Hmyzožravost nebo masožravost ?
Schopnost rostlin lapat hmyz pozoroval poprvé roku 1759 anglický guvernér Severní Karolíny Arthur Dobbs, objevitel mucholapky podivné – Dionaea muscipula. Dosud nevládne jednotný názor na hmyzožravost či masožravost: u nejznámějších rodů – rosnatek, špirlic, láčkovek tvoří hlavní podíl kořisti hmyz, proto se užívá termínu hmyzožravé=insektivorní. Vodní rostliny bublinatky a aldrovandka lapají drobné vodní korýše. Kořist některých rostlin však tvoří i rybí plůdek, pulci, žáby, myši, ještěrky, pavouci, červi a prvoci. Z tohoto důvodu se někteří přiklánějí k obecnějšímu termínu rostliny masožravé=karnivorní). U všech druhů masožravých rostlin byl zjištěn enzym proteáza, štěpící bílkovinu svaloviny nejrůznějších živočichů.

Masožravost - zvláštní přizpůsobení
Půdy a vody, jež jsou domovem masožravých rostlin jsou velmi chudé na živiny, zvláště na dusík a fosfor. Je to vlastně jedno z možných přizpůsobení na nedostatek minerálních živin. Takto jsou masožravky zvýhodněny ve svém prostředí v neustálém konkurenčním boji o prostor a místo na slunci.

Nepostradatelnost živočišné potravy pro masožravky?
Masožravé rostliny nemají nikdy živočišnou potravu jako jediný zdroj živin. Všechny také přijímají tyto látky z okolního prostředí jako jiné zelené rostliny. Podíl živin získaných z kořisti se liší podle jednotlivých druhů a aktuální hojnosti potenciální kořisti či možnosti příjmu živin z půdy nebo vodního prostředí.  Uvádí se, že u některých druhů může podíl živočišné složky činit 25-50%.

V běžných podmínkách jsou však malé nároky těchto rostlin na živiny splněny natolik, že polapení kořisti není nezbytným předpokladem pro přežití. Avšak mírné přikrmování masožravých rostlin živočišným zdrojem velmi podporuje jejich růst, kvetení a tvorbu semen.

Které z produktů trávení jsou vstřebávány ?
Rostliny vstřebávají z kořisti především větší množství dusíku, ale i fosfor, síru, draslík, vápník a jiné. Nejdůležitější z nich dusík přijímají rostliny jako štěpné produkty bílkovin - krátké peptidy nebo aminokyseliny.

Lapací orgány
Masožravé rostliny lákají kořist do pastí tím, že zneužívají právě reflexů, jež živočichům umožňují vyhledávat různé zdroje potravy a někdy i substráty pro kladení vajíček. Proto lapací orgány masožravých rostlin napodobují svým vzhledem, barvou nebo vůní či pachem květy, plodnice hub, kvasící ovoce apod. Všechny lapací orgány vznikly přímým vývojem z listů.
Lapací orgány třídíme na pohyblivé (aktivní) a nepohyblivé (pasivní).

Typy pastí podle způsobu lapání kořisti:
Lepkavý list: pasivní - tučnice, rosnatka
Láčka - padací jáma: pasivní - láčkovka, špirlice
Vrš: pasivní - špirlice Sarracenia psittacina
Sací měchýřek: aktivní - bublinatka
Svírací čepel: aktivní - mucholapka, aldrovandka