Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace LDA01
Luzulo luzuloidis-Quercetum petraeae Hilitzer 1932
Mezofilní acidofilní doubravy

Luzulo luzuloidis-Quercetum petraeae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Obvykle jde o vysokokmenné porosty s pokryvností stromového patra 65–80 % a výškou stromů okolo 15 m. Dominantou stromového patra je nejčastěji dub zimní (Quercus petraea agg.), zřídka dub letní (Quercus robur). Častou příměs tvoří světlomilné dřeviny (zejména Betula pendula, Pinus sylvestris a Sorbus aucuparia), na příznivějších stanovištích mohou být přimíšeny i náročnější hájové dřeviny (především Carpinus betulus a Tilia cordata). V chladnějších a vlhčích oblastech přistupuje Fagus sylvatica. Keřové patro je obvykle málo vyvinuté, případně chybí úplně. K nejčastějším druhům patří zmlazující dřeviny stromového patra, na vlhčích stanovištích je více zastoupena krušina olšová (Frangula alnus). Z nízkých keřů se na sušších stanovištích vyskytuje čilimník černající (Cytisus nigricans). Vzhledem k dostatku světla v lesním interiéru bývá bylinné patro dobře vyvinuto, s pokryvností často přes 50 %. K nejčastějším dominantám patří acidofilní traviny bika hajní (Luzula luzuloides) a metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Z dalších druhů se uplatňují předevších mezofilní acidofyty (např. Calamagrostis arundinacea, Melampyrum pratense a Vaccinium myrtillus) včetně několika druhů jestřábníků (nejčastěji Hieracium lachenalii, H. murorum a H. sabaudum). Charakteristickou dominantu některých porostů tvoří lesní mezofyty s širokou ekologickou amplitudou lipnice hajní (Poa nemoralis) a konvalinka vonná (Convallaria majalis), zatímco na sušších stanovištích může převládnout trsnatá kostřava ovčí (Festuca ovina). Mezofilní acidofilní doubravy patří k druhově chudším lesním společenstvům: na ploše 100–200 m2 obvykle roste jen 15–20 druhů cévnatých rostlin. Mechové patro běžně dosahuje pokryvnosti přes 10 %. K nejčastějším druhům patří Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme s. l., Pleurozium schreberi, Pohlia nutans a Polytrichum formosum.

Luzulo-Quercetum se převážně vyskytuje na hlubokých, mírně suchých až mírně vlhkých, živinami a minerály chudých půdách plošin a mírných svahů. Může růst i na prudkých svazích se sklonem přesahujícím 20°, zejména v hlubokých údolích vodních toků na svazích orientovaných k severu, východu nebo západu, kde se neuplatňují teplomilné druhy. Většina výskytů této asociace na našem území leží mezi 250–400 m n. m., některé porosty se však nacházejí i v nadmořských výškách přesahujících 500 m. Ve vyšších polohách bývají mezofilní acidofilní doubravy nahrazeny bučinami asociace Luzulo luzuloidis-Fagetum sylvaticae, zastoupení dubu a buku ve stromovém patře však může být ovlivněno působením člověka. Nejčastějšími půdními typy mezofilních acidofilních doubrav jsou živinami chudé kambizemě nebo na příkřejších svazích rankerové kambizemě, vyvinuté na nevápnitých nebo druhotně odvápněných horninách rozmanitého stáří a původu. Časté jsou zejména na starohorních až prvohorních sedimentech (např. na Plzeňsku, Křivoklátsku, Hřebenech, v Českém krasu, okolí Prahy, na Drahanské vrchovině a v Nízkém Jeseníku), na pleistocenních terasových štěrkopíscích a terciérních nebo křídových sedimentech (v Polabí a jihočeských pánvích) a na starohorních hlubinných vyvřelinách a metamorfitech Českého masivu (např. v jižních Čechách a na jihozápadní Moravě). Pokud tvoří mozaiku se společenstvy náročnějšími na živiny (obvykle s dubohabřinami), bývají často vázány na lesní okraje a konvexní tvary reliéfu s mělčími půdami. Zde je půda ochuzována odnosem jemnozemě a listového opadu gravitačními pohyby a vyfoukáváním větrem. Mezofilní acidofilní doubravy se však vyskytují i na plošinách s hlubokými vyluhovanými půdami, často silně ovlivněných lesním hospodařením.

Nomen mutatum propositum et nomen inversum propositum

Orig. (Hilitzer 1932): asociace Quercus sessilis-Luzula nemorosa (albida) (Quercus sessilis = Q. petraea, Luzula nemorosa (albida) = L. luzuloides subsp. luzuloides)

Syn.: Deschampsio flexuosae-Quercetum sessiliflorae Firbas et Sigmond 1928 (§ 2b, nomen nudum), Querco sessiliflorae-roboris-Genistetum tinctoriae Klika 1932 nomen illeg., Querco sessiliflorae-Genistetum tinctoriae-germanicae Klika 1932 nomen illeg., Querco sessiliflorae-roboris-Genistetum tinctoriae-germanicae Klika 1932 nomen illeg., Querco sessiliflorae-Genistetum tinctoriae Klika 1936, Tilio-Betuletum Passarge 1957, Abieti-Quercetum Mráz 1959 p. p., Tilio-Quercetum Passarge 1962, Calluno-Quercetum Schlüter ex Passarge in Scamoni 1963 p. p.

Diagnostické druhy: Quercus petraea agg.; Avenella flexuosa, Festuca ovina, Hieracium lachenalii, H. murorum, H. sabaudum s. l., Luzula luzuloides, Melampyrum pratense; Polytrichum formosum

Konstantní druhy: Quercus petraea agg.; Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Festuca ovina, Hieracium lachenalii, H. murorum, H. sabaudum s. l., Luzula luzuloides, Melampyrum pratense, Poa nemoralis, Vaccinium myrtillus; Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme s. l., Polytrichum formosum

Dominantní druhy: Pinus sylvestris, Quercus petraea agg., Q. robur; Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Festuca ovina, Luzula luzuloides, Melampyrum pratense, Poa nemoralis, Vaccinium myrtillus; Hypnum cupressiforme s. l.

Formální definice: (Quercus petraea agg. pokr. > 15 % OR Quercus robur pokr. > 15 %) AND skup. Hieracium sabaudum AND skup. Vaccinium myrtillus NOT skup. Galium odoratum NOT skup. Lathyrus niger NOT skup. Lathyrus vernus NOT skup. Succisa pratensis NOT skup. Viscaria vulgaris NOT Abies alba pokr. > 25 % NOT Fagus sylvatica pokr. > 25 % NOT Picea abies pokr. > 25 % NOT Pinus sylvestris pokr. > 50 % NOT Tilia cordata pokr. > 25 % NOT Vaccinium myrtillus pokr. > 50 %

Zdroj: Roleček J. (2013): LDA01 Luzulo luzuloidis-Quercetum petraeae Hilitzer 1932. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 352-356.