Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace AAA01
Avenello flexuosae-Callunetum vulgaris Zlatník 1925
Alpínská vřesoviště

Avenello flexuosae-Callunetum vulgaris

Foto na botanickafotogalerie.cz

Alpínská vřesoviště jsou tvořena nízkými porosty vřesu obecného (Calluna vulgaris) o výšce okolo 10 cm. Porosty nejsou většinou zcela zapojené a nejčastěji dosahují pokryvnosti kolem 80 %. Spolu s vřesem se v nich hojně vyskytují brusnice (Vaccinium myrtillus a V. vitis-idaea) a trsnaté traviny (Avenella flexuosa, Festuca supina a místy také Juncus trifidus). Počet druhů cévnatých rostlin se pohybuje kolem 10 na ploše 16–25 m². Velmi dobře bývá vyvinuto mechové patro, dosahující zpravidla pokryvnosti okolo 20 %. Mechorosty osídlují především volné plochy mezi keříčky, zatímco prostor pod jejich polykormony porůstají hlavně lišejníky, zejména keříčkovité druhy rodů Cetraria a Cladonia.

Alpínská vřesoviště se vyskytují nad horní hranicí lesa, obvykle v nadmořských výškách nad 1400 m. Jejich rozšíření je omezeno na tzv. kryo-eolickou zónu (Soukupová et al. 1995). Jde o ekologicky nejextrémnější stanoviště na konvexních tvarech reliéfu na deflačních vrcholech a hřebenech, které jsou vyfoukávány více než sousední kostřavové alpínské trávníky s lišejníky (Cetrario-Festucetum supinae). Silný účinek větru se projevuje erozí a abrazí substrátu i částí rostlin a také silným vysušováním. Vřesoviště tak rostou na nejsušších místech subalpínského i alpínského stupně (Šmarda 1950, Burešová 1976). Sněhová pokrývka zde v zimě dosahuje jen několika desítek centimetrů (Soukupová et al. 1995, Harčarik 2002) a vytrvává krátkou dobu. Půdy jsou silně vysychavé, mělké, písčité až kamenité, s malým množstvím humusu a pH jen kolem 3,3 (Geringhoff & Daniëls 1998) až 4,5 (Burešová 1976). V důsledku promrzání a opakovaného zamrzání a tání (regelací) půdního profilu zde dochází ke kryogenním procesům a vzniku mrazových půdních forem (Harčarik 2002).

Nomen inversum propositum et nomen mutatum propositum

Orig. (Zlatník 1925): Calluneto-Deschampsietum (Calluna vulgaris, Deschampsia flexuosa ~ Avenella flexuosa)

Syn.: Junco trifidi-Caricetum rigidae Šmarda 1950, Anemono micranthae-Callunetum Schubert 1960, Carici rigidae-Festucetum supinae (Jeník 1961) Matuszkiewicz 1967 p. p., Cetrario-Festucetum supinae callunetosum Rozsypalová in Burešová 1976, Hieracium alpinum-Calluna vulgaris Coenon Geringhoff et Daniëls 1998

Diagnostické druhy: Avenella flexuosa, Calluna vulgaris, Campanula bohemica, Carex bigelowii, Diphasiastrum alpinum, Festuca supina, Geum montanum, Hieracium alpinum agg., Huperzia selago, Juncus trifidus, Pulsatilla alpina subsp. austriaca, Vaccinium vitis-idaea; Alectoria ochroleuca, Lophozia lycopodioides, Cetraria islandica, C. nivalis, Cladonia arbuscula, C. bellidiflora, C. grayi, C. macilenta, C. merochlorophaea, C. pleurota, C. uncialis, Gymnocolea inflata, Micarea turfosa, Thamnolia vermicularis

Konstantní druhy: Avenella flexuosa, Bistorta major, Calluna vulgaris, Carex bigelowii, Festuca supina, Hieracium alpinum agg., Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea; Cetraria islandica, Cladonia macilenta, C. merochlorophaea, Pohlia nutans

Dominantní druhy: Calluna vulgaris

Formální definice: Calluna vulgaris pokr. > 25 % AND skup. Festuca supina NOT Empetrum nigrum s. l. pokr. > 25 %

Zdroj: Kočí M. (2007): AAA01 Avenello flexuosae-Callunetum vulgaris Zlatník 1925. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace [Vegetation of the Czech Republic. 1. Grassland and Heathland Vegetation]. Academia, Praha, pp. 67-69.