Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace ADE02
Adenostylo alliariae-Athyrietum distentifolii (Zlatník 1928) Jeník 1961
Subalpínská kapradinová vegetace s papratkou horskou

Adenostylo alliariae-Athyrietum distentifolii

Foto na botanickafotogalerie.cz

Adenostylo-Athyrietum tvoří druhově chudé porosty s dominantní papratkou horskou (Athyrium distentifolium), dosahující většinou výšky 60–100(–140) cm a pokryvnosti 90–100 %. V horní vrstvě bylinného patra se vyskytují i další statné druhy bylin, např. Adenostyles alliariae, Cicerbita alpina, Senecio nemorensis agg. a Veratrum album subsp. lobelianum. Naopak v zástinu v mezerách mezi trsy papratky jsou zastoupeny druhy nižšího vzrůstu, jako je Oxalis acetosella, Stellaria nemorum, Trientalis europaea a Vaccinium myrtillus. Oproti porostům asociace Daphno mezerei-Dryopteridetum filicis-maris jsou papratkové porosty druhově chudší: obvykle se v nich vyskytuje kolem 15 druhů cévnatých rostlin na ploše 16–25 m². Mechové patro je zpravidla vyvinuto slabě, s pokryvností nižší než 5 %, protože pod papratkovými porosty se vytváří silná vrstva surového humusu.

Papratkové porosty se vyskytují většinou na závětrných svazích různých sklonů (10–40°) převážně severní až východní orientace v nadmořské výšce 1000–1400 m. Jde o vlhká, často zastíněná stanoviště při horní hranici lesa, kde nelesní papratkové porosty často plynule přecházejí v podrost papratkových smrčin. V zimě se zde hromadí mohutná sněhová pokrývka a její pozvolné odtávání dlouho do jara zajišťuje dostatek vlhkosti. Sníh také poskytuje papratce tepelnou ochranu, která je důležitá vzhledem k citlivosti tohoto druhu k pozdním mrazům. Půdy jsou většinou hluboké a dobře vyvinuté, i když kamenité (Jeník 1961, Sýkora & Štursa 1973).

Orig. (Jeník 1961): Adenostyli-Athyrietum alpestris (Zlatník 28) Jeník (Adenostyles alliariae, Athyrium alpestre ~ A. distentifolium)

Syn.: Athyrietum alpestris Schmid 1923 (§ 36, nomen ambiguum), Athyrietum alpestris aconitosum napellus Zlatník 1928 (§ 36, nomen ambiguum), Gentiano pannonicae-Athyrietum alpestris Sofron et Štěpán 1971, Acetoso alpestris-Athyrietum alpestris (Hadač 1956) Hadač in Mucina et Maglocký 1985

Diagnostické druhy: Adenostyles alliariae, Athyrium distentifolium, Calamagrostis villosa, Cicerbita alpina, Gentiana asclepiadea, Polygonatum verticillatum, Rumex arifolius, Silene dioica, Stellaria nemorum, Streptopus amplexifolius, Trientalis europaea, Veratrum album subsp. lobelianum; Brachythecium reflexum, Plagiothecium denticulatum, Polytrichastrum longisetum, Racomitrium heterostichum

Konstantní druhy: Adenostyles alliariae, Athyrium distentifolium, Avenella flexuosa, Bistorta major, Calamagrostis villosa, Dryopteris filix-mas, Gentiana asclepiadea, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Rumex arifolius, Senecio nemorensis agg., Silene dioica, Stellaria nemorum, Vaccinium myrtillus, Veratrum album subsp. lobelianum; Plagiothecium denticulatum

Dominantní druhy: Athyrium distentifolium

Formální definice: Athyrium distentifolium pokr. > 25 % AND (skup. Trientalis europaea OR skup. Veratrum *lobelianum)

Zdroj: Kočí M. (2007): ADE02 Adenostylo alliariae-Athyrietum distentifolii (Zlatník 1928) Jeník 1961. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace [Vegetation of the Czech Republic. 1. Grassland and Heathland Vegetation]. Academia, Praha, pp. 129-131.