Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace LCC03
Melico pictae-Quercetum roboris (Mikyška 1944) Klika 1957
Teplomilné doubravy s druhy bezkolencových luk

Melico pictae-Quercetum roboris

Foto na botanickafotogalerie.cz

Tato asociace zahrnuje světlé a většinou vysokokmenné porosty s dominantním dubem zimním nebo letním (Quercus petraea agg., Q. robur) a někdy s příměsí hájových dřevin, nejčastěji javoru babyky (Acer campestre), habru obecného (Carpinus betulus) a lípy srdčité (Tilia cordata), nebo světlomilných dřevin, zejména břízy bělokoré (Betula pendula) a jeřábu břeku (Sorbus torminalis). Keřové patro bývá jen slabě vyvinuto. Jeho význačným druhem je krušina olšová (Frangula alnus) a dále se častěji vyskytují svída krvavá (Cornus sanguinea), líska obecná (Corylus avellana), hlohy (Crataegus spp.) a ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare). V bylinném patře převažují mírně suchomilné až mezofilní světlomilné druhy. K nejčastějším dominantám patří ostřice horská (Carex montana), lipnice hajní (Poa nemoralis), válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum) a konvalinka vonná (Convallaria majalis). Charakteristický je výskyt skupiny druhů bezkolencových luk (např. Betonica officinalis, Dianthus superbus, Galium boreale, Molinia arundinacea, Potentilla alba, P. erecta a Serratula tinctoria). Často se zde vyskytují i druhy světlých hájů (např. Festuca heterophylla, Fragaria moschata, Hierochloë australis, Lathyrus niger, Melittis melissophyllum, Primula veris a Veronica chamaedrys agg.). Podle místních podmínek se mění zastoupení hájových mezofytů (např. Anemone nemorosa, Galium sylvaticum, Hepatica nobilis a Pulmonaria officinalis agg.), acidofytů (např. Calamagrostis arundinacea, Festuca ovina, Genista tinctoria, Hieracium spp., Luzula luzuloides a Melampyrum pratense) a teplomilných druhů (např. Anthericum ramosum, Peucedanum cervaria, Polygonatum odoratum a Tanacetum corymbosum). Na rozdíl od ostatních typů našich teplomilných doubrav se zde častěji vyskytují druhy s rozšířením výrazně přesahujícím do boreální zóny (např. Luzula pilosa a Maianthemum bifolium, dobře se zmlazuje i Picea abies). Druhové bohatství cévnatých rostlin může být značné: na ploše 100–200 m2 se obvykle vyskytuje 30–50 druhů cévnatých rostlin. Mechové patro bývá slabě vyvinuto a obvykle dosahuje pokryvnosti jen do 5 %. K jeho nejčastějším druhům patří Atrichum undulatum, Hypnum cupressiforme s. l, Plagiomnium affine s. l., Pleurozium schreberi a Polytrichum formosum.

Melico-Quercetum se většinou nachází na hlubokých půdách plošin, svahových úpatí a mírných svahů o sklonu do 10°, vzácněji vstupuje i na strmější svahy. Často jde o stanoviště chudá živinami (především dusíkem a fosforem) a střídavě vlhká vlivem srážkové vody, tedy ve vlhkých obdobích zamokřená a v suchých obdobích při povrchu půdy vysychavá. Takový vlhkostní režim je zvlášť typický pro těžší půdy, kde se uplatňuje pseudoglejový půdní proces. Půdotvorným substrátem jsou nejčastěji sedimentární horniny poskytující jemnozrnnou zvětralinu (např. jílovce, břidlice, deluviální a sprašové hlíny a spraše), ale i vlhké bazické písky a štěrkopísky (především v Polabí). V Českém středohoří se vyskytuje na neovulkanitech, jejich zvětralinách a také na křídových sedimentech. V Českém krasu osídluje i fosilní půdy typu terrae calcis. Půdní pH má široký rozsah, většinou od 4,5 po více než 7,0. Tyto doubravy se často vyskytují jen maloplošně podél lesních okrajů, lesních cest nebo v jiných dlouhodobě prosvětlených částech stinných mezofilních lesů.

Nomen inversum propositum

Orig. (Klika 1957): As. Quercus robur-Melica picta, popsaná Mikyškou 1944

Syn.: Querco robori-sessilis-Melicetum pictae Mikyška 1944 (§ 34c), Molinio arundinaceae-Quercetum Samek 1962, Serratulo-Quercetum Mráz 1963, Potentillo albae-Quercetum sensu auct. bohem. et morav. non Libbert 1933 (pseudonym)

Diagnostické druhy: Quercus petraea agg.; Betonica officinalis, Campanula persicifolia, Carex montana, Convallaria majalis, Dianthus superbus, Festuca heterophylla, Fragaria moschata, Galium sylvaticum, Hieracium sabaudum s. l., Lathyrus niger, L. vernus, Melampyrum pratense, Melica nutans, Melittis melissophyllum, Peucedanum cervaria, Potentilla alba, Serratula tinctoria, Tanacetum corymbosum

Konstantní druhy: Carpinus betulus, Quercus petraea agg.; Anemone nemorosa, Betonica officinalis, Brachypodium pinnatum, Calamagrostis arundinacea, Campanula persicifolia, Carex montana, Convallaria majalis, Festuca heterophylla, F. ovina, Fragaria moschata, F. vesca, Galium sylvaticum, Hepatica nobilis, Hieracium murorum, H. sabaudum s. l., Lathyrus niger, L. vernus, Melampyrum pratense, Melica nutans, Melittis melissophyllum, Poa nemoralis, Potentilla alba, Serratula tinctoria, Stellaria holostea, Tanacetum corymbosum, Veronica chamaedrys agg.

Dominantní druhy: Quercus petraea agg., Q. robur; Anemone nemorosa, Brachypodium pinnatum, Carex montana, Poa nemoralis

Formální definice: (Quercus petraea agg. pokr. > 10 % OR Quercus robur pokr. > 10 %) AND skup. Lathyrus niger AND skup. Serratula tinctoria NOT skup. Buglossoides purpurocaerulea NOT skup. Iris variegata

Zdroj: Roleček J. (2013): LCC03 Melico pictae-Quercetum roboris (Mikyška 1944) Klika 1957. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 332-337.