Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace ADC01
Salici silesiacae-Betuletum carpaticae Rejmánek et al. 1971
Subalpínské křoviny s břízou karpatskou

Salici silesiacae-Betuletum carpaticae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Porosty subalpínských křovin s břízou karpatskou (Betula carpatica) a vrbou slezskou (Salix silesiaca) tvoří otevřené porosty křovin dosahují pokryvnosti okolo 60–80 % a výšky od 2 do 5(–7) m. Vedle dominantních dřevin se v keřovém patře vzácněji vyskytují také některé další druhy keřů, častěji např. Daphne mezereum, Rosa pendulina a Sorbus aucuparia subsp. glabrata. Porosty jsou druhově poměrně bohaté, zpravidla s 20–30 druhy cévnatých rostlin na ploše 25–100 m². Bylinné patro se svým druhovým složením nejčastěji blíží vegetaci svazů Calamagrostion arundinaceae a Calamagrostion villosae, existují však i porosty s převahou vlhkomilných druhů svazu Adenostylion alliariae. Díky ekotonovému efektu se zde vyskytují také některé lesní druhy (např. Asarum europaeum, Milium effusum a Prenanthes purpurea), které mohou růst pod ochranou keřového patra.

Porosty křovin asociace Salici-Betuletum osídlují svahy karů různých sklonů a orientací. Zpravidla jde o méně frekventované lavinové dráhy. Významným ekologickým faktorem je sníh, jehož tlakové účinky se projevují vznikem specifických ekomorfóz dřevin, především šavlovitým růstem (Jeník 1958). Pro druhové složení bylinného patra je určující vlhkost půdy. Na sušších stanovištích se v podrostu uplatňují druhy svazů Calamagrostion villosae a Calamagrostion arundinaceae, na místech vlhkých pak druhy svazů Adenostylion alliariae a Dryopterido filicis-maris-Athyrion distentifolii. Keřové patro však stanovištní rozdíly do jisté míry stírá a výsledkem je pestrá směs druhů různých svazů. Půdy jsou většinou hluboké kamenité podzoly.

Orig. (Rejmánek et al. 1971): Salici silesiacae-Betuletum carpaticae ass. nova

Diagnostické druhy: Betula carpatica, Daphne mezereum, Pinus mugo, Rosa pendulina, Salix silesiaca, Sorbus aucuparia; Aconitum plicatum, A. variegatum, Adenostyles alliariae, Athyrium distentifolium, Bistorta major, Calamagrostis arundinacea, C. villosa, Cicerbita alpina, Gentiana asclepiadea, Geranium sylvaticum, Laserpitium archangelica, Luzula sylvatica, Melampyrum sylvaticum, Polygonatum verticillatum, Prenanthes purpurea, Ranunculus platanifolius, Rumex arifolius, Streptopus amplexifolius, Thalictrum aquilegiifolium, Veratrum album subsp. lobelianum, Viola biflora; Sanionia uncinata

Konstantní druhy: Betula carpatica, Salix silesiaca, Sorbus aucuparia; Adenostyles alliariae, Athyrium distentifolium, Bistorta major, Calamagrostis arundinacea, C. villosa, Chaerophyllum hirsutum, Crepis paludosa, Gentiana asclepiadea, Luzula luzuloides, Melampyrum sylvaticum, Polygonatum verticillatum, Prenanthes purpurea, Rumex arifolius, Senecio nemorensis agg., Vaccinium myrtillus, Veratrum album subsp. lobelianum

Dominantní druhy: Betula carpatica, Salix silesiaca; Calamagrostis villosa

Formální definice: skup. Betula carpatica NOT Prunus padus subsp. borealis pokr. > 25 % NOT Sorbus aucuparia pokr. > 25 %

Zdroj: Kočí M. (2007): ADC01 Salici silesiacae-Betuletum carpaticae Rejmánek et al. 1971. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace [Vegetation of the Czech Republic. 1. Grassland and Heathland Vegetation]. Academia, Praha, pp. 110-112.