Nahosemenné rostliny Gymnospermae

Oddělení: cykasy – Cycadophyta, 2 čeledě, 10 rodů, 130 druhů, rozšířené v tropech a subtropech hlavně na jižní polokouli

Čeleď: cykasovité - Cycadaceae – jen Cycas

Čeleď: Zamiaceae - Zamia, Ceratozamia, Macrozamia, Encephalartos, Dioon, Microcycas, Lepidozamia, Bowenia, Stangeria – někdy bývá řazena do zvláštní čeledi Stangeriaceae

více informací ve skleníku s cykasy

Oddělení: jinany – Ginkgophyta, 1 čeleď, 1 rod, 1 druh

jediný dosud žijící druh jinan dvoulaločný – Ginkgo biloba, původem z Číny, nejrozšířenější v druhohorách a třetihorách, běžně se pěstuje na zahradách, má žluté dužnaté osemení velké jako třešně

Oddělení: jehličnany – Pinophyta, 7 čeledí, 65 rodů, >600 druhů

Čeleď: borovicovité – Pinaceae, 10 rodů vázaných na severní polokouli, např. borovice, smrk, jedle, modřín, pamodřín, douglaska, cedr, jedlovec

Čeleď: blahočetovité – Araucariaceae, podrobný popis na zelených listech papíru

Čeleď: Phyllocladaceae, 1 rod Phyllocladus je rozšířen v asi 5 druzích od Filipín, přes Tasmánii po Nový Zéland, listy nemá, místo toho má zelená fylokládia, což jsou zploštělé stonky

Čeleď: Podocarpaceae, 17 rodů převážně na jižní polokouli, listy mají zploštělé, např. Podocarpus, Dacrydium, patří sem i jediný známý parazitický jehličnan Parasitaxus ustus, který se přiživuje na kořenech dalšího druhu z této čeledi Falcatifolium taxoides. Rostlina Podocarpus salicifolia v našem skleníku je jednou z nejstarších rostlin ve sklenících, je stará asi 100 let.

Čeleď: Sciadopityaceae – jediný recentní druh Sciadopytis verticillata známý pouze z Japonska, listy jsou redukovány na šupiny, fotosyntetizujícími orgány jsou fylokladia stonkového původu

Čeleď: cypřišovité – Cupressaceae, 29 rodů rozšířených po celém světě, např. jalovec, zerav, cypřiš, cypříšek, zeravinec, mikrobiota – objevena až v roce 1921 na Dálném Východě v Rusku, její první introdukce do Evropy proběhla v Novém Dvoře u Opavy, má nejmenší šišku ze všech jehličnanů na severní polokouli. Následující druhy (a další) byly donedávna řazeny do čeledi tisovcovitých – Taxodiaceae, což se ukázalo jako neopodstatněné: kryptomérie, tisovec, metasekvoje, ostrolistec, sekvojovec a sekvoje – nejvyšší a největší stromy na světě až přes 100 m.

Čeleď: tisovité – Taxaceae, 5 rodů vázaných na severní polokouli, např. tis – má červené dužnaté osemení asi 1 cm velké, toreja – zelené dužnaté osemení velikosti větší olivy, hlavotis – Cephalotaxus byl dříve zařazovaný do samostatné čeledi Cephalotaxaceae

Oddělení: liánovce – Gnetophyta, 3 čeledi, 3 rody, 100 druhů

Čeleď: liánovcovité – Gnetaceae, rod liánovec – Gnetum zahrnuje asi 30-40 tropických druhů, jsou to dvoudomé stromy nebo liány se vstřícnými jednoduchými plochými listy a semeny s červeným dužnatým osemením

Čeleď: chvojníkovité – Ephedraceae, rod chvojník – Ephedra je rozšířen v asi 65 druzích, jsou to převážně dvoudomé keře nebo liány, listy často chybějí a nahrazují je zelené stonky. U Štúrova na Slovensku roste druh chvojník dvouklasý – E. distachya, který máme i v naší zahradě. Dříve se využíval ve farmacii k získávání efedrinu.

Čeleď: velvíčiovité – Welwitschiaceae, jediný druh velvíčie podivná – Welwitschia mirabilis pochází z JZ Afriky, kde roste na pobřežních pouštích. V těchto oblastech někdy i několik let neprší, ale jsou tam mlhy a podzemní voda ze suchých říčních údolí. Rostlina má dlouhý řepovitý kořen a dva listy, které po celý život rostliny (až 2000 let) neustále na bázi přirůstají, kroutí se a na koncích odumírají. Je dvoudomá a hmyzosnubná.

Čeleď blahočetovitých – Araucariaceae

Starobylá čeleď nahosemenných jehličnatých dřevin, která se vyskytovala na Zemi již v době, kdy ještě světadíly byly propojené a tvořily prakontinent Gondwanu. Druhy, které přežily do dnešních dob, proto dnes rostou velmi daleko od sebe - v Jižní Americe a potom až v Austrálii a na okolních ostrovech, kde je jinak specifická flóra a fauna, právě z důvodu izolovanosti.

Čeleď blahočetovitých zahrnuje tři známé žijící rody: Araucaria (24 druhů z Austrálie, Chile, Brazílie, Argentiny, Nového Zélandu, Nové Guinei, Norfolkských ostrovů, na Nové Kaledonii 19 endemitů), Agathis (16-20 druhů z Filipín, Austrálie, Nového Zélandu, Nové Kaledonie) a nyní i Wollemia (1 druh z Austrálie).

Rostliny rostou v mládí rychle, mají velké přírůstky a některé druhy mají užší a delší jehlice než posléze v dospělosti. Semena jsou schopna vyklíčit a vytvořit mladé životaschopné jedince pouze na nějakém uvolněném místě, kde není v tu chvíli konkurence a zástin jiných druhů rostlin. Potom rychle vyrostou do výšky a v jejich podrostu už mohou růst další druhy. Poměrně dlouho může některým druhům trvat, než dorostou do dospělosti (např. až 200 let u Araucaria cunninghamii), a teprve potom víceméně přestanou růst a začínají plodit. Přírůstky jsou u dospělých jedinců velmi malé, jehlice mají často jiný tvar, jsou krátké a široké – trojúhelníkovité. Jehlice neopadávají, propadávají celé větvičky z vnitřku koruny.

Také tvar koruny stromu se změní. V mládí mohou připomínat náš smrček nebo jedli, větve rostou v přeslenech – patrovitě, v dospělosti je koruna na vysokých stromech kulovitá nebo deštníkovitá s vějířem větví u vrcholu, z dálky připomínající palmu, která ční z podrostu lesa.

Druhy této čeledi rostou ve vegetaci stálezeleného deštného nebo mlžného pralesa, v různých nadmořských výškách od nížin do hor, při teplotách od

–5 °C do 45 °C.

Ve sklenících máme kromě Wollemia nobilis tyto druhy araukárií:

Araucaria excelsa (Lamb.) R. Br. – blahočet ztepilý

syn.: A. heterophylla, lidově: pokojový smrček, pokojová jedle

Pochází z Norfolkských ostrovů v Tichém oceánu, kde tvoří až 60 m vysoké stromy. Je to nejčastěji pěstovaná araukárie u nás. Hodí se pro pěstování v nádobě do větších prostor na chodbách a v halách, kde je dostatek světla a zimní teploty nejsou příliš vysoké.

Araucaria bidwillii Hook.

Pochází z Austrálie, kde tvoří až 50 m vysoké stromy. Jehlice na sterilních větvích dlouhé 5 cm, kopinaté, na plodných větvích, krátké 2 cm. Dobře snáší seřezávání.

Araucaria cunninghamii Sweet

Pochází z Austrálie a Nové Guinei. Dorůstá výšky 50 m. Mladé jehlice jsou jiné než dospělé. Zpočátku roste rychle, přírůstky u dospělých jedinců jsou velmi malé. Plodí až v dospělosti. Dožívá se vysokého věku (450 let).

Krátce o dalších zajímavých nahosemenných:

Metasekvoje čínská – Metasequoia glyptostroboides Hu et W. C. Cheng, 1948, opadavý jehličnan z čeledi Taxodiaceae – tisovcovitých, poněkud může připomínat tisovec dvouřadý – Taxodium distichum.

Tato dřevina byla objevena v roce 1943 ve střední Číně. Do té doby byly známy jen její fosilní otisky z druhohor a třetihor, takže byla považována za vyhynulou. Je to tedy živoucí fosilie. Na konci 40. let 20. století byla semena rozeslána do botanických zahrad po celém světě, aby pro případ zničení původní populace byl druh zachován. Nejstarší exemplář u nás se nachází v Průhonicích, kde získali první semena v roce 1949. Tento strom je jedním z prvních exemplářů u nás, zasazen byl kolem roku 1950.

Podocarpus neriifolia D. Don, čeleď Podocarpaceae, nejbližší příbuzný araukárií

Roste v Nepálu, na Sumatře, Filipínách a Nové Guinei, jehlice jsou zploštělé.

Podocarpus salicifolia Klotzsch et Karst. ex Endl., čeleď Podocarpaceae, nejbližší příbuzný araukárií

Roste v J Mexiku, Venezuele a Bolivii. Dvoudomá rostlina se zploštělými jehlicemi.

Ephedra distachia L.

chvojník dvouklasý

čeleď Ephedraceae,

na zahradě roste na skalce v rohu zahrady a na skupině váté písky

Sciadopitys verticillata

Sieb. et Zucc.

čeleď Sciadopytiaceae

pochází z Japonska, zelenými orgány jsou zploštělé stonky - fylokladia