Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace LBA04
Stellario nemorum-Alnetum glutinosae Lohmeyer 1957
Potoční ptačincové olšiny

Stellario nemorum-Alnetum glutinosae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Společenstvo zahrnuje druhově bohaté porosty olše lepkavé (Alnus glutinosa) nebo jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior). Keřové patro se vyvíjí jen omezeně kvůli zastínění korunami stromů a bylinné patro je velmi rozmanité. Zastoupeny jsou hygrofyty (např. Lycopus europaeus a Veronica beccabunga) i mezofyty (např. Asarum europaeum, Euphorbia dulcis a Galeobdolon luteum agg.). Hojné zastoupení mezofilních hájových druhů odlišuje tuto asociaci od asociací Carici remotae-Fraxinetum excelsioris a Pruno padi-Fraxinetum excelsioris. V důsledku silného narušování porostů při záplavách se v menší míře uplatňují konkurenčně silné druhy, např. ostřice třeslicovitá (Carex brizoides) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), jejichž výskyt je naopak typický pro asociaci Pruno padi-Fraxinetum excelsioris. V porostech se obvykle vyskytuje 30–40 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti kolem 200–400 m2. Mechové patro je rozvinuto zejména na místech s písčitým sedimentem na povrchu půdy. Hojně se vyskytuje např. Plagiomnium undulatum.

Stellario nemorum-Alnetum glutinosae se nachází v úzkých údolích podél menších toků od kolinního do montánního stupně, nejčastěji v nadmořských výškách od 250 do 500 m. Mikroreliéf je vlivem vodní eroze a akumulace nivních i svahových sedimentů velmi rozmanitý. V pestré mozaice se zde střídají různě vlhká místa a odlišné typy substrátu. Na sušších místech hladina podzemní vody kolísá v hloubce asi 1 m pod povrchem půdy. Půdy jsou fluvizemě nebo gleje fluvické. Silná erozně-sedimentační činnost toků je příčinou často slabé mocnosti povrchového humusového horizontu. Půdotvorný substrát je písčitý až kamenitý. Půdy jsou eutrofní, s nasyceným sorpčním komplexem (40–100 %). Organominerální povrchový horizont má kyselou až neutrální a při větším obsahu karbonátů i alkalickou reakci (pH 4,5–7,5). Poměr C : N je menší než 20 (Neuhäuslová-Novotná 1972, 1974, Neuhäusl & Neuhäuslová-Novotná 1979, Neuhäuslová & Kolbek 1993, Chytrý & Vicherek 1995, Neuhäuslová in Kolbek et al. 2003a: 113–119).

Orig. (Lohmeyer 1957): Stellario-Alnetum glutinosae [Kästner 1938] (Stellaria nemorum)

Syn.: Alnetum incanae sensu Kästner 1938 non Lüdi 1921 (pseudonym), Alno-Fraxinetum stellarietosum Mikyška 1944 (§ 3e), Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae Tüxen 1957, Chaerophyllo hirsuti-Alnetum glutinosae Müller et Görs 1958

Diagnostické druhy: Alnus glutinosa, Fraxinus excelsior; Aegopodium podagraria, Asarum europaeum, Festuca gigantea, Galeobdolon luteum agg., Geum urbanum, Ranunculus lanuginosus, Stachys sylvatica, Stellaria nemorum; Plagiomnium undulatum

Konstantní druhy: Acer pseudoplatanus, Alnus glutinosa, Fraxinus excelsior, Sambucus nigra; Aegopodium podagraria, Ajuga reptans, Anemone nemorosa, Asarum europaeum, Athyrium filix-femina, Carex sylvatica, Festuca gigantea, Galeobdolon luteum agg., Geranium robertianum, Geum urbanum, Impatiens noli-tangere, Mercurialis perennis, Oxalis acetosella, Pulmonaria officinalis agg., Senecio nemorensis agg., Stachys sylvatica, Stellaria nemorum, Urtica dioica; Plagiomnium undulatum

Dominantní druhy: Alnus glutinosa, Fraxinus excelsior; Aegopodium podagraria, Anemone nemorosa, Ficaria verna, Impatiens noli-tangere, Mercurialis perennis, Stellaria nemorum, Urtica dioica

Formální definice: (Alnus glutinosa pokr. > 25 % OR (Fraxinus excelsior pokr. > 25 % AND skup. Cardamine amara)) AND (skup. Asarum europaeum OR skup. Mercurialis perennis) NOT skup. Lysimachia vulgaris NOT skup. Prunus padus NOT Cardamine amara (excl. subsp. opicii) pokr. > 5 % NOT Carex remota pokr. > 5 % NOT Picea abies pokr. > 25 %

Zdroj: Douda J. (2013): LBA04 Stellario nemorum-Alnetum glutinosae Lohmeyer 1957. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 207-210.