Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace LCC02
Genisto pilosae-Quercetum petraeae Zólyomi et al. ex Soó 1963
Acidofilní dubové řídkolesy s kručinkou chlupatou

Genisto pilosae-Quercetum petraeae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Ve stromovém patře těchto doubrav zcela převažuje dub zimní (Quercus petraea agg.), který vytváří nízké a silně rozvolněné porosty (obvykle do 10 m výšky a s pokryvností pod 50 %, často i mnohem méně). Přímíšeny mohou být světlomilné druhy dřevin, zejména borovice lesní (Pinus sylvestris), bříza bělokorá (Betula pendula) a jeřáb dunajský (Sorbus danubialis), místy i stínomilný habr obecný (Carpinus betulus). Keřové patro chybí nebo je málo vyvinuté. Mnohdy se v něm uplatňují mladí nebo zakrslí jedinci dřevin stromového patra, z keřů např. růže (Rosa canina agg.) a jalovec obecný (Juniperus communis). Bylinnému patru dominují acidofilní a acidotolerantní traviny a keříčky, nejčastěji kostřava ovčí (Festuca ovina), ostřice nízká (Carex humilis) a kručinka chlupatá (Genista pilosa). Charakteristický je výskyt skupiny světlomilných a suchomilných druhů kyselých skeletovitých půd (např. Hypericum perforatum, Jasione montana, Pilosella officinarum, Rumex acetosella a Scleranthus perennis) a acidotolerantních skalních druhů (např. Allium flavum, Festuca pallens, Sedum reflexum a Seseli osseum). Tyto druhy odrážejí spíš nelesní přírodní podmínky této vegetace. Nechybějí teplomilné druhy (např. Agrostis vinealis, Anthericum ramosum, Koeleria macrantha, Linaria genistifolia, Verbascum chaixii subsp. austriacum a Vincetoxicum hirundinaria) ani běžné acidofyty (např. Calluna vulgaris, Genista tinctoria, Hieracium lachenalii, H. sabaudum, Luzula luzuloides a Viscaria vulgaris). Od podobných doubrav asociace Sorbo torminalis-Quercetum odlišuje tuto vegetaci především hojnější výskyt druhů jižního migračního elementu (zejména Allium flavum, Genista pilosa a Linaria genistifolia). Druhové bohatství cévnatých rostlin je mezi teplomilnými doubravami nejmenší a na ploše 100–200 m2 se obvykle nalézá jen 20–35 druhů. Naproti tomu mají ve srovnání se všemi ostatními teplomilnými doubravami v porostech této asociace neobvykle velkou pokryvnost mechy (zejména Ceratodon purpureus, Dicranum scoparium, Polytrichum juniperinum a P. piliferum) a lišejníky rostoucí na povrchu půdy (např. Cladonia fimbriata a C. rangiformis) i na skalních výchozech (např. Xanthoparmelia conspersa, X. pulla s. l. a X. stenophylla s. l.). Mechové patro nezřídka dosahuje pokryvnosti přes 50 % a na ploše 100–200 m2 se obvykle vyskytuje 5–10 druhů terestrických mechů a lišejníků.

Společenstvo je význačným prvkem vegetační mozaiky hluboce zaříznutých říčních údolí nejteplejší a nejsušší jižní části východního okraje Českého masivu. Zde se vyskytuje především na strmých výslunných svazích, kde na konvexních, větrem vyfoukávaných tvarech reliéfu (hřbítky, údolní hrany a skalní výchozy) nejvíce vynikají vlastnosti horninového podloží. Tím bývají nejčastěji staré krystalické horniny Českého masivu (zejména granitoidy, ruly a granulity), u Moravského Krumlova také permské slepence. Na těchto substrátech se vyvíjejí mělké, vysychavé, živinami a bázemi chudé půdy (oligotrofní rankery) s pH většinou menším než 5,0, jež jsou nepříznivé pro růst zapojeného lesa. Vzniká zde proto mozaika acidofilních suchomilných lesních a nelesních společenstev, jejichž přechod představuje právě řídkoles asociace Genisto pilosae-Quercetum. Kontaktními společenstvy na příznivějších stanovištích s hlubšími půdami bývají acidofilní teplomilné doubravy, na mělkých půdách potom suché trávníky a vřesoviště s fragmenty teplomilných reliktních borů nebo s nelesní skalní vegetací.

Orig. (Soó 1963): Genisto pilosae-Quercetum petraeae Zólyomi-Jakucs-Fekete 58, Tallós 60, Jakucs 61, 62, Soó 61, 62, Horánszky ined.

Syn.: Genisto pilosae-Quercetum petraeae Zólyomi et al. in Zólyomi et Jakucs 1957 (§ 2b, nomen nudum), Asplenio cuneifolii-Quercetum petraeae Chytrý et Horák 1997 p. p.

Diagnostické druhy: Loranthus europaeus, Quercus petraea agg.; Agrostis vinealis, Allium flavum, Anthericum ramosum, Carex humilis, Festuca ovina, F. pallens, Genista pilosa, Hieracium lachenalii, H. sabaudum s. l., Hylotelephium telephium agg. (H. maximum), Jasione montana, Linaria genistifolia, Pilosella officinarum, Rumex acetosella, Scleranthus perennis, Sedum reflexum, Trifolium alpestre, Verbascum chaixii subsp. austriacum, Vincetoxicum hirundinaria, Viscaria vulgaris; Ceratodon purpureus, Cladonia coniocraea, C. fimbriata, C. foliacea, C. pyxidata, C. rangiferina s. l., C. rangiformis, Flavoparmelia caperata, Hypnum cupressiforme s. l., Lasallia pustulata, Polytrichum juniperinum, P. piliferum, Xanthoparmelia conspersa, X. pulla s. l., X. stenophylla s. l.

Konstantní druhy: Quercus petraea agg.; Anthericum ramosum, Carex humilis, Dianthus carthusianorum agg., Euphorbia cyparissias, Festuca ovina, F. pallens, Genista pilosa, Hieracium lachenalii, H. sabaudum s. l., Hylotelephium telephium agg. (H. maximum), Hypericum perforatum, Jasione montana, Linaria genistifolia, Luzula campestris agg., L. luzuloides, Pilosella officinarum, Poa nemoralis, Rumex acetosella, Sedum reflexum, Trifolium alpestre, Verbascum chaixii subsp. austriacum, Vincetoxicum hirundinaria, Viscaria vulgaris; Ceratodon purpureus, Cladonia coniocraea, C. fimbriata, C. rangiformis, Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme s. l., Polytrichum piliferum, Xanthoparmelia conspersa, X. pulla s. l., X. stenophylla s. l.

Dominantní druhy: Quercus petraea agg.; Carex humilis, Festuca ovina; Hypnum cupressiforme s. l.

Formální definice: Quercus petraea agg. pokr. > 10 % AND skup. Jasione montana AND skup. Linaria genistifolia

Zdroj: Roleček J. (2013): LCC02 Genisto pilosae-Quercetum petraeae Zólyomi et al. ex Soó 1963. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 329-332.