Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace LFB04
Asplenio cuneifolii-Pinetum sylvestris Pišta ex Husová in Husová et al. 2002
Hadcové bory vlhčích oblastí

Asplenio cuneifolii-Pinetum sylvestris

Foto na botanickafotogalerie.cz

Porosty mají většinou ráz stejnověkých kulturních lesů, ve kterých převládá borovice lesní (Pinus sylvestris), občas s příměsí smrku ztepilého (Picea abies) nebo modřínu opadavého (Larix decidua), který zde však patrně není původní. Keřové patro většinou chybí, případně je tvořeno zmlazením borovice nebo smrku. Bylinné patro bývá zapojené a nezřídka druhově poměrně bohaté, s dominancí keříčků (Calluna vulgaris, Erica carnea, Vaccinium myrtillus a V. vitis-idaea) a trav (Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Festuca ovina a Molinia caerulea agg.). Diagnostická je přítomnost druhu Silene vulgaris, který je v Českém masivu nápadně vázán na hadcový podklad. Na svazích kolem hadcových skalek se občas vyskytuje i serpentinofyt Asplenium cuneifolium. Časté jsou pastevní druhy Achillea millefolium agg., Agrostis capillaris, Knautia arvensis, Lotus corniculatus a Pimpinella saxifraga, jakož i teplomilné druhy Anthericum ramosum, Brachypodium pinnatum nebo Centaurea scabiosa. V porostech se obvykle vyskytuje 15–25 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti kolem 200 m2. V mechovém patře rostou běžné druhy acidofilních borů, jako je Hypnum cupressiforme s. l. nebo Pleurozium schreberi.

Porosty jsou vázány na ostrůvkovité výskyty hadců v kolinním až montánním stupni. Borovice na nich převládá díky nepříznivým až toxickým účinkům hadcového podkladu, který ji zvýhodňuje v konkurenci s ostatními dřevinami. Nepříznivé vlastnosti hadce spočívají v nadbytku hořčíku a nedostatku vápníku, přítomnosti těžkých kovů (nikl, chrom a kobalt) a nedostatku některých živin (především draslíku, ale i dusíku a fosforu; Walker 1954). Na svazích často vystupuje hadec na povrch a převládajícím půdním typem je ranker, na plošinách přecházející v kambizem rankerovou, která může být v terénních sníženinách oglejená. Ve větších nadmořských výškách a na méně svažitém terénu se ve svrchní části půdy hromadí vrstva surového humusu, která se projevuje menším zastoupením typických druhů této asociace v porostu.

Orig. (Husová in Husová et al. 2002: 20–35): Asplenio cuneifolii-Pinetum sylvestris Pišta ex Husová

Syn.: Asplenio cuneifolii-Pinetum sylvestris Pišta 1982 prov. (§ 3b)

Diagnostické druhy: Larix decidua, Pinus sylvestris; Asplenium cuneifolium, Erica carnea, Festuca ovina, Silene vulgaris, Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea; Dicranum polysetum, Frullania tamarisci, Hylocomium splendens, Pleurozium schreberi

Konstantní druhy: Pinus sylvestris, Rubus idaeus, Sorbus aucuparia; Asplenium cuneifolium, Avenella flexuosa, Calluna vulgaris, Festuca ovina, Hieracium murorum, Silene vulgaris, Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea; Hypnum cupressiforme s. l., Pleurozium schreberi

Dominantní druhy: Pinus sylvestris; Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Erica carnea, Festuca ovina, Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea

Formální definice: Pinus sylvestris pokr. > 10 % AND (Vaccinium myrtillus pokr. > 5 % OR skup. Vaccinium myrtillus) AND (Asplenium cuneifolium pokr. > 5 % OR Centaurea scabiosa pokr. > 5 % OR Silene vulgaris pokr. > 5 % OR skup. Asplenium adulterinum) NOT skup. Armeria serpentini NOT skup. Carex digitata NOT skup. Epilobium angustifolium NOT Quercus petraea agg. pokr. > 15 % NOT Sesleria caerulea pokr. > 5 %

Zdroj: Zelený D. (2013): LFB04 Asplenio cuneifolii-Pinetum sylvestris Pišta ex Husová in Husová et al. 2002. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 401-404.