Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace KBB01
Junipero communis-Cotoneasteretum integerrimi Hofmann 1958
Skalníkové křoviny

Junipero communis-Cotoneasteretum integerrimi

Foto na botanickafotogalerie.cz

Skalníkové křoviny jsou strukturně dosti různorodé společenstvo. Dominují v něm nízké rozložité keře skalníku celokrajného (Cotoneaster integerrimus), na jižní Moravě také skalníku černoplodého (C. laxiflorus), ale časté jsou i vysoké keře nebo stromky jeřábů z okruhu jeřábu muku (Sorbus aria agg.), nejčastěji jeřáb dunajský (S. danubialis). Doplňují je keře prostřední velikosti, jako jsou Berberis vulgaris, Juniperus communis, Prunus spinosa a Rosa canina. V Alpách a Karpatech v této vegetaci běžně roste nebo i převládá středně vysoký keř muchovník vejcovitý (Amelanchier ovalis), který se u nás přirozeně nevyskytuje. V bylinném patře se uplatňují suchomilné druhy schopné kolonizovat štěrbiny skal a kamenité půdy skalnatých strání (např. Asplenium ruta-muraria, Aurinia saxatilis, Festuca pallens a Polypodium vulgare), ale přítomny jsou i vyšší byliny světlých lesů, zejména teplomilných doubrav (např. Geranium sanguineum, Poa nemoralis a Polygonatum odoratum). Druhové složení bylinného patra je do značné míry závislé na okolní vegetaci, a proto dosti heterogenní. Prakticky žádné druhy bylin se nevyskytují konstantně ve všech skalníkových porostech. Rovněž mechorosty jsou většinou stejné jako v okolní vegetaci skal a mělkých půd. Vnitřní část hustších skalníkových porostů je zpravidla bez bylinného i mechového patra, jejichž rozvoji brání kořenová konkurence, zástin, sucho nebo hromadění listového opadu, který se zachycuje mezi kmínky a větvemi skalníku ve vrstvě někdy až 40 cm hluboké. Počet druhů cévnatých rostlin kolísá v širokém rozmezí, od 5 do 50, nejčastěji se však pohybuje mezi 15 a 30 na plochách o velikosti 10–50 m2.

Společenstvo je výrazně suchomilné. Nejčastěji se nachází na strmých skalnatých svazích. Obsazuje především drobné konvexní tvary reliéfu, jako jsou úzké skalní stupně a terásky s mělkou půdou, okraje plošin nad skalami nebo skalní žebra. Lze je najít na svazích různých orientací a na nejrůznějších geologických podkladech s výjimkou měkkých substrátů nevytvářejících skalní výchozy a extrémně neúživných hornin, jako jsou křemité pískovce. Nejčastějšími kontaktními společenstvy jsou Sorbo torminalis-Quercetum a skalní vegetace svazů Alysso-Festucion pallentis a Diantho lumnitzeri-Seslerion. Skalníkové křoviny se u nás vyskytují převážně v teplých pahorkatinách v údolích řek, ale na vrcholových skalách tvořených minerálně bohatými vulkanickými horninami zasahují až do nadmořských výšek kolem 700 m.

Orig. (Hofmann 1958): Junipero-Cotoneasteretum (Juniperus communis, Cotoneaster integerrima = C. integerrimus)

Syn.: Cotoneastero integerrimi-Polygonatetum odorati Firbas et Sigmond 1928 (§ 2b, nomen nudum), Cotoneaster-Amelanchier-Gesträuch.Faber 1936 (§ 3c), Cotoneastero integerrimi-Amelanchieretum Tüxen 1952 (§ 2b, nomen nudum), Cytiso scoparii-Cotoneasteretum Stöcker 1964, Cotoneastero-Amelanchieretum Müller 1964, Cotoneastero-Amelanchieretum Korneck 1974, Polygonato-Sorbetum ariae Kolbek et Petříček 1985 prov., Lembotropido-Cotoneasteretum Rauschert 1990, Roso ellipticae-Cotoneasteretum Rauschert 1990, Seslerio-Cotoneasteretum Rauschert 1990

Diagnostické druhy: Cotoneaster integerrimus; Xanthoparmelia conspersa, X. pulla s. l., X. stenophylla s. l.

Konstantní druhy: Cotoneaster integerrimus; Hypnum cupressiforme s. l.

Dominantní druhy: Cotoneaster integerrimus

Formální definice: (Cotoneaster integerrimus pokr. > 25 % OR Cotoneaster laxiflorus pokr. > 25.%) NOT Carpinus betulus pokr. > 25 % NOT Pinus sylvestris pokr. > 25 % NOT Quercus petraea agg. pokr. > 25 % NOT Quercus pubescens agg. pokr. > 25 % NOT Robinia pseudoacacia pokr. > 5 %

Zdroj: Sádlo J. & Chytrý M. (2013): KBB01 Junipero communis-Cotoneasteretum integerrimi Hofmann 1958. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 94-96.