Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace LBA02
Piceo abietis-Alnetum glutinosae Mráz 1959
Smrkové olšiny

Piceo abietis-Alnetum glutinosae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Ve stromovém patře porostů smrkových olšin dominují olše lepkavá (Alnus glutinosa) nebo olše šedá (A. incana). Jako přimíšené dřeviny se uplatňují smrk ztepilý (Picea abies) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Nejčastějšími druhy keřového patra jsou krušina olšová (Frangula alnus) a zmlazující se Picea abies. Pro bylinné patro je charakteristická kombinace acidofytů (např. Avenella flexuosa a Vaccinium myrtillus), druhů chladnějších oblastí (např. Calamagrostis villosa a Equisetum sylvaticum) a pramenišť (např. Chaerophyllum hirsutum, Crepis paludosa a Viola palustris). Častá je také přítomnost nitrofytů, jako je Rubus idaeus a Senecio ovatus, které indikují mineralizaci nadložního humusu. V porostech se obvykle vyskytuje 20–35 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti kolem 200–400 m2. Mechové patro má zpravidla velkou pokryvnost. Běžněji se v něm vyskytují např. Mnium hornum, Pellia neesiana a Scapania undulata.

Společenstvo se vyskytuje na kyselých oligotrofních až mezotrofních prameništích převážně submontánního až montánního stupně, nejčastěji v nadmořských výškách 500–900 m. Je rozšířeno na podmáčených stanovištích podél pomalu tekoucích vodních toků a na svazích mírného sklonu. Půdy jsou charakteristické výrazným zrašelinělým svrchním horizontem. Půdním typem je glej, fluvizem nebo výjimečně pseudoglej. Půdy a půdotvorný substrát jsou nejčastěji jílovité až jílovito-hlinité. Půdní reakce organominerálního horizontu je zpravidla kyselá (K. Mráz 1959). Někdy je půda mírně eutrofizovaná, což je způsobeno živinami, které se uvolňují při mineralizaci po provzdušnění svrchní vrstvy humusu transpirující olší.

Nomen mutatum propositum

Orig. (K. Mráz 1959): Piceo-Alnetum (Picea excelsa=Picea abies, Alnus glutinosa)

Syn.: Piceo-Alnetum Rubner 1954 (§ 2b, nomen nudum), Piceo-Alnetum Rubner in Oberdorfer 1957 (§ 2b, nomen nudum)

Diagnostické druhy: Alnus glutinosa, A. incana, Picea abies; Dryopteris carthusiana, D. dilatata, Equisetum sylvaticum, Lysimachia nemorum, Phegopteris connectilis, Vaccinium myrtillus, Viola palustris; Mnium hornum, Pellia neesiana, Rhizomnium magnifolium

Konstantní druhy: Alnus glutinosa, Picea abies, Rubus idaeus; Athyrium filix-femina, Calamagrostis villosa, Chaerophyllum hirsutum, Crepis paludosa, Deschampsia cespitosa, Dryopteris carthusiana, D. dilatata, Equisetum sylvaticum, Juncus effusus, Myosotis palustris agg. (převážně M. nemorosa), Oxalis acetosella, Ranunculus repens, Senecio nemorensis agg., Urtica dioica, Vaccinium myrtillus, Viola palustris; Plagiomnium affine s. l., Polytrichum formosum

Dominantní druhy: Alnus glutinosa, A. incana, Picea abies; Calamagrostis villosa, Carex remota, Deschampsia cespitosa, Equisetum sylvaticum, Oxalis acetosella

Formální definice: (Alnus glutinosa pokr. > 25 % OR Alnus incana pokr. > 25 %) AND (skup. Vaccinium myrtillus OR skup. Viola palustris) NOT skup. Carex acuta NOT skup. Carex elongata NOT skup. Carex rostrata NOT skup. Lysimachia vulgaris NOT skup. Urtica dioica NOT Pinus sylvestris pokr. > 5 %

Zdroj: Douda J. (2013): LBA02 Piceo abietis-Alnetum glutinosae Mráz 1959. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 202-205.