METODY A CESTY K DŮSTOJNÉMU ZAKONČENÍ ROKU - LITERÁRNÍ REVIEW
PIJAN CHYTRÝ
KATEDRA SYSTEMATICKÉ PIJATYKY A KRYGLISTIKY PŘF MU, ŠKOPKÁŘSKÁ 2, BRNO
 
Keywords: drinking, happening
 
Abstract: Drinking is featured as the best way how to spend the time at the end of the year. This may be achieved in six drink chains distinguished and reviewed from classical and current literature.
 
Mnohé studie publikované v poslední době (a v postmoderním duchu) přinesly řadu důkazů o tom, že životní cyklus člověka biologického (Homo sapiens biologicus) a jeho zvláštní odrůdy člověka botanického (Homo botanicus /všimněte si, že u tohoto jediného taxonu nedovoluje Biokód používání druhového epiteta vzhledem k jeho naprosté nevhodnosti/) vykazuje výrazný sezónní rytmus, odvozený od cirkanuální variabi-lity významných ekologických faktorů. Dnes už můžeme tyto dílčí výsledky shrnout do sumární teorie, v literatuře označované jako TP-JO, tedy trojí podnět - jedna odezva.
Tato teorie tvrdí, že v cirkanuálním rytmu se střídají tři vnější ekologické podněty s dominantním vlivem na Homo botanicus:
1) v zimě - chlad
2) v létě - sucho
3) v období závěru roku - sociálně indukované veselí
Behaviorální odpověd' na střídání těchto podnětů je ovšem nečekaně uniformní. Homo botanicus:
1) v zimě (pro zahřátí) - pije
2) v létě (pro zahnání deficitu tekutin) - pije
3) v období závěru roku (z dosud nezjištěných příčin) - pije
 
V tomto review se zaměřím na období (3). Nejnovější biochemické analýzy potvrdily pravidlo empi-ricky objevené již Haškem (1921, Osudy dobrého vojáka Švejka), podle kterého jsou v tomto období (i když patrně též v obdobích 1 a 2) esenciálními látkami pro Homo botanicus jednosytné alifatické hydroxyderiváty uhlovodíků, mezi nimi zejména etanol (metanol je esenciální pro ty jedince, kteří se zaměřují na studium čeledi Boraginaceae, kde druhy určují hmatem podle drsných listů a bez vizuální observace).
Četné studie našich i zahraničních autorů popisují zejména rozmanité cesty těchto derivátů v potrav-ních (lépe: slopacích) řetězcích neboli cestách. Pro účely tohoto review lze cesty uváděné v literatuře rozdělit do následujících skupin:
1) cesty hnědé - popsali je především anglosaští autoři (Beam J., Walker J., Jameson, Black et White). Tato cesta je založena na primárních producentech Hordeum distichon (v Evropě) a Zea mays (v Americe) a uplatňuje se zejména v oblastech s výskytem rašeliništ'.
2) cesty bílé - k jejich poznání přispěli především autoři ruští, severští a východoevropští (Jelzin, Gorbatschow, Rasputin a Absolut), z našich zejména Jelínek R. Primární producenti začlenéní do této cesty jsou Solanum tuberosum, různé taxony tribu Triticae, ale také druhy rodů Prunus, Malus, Pyrus a další. Tato cesta je skvělým příkladem uplatnění vědeckých výsledků v praxi, kdy se biotech-nologie stala doslova majetkem lidu.
3) cesty aromatické - klasické studie o těchto cestách popsali pánové Jägermeister a Becher. Jedná se o cesty hojnější v horských oblastech, odvozené od vysoké biodiverzity zejména oddenkatých bylin.
4) cesty žlutobílé (některými autory označované též jako pěnivé) - studiu těchto cest se u nás věnuje nejvíce vědeckých týmů. Klasické práce v tomto směru publikovali již např. Radegast, Regent, obje-vují se však i moderní studie jako např. Pivrnec. Mohutné výzkumné ústavy zaměřené na studium těchto cest často podmiňují vznik satelitních ústavů biologických, viz např. Biocentrum v Českých Budějovicích.
5) cesty klasické - v literatuře jsou známy již z prací antických autorů, moderní paradigmata těchto cest rozpracovali ve střední Evropě zejména autoři Müller et Thürgau, Vavřinec, Veltlín, Zelený a autorská trojice Grácie, Grácie et Grácie. Východiskem toků látek a energie v této cestě je liána Vitis vinifera.
6) cesty alternativní - jsou odvozeny od cest klasických, liší se však v počátecní fázi primárních pro-ducentů, kdy dominuje Ribes spp. nebo Malus domestica. O výzkum těchto cest se obzvláště zaslou-žila naše katedra systematické pijatyky a kryglistiky klasickými pracemi autora Řehořka V.
Tolik ke slopacím řetězcům (cestám), které tvoří do organizmu Homo botanicus. Tyto řetězce mo-hou vstupovat do organismu každý samostatně a izolovaně, což je ale omezeno pouze na stresující prostředí s nedostatkem zdrojů. Naopak v úživnějších prostředích obvykle vstupuje do organismu několik slopacích řetězců naráz, a ty se vzájemně spojují v slopací sítě.
Co se týče výstupů z organismu Homo botanicus, je z hlediska obecné metodologie vždy pozoruhodné, že je lze popsat teorií zcela analogickou teorii TP-JO. Tato teorie nese název MV-JV, tedy mnoho vstupů - jeden výstup. Tato teorie bude detailně pojednána v některé z dalších studií.
 
Použitá literatura: Je volně dostupná na stolech v této místnosti.
 
 
CURRICULUM VINAE AUTORA
 
Pijan Chytrý
Narozen: Boskovice
První významný životní zážitek: Převoz z porodnice kolem pivovaru Černá Hora.
Zájmy:
- blboučké mládí: mléko
- puberta: špunty od vína
- základní vojenská služba: zelená
- současné období chátrání: vše co teče (a neuteče)
Politická orientace: Sládek & Mládek
Téma diplomové práce: Migrace z xerotermních trávníků do refugií s chladivými prameny.
Vedoucí diplomové práce: Žízeň
Zaměstnání: Katedra systematické pijatyky a kryglistyky, Škopkářská 2, Brno
Odborná specializace: Veget'ácká věda a pitocenologie
Výzkumné projekty:
- drift aeroplanktonu hospodskými větráky
- odchyt drobných zemních savců do pivních kryglů
- ekobiologická studie jihlavského ježka
- diverzita pisoárů v Národním párku Podojí
- vývržky sov a opilců: srovnávací studie
 
 
(Publikováno ve Sborníku prací a studií Botanické šestky MU Brno 1996-1998.)
Titulní stránka Katedry systematické botaniky a geobotaniky