Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace KCA01
Dryopterido dilatatae-Pinetum mugo Unar in Unar et al. 1985
Subalpínské klečové porosty

Dryopterido dilatatae-Pinetum mugo

Foto na botanickafotogalerie.cz

Dominantou porostů je keřová borovice kleč (Pinus mugo) vytvářející rozvolněné i hustě zapojené porosty o výšce 0,5–2 m. Na některých lokalitách pokrývají klečové porosty souvisle rozsáhlé plochy, jinde tvoří mozaiku se smilkovými trávníky a na svazích i se subalpínskými brusnicovými vřesovišti a třtinovými trávníky. V klečových porostech v blízkosti horní hranice lesa se vyskytují jedinci smrku ztepilého (Picea abies) o nižším vzrůstu a z dalších dřevin se v keřovém patře místy nachází jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a vzácněji, hlavně v karech, i Betula carpatica a Salix silesiaca, které jsou vyšší než kleč a často ji přerůstají. V druhově chudém bylinném patře rostou acidofilní trávy (zejména Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa a Nardus stricta), keříčky (Vaccinium myrtillus a V. vitis-idaea, méně často i Calluna vulgaris) a acidofilní horské byliny (např. Dryopteris dilatata, Homogyne alpina, Solidago virgaurea subsp. minuta a Trientalis europaea). V porostech se obvykle vyskytuje kolem 10 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 50–200 m2. Mechové patro je zpravidla vyvinuto a dosahuje nejčastěji pokryvnosti 10–60 %. Tvoří je mechy Dicranum scoparium, Pleurozium schreberi, Polytrichum commune, druhy rodu Sphagnum a také lišejníky Cetraria islandica a různé druhy rodu Cladonia.

V Krkonoších se klečové porosty nacházejí jako klimaxová vegetace subalpínského stupně, v nadmořské výšce 1230–1500 m. Vyskytují se však i extrazonálně na menších ploškách ve stupni horských smrčin a smrko-jedlo-bukových lesů, a to zejména v karech na balvanitých sutích, méně frekventovaných lavinových drahách nebo v okrajových částech lavinových drah; tyto výskyty zasahují až do výšek kolem 1050 m n. m. Na Šumavě se jako klimaxová vegetace uplatňují na bavorské straně pod vrcholem Velkého Javoru (Großer Arber) v nadmořské výšce kolem 1400 m. Na české straně Šumavy existují jen extrazonální výskyty na balvanitých sutích v nadmořských výškách 1080–1360 m. Půdy klečových porostů na hřebenech Krkonoš jsou humusové podzoly na silikátových horninách hluboké do 60 cm. Mají výrazně vyvinuté horizonty povrchového humusu a pH 4,2–5,8 v povrchových vrstvách minerální půdy (Pašťalková et al. 2001). Klečové porosty se však vyskytují i na mělkých rankerových půdách.

Orig. (Unar et al. 1985): Dryopterido-Pinetum mughi Unar as. nova (Dryopteris dilatata)

Syn.: Vaccinio myrtilli-Pinetum mugo Hadač 1956 (§ 31, mladší homonymum; non Vaccinio myrtilli-Pinetum mugo Morton 1927), Vaccinio myrtilli-Pinetum mugo Jeník 1961 (§ 31, mladší homonymum)

Diagnostické druhy: Pinus mugo; Calamagrostis villosa, Gentiana asclepiadea, Homogyne alpina, Trientalis europaea, Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea; Cetraria islandica, Dicranum fuscescens

Konstantní druhy: Picea abies, Pinus mugo; Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Homogyne alpina, Trientalis europaea, Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea; Cetraria islandica

Dominantní druhy: Pinus mugo; Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus; Dicranum scoparium

Formální definice: Pinus mugo pokr. > 25 % AND (Vaccinium myrtillus pokr. > 50 % OR skup. Festuca supina OR skup. Trientalis europaea) NOT skup. Eriophorum vaginatum NOT skup. Veratrum lobelianum NOT Sphagnum capillifolium s. l. pokr. > 5 % NOT Sphagnum magellanicum pokr. > 5 % NOT Sphagnum recurvum s. l. pokr. > 5 % NOT Sphagnum russowii pokr. > 5 %

Zdroj: Chytrý M. (2013): KCA01 Dryopterido dilatatae-Pinetum mugo Unar in Unar et al. 1985. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 159-163.