Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace KBB02
Violo hirtae-Cornetum maris Hilbig et Klotz in Rauschert 1990
Teplomilné dřínové křoviny

Violo hirtae-Cornetum maris

Foto na botanickafotogalerie.cz

Violo hirtae-Cornetum maris je teplomilné a suchomilné společenstvo s převahou vysokých netrnitých křovin a účastí druhů teplomilných doubrav. Keřové patro dosahuje výšky 4–5 m; převládá v něm dřín obecný (Cornus mas) nebo mahalebka obecná (Prunus mahaleb), které s menší pokryvností doprovází např. kalina tušalaj (Viburnum lantana) a brslen bradavičnatý (Euonymus verrucosus). Častou příměsí porostů jsou mladé či pařezově zmlazené stromy, zejména Quercus petraea agg. a Q. pubescens agg. Keře někdy tvoří volné mezernaté skupiny, častěji však je zápoj porostů souvislý. Podrost bývá travnatý, obvykle s druhy Brachypodium pinnatum, Carex humilis, C. michelii, Elymus caninus, Poa angustifolia a Sesleria caerulea. Hojné jsou dvouděložné byliny teplomilných doubrav a dubohabřin (např. Buglossoides purpurocaerulea, Hepatica nobilis, Primula veris a Viola mirabilis) a suchých bylinných lemů (např. Bupleurum falcatum, Campanula bononiensis, Dictamnus albus a Melampyrum cristatum). V porostech se obvykle vyskytuje 20–45 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 50–200 m2. V málo pokryvném mechovém patře patří mezi hojnější druhy např. Abietinella abietina, Homalothecium lutescens, Hypnum cupressiforme s. l. a Plagiomnium affine s. l.

Křoviny asociace Violo-Cornetum se vyskytují v teplých pahorkatinách v oblasti rozšíření teplomilných doubrav. Většina porostů osídluje svahy jihovýchodní a jižní až západní orientace na vápencových podkladech nebo na metamorfovaných horninách s podílem karbonátových vložek. Nejčastěji tyto porosty tvoří linie na okrajích teplomilných doubrav a hraničí se suchými trávníky svazů Alysso-Festucion pallentis, Festucion valesiacae nebo se suchými bylinnými lemy svazu Geranion sanguinei. Časté jsou i husté stinné porosty s malou pokryvností bylinného patra, které bývají obklopeny lesem a patrně vznikly v důsledku silné konkurence dřínu v pařezově zmlazených doubravách. Vzácnější jsou porosty vzniklé v bezlesí a obklopené suchými trávníky nebo skalní vegetací. Ryze druhotné porosty se zplanělou mahalebkou v Čechách se vyskytují i na biotopech vytvořených člověkem, jako jsou terasy bývalých polí.

Orig. (Rauschert 1990): Violo hirtae-Cornetum maris (Rauschert 1969, 1990) Hilbig et Klotz ass. nov.

Syn.: Prunetum mahaleb Nevole 1931 (§ 2b, nomen nudum)

Diagnostické druhy: Acer campestre, Berberis vulgaris,.Cornus mas, Euonymus verrucosus, Ligustrum vulgare, Prunus mahaleb, Rosa canina agg.; Erysimum odoratum, Origanum vulgare, Teucrium chamaedrys

Konstantní druhy: Acer campestre, Cornus mas, Ligustrum vulgare, Prunus mahaleb, Rosa canina agg.; Hypericum perforatum, Origanum vulgare, Teucrium chamaedrys; Hypnum cupressiforme s. l.

Dominantní druhy: Cornus mas, Ligustrum vulgare, Prunus mahaleb

Formální definice: (Cornus mas pokr. > 25 % OR Prunus mahaleb pokr. > 25 %) NOT Carpinus betulus pokr. > 25 % NOT Pinus sylvestris pokr. > 25 % NOT Prunus spinosa pokr. > 25 % NOT Quercus petraea agg. pokr. > 25 % NOT Quercus pubescens agg. pokr. > 25 % NOT Robinia pseudoacacia pokr. > 5.% NOT Tilia cordata pokr. > 50 %

Zdroj: Sádlo J. & Chytrý M. (2013): KBB02 Violo hirtae-Cornetum maris Hilbig et Klotz in Rauschert 1990. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 96-99.