Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace ADA02
Crepido conyzifoliae-Calamagrostietum villosae (Zlatník 1925) Jeník 1961
Subalpínské trávníky s třtinou chloupkatou

Crepido conyzifoliae-Calamagrostietum villosae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Subalpínské trávníky s třtinou chloupkatou jsou druhově poměrně bohaté, zpravidla zcela zapojené porosty. Dominantu tvoří výběžkatá tráva třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), která vytváří porosty o výšce 30–40 cm. Ve vyšší vrstvě bylinného patra se vedle Calamagrostis villosa vyskytují častěji např. Crepis conyzifolia, Gentiana asclepiadea, Silene vulgaris, Solidago virgaurea a Veratrum album subsp. lobelianum. V nižší vrstvě jsou hojněji zastoupeny Avenella flexuosa, Geum montanum, Melampyrum sylvaticum, Potentilla aurea, Trientalis europaea a Vaccinium myrtillus. Porosty tvoří zpravidla 10–25 druhů cévnatých rostlin na ploše 16–25 m². Mechové patro je kvůli vysoké pokryvnosti bylinného patra jen velmi slabě vyvinuto, dosahuje pokryvnosti jen kolem 3 % nebo zcela chybí.

Typickými stanovišti třtinových niv jsou závětrné svahy o sklonu 20–30(–45)°, východní až jihovýchodní orientace, zpravidla v karech. Společenstvo se vyskytuje v supramontánním a subalpínském stupni nejčastěji v nadmořských výškách 1200–1400 m. Stanoviště jsou díky ukládání sněhu na závětrných místech v zimě kryta mocnou sněhovou pokrývkou, která dlouho vytrvává. Sníh zabraňuje promrzání půdního profilu a jeho mechanické účinky (tzv. plazivý sníh a laviny) znemožňují šíření dřevin (Jeník 1961). Půdy jsou podzoly hluboké kolem 30 cm, vysychavé, s dostatečným množstvím živin a humusu (Matuszkiewicz & Matuszkiewicz 1975, Berciková 1976). Půdní reakce je silně až mírně kyselá (pH 3,5–5,5; Zlatník 1925, Wagnerová 1970, Berciková 1976, Burešová 1976). Co se týče nároků na vlhkost, jde v rámci třídy Mulgedio-Aconitetea o společenstvo mezofilní.

Orig. (Jeník 1961): Crepidi-Calamagrostidetum villosae (Zlatník 25) Jeník (Crepis conyzifolia)

Syn.: Calamagrostietum villosae Zlatník 1925 (§ 36, nomen ambiguum), Deschampsio flexuosae-Calamagrostietum villosae Šmarda 1950 (§ 37, nomen dubium), Sileno vulgaris-Calamagrostietum villosae Jeník et al. 1980

Diagnostické druhy: Salix silesiaca; Anemone narcissiflora, Athyrium distentifolium, Avenella flexuosa, Bistorta major, Calamagrostis villosa, Crepis conyzifolia, Gentiana asclepiadea, Homogyne alpina, Luzula luzuloides, Melampyrum sylvaticum, Potentilla aurea, Ranunculus platanifolius, Rumex arifolius, Silene vulgaris, Solidago virgaurea, Trientalis europaea, Vaccinium myrtillus, Veratrum album subsp. lobelianum

Konstantní druhy: Athyrium distentifolium, Avenella flexuosa, Bistorta major, Calamagrostis villosa, Gentiana asclepiadea, Homogyne alpina, Luzula luzuloides, Melampyrum sylvaticum, Potentilla aurea, Rumex arifolius, Senecio nemorensis agg., Silene vulgaris, Solidago virgaurea, Trientalis europaea, Vaccinium myrtillus, Veratrum album subsp. lobelianum

Dominantní druhy: Calamagrostis villosa

Formální definice: Calamagrostis villosa pokr. > 25 % AND skup. Trientalis europaea AND skup. Vaccinium myrtillus AND skup. Veratrum *lobelianum NOT Salix silesiaca pokr. > 25 %

Zdroj: Kočí M. (2007): ADA02 Crepido conyzifoliae-Calamagrostietum villosae (Zlatník 1925) Jeník 1961. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace [Vegetation of the Czech Republic. 1. Grassland and Heathland Vegetation]. Academia, Praha, pp. 96-99.