Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace KBE01
Chelidonio majoris-Robinietum pseudoacaciae Jurko 1963
Mezofilní akátiny s dominantními nitrofyty

Chelidonio majoris-Robinietum pseudoacaciae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Asociace zahrnuje mezofilní lesní akátiny, v minulosti často pěstované jako pařeziny, které na příznivých stanovištích dorůstají výšky až 25 m. Kromě akátu (Robinia pseudoacacia) se další druhy stromového patra uplatňují jen výjimečně; na suťových spodních částech svahů v některých hlubokých říčních údolích Českého masivu však dosahuje větší pokryvnosti Acer platanoides nebo Fraxinus excelsior. Druhově bohaté keřové patro je zpravidla dobře vyvinuto. Jeho horní vrstvu obvykle tvoří Sambucus nigra, který může vytvářet i neprostupné porosty. Ve spodní vrstvě se často vyskytuje Ribes uva-crispa. Pro sušší stanoviště je typický výskyt různých druhů mezofilních až xerofilních keřů.včetně nepůvodních druhů (např. Caragana arborescens, Mahonia aquifolium, Ribes aureum, Symphoricarpos albus a Syringa vulgaris). V některých porostech jsou hojné i liány Clematis vitalba, Humulus lupulus nebo Parthenocissus quinquefolia. Pokryvnost bylinného patra závisí na množství keřů a většinou přesahuje 60 %. Velkou stálostí se vyznačuje druhově bohatá skupina mezofilních nitrofilních druhů, které dorůstají do výšky až 1,5 m (např. Alliaria petiolata, Anthriscus sylvestris, Ballota nigra, Chaerophyllum temulum, Chelidonium majus,.Galium aparine, Geum urbanum, Impatiens parviflora a Urtica dioica). Bylinné patro má buď jednu výraznou dominantu, nebo se jednotlivé ruderální druhy mozaikovitě střídají. Ve zbytcích se vyskytují i druhy původních lesů, které mohou místy převládat. Porosty asociace Chelidonio-Robinietum jsou od další asociace svazu, Poo nemoralis-Robinietum pseudoacaciae, dobře odlišeny velkou stálostí a obvykle také pokryvností mezofilních ruderálních druhů (např. Anthriscus sylvestris, Chaerophyllum temulum a Urtica dioica). V porostech se obvykle vyskytuje 10–25 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 100–300 m2. Silně pokryvné bylinné patro může na některých místech bránit výskytu mechů. Mechy dosahují větší pokryvnosti obvykle na vlhčích stanovištích ve spodních částech svahů, na balvaništích nebo na březích potoků s úživnější půdou. Velkou stálostí a často i pokryvností se vyznačuje Brachytheciumrutabulum, preferující bazické půdy s malým podílem skeletu. Na skeletovitých kyselých horninách bývá častěji přítomen druh Hypnum cupressiforme s. l. Dále se uplatňují převážně druhy vyžadující zastíněná stanoviště s příznivým vlhkostním režimem.

Porosty této asociace rostou na široké škále stanovišť, na rovinách i svazích všech orientací se sklonem až 65°, nejčastěji v nadmořských výškách 200–400 m. Zpravidla jde o náhradní vegetaci suťových lesů asociace Aceri-Tilietum, dubohabřin asociací Galio sylvatici-Carpinetum betuli a Primulo veris-Carpinetum betuli, případně teplomilných doubrav asociací Melico pictae-Quercetum roboris nebo Quercetum pubescenti-roboris. Tyto akátiny se vyskytují jak v údolích velkých řek a některých jejich přítoků, tak mimo říční údolí v nížinách a pahorkatinách, v roklích uprostřed zemědělské krajiny, na antropogenních substrátech v intravilánu a extravilánu sídel, na výsypkách, rekultivovaných skládkách, podél komunikací, říčních navigací nebo na hrázích rybníků. Preferují bazické až neutrální horniny s půdami dobře saturovanými bázemi a s nízkými hodnotami poměru C : N. Intenzita nitrifikace zde dosahuje nejvyšší hodnoty ze všech asociací akátin, naopak intenzita amonizace je velmi malá (Vítková 2004a). Zatímco na bazických nebo intermediálních horninách byla asociace zaznamenána v různých částech svahů, na kyselých substrátech je vázána výhradně na jejich dolní části nebo úpatí, kde příznivý vlhkostní režim umožňuje dobrou humifikaci organické hmoty, transportované sem i z horních částí svahů, a vznik mocnějšího A horizontu. Řada lokalit je obohacována o živiny splachem z přilehlých polí. Půdním typem jsou eutrofní nebo kambické rankery, rendziny, pararendziny, kambizemě a antrozemě. Porosty s dominantním Chelidonium majus mohou růst též na regozemích na úpatí pískovcových skal nebo v rovinatém terénu na křemitých píscích s jílovitou vrstvou v půdním profilu, která zadržuje vlhkost a zajišťuje lepší přístupnost živin.

Orig. (Jurko 1963): Chelidonio-Robinietum ass. nova (Chelidonium majus, Robinia pseudoacacia)

Syn.: Impatienti parviflorae-Robinietum pseudoacaciae Sofron 1967

Diagnostické druhy: Ribes uva-crispa, Robinia pseudoacacia, Sambucus nigra; Chaerophyllum temulum, Chelidonium majus, Geum urbanum

Konstantní druhy: Robinia pseudoacacia, Rubus fruticosus agg., Sambucus nigra; Anthriscus sylvestris, Chelidonium majus,.Galium aparine, Geranium robertianum, Geum urbanum, Impatiens parviflora,.Urtica dioica

Dominantní druhy: Robinia pseudoacacia, Rubus fruticosus agg., Sambucus nigra; Anthriscus sylvestris, Chelidonium majus, Galium aparine, Urtica dioica; Brachythecium rutabulum

Formální definice: Robinia pseudoacacia pokr. > 25.% AND (Anthriscus cerefolium pokr. > 25 % OR Anthriscus sylvestris pokr. > 25 % OR Chelidonium majus pokr. > 25 % OR Urtica dioica pokr. > 5 % OR skup. Alliaria petiolata OR skup. Urtica dioica) NOT Acer pseudoplatanus pokr. > 25.% NOT Alnus glutinosa pokr. > 25 % NOT Arrhenatherum elatius pokr. > 25 % NOT Betula pendula pokr. > 5 % NOT Calamagrostis epigejos pokr. > 5 % NOT Fraxinus excelsior pokr. > 25 % NOT Melica transsilvanica pokr. > 5 % NOT Pinus nigra pokr. > 25 % NOT Pinus sylvestris pokr. > 25 % NOT Poa nemoralis pokr. > 25 % NOT Poa pratensis agg..pokr. > 25 % NOT Populus tremula pokr. > 5 % NOT Quercus petraea agg. pokr. > 25 %

Zdroj: Vítková M. (2013): KBE01 Chelidonio majoris-Robinietum pseudoacaciae Jurko 1963. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 138-141.