Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace LBA06
Ficario vernae-Ulmetum campestris Knapp ex Medwecka-Kornaś 1952
Středoevropské tvrdé luhy nížinných řek

Ficario vernae-Ulmetum campestris

Foto na botanickafotogalerie.cz

Asociace Ficario-Ulmetum zahrnuje porosty s velkou diverzitou dřevin. Ve stromovém patře nejčastěji převládají dub letní (Quercus robur) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). V jejich podúrovni se vyskytují zejména jilmy (Ulmus laevis a U. minor) a javor babyka (Acer campestre). Keřové patro tvoří polykormony střemchy obecné pravé (Prunus padus subsp. padus) a solitérní jedinci bezu černého (Sambucus nigra), silně se uplatňují i druhy Acer campestre a Fraxinus excelsior, které mají silné zastoupení v celé vertikální struktuře porostu. Bylinné patro se vyznačuje výrazným jarním aspektem, ve kterém se uplatňují Anemone nemorosa, A. ranunculoides, Corydalis cava, Ficaria verna a Gagea lutea. Tyto druhy později nahrazují nitrofyty s optimem v letních měsících (např. Aegopodium podagraria, Geum urbanum a Urtica dioica) a trávy Brachypodium sylvaticum a Dactylis polygama. V porostech se obvykle vyskytuje 25–35 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti kolem 200–400 m2. Mechové patro zpravidla chybí.

Porosty jilmových doubrav se vyskytují podél větších vodních toků v termofytiku a mezofytiku, nejčastěji v nadmořských výškách 150–450 m. Před regulací řek a výstavbou protipovodňových hrází byly zaplavovány ve dvouletých až sedmiletých periodách, hlavně při jarních záplavách v březnu a dubnu (Mezera 1956, Bednář 1964, Neuhäuslová-Novotná 1965). Po regulaci je většina těchto luhů zaplavována pouze zřídka (Neuhäuslová in Moravec et al. 2000: 15–70), přičemž inundace trvá několik dní (Bednář 1964). Půdy jsou nejčastěji fluvizemě, které jsou méně ovlivněné podzemní vodou než u potočních olšin (fluvizem modální a fluvizem kambická). Hladina podzemní vody se pohybuje po většinu roku v hloubce větší než 1 m (Neuhäuslová-Novotná 1965, Neuhäuslová in Moravec et al. 2000: 15–70). V závislosti na typu sedimentace se uplatňuje hrubozrnný písčitý nebo jemnozrnný jílovitý půdotvorný substrát. Jde o vysoce produktivní eutrofní stanoviště s kyselou až slabě neutrální půdou (pH 4,5–7,2) bez karbonátů, nasyceným sorpčním komplexem (75–100 %) a poměrem C : N v organominerálním horizontu menším než 15 (Neuhäuslová-Novotná 1965).

Orig. (Medwecka-Kornaś 1952): Ficario-Ulmetum campestris Knapp 1942 (Ranunculus ficaria= Ficaria verna, Ulmus campestris= U. minor)

Syn.: Querco-Ulmetum Issler 1926 (§ 3e), Ficario-Ulmetum campestris Knapp 1942 (§ 1), Fraxino-Ulmetum Tüxen ex Oberdorfer 1953, Querceto-Ulmetum Mezera et Samek 1954, Querco-Populetum Neuhäuslová-Novotná 1965, Pruno padi-Quercetum roboris Neuhäuslová et Kučera 2004 typicum Neuhäuslová et Kučera 2004

Diagnostické druhy: Prunus padus subsp. padus, Quercus robur; Adoxa moschatellina, Allium ursinum, Anemone ranunculoides, Corydalis cava, Ficaria verna, Gagea lutea

Konstantní druhy: Acer pseudoplatanus, Fraxinus excelsior, Prunus padus subsp. padus, Quercus robur, Sambucus nigra, Tilia cordata; Aegopodium podagraria, Anemone nemorosa, Corydalis cava, Ficaria verna, Gagea lutea, Galium aparine, Geum urbanum, Glechoma hederacea agg., Impatiens noli-tangere, Poa nemoralis, Urtica dioica

Dominantní druhy: Fraxinus excelsior, Prunus padus subsp. padus, Quercus robur, Tilia cordata; Aegopodium podagraria, Allium ursinum, Anemone nemorosa, Carex brizoides, Corydalis cava, Ficaria verna, Impatiens parviflora

Formální definice: Quercus robur pokr. > 5 % AND (Prunus padus subsp. padus pokr. > 5 % OR skup. Corydalis cava) NOT skup. Cardamine amara NOT skup. Lathyrus vernus NOT Alnus glutinosa pokr. > 15 % NOT Alnus incana pokr. > 5 % NOT Carpinus betulus pokr. > 50 % NOT Fraxinus angustifolia pokr. > 5 % NOT Salix euxina pokr. > 25 %

Zdroj: Douda J. (2013): LBA06 Ficario vernae-Ulmetum campestris Knapp ex Medwecka-Kornaś 1952. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 213-216.