Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace LBE02
Calamagrostio villosae-Fagetum sylvaticae Mikyška 1972
Horské acidofilní bučiny

Calamagrostio villosae-Fagetum sylvaticae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Asociace zahrnuje lesy s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica) a pravidelnou příměsí smrku ztepilého (Picea abies). Přímíšena bývá rovněž jedle bělokorá (Abies alba), někdy javor klen (Acer pseudoplatanus) nebo jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Stromové patro bývá zapojené, ale vzhledem ke klimatickým podmínkám a dlouhodobému vlivu kyselých depozic je poměrně často i rozvolněné. Keřové patro je většinou slabě vyvinuto a tvoří je zmlazení hlavních dřevin. Bylinné patro je druhově chudé; charakteristická je dominance třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa), kterou hlavně ve východní části České republiky někdy střídá třtina rákosovitá (C. arundinacea). Častá je přítomnost chladnomilných acidofytů sedmikvítku evropského (Trientalis europaea), podbělice alpské (Homogyne alpina) a dalších druhů horských společenstev, např. Blechnum spicant, Cicerbita alpina, Gentiana asclepiadea, Luzula sylvatica a Lycopodium annotinum. Dále se vyskytují běžné lesní acidotolerantní druhy (např. Avenella flexuosa, Dryopteris carthusiana agg., Luzula luzuloides, Maianthemum bifolium, Phegopteris connectilis, Polygonatum verticillatum a Vaccinium myrtillus), případně druhy mírně náročnější na kvalitu humusu (např. Festuca altissima, Gymnocarpium dryopteris a Prenanthes purpurea). V porostech se obvykle vyskytuje 10–20 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti kolem 400 m2. Mechové patro bývá vyvinuto slabě.

Asociace se vyskytuje v montánním stupni, kde místy tvoří převažující vegetaci listnatých lesů. Osídluje svahy a hřebeny v nadmořských výškách 750–1150 m. Klima je zde chladné a vlhké, sníh se však obvykle nehromadí. Substrátem jsou kyselé silikátové horniny (zejména žuly, ruly, svory a fylity), na nichž vznikají dobře vyvinuté kambizemě, často mírně podzolované, a kryptopodzoly. Tyto půdy jsou kyselé (pH 3–5), většinou slabě zásobené živinami, vzhledem ke klimatickým podmínkám obvykle nevysychavé.

Orig. (Mikyška 1972): Calamagrostio villosae-Fagetum (Fagus sylvatica)

Diagnostické druhy: Fagus sylvatica, Picea abies; Blechnum spicant, Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata, Gymnocarpium dryopteris, Homogyne alpina, Maianthemum bifolium, Oxalis acetosella, Phegopteris connectilis, Polygonatum verticillatum, Prenanthes purpurea; Dicranella heteromalla, Polytrichum formosum, Racomitrium sudeticum

Konstantní druhy: Fagus sylvatica, Picea abies, Rubus idaeus; Athyrium filix-femina, Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata, Gymnocarpium dryopteris, Homogyne alpina, Maianthemum bifolium, Oxalis acetosella, Phegopteris connectilis, Polygonatum verticillatum, Prenanthes purpurea, Senecio nemorensis agg., Vaccinium myrtillus; Dicranella heteromalla, Dicranum scoparium, Polytrichum formosum

Dominantní druhy: Fagus sylvatica; Calamagrostis arundinacea, C. villosa, Vaccinium myrtillus

Formální definice: Fagus sylvatica pokr. > 50 % AND (Calamagrostis arundinacea pokr. > 25 % OR Calamagrostis villosa pokr. > 25 %) AND skup. Trientalis europaea NOT skup. Galium odoratum NOT skup. Mercurialis perennis

Zdroj: Hédl R. (2013): LBE02 Calamagrostio villosae-Fagetum sylvaticae Mikyška 1972. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 271-274.