Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace KBC05
Salicetum capreae Schreier 1955
Jívové vrbiny

Salicetum capreae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Dominantou společenstva je keřová nebo stromová vrba jíva (Salix caprea), kterou doprovázejí další pionýrské dřeviny, zejména bříza bělokorá (Betula pendula) a osika (Populus tremula). Častými dřevinami jsou i maliník (Rubus idaeus) a další druhy ostružiníků (R. fruticosus agg.). Častý je výskyt jehličnatých stromů, zejména druhů Picea abies a místy i Larix decidua a Pinus sylvestris. V podrostu převažují světlomilné druhy mladých sukcesních stadií, např. traviny Calamagrostis epigejos, Juncus effusus a Poa compressa a dvouděložné byliny Epilobium angustifolium, Fragaria vesca a Tussilago farfara. Stálý je výskyt ruderálních druhů, z původních např. Artemisia vulgaris a Cirsium vulgare, ze zavlečených např. Conyza canadensis a Lupinus polyphyllus. Přítomny bývají i acidofilní druhy světlých lesů (např. Agrostis capillaris, Hieracium lachenalii, H. murorum a Veronica officinalis) a druhy nitrofilní (např. Mycelis muralis a Scrophularia nodosa). V porostech se obvykle vyskytuje 20–30 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 25–100 m2. Mechové patro má proměnlivou pokryvnost; častěji se v něm vyskytuje Plagiomnium affine s. l.

Společenstvo se vyskytuje od nížin do horských poloh, odkud je však nedostatek fytocenologických snímků. V lesním prostředí tato vegetace osídluje nejčastěji paseky, na kterých byl stržen povrchový humus a odkryty hlubší horizonty půdy, a rovněž erodované břehy nebo náspy lesních cest, lesní strže a vlhké stupňovité stěny a osypy lesních kamenolomů. Na horách se tyto křoviny vyskytují také podél potoků a na lesních okrajích. V bezlesé krajině jsou vázány na sídla a plochy po těžbě hornin. Porůstají rozvaliny staveb a zbořeniště, volné plochy v průmyslových areálech, rumiště, stanoviště vzniklá po úpravách terénu při stavbě městských sídlišť, etáže a méně strmé stěny hliníků a pískoven, odvaly lomů, důlní haldy a výsypky.

Orig. (Schreier 1955): Salicetum capreae

Syn.: Epilobio angustifolii-Salicetum capreae Oberdorfer 1978

Diagnostické druhy: Betula pendula, Populus tremula,.Salix caprea, Sambucus racemosa

Konstantní druhy: Betula pendula, Rubus idaeus,.Salix caprea, Sambucus racemosa; Urtica dioica

Dominantní druhy: Betula pendula, Salix caprea, Sambucus racemosa; Senecio nemorensis agg. (převážně S. ovatus), Urtica dioica

Formální definice: Salix caprea pokr. > 25 % NOT Alnus glutinosa pokr. > 25 % NOT Rubus idaeus pokr. > 50 % NOT Sambucus racemosa pokr. > 50 %

Zdroj: Sádlo J. & Chytrý M. (2013): KBC05 Salicetum capreae Schreier 1955. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 123-125.