muchomůrka šiškovitá - Amanita strobiliformis
V mládí bílý kulovitý, následně došeda zbarvený plochý klobouk ověšený útržky vela a s nepravidelnými bradavkami. Lupeny bílé až krémové barvy. Báze válcovitého a hluboce kořenujícího třeně hlízovitá s jemnými bělavými vláknitými šupinkami, bez pochvy. Na třeni rýhovaný ztrácející se prsten. Dužnina má výrazný zemitý pach a mírnou chuť. Muchomůrka šiškovitá je mykorhizní symbiont s listnáči, jako je dub, habr, líska a mnoho dalších. Roste dosti vzácně jednotlivě nebo ve skupinách, v parcích, smíšených lesích a listnatých lesích. V areálu přírodovědecké fakulty roste před děkanátem na travnatých plochách pod lipami. Datum sběru: 25. září, 29. říjen. Doba výskytu od července do září. Jedlá.