Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace LFA01
Festuco-Pinetum sylvestris Kobendza 1930
Bazifilní kontinentální bory

Festuco-Pinetum sylvestris

Foto na botanickafotogalerie.cz

Porosty této asociace mají většinou ráz nepravidelně zapojeného, mezernatého lesa s borovicí lesní (Pinus sylvestris). Některé porosty jsou tvořeny izolovanou skupinou různě vysokých stromů a borového mlází obklopených skalním bezlesím, jiné mají strukturu skalního řídkolesa s pokryvností stromového patra menší než 20 %. Vzácnější jsou pravidelně zakmeněné a zapojené porosty o pokryvnosti přesahující 50 %. K borovici bývají přimíšeny jednotlivé duby (Quercus petraea agg. a Q. robur) a vzácně i buk lesní (Fagus sylvatica), který však často jen přesahuje částí korun a koření mimo takto vymezené porosty. Účast smrku ztepilého (Picea abies) a břízy bělokoré (Betula pendula) je proměnlivá na různých lokalitách i v různých částech jediného porostu. Ve většině porostů je vyvinuto řídké keřové patro. Tvoří je zmlazená borovice, smrk nebo bříza a jednotlivě rostoucí suchomilné keře (např. Cotoneaster integerrimus, Juniperus communis, Rosa canina a R. sherardii), někdy také keře živinami chudších půd (např. Frangula alnus a Sorbus aucuparia). V podrostu se mozaikovitě střídají místa krytá jen jehličnatým opadem, plochy s keříčkovým a mechovým podrostem podobným kyselým borům, plochy s převahou bazifilních bylin a mechorostů a případně i holé skalní výchozy. Druhy s odlišnými nároky však často rostou společně, např. robustní acidofilní lesní mechy Dicranum scoparium a Pleurozium schreberi se mísí s bazifilními skalními mechy Encalypta streptocarpa a Tortula ruralis. V bylinném patře jsou běžné teplomilné druhy širšího rozšíření, které dobře snášejí pastvu, např. Brachypodium pinnatum, Carex humilis, Potentilla incana, Salvia pratensis a Vincetoxicum hirundinaria. Z druhové skupiny kontinentálních až boreokontinentálních lesů, která je pro tuto vegetaci charakteristická, se vyskytuje např. Arctostaphylos uva-ursi, Asperula tinctoria, Carex ericetorum, Festuca ovina, F. psammophila, Gypsophila fastigiata, Orthilia secunda, Peucedanum oreoselinum, Pulsatilla patens, Pyrola chlorantha, Scorzonera purpurea, Thymus serpyllum, Trientalis europaea, Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea a Viola rupestris. Zastoupena je i skupina perialpidských druhů, zahrnující např. Alyssum montanum, Calamagrostis varia, Epipactis atrorubens, Hieracium bifidum, Polygala amarella, Sesleria caerulea a Thymus praecox. Některé druhy těchto dvou skupin (např. sibiřský druh Carex macroura a perialpidské druhy Biscutella laevigata a Minuartia caespitosa) se pokládají za relikty z glaciálu a staršího holocénu. V porostech se obvykle vyskytuje 25–35 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti 100–400 m2. Mechové patro je vyvinuto v různé míře a nejčastějšími druhy jsou Hypnum cupressiforme s. l. a Pleurozium schreberi.

Tyto bory rostou na slínovcích a vápnitých pískovcích, vzácně i na krystalických vápencích a rulách, výjimečně na kontaktu pískovců a znělce. Většinou se vyskytují na konvexních tvarech terénu, kde je erozí obnažen vápnitý podklad. Například v pískovcovém pseudokrasovém reliéfu jsou situovány do horních částí svahů, na hrany plošin nad skalami a na temena skalních věží. Společný výskyt bazifilních a acidofilních druhů je způsoben ochuzením povrchových horizontů půdy a jejich okyselením organickými kyselinami uvolněnými z jehličnatého opadu. Navíc se v členitém reliéfu mozaikovitě střídají kontrastní typy půd, např. mělké pararendziny a litozemě s hlubšími arenickými podzoly (Sádlo et al. 2011).

Nomen inversum propositum

Orig. (Kobendza 1930): Zespół – Association – Pineto-Festucetum (Pinus silvestris, Festuca ovina var. vulgaris)

Syn.: Pyrolo-Pinetum (Schmid 1936) Meusel 1952, Dicrano-Pinetum Preising et Knapp ex Oberdorfer 1957 p. p., Diantho-Pinetum Krausch 1962, Peucedano oreoselini-Pinetum W. Matuszkiewicz 1962 p. p., Koelerio-Pinetum sylvestris (Krausch 1962) Passarge 1968, Stipo-Pinetum sylvestris Knapp ex Passarge et Hofmann 1968

Diagnostické druhy: Betula pendula, Frangula alnus, Pinus sylvestris; Antennaria dioica, Anthericum ramosum, Asperula tinctoria, Brachypodium pinnatum, Campanula rotundifolia agg., Carex ericetorum, Epipactis atrorubens, Euphorbia cyparissias, Ophrys insectifera, Polygonatum odoratum, Pteridium aquilinum, Thymus praecox, T. serpyllum, Vaccinium vitis-idaea, Vincetoxicum hirundinaria, Viola rupestris

Konstantní druhy: Betula pendula, Frangula alnus, Picea abies, Pinus sylvestris, Rubus fruticosus agg.; Anthericum ramosum, Asperula tinctoria, Brachypodium pinnatum, Calluna vulgaris, Campanula rotundifolia agg., Euphorbia cyparissias, Festuca ovina, Fragaria vesca, Hieracium murorum, Polygonatum odoratum, Thymus praecox, Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea, Vincetoxicum hirundinaria; Hypnum cupressiforme s. l., Pleurozium schreberi

Dominantní druhy: Pinus sylvestris; Brachypodium pinnatum

Formální definice: Pinus sylvestris pokr. > 15 % AND (skup. Brachypodium pinnatum OR skup. Geranium sanguineum) NOT skup. Armeria serpentini NOT skup. Aurinia saxatilis NOT skup. Buglossoides purpurocaerulea NOT skup. Carex caryophyllea NOT skup. Carex digitata NOT skup. Festuca pallens NOT skup. Koeleria pyramidata NOT skup. Lathyrus vernus NOT skup. Plantago media NOT skup. Viscaria vulgaris NOT Avenella flexuosa pokr. > 5 % NOT Calamagrostis epigejos pokr. > 5 % NOT Carpinus betulus pokr. > 25 % NOT Corylus avellana pokr. > 25 % NOT Festuca pallens pokr. > 5 % NOT Pinus nigra pokr. > 15 % NOT Quercus petraea agg. pokr. > 15 % NOT Quercus robur pokr. > 15 %

Zdroj: Sádlo J. & Chytrý M. (2013): LFA01 Festuco-Pinetum sylvestris Kobendza 1930. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 385-389.