Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace LCB01
Quercetum pubescenti-roboris (Zólyomi 1957) Michalko et Džatko 1965
Panonské sprašové doubravy

Quercetum pubescenti-roboris

Foto na botanickafotogalerie.cz

Tento vegetační typ zahrnuje zakrslé až vysokokmenné prosvětlené lesní porosty s dominancí dubu zimního (Quercus petraea agg.) nebo šipáku (Q. pubescens agg.), méně často dubu letního (Q. robur). Obvykle jsou přimíšeny mezofilní druhy (zejména Acer campestre a Fraxinus excelsior) nebo světlomilné subxerofilní druhy (nejčastěji Sorbus torminalis, vzácně S. domestica). Keřové patro bývá druhově bohaté a vyskytují se v něm teplomilné i mezofilní druhy (např. Cornus mas, C. sanguinea, Crataegus monogyna s. l., Euonymus verrucosus, Ligustrum vulgare, Rosa canina agg. a Viburnum lantana). Jeho pokryvnost kolísá v závislosti na obhospodařování a zápoji stromového patra a může přesáhnout i 50 %. Bylinné patro je většinou druhově bohaté a zejména v rozvolněných porostech dosahuje značné pokryvnosti. Na sušších stanovištích převládá nejčastěji válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), na mezičtějších konvalinka vonná (Convallaria majalis) a lipnice hajní (Poa nemoralis). Početně se vyskytují teplomilné bazifilní druhy suchých lesních lemů (např. Buglossoides purpurocaerulea, Carex michelii, Dictamnus albus, Inula salicina, Vincetoxicum hirundinaria a Viola hirta) a druhy teplých hájů (Fragaria moschata, Lathyrus niger, Melittis melissophyllum a Viola mirabilis). Ve vlhčích typech mohou být v menší míře zastoupeny mezofilní lesní druhy (např. Brachypodium sylvaticum, Mercurialis perennis, Polygonatum multiflorum a Pulmonaria officinalis agg.). Charakteristickou druhovou skupinou jsou teplomilné subkontinentální druhy světlých doubrav, lesních lemů a panonských suchých trávníků na hlubokých půdách (zejména Iris graminea, I. variegata, Peucedanum alsaticum a Phlomis tuberosa). Často se vyskytují lesní nitrofyty. Druhové bohatství se výrazně mění se zápojem stromového patra; na ploše o velikosti 100–200 m2 se nejčastěji vyskytuje 25–50 druhů cévnatých rostlin. Mechové patro bývá málo vyvinuté a obvykle dosahuje pokryvnosti jen do 5 %. K nejčastějším druhům patří Hypnum cupressiforme s. l. a Oxyrrhynchium hians.

Panonské sprašové doubravy se u nás vyskytují především v teplých a suchých pahorkatinách a plochých vrchovinách jihozápadních výběžků Západních Karpat. Ty jsou většinou tvořeny vápnitým flyšem (Milovický les, Ždánický les a jeho předhůří), méně často neogenními sedimenty Vídeňské pánve (les Kapánsko u Starého Poddvorova), někdy překrytými různě mocnými vrstvami spraše nebo svahovin. Odlišné jsou lokality na jihovýchodním okraji Českého masivu, kde se tyto doubravy vzácně nacházejí na plošinách Znojemské pahorkatiny rozčleněných údolími menších vodních toků, jako je Jevišovka a Únanovka. Substrátem jsou zde granity dyjského masivu, většinou překryté neogenními sedimenty nebo spraší. Jediná lokalita v Dyjsko-svrateckém úvalu u Vranovic představuje okraj plošiny nad mělkým údolím Svratky, tvořené neogenními sedimenty překrytými terasovými štěrkopísky, vátými písky a spraší. Půdy panonských sprašových doubrav jsou většinou hluboké a do různé míry ilimerizované; nejčastěji jde o šedozemě a hnědozemě. Půdní pH se obvykle pohybuje v rozmezí 6,5–7,5. Toto společenstvo se často nachází v komplexech teplomilných dubohabřin asociace Primulo veris-Carpinetum betuli, kde tvoří maloplošné porosty na sušších místech a lesních okrajích. Na některých lokalitách vytváří přechody do nelesní vegetace panonských suchých trávníků. Rozsáhlejší porosty se dnes v České republice nevyskytují.

Orig. (Michalko & Džatko 1965): Quercetum pubescentis-roboris

Syn.: Aceri tatarici-Quercetum pubescenti-roboris Zólyomi 1957 (§ 34c), Corno-Quercetum Máthé et Kovács 1962 p. p. (§ 36, nomen ambiguum rejiciendum propositum), Aceri tatarici-Quercetum sensu auct. non Zólyomi 1957 (pseudonym)

Diagnostické druhy: Acer campestre, Cornus mas, C. sanguinea, Crataegus monogyna s. l., Euonymus verrucosus, Ligustrum vulgare, Quercus petraea agg., Q. pubescens agg., Rosa spinosissima, Sorbus domestica, S. torminalis, Ulmus minor, Viburnum lantana; Allium scorodoprasum, Anemone ranunculoides, Brachypodium sylvaticum, Bromus benekenii, Buglossoides purpurocaerulea, Carex michelii, C. montana, C. muricata agg., Clematis vitalba, Convallaria majalis, Corydalis pumila, Dictamnus albus, Fragaria moschata, Hypericum hirsutum, Inula salicina, Iris graminea, I. variegata, Lathyrus niger, Melica uniflora, Melittis melissophyllum, Origanum vulgare, Peucedanum alsaticum, Pulmonaria mollis, Silene vulgaris, Valeriana stolonifera, Verbascum chaixii subsp. austriacum, Vinca minor, Vincetoxicum hirundinaria, Viola hirta, V. mirabilis

Konstantní druhy: Acer campestre, Cornus mas, C. sanguinea, Crataegus monogyna s. l., Euonymus verrucosus, Fraxinus excelsior, Ligustrum vulgare, Quercus petraea agg., Q. pubescens agg., Sorbus torminalis, Viburnum lantana; Brachypodium pinnatum, B. sylvaticum, Buglossoides purpurocaerulea, Carex michelii, C. muricata agg., Convallaria majalis, Dactylis glomerata, Dictamnus albus, Fragaria moschata, Geum urbanum, Inula salicina, Iris variegata, Melica uniflora, Melittis melissophyllum, Origanum vulgare, Poa nemoralis, Silene vulgaris, Vincetoxicum hirundinaria, Viola hirta

Dominantní druhy: Fraxinus excelsior, Quercus petraea agg., Q. pubescens agg., Q. robur; Convallaria majalis

Formální definice: (Quercus petraea agg. pokr. > 10 % OR Quercus pubescens agg. pokr. > 10 % OR Quercus robur pokr. > 10 %) AND skup. Buglossoides purpurocaerulea AND skup. Iris variegata NOT skup. Viscaria vulgaris

Zdroj: Roleček J. (2013): LCB01 Quercetum pubescenti-roboris (Zólyomi 1957) Michalko et Džatko 1965. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 316-319.