1358-1405) a Janem Soběslavem (1357-1394) o majetek, známé jako války o markrabství moravské. Jošt jako panovník se projevil obratnou politikou – za podporu bratrance Zikmunda (1368-1437) získává Braniborsko (1388), a tím i právo volit římského krále. Vyrcholením Joštových mocenskopolitických snah byla dne 1. října 1410 jeho volba římským králem v kostele sv. Bartoloměje ve Frankfurtu nad Mohanem. Římský král a markrabě moravský Jošt umírá v Brně dne 18. ledna 1411 a je pohřben v hrobce augustiniánského kostela Zvěstování Panny Marie a sv. Tomáše Apoštola.


Ústav Antropologie
Přírodovědecká fakulta
Masarykova Univerzita
Kotlářská 2
611 37 Brno

tel.: 54949 1432
email: anthrop@sci.muni.cz


Pracoviště ústavu:

Kotlářská 2
611 37 Brno

Vinařská 5
603 00 Brno