Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace KAB02
Salicetum purpureae Wendelberger-Zelinka 1952
Pobřežní vrbiny s vrbou nachovou

Salicetum purpureae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Rozvolněná pobřežní křovinná vegetace horských řek, kterou charakterizuje dominantní výskyt vrby nachové (Salix purpurea). S menší pokryvností se téměř vždy vyskytují i další vrby (S. euxina, S. triandra a S. viminalis). Bylinné patro je zpravidla druhově bohaté; jako dominanty se v něm uplatňují druhy, které snášejí záplavy a po jejich odeznění jsou schopny úspěšně regenerovat, např. Chaerophyllum hirsutum, Petasites hybridus, Phalaris arundinacea, Stellaria alsine a S. nemorum. Časté jsou též mezofilní ruderální druhy (např. Artemisia vulgaris, Lupinus polyphyllus a Tanacetum vulgare), lesní druhy (např. Alliaria petiolata, Brachypodium sylvaticum, Festuca gigantea a Poa nemoralis) a luční druhy (např. Galium album, Ranunculus acris a Vicia cracca), které rostou v prosvětlených křovinách na vysychavých štěrkových náplavech. V porostech se obvykle vyskytuje 20–40 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 50–70 m2. Mechové patro má zpravidla malou pokryvnost.

Tato vegetace provází horské a podhorské nivy říčních toků, kde osídluje břehy, štěrkové náplavy a říční ostrůvky. Porosty jsou pravidelně zaplavovány. Díky velké unášecí schopnosti vody během povodní je substrát písčitý nebo štěrkovitý, zatímco bahnité sedimenty jsou oproti porostům vrbových křovin nižších poloh vzácné (Sofron & Štěpán 1971a). Půdy jsou slabě vyvinuty a rostliny zpravidla porůstají přímo nanesené sedimenty. Povrch náplavů se po většinu roku nachází vysoko nad hladinou podzemní vody, což umožňuje růst přechodně zavlékaným mezofilním druhům. Výskyt štěrkových náplavů a ostrůvků v toku není stabilní; při větších povodních běžně zanikají a tvoří se nové. Salix purpurea se vyskytuje také v křovinných společenstvech břehů nížinných řek na bahnitých sedimentech, zpravidla v nich však roste jednotlivě. Mimo písčitá a štěrkovitá stanoviště horských a podhorských niv osídluje také sekundární stanoviště pískoven, lomů a okraje horských silnic.

Orig. (Wendelberger-Zelinka 1952): Salicetum purpureae

Syn.: Agrostio-Salicetum purpureae Jurko 1964, Rumici crispi-Salicetum purpureae Kevey in Borhidi et Kevey 1996

Diagnostické druhy: Alnus incana, Salix daphnoides,.S. euxina, S. purpurea; Cardamine amara (excl. subsp. opicii), Chaerophyllum hirsutum, Elymus caninus, Geum rivale, Impatiens noli-tangere, Knautia maxima, Petasites hybridus, Stellaria alsine, Tanacetum vulgare, Valeriana officinalis; Hygrohypnella ochracea

Konstantní druhy: Alnus incana, Rubus idaeus, Salix euxina, S. purpurea; Aegopodium podagraria, Calamagrostis arundinacea, Cardamine amara (excl. subsp. opicii), Chaerophyllum hirsutum, Dactylis glomerata, Elymus caninus, Equisetum palustre, Filipendula ulmaria, Galium aparine, G. sylvaticum, Geum rivale, G. urbanum, Heracleum sphondylium, Impatiens noli-tangere, Knautia maxima, Lamium maculatum, Mentha longifolia, Myosotis palustris agg., Petasites hybridus, Poa nemoralis, P. trivialis, Ranunculus acris, R. repens, Stellaria alsine, Tanacetum vulgare, Urtica dioica, Valeriana officinalis, Veronica chamaedrys agg. (V. chamaedrys s. str.)

Dominantní druhy: Salix euxina, S. purpurea

Formální definice: Salix purpurea pokr. > 25 % AND (Petasites hybridus pokr. > 25 % OR skup. Cardamine amara)

Zdroj: Douda J. (2013): KAB02 Salicetum purpureae Wendelberger-Zelinka 1952. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 57-60.