Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace LBA05
Pruno padi-Fraxinetum excelsioris Oberdorfer 1953
Střemchové jaseniny

Pruno padi-Fraxinetum excelsioris

Foto na botanickafotogalerie.cz

Společenstvo představuje přechodný typ vegetace mezi tvrdými luhy a potočními olšinami. Dominantami stromového patra jsou olše lepkavá (Alnus glutinosa) nebo jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Z dalších dřevin se uplatňuje dub letní (Quercus robur), ale pouze s malou pokryvností. Keřové patro je silně rozvinuto; hojně jsou zastoupeny Euonymus europaeus, Prunus padus subsp. padus a Ribes rubrum. Pro bylinné patro jsou charakteristické nitrofyty Humulus lupulus, Rubus caesius a Urtica dioica. Hojně se vyskytují druhy pcháčových luk, např. Cirsium oleraceum, Filipendula ulmaria a Lysimachia vulgaris. Druhy potočních olšin se uplatňují omezeně (s výjimkou Impatiens noli-tangere). Charakteristický je také nízký podíl hájových rostlin. Ve větší míře se uplatňují pouze Brachypodium sylvaticum a Pulmonaria officinalis agg. Oproti tvrdým luhům se v tomto společenstvu tak výrazně neprojevuje jarní bylinný aspekt, hojněji jsou zastoupeny hygrofyty a naopak menší měrou mezofyty. V porostech se obvykle vyskytuje 30–45 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti kolem 200–400 m2. Mechové patro má zpravidla malou pokryvnost.

Společenstvo je vázáno na široké říční nivy planárního až suprakolinního stupně, přibližně do 500 m n. m. Vyskytuje se na jílovitých až jílovitohlinitých bahnitých nivních sedimentech, které představují splachy s velkým podílem organické hmoty. Půdy jsou nejčastěji fluvizemě nebo gleje fluvické s mocným A horizontem. Hladina podzemní vody se pohybuje do 1 m pod půdním povrchem. Půdy jsou eutrofní s nasyceným sorpčním komplexem (> 70 %) a kyselou až alkalickou reakcí organominerálního horizontu (pH 5,3–7,8). Poměr C : N je menší než 22 a půdy jsou převážně nevápnité (Mikyška 1968, Neuhäusl & Neuhäuslová-Novotná 1979, Neuhäuslová-Novotná 1979, Chytrý & Vicherek 1995). Vegetace se vyskytuje fragmentárně převážně v bezlesé zemědělské krajině.

Orig. (Oberdorfer 1953): Pruneto-Fraxinetum (Prunus padus, Fraxinus excelsior)

Syn.: Pruno padi-Quercetum roboris Neuhäuslová et Kučera 2004 alnetosum glutinosae Neuhäuslová et Kučera 2004

Diagnostické druhy: Alnus glutinosa, Euonymus europaeus, Fraxinus excelsior, Prunus padus subsp. padus, Ribes rubrum, Rubus caesius, Sambucus nigra; Festuca gigantea, Ficaria verna, Geum urbanum, Humulus lupulus, Stachys sylvatica

Konstantní druhy: Alnus glutinosa, Euonymus europaeus, Fraxinus excelsior, Prunus padus subsp. padus, Quercus robur, Ribes rubrum, Rubus caesius, Sambucus nigra; Aegopodium podagraria, Ajuga reptans, Anemone nemorosa, Brachypodium sylvaticum, Festuca gigantea, Ficaria verna, Galium aparine, Geum urbanum, Glechoma hederacea agg. (převážně G. hederacea s. str.), Impatiens noli-tangere, Lysimachia nummularia, Pulmonaria officinalis agg., Stachys sylvatica, Urtica dioica

Dominantní druhy: Alnus glutinosa, Fraxinus excelsior, Prunus padus subsp. padus; Aegopodium podagraria, Ficaria verna, Impatiens noli-tangere, Mercurialis perennis, Phalaris arundinacea, Urtica dioica

Formální definice: (Alnus glutinosa pokr. > 25 % OR Fraxinus excelsior pokr. > 25 %) AND skup. Prunus padus NOT skup. Cardamine amara NOT skup. Carex elongata NOT skup. Galium odoratum NOT skup. Humulus lupulus

Zdroj: Douda J. (2013): LBA05 Pruno padi-Fraxinetum excelsioris Oberdorfer 1953. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 210-213.