Linnéův systém

Tento text napsal prof. Josef Podpěra na originální naučnou tabuli.

Tuto soustavu znázorňujeme na přilehlých záhonech, kde každá z oněch 24 Linnéových tříd je zastoupena jedním nebo dvěma druhy ukázkových rostlin.

Vývojové poznatky:

Botanikové dávnověku (Aristoteles 384-322 př. n. l., Dioscorides, Plinnius 23-79) popisovali rostliny hlavně z hlediska lékařského, aniž by se snažili sebraný materiál soustavně nějak spořádati. Také ve středověku počínali si botanikové tímž způsobem. Vydávali různé bylináře či herbáře, jež byly většinou komentáři podle spisů Theofrastových a Dioskoridových. Z takových byl nejslavnějšl herbář té doby sepsaný Petrem Andreasem Matthiolim (1501-1577), byl vydán v češtině r. 1562 v překladu Tadeáše Hájka a r. 1596 v klasickém zpracování Daniela Adama z Veleslavína a Adama Huberta z Ryselbachu. Nejstarší český herbář Jana Černého, Knieha lekarzska kteraz slowe herbarz aneb zelinarz, byl vydán již roku 1517 v Norimberce. Když však počaly se objevy nových rostlin množiti a poznatky botanické vzrůstaly, počíná znenáhla v herbářích botaniků objevovati se snaha po přehledném uspořádání popsaných rostlin ve skupiny, v nichž dala by se každá rostlina snadno a rychle nalézti. Tato snaha dala postupem doby vznik různým soustavám čili systémům říše rostlinné. Soustavy byly umělé a přirozené. K umělým soustavám patří soustava Linnéova, znázorněná v naši exposici.

Přehled nejdůležitějších soustav rostlinných:

A. Soustava umělá Linnéova (systema arteficiale)

Jejím zakladatelem jest slavný švédský přírodopisec Karel Linné, nar. 13. května 1707 v Ráshultě, zemřel 10. ledna 1778 v Uppsale.

Tento Linnéův umělý (sexuální) systém třídí rostlinstvo bez ohledu na příbuzenské skupiny podle pohlavních orgánů, zejména však podle poměru a počtu tyčinek, do 24 tříd. Linnéův systém jest neobyčejně přehledný a zvláště výhodný k určováni rostlin. Náleží i po stránce praktické k nejlepším soustavám a nebyl dosud překonán.

B. Soustavy přirozené a jejich zakladatelé (systema naturale)

Antoine Laurent de Jusieu (1748-1836)

Augustus Pyramus de Candolle (1778-1841)

Stephan Endlicher (1804-1849)

Adolphe Brongiart (1801-1847)

Soustavy přirozené řadí rostliny ve skupiny podle jejich příbuzenských vztahů a mají býti přímým obrazem vývoje říše rostlinné.

Poněvadž však vývoj se dál rozmanitými směry a příbuzenské tvary jednotlivých typů jsou často velmi nejasné, nepodařilo se dosud vytvořiti přirozený systém, který by vývojovým řadám bezvadně vyhovoval.

C. Soustavy (systémy) fylogenetické a jejich zakladatelé

Alexander Braun (1805-1877)

August Wilhelm Eichler (1839-1887)

Adolf Heinrich Engler (1844-1930)

Richard von Wettstein (1863-1931)

Soustavy (systémy) fylogenetické jsou založeny na vývoji rostlin a moderní systematikové se snaží v nich vyšetřiti co nejdokonaleji příbuznostní vztahy, a tím i historický vývoj (fylogenesi) každého druhu, rodu, skupiny.