Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace LBE03
Luzulo-Abietetum albae Oberdorfer 1957
Bikové oligomezotrofní jedliny

Luzulo-Abietetum albae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Asociace zahrnuje smíšené jehličnaté lesy tvořené dominantní jedlí bělokorou (Abies alba) a přimíšenými smrkem ztepilým (Picea abies) a borovicí lesní (Pinus sylvestris). Příměs listnáčů je slabá, častější je Acer pseudoplatanus, Betula pendula, Carpinus betulus, Fagus sylvatica a Quercus robur. Keřové patro tvoří zejména Corylus avellana, Picea abies a Sorbus aucuparia. V bylinném patře dominují acidofilní traviny metlička křivolaká (Avenella flexuosa), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea) a bika bělavá (Luzula luzuloides). Místy převládá brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) nebo šťavel kyselý (Oxalis acetosella). Na suťových půdách nabývají větší pokryvnosti kapradiny, zejména kapraď rozložená (Dryopteris dilatata). Dále se vyskytují oligomezotrofní a mezotrofní obecné lesní druhy (např. Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, Moehringia trinervia, Mycelis muralis, Prenanthes purpurea, Rubus idaeus a Senecio nemorensis agg.), jejichž výskyt je společně s travnatým charakterem bylinného patra hlavním diferenciálním znakem oproti asociaci Vaccinio myrtilli-Abietetum albae. Pokryvnost bylinného patra se pohybuje nejčastěji mezi 30 a 50 %. V porostech se obvykle vyskytuje 15–30 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti kolem 400 m2. Mechové patro je vždy vyvinuto a je poměrně bohaté. Jeho pokryvnost se pohybuje od 1 do 90 % a jako dominanty v něm rostou zejména Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme s. l., Plagiomnium affine s. l. a Polytrichum formosum.

Typickými stanovišti této asociace jsou mírné svahy a terénní sníženiny v pahorkatinách a vrchovinách a prudší svahy říčních a potočních údolí (Husová 1968b, 1983, Boublík 2002, Grulich 2006b). Vyskytuje se v suprakolinním až montánním stupni. Klima je mírně teplé až chladné. Nejčastějším půdním typem je kambizem, na svazích často rankerová, ve vyšších polohách kryptopodzol. V terénních sníženinách a kolem pramenišť jsou vyvinuty hydromorfní půdy. Geologické podloží tvoří rozmanité silikátové horniny. Humusovou formou je nejčastěji moder morový a typický, případně typický mor (Boublík & Zelený 2007).

Orig. (Oberdorfer 1957): Luzulo-Abietetum ass. nov. (Luzula luzuloides, L. pilosa, L. silvatica, Abies alba)

Syn.: Vaccinio myrtilli-Abietetum Kuoch 1954 (§ 31, mladší homonymum, non: Vaccinio myrtilli-Abietetum albae Zeidler 1953) typische Variante, Luzulo pilosae-Abietetum Mráz 1957, Deschampsio flexuosae-Abietetum Husová 1968 deschampsietosum flexuosae Husová 1983

Diagnostické druhy: Abies alba, Picea abies, Viscum album (subsp. abietis); Athyrium filix-femina, Dryopteris carthusiana, D. dilatata, Hieracium murorum, Luzula pilosa, Oxalis acetosella, Vaccinium myrtillus; Eurhynchium angustirete, Polytrichum formosum, Thuidium tamariscinum

Konstantní druhy: Abies alba, Picea abies, Rubus fruticosus agg., R. idaeus, Sorbus aucuparia; Athyrium filix-femina, Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Dryopteris carthusiana, D. dilatata, D. filix-mas, Hieracium murorum, Luzula luzuloides, L. pilosa, Maianthemum bifolium, Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Senecio nemorensis agg., Vaccinium myrtillus; Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme s. l., Plagiomnium affine s. l., Pleurozium schreberi, Polytrichum formosum

Dominantní druhy: Abies alba, Rubus fruticosus agg.; Calamagrostis arundinacea, Oxalis acetosella; Polytrichum formosum

Formální definice: Abies alba pokr. > 50 % AND (skup. Hieracium sabaudum OR skup. Vaccinium myrtillus) AND skup. Oxalis acetosella NOT skup. Asarum europaeum NOT skup. Carex digitata NOT skup. Galium odoratum NOT skup. Lathyrus vernus NOT skup. Mercurialis perennis NOT Fagus sylvatica pokr. > 25 %

Zdroj: Boublík K. (2013): LBE03 Luzulo-Abietetum albae Oberdorfer 1957. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 274-277.