Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace LFC01
Calamagrostio villosae-Piceetum abietis Schlüter 1966
Horské třtinové smrčiny

Calamagrostio villosae-Piceetum abietis

Foto na botanickafotogalerie.cz

Porosty asociace tvoří převážně stejnověké kmenoviny smrku ztepilého (Picea abies). V podúrovni stromového patra je přimíšen jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a v menších nadmořských výškách místy také buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bělokorá (Abies alba). Keřové patro je slabě vyvinuto a vyskytuje se hlavně na porostních světlinách; převládají v něm zmlazující se druhy stromového patra. V bylinném patře se jako dominanty uplatňují zejména třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Z dalších druhů jsou hojně zastoupeny zejména Dryopteris carthusiana, D. dilatata, Galium saxatile, Homogyne alpina, Luzula pilosa, L. sylvatica, Maianthemum bifolium, Oxalis acetosella a Trientalis europaea. Roztroušeně se vyskytují Blechnum spicant, Gentiana asclepiadea, Lycopodium annotinum, Polygonatum verticillatum a Streptopus amplexifolius. V porostech se obvykle vyskytuje 5–15 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti kolem 400 m2. Dobře je vyvinuto mechové patro, ve kterém jsou nejhojnější mechy Dicranum scoparium, Plagiothecium laetum, P. undulatum, Pleurozium schreberi, Polytrichum commune, P. formosum a druhy rodu Sphagnum vázané na minerální půdy, zejména S. girgensohnii. Běžně se vyskytují játrovky Barbilophozia lycopodioides, Bazzania trilobata a Lepidozia reptans.

Horské třtinové smrčiny představují přirozenou vegetaci supramontánního stupně našich nejvyšších pohoří, kde vytvářejí souvislý výškový stupeň mezi stupněm horských bučin a horní hranicí lesa, který se v sudetských pohořích nachází nejčastěji od 1050 m n. m. výše, a vzácně v Krkonoších, na Králickém Sněžníku a v Hrubém Jeseníku vystupují až do 1350 m (Jirásek in Husová et al. 2002: 35–65). Na Šumavě se přirozené porosty této asociace vyskytují zhruba od 1200 m po nejvyšší vrcholky pohoří (Neuhäuslová 2001) a na hoře Großer Arber na německé straně pohoří tvoří horní hranici lesa v nadmořské výšce kolem 1400 m. Ve sníženinách, kde se hromadí chladný vzduch, nebo na vrcholech izolovaných hor se mohou přirozeně vyskytovat už od 950 m a na zamokřených dnech údolí v okolí rašelinišť i níže. Výjimečně se na Dokesku tato vegetace nachází i v nadmořských výškách pod 300 m. Velká část porostů níž než v supramontánním stupni je však sekundárního původu. Porosty této asociace se vyskytují na kyselých silikátových horninách, v Moravskoslezských Beskydech také na kyselých flyšových pískovcích. Půdy jsou živinami chudé a mají kyselou reakci. V supramontánním stupni jde o podzoly, v nižších polohách kryptopodzoly a podzolované kambizemě, místy oglejené. Tato vegetace však roste i na balvanitých sutích s mělkými rankerovými půdami.

Nomen conservandum propositum (proti Lophozio-Piceetum Volk in Br.-Bl. et al. 1939 a Sphagno-Piceetum (Tüxen 1937) Hartmann 1953)

Orig. (Schlüter 1966): Calamagrostio villosae-Piceetum (Picea abies)

Syn.: Lophozio-Piceetum Volk in Br.-Bl. et al. 1939 (potenciální správné jméno), Sphagno-Piceetum (Tüxen 1937) Hartmann 1953 (potenciální správné jméno, § 36, nomen ambiguum rejiciendum propositum), Anastrepto-Piceetum Stöcker 1967, Calamagrostio villosae-Piceetum Hartmann in Hartmann et Jahn 1967, Vaccinio myrtilli-Piceetum Šoltés 1976, Dryopterido dilatatae-Piceetum Sýkora ex Sofron 1981

Diagnostické druhy: Picea abies; Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata, Homogyne alpina, Luzula sylvatica, Trientalis europaea, Vaccinium myrtillus; Barbilophozia lycopodioides, Polytrichum formosum

Konstantní druhy: Picea abies; Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata, Homogyne alpina, Oxalis acetosella, Trientalis europaea, Vaccinium myrtillus; Dicranum scoparium, Polytrichum formosum

Dominantní druhy: Picea abies; Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus; Polytrichum formosum

Formální definice: Picea abies pokr. > 25 % AND skup. Trientalis europaea NOT skup. Frangula alnus NOT skup. Oxalis acetosella NOT skup. Petasites albus NOT Abies alba pokr. > 5 % NOT Adenostyles alliariae pokr. > 5 % NOT Alnus glutinosa pokr. > 5 % NOT Athyrium distentifolium pokr. > 25 % NOT Betula pubescens pokr. > 25 % NOT Caltha palustris pokr. > 5 % NOT Carex brizoides pokr. > 5 % NOT Carpinus betulus pokr. > 5 % NOT Fagus sylvatica pokr. > 5 % NOT Pinus sylvestris pokr. > 5 % NOT Quercus petraea agg. pokr. > 5 % NOT Quercus robur pokr. > 5 % NOT Sphagnum sp. pokr. > 5 %

Zdroj: Chytrý M. (2013): LFC01 Calamagrostio villosae-Piceetum abietis Schlüter 1966. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 406-411.