Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace LAA01
Thelypterido palustris-Alnetum glutinosae Klika 1940
Rašelinné mokřadní olšiny

Thelypterido palustris-Alnetum glutinosae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Asociace zahrnuje rozvolněné lesní porosty s dřevinami, které jsou často pokrouceného vzrůstu. Dominantou stromového patra je olše lepkavá (Alnus glutinosa). Často jsou přimíšeny dřeviny časté na rašeliništích, a to bříza pýřitá (Betula pubescens) a smrk ztepilý (Picea abies), a také světlomilné druhy borovice lesní (Pinus sylvestris) a bříza bělokorá (Betula pendula). Keřové patro je díky řídkému zápoji stromového patra dobře rozvinuto. Vedle dorůstajících stromů se v něm uplatňuje krušina olšová (Frangula alnus), kterou na mineralizovaných substrátech doprovází jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Bylinné patro je obvykle druhově bohaté; časté jsou vlhkomilné acidofilní ostřice (Carex canescens, C. echinata, C. nigra a C. rostrata) a další druhy kyselých a oligotrofních půd (např. Agrostis canina, Trientalis europaea, Vaccinium myrtillus a Viola palustris). Jako dominanta bylinného patra se často uplatňují bezkolence (Molinia caerulea a M. arundinacea). V porostech se obvykle vyskytuje 20–30 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti kolem 200 m2. Mechové patro je silně rozvinuto, vedle zástupců rodu Sphagnum (např. S. fimbriatum, S. palustre a S. recurvum s. l.) se uplatňují Climacium dendroides, Mnium hornum a Plagiomnium affine s. l.

Společenstvo se vyskytuje v mezofytiku v oblastech s přechodovými rašeliništi, nejčastěji v blízkosti rybníků v nadmořských výškách 250–540 m. Půdy jsou chudé živinami a mají kyselou reakci. Döring-Mederake (1991) uvádí z obdobných typů olšin v severozápadním Německu pH 3,7–5,9. Půdy jsou nejčastěji organozemě saprické nebo mezické. Hladina podzemní vody kolísá blízko půdního povrchu; tato voda většinou neproudí a podobně jako na stanovištích asociace Carici elongatae-Alnetum glutinosae v průběhu vegetačního období kolísá s maximem na jaře a na podzim. Oproti asociaci Carici elongatae-Alnetum glutinosae je povrch půdy vyrovnanější, s méně zřetelnými kopečky a prohlubněmi.

Nomen mutatum propositum et nomen inversum propositum

Orig. (Klika 1940): Alnus glutinosa-Dryopteris thelypteris-Assoziation (Dryopteris thelypteris= Thelypteris palustris)

Syn.: Sphagno squarrosi-Alnetum Solinska-Górnicka ex Prieditis 1997, Calamagrostio canescentis-Alnetum glutinosae sensu Mikyška 1956 non Scamoni 1935 (pseudonym), Sphagno-Alnetum glutinosae sensu Franz et Willner in Willner et Grabherr 2007 non Lemée 1937 (pseudonym)

Diagnostické druhy: Alnus glutinosa, Betula pubescens, Frangula alnus, Salix pentandra; Agrostis canina, Calamagrostis canescens, Calla palustris, Carex canescens, C. elongata, C. paniculata, Dryopteris carthusiana, Equisetum fluviatile, Lysimachia thyrsiflora, L. vulgaris, Peucedanum palustre, Thelypteris palustris, Viola palustris; Plagiothecium denticulatum, Riccardia latifrons, R. multifida, Sphagnum fimbriatum, S. palustre

Konstantní druhy: Alnus glutinosa, Betula pendula, Frangula alnus, Picea abies; Agrostis canina, Carex canescens, C. nigra, C. rostrata, Cirsium palustre, Deschampsia cespitosa, Dryopteris carthusiana, Equisetum fluviatile, Galium palustre agg., Lycopus europaeus, Lysimachia vulgaris, Molinia caerulea agg., Peucedanum palustre, Vaccinium myrtillus, Viola palustris; Sphagnum palustre

Dominantní druhy: Alnus glutinosa, Frangula alnus; Calla palustris, Carex brizoides, C. paniculata, Equisetum sylvaticum, Lysimachia vulgaris, Molinia caerulea agg.; Sphagnum palustre

Formální definice: Alnus glutinosa pokr. > 25 % AND (Betula pendula pokr. > 5 % OR Betula pubescens pokr. > 5 % OR Frangula alnus pokr. > 5 % OR Pinus sylvestris pokr. > 5 %) AND (skup. Carex panicea OR skup. Carex rostrata OR skup. Viola palustris) NOT skup. Caltha palustris NOT skup. Carex remota

Zdroj: Douda J. (2013): LAA01 Thelypterido palustris-Alnetum glutinosae Klika 1940. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 169-171.