Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace KBD02
Lycietum barbari Felföldy 1942
Kustovnicové křoviny

Lycietum barbari

Foto na botanickafotogalerie.cz

Kustovnice cizí (Lycium barbarum) v těchto křovinách zpravidla výrazně převládá. Výrazným strukturním rysem většiny porostů je nakupení suchých větví, které zcela zakrývají zem, vyplňují celý vnitřek porostu a tvoří vrstvy a kupy odumřelých větví vysoké až ke dvěma metrům. Pro růst bylinného patra tak zbývá jen úzká okrajová zóna. Kustovnici doplňují další spontánně rostoucí nebo pěstované suchomilné keře (např. Lonicera tatarica, Pyracantha coccinea a Syringa vulgaris), rychle rostoucí stromy (např. Ailanthus altissima a Robinia pseudoacacia) a vzrůstné dřevité liány (např. Clematis vitalba a Fallopia aubertii). V bylinném patře jsou hojné oddenkaté geofyty (např. Cirsium arvense, Elymus repens a Lepidium draba), vysoké ruderální hemikryptofyty (např. Artemisia vulgaris, Ballota nigra a Lamium album) a jednoleté plevele (Atriplex oblongifolia, Bromus sterilis a Sisymbrium spp.). V porostech se obvykle vyskytuje 10–20 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 10–25 m2. Mechové patro pod hustou vrstvou opadu zpravidla chybí.

Společenstvo se vyskytuje na suchých a slunných stanovištích v teplých oblastech. Ve vyšších polohách je jeho výskyt omezen na města. Kolonizuje různé typy substrátů od rendzinových půd přes odkryvy spraše po kamenité navážky a haldovou hlušinu. Půdy mají často větší obsah karbonátů a jsou dobře propustné. Na svazích, kde je povrch půdy stále pod clonou mrtvých větví, a proto není příliš ovlivňován vertikálními srážkami, se často tvoří prachovitě sypký, vysychavý, silně humózní povrchový horizont půdy tmavé nebo popelavé barvy, který se sype z vnitřku porostů po svahu a bývá osídlován nitrofilními jednoletými druhy. Lycietum barbari je hojným typem vegetace na terasách vinic, náspech železnic a někdejších suchých pastvinách. Vyskytuje se i na podezdívkách a zděných tarasech budov, patách zdí, hrázích, v oplocení pozemků, na starých navážkách, rumištích, haldách, výsypkách a okrajích akátin.

Nomen mutatum propositum Orig. (Felföldy 1942): Lycium halimifolium-ass. (Lycium halimifolium = L. barbarum)

Syn.: Anthrisco-Lycietum halimifolii (Felföldy 1942) Jurko 1964

Diagnostické druhy: Ailanthus altissima, Lycium barbarum, Syringa vulgaris; Anthriscus cerefolium, Asperugo procumbens, Ballota nigra, Bromus sterilis, Bryonia alba

Konstantní druhy: Lycium barbarum; Artemisia vulgaris, Ballota nigra, Elymus repens, Galium aparine

Dominantní druhy: Lycium barbarum, Syringa vulgaris

Formální definice: Lycium barbarum pokr. > 25 % NOT Robinia pseudoacacia pokr. > 25 %

Zdroj: Sádlo J. & Chytrý M. (2013): KBD02 Lycietum barbari Felföldy 1942. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 132-134.