Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace LBA01
Alnetum incanae Lüdi 1921
Devětsilové olšiny s olší šedou

Alnetum incanae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Společenstvo zahrnuje porosty s dominantní olší šedou (Alnus incana). Ostatní dřeviny jsou zastoupeny jen omezeně, přičemž se nejčastěji uplatňuje smrk ztepilý (Picea abies) a javor klen (Acer pseudoplatanus). Pro keřové patro je charakteristický výskyt střemchy obecné pravé (Prunus padus subsp. padus) a hojné zastoupení kořenových výmladků Alnus incana. Bylinné patro je druhově bohaté. Uplatňují se v něm druhy tolerantní k narušení při záplavách (např. Arabidopsis halleri, Petasites albus, Stellaria nemorum a Thalictrum aquilegiifolium) a horské druhy (např. Aconitum plicatum, Cicerbita alpina, Doronicum austriacum a Ranunculus platanifolius). Přítomnost těchto rostlin a nitrofytů (např. Stachys sylvatica a Urtica dioica) odlišuje toto společenstvo od asociace Piceo abietis-Alnetum glutinosae s dominantní Alnus incana ve stromovém patře. Porosty jsou druhově bohaté; obvykle obsahují 35–45 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti kolem 100–400 m2. Mechové patro má zpravidla malou pokryvnost: časté jsou v něm např. Atrichum undulatum, Brachythecium spp. a Plagiomnium undulatum.

Společenstvo se vyvíjí na eutrofních stanovištích podél horských a podhorských toků v nadmořských výškách 370–930 m. Osídluje holé písčito-štěrkovité až kamenité půdotvorné substráty, fluvizemě se slabě vyvinutým organominerálním horizontem i prameniště s gleji. Neuhäuslová-Novotná (1975) zaznamenala v půdách absenci karbonátů a kyselou až slabě kyselou půdní reakci organominerálního horizontu (pH 5,3–6,0), nasycený sorpční komplex (> 70 %) a poměr C : N menší než 21. Charakteristické jsou každoroční opakované záplavy při jarním tání sněhu nebo přívalových deštích.

Orig. (Lüdi 1921): Alnetum incanae

Syn:. Aceri-Alnetum incanae Beger 1922, Equiseto-Alnetum incanae Moor 1958

Diagnostické druhy: Alnus incana, Prunus padus subsp. padus, Rubus idaeus, Salix caprea; Aconitum plicatum, Arabidopsis halleri, Athyrium filix-femina, Chaerophyllum hirsutum, Chrysosplenium alternifolium, Crepis paludosa, Doronicum austriacum, Geum rivale, Impatiens noli-tangere, Knautia maxima, Petasites albus, Phyteuma spicatum, Rumex arifolius, Senecio nemorensis agg., Silene dioica, Stellaria nemorum, Thalictrum aquilegiifolium, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia; Plagiomnium undulatum

Konstantní druhy: Acer pseudoplatanus, Alnus incana, Picea abies, Rubus idaeus, Sorbus aucuparia; Aegopodium podagraria, Ajuga reptans, Anemone nemorosa, Athyrium filix-femina, Caltha palustris, Chaerophyllum hirsutum, Chrysosplenium alternifolium, Crepis paludosa, Deschampsia cespitosa, Filipendula ulmaria, Impatiens noli-tangere, Myosotis palustris agg. (převážně M. nemorosa), Oxalis acetosella, Petasites albus, Ranunculus repens, Senecio nemorensis agg., Silene dioica, Stachys sylvatica, Stellaria nemorum, Thalictrum aquilegiifolium, Urtica dioica; Atrichum undulatum, Brachythecium rutabulum, Plagiomnium affine s. l., P. undulatum

Dominantní druhy: Alnus incana; Carex brizoides, Chaerophyllum hirsutum, Impatiens noli-tangere, Matteuccia struthiopteris, Petasites albus, Stellaria nemorum; Plagiomnium affine s. l.

Formální definice: Alnus incana pokr. > 15 % AND (skup. Geranium sylvaticum OR skup. Petasites albus) NOT Alnus glutinosa pokr. > 15 % NOT Cardamine amara (excl. subsp. opicii) pokr. > 5 % NOT Carex remota pokr. > 5 %

Zdroj: Douda J. (2013): LBA01 Alnetum incanae Lüdi 1921. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 200-202.