Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace LCC01
Sorbo torminalis-Quercetum Svoboda ex Blažková 1962
Acidofilní teplomilné doubravy na mělkých půdách

Sorbo torminalis-Quercetum

Foto na botanickafotogalerie.cz

Ve stromovém patře pravidelně dominuje dub zimní (Quercus petraea agg.), často vytvářející homogenní jednodruhové porosty. Vyskytují-li se přimíšené dřeviny, jsou to nejčastěji mezofilní druhy, zejména habr obecný (Carpinus betulus) a lípa srdčitá (Tilia cordata). Na světlejších nebo sušších stanovištích se mohou uplatnit i světlomilné dřeviny, nejčastěji borovice lesní (Pinus sylvestris), druhy ze skupiny jeřábu muku (Sorbus aria agg.) a jeřáb břek (S. torminalis). Keřové patro bývá vyvinuto jen málo. Běžně se v něm vyskytují zmlazující druhy stromového patra, z keřů pak zejména hlohy (Crataegus spp.) a růže (Rosa canina agg.). Dominantou bylinného patra mnoha porostů je lipnice hajní (Poa nemoralis), ale často převládá i Calamagrostis arundinacea, Festuca ovina, Luzula luzuloides nebo Vincetoxicum hirundinaria, v porostech na velmi suchých stanovištích i Carex humilis. Vedle charakteristických teplomilných acidotolerantních druhů (např. Allium senescens subsp. montanum, Anthericum ramosum, Hylotelephium maximum, Polygonatum odoratum, Tanacetum corymbosum a Trifolium alpestre) se zde uplatňují i mezofilnější acidotolerantní druhy (zejména Campanula persicifolia, Digitalis grandiflora, Galium valdepilosum, Genista tinctoria, Hieracium lachenalii, H. murorum, H. sabaudum, Silene nutans a Viscaria vulgaris). Na mělkých skeletovitých půdách mohou být zastoupeny druhy snášející vysychavý nestabilní substrát (např. Galeopsis ladanum, Jasione montana, Pilosella officinarum a Rumex acetosella), na příznivějších stanovištích jsou přimíšeny hájové druhy. Na ploše 100–200 m2 se obvykle vyskytuje 25–40 druhů cévnatých rostlin. Mechové patro bývá pravidelně vyvinuto a běžně dosahuje pokryvnosti 5–20 %. Nejčastějšími druhy jsou mechy Atrichum undulatum, Brachytheciastrum velutinum, Ceratodon purpureus, Hypnum cupressiforme s. l. a Polytrichum formosum, v oligotrofních porostech se hojněji uplatňují lišejníky, především rodu Cladonia.

Tyto doubravy osídlují nejčastěji výslunné polohy na kyselých nebo druhotně okyselených substrátech, kde se půdní pH obvykle pohybuje v rozmezí 4,0–5,5. Typickými stanovišti jsou svahy říčních údolí, jejich horní hrany a okolí skalních výchozů. Půdy jsou rankery nebo oligotrofní varianty kambizemí, vyvíjející se na nevápnitých horninách. Často jsou to minerálně chudé až středně bohaté hlubinné vyvřeliny a metamorfity (zejména granitoidy, granulity, ruly, fylity a amfibolity; např. na jihozápadní Moravě a v jižních Čechách). Dále se vyvíjejí na minerálně slabších vulkanických horninách, někdy zčásti metamorfovaných (např. České středohoří, střední Povltaví, Křivoklátsko a okolí Brna) a mnohdy i na nevápnitých sedimentech různého stáří (např. Křivoklátsko, okolí Prahy, Drahanská a Zábřežská vrchovina a Chřiby). Sorbo-Quercetum je často nejsuchomilnějším lesním společenstvem vegetační mozaiky členitých terénů v teplých a mírně teplých oblastech. Zasahuje i do středních poloh, kde tvoří na příznivých stanovištích ostrůvky v mezofilní vegetaci svazů Carpinion betuli nebo Fagion sylvaticae. Typickým prvkem na lokalitách acidofilních teplomilných doubrav jsou skalní výchozy se štěrbinovou vegetací nevápnitých substrátů s druhy Asplenium septentrionale nebo Polypodium vulgare.

Orig. (Blažková 1962): Torminaleto-Quercetum (Svoboda 1955) Samek 1955 (Sorbus torminalis, Quercus sessilis = Q. petraea, Q. pubescens)

Syn.: Torminarieto-Quercetum Svoboda 1955 (§ 2b, nomen nudum), Cynancho-Quercetum auct. bohem. non Passarge in Scamoni et Passarge 1959 (pseudonym), Asplenio cuneifolii-Quercetum petraeae Chytrý et Horák 1997 p. p.

Diagnostické druhy: Quercus petraea agg.; Anthericum ramosum, Campanula persicifolia, Digitalis grandiflora, Festuca ovina, Genista tinctoria, Hieracium lachenalii, H. murorum, H. sabaudum s. l., Hylotelephium telephium agg. (H. maximum), Poa nemoralis, Polygonatum odoratum, Silene nutans, Tanacetum corymbosum, Trifolium alpestre, Vincetoxicum hirundinaria, Viscaria vulgaris

Konstantní druhy: Carpinus betulus, Quercus petraea agg.; Anthericum ramosum, Campanula persicifolia, Euphorbia cyparissias, Festuca ovina, Genista tinctoria, Hieracium lachenalii, H. murorum, H. sabaudum s. l., Hylotelephium telephium agg. (H. maximum), Hypericum perforatum, Luzula luzuloides, Poa nemoralis, Polygonatum odoratum, Silene nutans, Tanacetum corymbosum, Veronica chamaedrys agg. (převážně V. vindobonensis), Vincetoxicum hirundinaria, Viscaria vulgaris; Hypnum cupressiforme s. l.

Dominantní druhy: Quercus petraea agg.; Brachypodium pinnatum, Carex humilis, Festuca ovina, Poa nemoralis

Formální definice: (Quercus petraea agg. pokr. > 10 % OR Quercus robur pokr. > 10 %) AND skup. Geranium sanguineum AND (skup. Hieracium sabaudum OR skup. Viscaria vulgaris) NOT skup. Buglossoides purpurocaerulea NOT skup. Jasione montana NOT skup. Serratula tinctoria NOT Abies alba pokr. > 5 % NOT Carpinus betulus pokr. > 25 % NOT Fagus sylvatica pokr. > 5 % NOT Pinus sylvestris pokr. > 50 % NOT Tilia cordata pokr. > 25 % NOT Tilia platyphyllos pokr. > 25 %

Zdroj: Roleček J. (2013): LCC01 Sorbo torminalis-Quercetum Svoboda ex Blažková 1962. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 325-329.