Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace KBA01
Prunetum fruticosae Dziubałtowski 1926
Stepní křoviny s třešní křovitou

Prunetum fruticosae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Asociace zahrnuje 50–150 cm vysoké křoviny, v nichž dominuje nízký klonální keř třešeň křovitá (Prunus fruticosa). Dominantní druh často provázejí další klonální keře, zejména Prunus spinosa, Rosa canina, R. gallica, R. marginata a R. spinosissima. Keřové patro o pokryvnosti 40–90 % je zpravidla mezernaté: střídají se v něm hustě zavětvené plochy s místy, která dřeviny dosud nekolonizovaly. V bylinném patře se uplatňují suchomilné trávy (např. Brachypodium pinnatum, Festuca rupicola a Poa angustifolia) a dvouděložné byliny (např. Geranium sanguineum, Salvia pratensis a Trifolium alpestre). Na místech s menší pokryvností dřevin se často prosazují i nízké světlomilné druhy (např. Potentilla incana) a efemérní jednoletky (např. Microthlaspi perfoliatum). Naopak v hustých keřích dominantních dřevin se někdy vyskytují nitrofilní ruderální druhy, jako je Galium aparine. Počet druhů bylinného patra rovněž vzrůstá na místech s menší pokryvností keřů a zpravidla kolísá mezi 15 a 40 druhy na plochách o velikosti 16–25 m2. I mechové patro je vyvinuto spíš v řídkých porostech, kde rozvoji mechů nebrání listový opad. Běžné jsou v něm suchomilné pleurokarpní mechy, např. Abietinella abietina.

Společenstvo se vyskytuje v nížinách a teplých pahorkatinách na minerálně bohatých podkladech, jako jsou spraše, neogenní jílovité sedimenty, vápence, diabasy a proterozoické břidlice. Jeho porosty často tvoří lem vyšších křovin, které předcházejí v sukcesi při zarůstání trávníků. Třešeň křovitá i nízké druhy růží mají fyziologické optimum na hlubokých hlinitých půdách travnatých mezí a pastvin, kde však je zároveň nejsilnější konkurence vyšších rostlinných druhů. Druhým typem stanovišť jsou skalnaté stráně s mělkou a kamenitou, silně vysychavou půdou.

Orig. (Dziubałtowski 1926): Association Prunus fruticosa, Prunetum fruticosae

Syn.: Rosetum pimpinellifoliae Kaiser 1926 (§ 3d, asociace uppsalské školy), Prunetum fruticosae Klika 1928, Crataego-Prunetum fruticosae de Soó 1951

Diagnostické druhy: Prunus fruticosa, Rosa spinosissima; Cytisus procumbens, Elymus hispidus, Geranium sanguineum, Stachys recta, Teucrium chamaedrys, Thalictrum minus

Konstantní druhy: Prunus fruticosa; Brachypodium pinnatum, Centaurea scabiosa, Fragaria viridis, Poa pratensis agg., Salvia pratensis, Securigera varia, Stachys recta, Teucrium chamaedrys

Dominantní druhy: Prunus fruticosa, Rosa spinosissima; Brachypodium pinnatum

Formální definice: (Prunus fruticosa pokr. > 25.% OR Rosa spinosissima pokr. > 25 %) NOT Brachypodium pinnatum pokr. > 50 % NOT Quercus petraea agg. pokr. > 25 %

Zdroj: Sádlo J. & Chytrý M. (2013): KBA01 Prunetum fruticosae Dziubałtowski 1926. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 81-84.