Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace LDA03
Vaccinio vitis-idaeae-Quercetumroboris Oberdorfer 1957
Brusnicové acidofilní doubravy

Vaccinio vitis-idaeae-Quercetumroboris

Foto na botanickafotogalerie.cz

Fyziognomie brusnicových doubrav může být rozmanitá a sahá od rozvolněných zakrslých porostů v okolí skalních výchozů po vysokokmenné porosty na hlubokých půdách. Zápoj stromového patra se pohybuje v širokém rozmezí, většinou mezi 45 a 80 %. Nejběžnější dominantou je dub zimní (Quercus petraea agg.), na mezických stanovištích je častý i dub letní (Q. robur). Obvyklou příměs až kodominantu tvoří borovice lesní (Pinus sylvestris), přimíšeny bývají i mezofilní dřeviny Betula pendula, Populus tremula a Sorbus aucuparia, ve vyšších polohách Fagus sylvatica nebo Picea abies. Keřové patro je většinou málo vyvinuté nebo chybí úplně, v některých porostech však může dosahovat pokryvnosti okolo 20 %. Obvykle bývá tvořeno zakrslými nebo mladými jedinci druhů stromového patra. Častým keřem na mezických stanovištích je krušina olšová (Frangula alnus). Bylinné patro je ve většině porostů tvořeno víceméně souvislými, druhově chudými porosty brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), která je tolerantní k silně kyselým půdám. Další častou dominantou je acidofilní tráva metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a především na sušších stanovištích může převládnout vřes obecný (Calluna vulgaris). K často přimíšeným druhům patří brusnice brusinka (Vacciniumvitis-idaea) a běžné acidofyty (Calamagrostis arundinacea, Convallaria majalis, Festuca ovina, Luzula luzuloides, L. pilosa a Melampyrum pratense). Jde o jedno z druhově nejchudších lesních společenstev, kde na ploše 100–200 m2 obvykle roste jen 10–20 druhů cévnatých rostlin. Dobře vyvinuté mechové patro dosahuje pokryvnosti okolo 20 % a vyskytují se v něm zejména mechy Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme s. l., Pleurozium schreberi a Polytrichum formosum, na silně oligotrofních půdách též Leucobryum glaucum s. l. a lišejníky, především rodů Cladonia a Parmelia s. l.

Vaccinio-Quercetum se nejčastěji vyskytuje na hlubších půdách vyvinutých na minerálně chudých substrátech. Může růst i na mělkých půdách, především na svazích západní a severní orientace, kde mezofilní borůvka není tolik vystavena vysychání. Ve vyšších polohách osídluje i extrémní stanoviště na strmých svazích, v okolí skalních výchozů a otevřených sutí. Na suchých výslunných místech může borůvku nahradit vřes. Na méně kyselých nebo živinami bohatších stanovištích keříčky ustupují konkurenčně silnějším graminoidům (Hester et al. 1991), jež převažují v bylinném patře ekologicky blízké asociace Luzulo luzuloidis-Quercetum petraeae. Většina výskytů brusnicových doubrav leží v rozmezí 250–500 m n. m., některé lokality se však nacházejí i v nadmořské výšce okolo 600 m (např. vrcholové skály v Brdech, Čertova stěna v údolí horní Vltavy a Rychlebské hory). Nejčastějším půdním typem je živinami chudá kambizem na minerálně chudých, silně kyselých, často písčitých půdách. Substrátem jsou obvykle sedimentární a krystalické horniny s velkým podílem křemene, zejména pleistocenní terasové štěrkopísky (např. ve východním Polabí a dolním Poorličí), kyselé nebo druhotně okyselené křídové sedimenty (např. ve Džbánu, Polomených horách, okolí Bělé pod Bezdězem, Českém ráji, na Královédvorsku a v jihočeských pánvích), třetihorní písčitojílovité sedimenty (v jihočeských pánvích), kambrické a ordovické pískovce a slepence (v Brdech a na Hřebenech), karbonské nevápnité sedimenty (na Plzeňsku a v Nízkém Jeseníku), buližníky (na Křivoklátsku), žuly a granodiority (např. ve Šluknovské pahorkatině, na Černokostelecku, horní Vltavě a ve středním Podyjí) nebo ruly (např. v Rychlebských horách a na Táborsku).

Orig. (Oberdorfer 1957): Vaccinio vitis-idaeo-Quercetum ass. nov. (Quercus robur)

Syn.: Calluno-Quercetum Schlüter ex Passarge in Scamoni 1963 p. p.

Diagnostické druhy: Betula pendula, Pinus sylvestris, Quercus petraea agg.; Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus; Leucobryum glaucum s. l., Pycnothelia papillaria

Konstantní druhy: Betula pendula, Pinus sylvestris, Quercus petraea agg., Sorbus aucuparia; Avenella flexuosa, Calluna vulgaris, Luzula luzuloides, Vaccinium myrtillus; Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme s. l.

Dominantní druhy: Pinus sylvestris, Quercus petraea agg., Q. robur; Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus; Pleurozium schreberi

Formální definice: (Quercus petraea agg. pokr. > 15 % OR Quercus robur pokr. > 15 %) AND (Calluna vulgaris pokr. > 5 % OR Vaccinium myrtillus pokr. > 50 % OR Vaccinium vitis-idaea pokr. > 25 %) AND (skup. Vaccinium myrtillus OR skup. Vaccinium vitis.idaea) NOT skup. Hieracium sabaudum NOT skup. Jasione montana NOT skup. Succisa pratensis NOT skup. Viscaria vulgaris NOT Fagus sylvatica pokr. > 25 %

Zdroj: Roleček J. (2013): LDA03 Vaccinio vitis-idaeae-Quercetumroboris Oberdorfer 1957. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 359-362.