Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace KAB03
Salici purpureae-Myricarietum germanicae Moor 1958
Křoviny židoviníku německého na štěrkových lavicích v říčních nivách

Salici purpureae-Myricarietum germanicae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Tato vegetace je tvořena rozvolněnými i téměř zapojenými keřovými porosty židoviníku německého (Myricaria germanica), které jsou v časné fázi vývoje vysoké do 1 m, ale starší porosty mohou dosahovat výšky i přes 2 m. Mohou být přimíšeny i keřové vrby, zejména Salix purpurea, případně i S. daphnoides nebo S. elaeagnos. Na otevřených místech mezi keři židoviníku se vyskytují byliny typické pro štěrkové lavice říčních niv (např. Epilobium dodonaei a Microrrhinum minus), ruderální stanoviště (např. Artemisia vulgaris, Calamagrostis epigejos, Daucus carota, Echium vulgare a Tanacetum vulgare), pobřežní vegetaci (např. Phalaris arundinacea) a luční druhy (např. Achillea millefolium agg. a Vicia cracca). Šíří se také neofyty, zejména Impatiens glandulifera, Reynoutria ×bohemica, R. japonica a Solidago canadensis. V porostech bylo zaznamenáno kolem 20 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 16 m2. Mechové patro má malou pokryvnost nebo chybí.

Židoviníkové křoviny se vyskytují v nivách divočících řek v podhorských oblastech. Při vyšších stavech vody bývají zaplavovány, po většinu roku však leží hladina podzemní vody i několik desítek centimetrů pod povrchem štěrkové lavice. Optimum mají na stanovištích, která nejsou při záplavách ovlivňována nejsilnějším proudem, například dále od aktivního koryta nebo na náplavech v jesepní části nivy. Na takových místech má štěrkový substrát často větší obsah písčitých a hlinitých částic. Díky své adaptaci na štěrkové substráty s vysoce položenou hladinou podzemní vody se židoviník místy rozšířil i na sekundární stanoviště, jako jsou zvodnělé terasy vápencových lomů u Štramberka (Lustyk & Chytil 2002, Pavlík 2003) nebo usazovací nádrže uhelných kalů (kaliště), důlní odvaly a výsypky na Karvinsku (Pavlík 2003). Na některých z těchto míst mohl být i vysazen.

Orig. (Moor 1958): Salici-Myricarietum M. Moor 1958, ass. nov., Salix purpurea-Myricaria germanica-Assoziation

Syn.: Myricarietum germanicae Jeník 1955 (§ 2d), Myricario germanicae-Epilobietum dodonaei sensu auct. non Aichinger 1933 (pseudonym)

Diagnostické druhy: Myricaria germanica; Epilobium dodonaei, Eupatorium cannabinum, Tanacetum vulgare

Konstantní druhy: Myricaria germanica, Populus tremula, Rosa canina agg., Salix purpurea; Agrostis stolonifera, Achillea millefolium agg., Angelica sylvestris, Arabidopsis arenosa, Artemisia vulgaris, Bidens frondosus, Calamagrostis epigejos, Centaurea phrygia agg., Cytisus scoparius, Daucus carota, Echium vulgare, Epilobium dodonaei, Erigeron acris agg.,.Eupatorium cannabinum, Euphorbia cyparissias, Holcus lanatus, Hypericum perforatum, Lathyrus sylvestris, Melilotus albus, Mentha longifolia, Microrrhinum minus, Odontites vernus, Phalaris arundinacea, Poa compressa, Reynoutria japonica, Sedum album, Silene vulgaris,.Tanacetum vulgare, Trifolium pratense, Tussilago farfara, Vicia cracca

Dominantní druhy: Myricaria germanica

Formální definice: Myricaria germanica pokr. > 25.%

Zdroj: Chytrý M. (2013): KAB03 Salici purpureae-Myricarietum germanicae Moor 1958. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 60-63.