Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace KBC01
Ribeso alpini-Rosetum pendulinae Sádlo in Kolbek et al. 2003
Křoviny s rybízem alpínským a růží převislou

Ribeso alpini-Rosetum pendulinae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Převážná většina porostů této asociace pokrývá pouhé desítky metrů čtverečních, ale na některých lokalitách jsou přítomny na ploše až tisíců metrů čtverečních mozaikovité porosty vzájemně oddělené jinými typy vegetace. Převládají jemně větvené keře s obloukovitými větvemi, které tvoří základní úroveň porostu o výšce 1,5–2 m. Jsou to rybíz alpínský (Ribes alpinum) nebo růže převislá (Rosa pendulina), vzácně i růže májová (R. majalis), v nižších polohách spolu se zimolezem pýřitým (Lonicera xylosteum) a ve vyšších polohách nebo v údolích s klimatickou inverzí se zimolezem černým (L. nigra). Jejich obloukovité větve se samovolně hříží a vytvářejí nápadnou kaskádovitou strukturu porostu. S menší stálostí tuto skupinu druhů doplňují např. lýkovec jedovatý (Daphnemezereum), maliník (Rubus idaeus), vysoké keře (např. Corylus avellana, Sambucus racemosa a Sorbus aucuparia) nebo mladé stromy (např. Picea abies). Pokryvnost keřového patra v závislosti na světelných podmínkách a stáří porostu kolísá mezi 50 a 90 %. V bylinném patře se s proměnlivou pokryvností vyskytují dvouděložné byliny pasek (např. Senecio ovatus) a nitrofilních lemů (např. Aruncus dioicus a Vicia sylvatica) spolu se stínomilnými lesními druhy (např. Athyrium filix-femina, Dryopteris dilatata, Galeobdolon luteum agg. a Oxalis acetosella). V porostech se obvykle vyskytuje 10–20 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 10–50 m2. Bohatě vyvinuté bývá mechové patro, v němž převažují stínomilné lesní druhy, např. Hylocomium splendens a Polytrichum formosum.

Asociace Ribeso-Rosetum se váže na svahy v lesním prostředí a vyskytuje se od pahorkatin do horského stupně. Je to společenstvo přirozených stanovišť primárního skalního bezlesí a přirozených i antropogenně podmíněných biotopů vzniklých narušením lesa. Jeho porosty snášejí silný zástin korunami stromů i vysokým horizontem v údolích. Častým biotopem jsou skály, balvaniště a droliny obklopené lesem. Společenstvo však osídluje i paseky, suché břehy potoků a lesní porostní mezery vzniklé pádem stromu. Podkladem těchto lokalit jsou obtížně zvětratelné horniny velmi různého minerálního složení, např. granitoidy, ruly, paleoandezity, bazalty, znělce, vápence a vzácně i vápnité pískovce. Půdy jsou většinou kamenité, silně humózní a vlhké. Kontaktním lesním společenstvem jsou nejčastěji suťové lesy, květnaté jedliny a bučiny a rovněž smrkové kultury vzniklé na místě jmenovaných lesních společenstev.

Orig. (Kolbek et al. 2003a): Ribeso alpini-Rosetum pendulinae Sádlo ass. nova

Diagnostické druhy: Lonicera nigra, L. xylosteum,.Ribes alpinum, Rosa pendulina; Polypodium vulgare agg. (převážně P. vulgare s. str.)

Konstantní druhy: Lonicera xylosteum, Ribes alpinum, Sorbus aucuparia; Calamagrostis arundinacea, Dryopteris filix-mas, Impatiens parviflora, Polypodium vulgare agg. (převážně P. vulgare s. str.)

Dominantní druhy: Ribes alpinum, Rosa pendulina

Formální definice: (Ribes alpinum pokr. > 25 % OR Rosa majalis pokr. > 5 % OR Rosa pendulina pokr. > 25 %) NOT skup. Veratrum lobelianum NOT Calamagrostis arundinacea pokr. > 25 % NOT Picea abies pokr. > 25 % NOT Tilia cordata pokr. > 25 % NOT Tilia platyphyllos pokr. > 25 %

Zdroj: Sádlo J. & Chytrý M. (2013): KBC01 Ribeso alpini-Rosetum pendulinae Sádlo in Kolbek et al. 2003. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 113-115.