Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace LFD03
Vaccinio-Pinetum montanae Oberdorfer 1934
Blatkové brusnicové bory

Vaccinio-Pinetum montanae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Jde o zapojené lesy s dominantní stromovou blatkou (Pinus uncinata subsp. uliginosa) a přimíšenou borovicí lesní (P. sylvestris) nebo jejich křížencem (P. ×digenea), smrkem ztepilým (Picea abies) a břízami (Betula pendula nebo B. pubescens). Porosty dosahují výšky až 18 m. Keřové patro tvoří krušina olšová (Frangula alnus) a druhy stromového patra. V bylinném patře mají velkou pokryvnost keříčky Calluna vulgaris, Vaccinium myrtillus, V. uliginosum, V. vitis-idaea, místy i Rhododendron tomentosum. Vrchovištní druhy Andromeda polifolia, Eriophorum vaginatum a Vaccinium oxycoccos se vyskytují roztroušeně. V porostech se obvykle nachází 5–15 druhů cévnatých rostlin na plochách o velikosti kolem 400 m2. V mechovém patře se rostou rašeliníky (nejčastěji Sphagnum recurvum s. l.) a další vrchovištní mechorosty (např. Polytrichum strictum), k nimž přistupují lesní druhy, jako jsou Dicranum polysetum, Leucobryum glaucum s. l., Pleurozium schreberi a Sphagnum girgensohnii.

Společenstvo se nachází na podobných stanovištích jako asociace Ledo palustris-Pinetum uncinatae, tedy v mírných terénních sníženinách ve středních nadmořských výškách (v České republice přibližně od 420 do 880 m), ale na místech se sníženou hladinou podzemní vody. Menším nadmořským výškám jsou lépe přizpůsobeny rašelinné bory s borovicí lesní (Pinus sylvestris), stanovištím ve větších nadmořských výškách naopak vrchoviště s klečí (Pinus mugo; Bastl et al. 2008). Půda je sycena srážkovou vodou, spodní vrstvy rašeliny však mohou být dosycovány také oligotrofní prameništní vodou. Hladina podzemní vody často klesá hlouběji než 30 cm pod povrch. Reakce půdy je kyselá až silně kyselá. Substrát je tvořen částečně mineralizovanou rašeliníkovou a suchopýrovou rašelinou se slabou dřevitou příměsí. V půdní vodě blatkových borů Třeboňska bylo zjištěno velmi nízké pH (průměr 3,4) a vyšší koncentrace rozpuštěného fosforu (průměr 0,08 mg.l-1) oproti blatkovým borům nacházejícím se ve větších nadmořských výškách, což může souviset se zrychlenou mineralizací rašeliny vlivem vyšších teplot a většího kolísání hladiny podzemní vody, podpořeného odvodněním (Kučerová et al. 2008).

Nomen inversum propositum

Orig. (Oberdorfer 1934): Pineto-Vaccinietum (Pinus montana = P. uncinata subsp. uliginosa, Vaccinium myrtillus, V. oxycoccos, V. uliginosum, V. vitis-idaea)

Syn.: Vaccinio uliginosi-Pinetum montanae Bartsch et Bartsch 1940, Sphagno-Pinetum mugo Kuoch 1954, Pino rotundatae-Sphagnetum Neuhäusl 1969 p. p.

Diagnostické druhy: Betula pubescens, Pinus uncinata subsp. uliginosa; Andromeda polifolia, Calluna vulgaris, Empetrum nigrum agg., Eriophorum vaginatum, Rhododendron tomentosum, Vaccinium myrtillus,.V. oxycoccos agg. (převážně V. oxycoccos s. str.), V. uliginosum, V. vitis-idaea; Pleurozium schreberi, Polytrichum commune, P. strictum, Sphagnum capillifolium s. l., S. magellanicum, S. recurvum s. l.

Konstantní druhy: Picea abies, Pinus uncinata subsp. uliginosa; Calluna vulgaris, Eriophorum vaginatum, Melampyrum pratense, Vaccinium myrtillus, V. oxycoccos agg. (převážně V. oxycoccos s. str.), V. uliginosum, V. vitis-idaea; Pleurozium schreberi, Polytrichum commune, P. strictum, Sphagnum capillifolium s. l., S. magellanicum, S. recurvum s. l.

Dominantní druhy: Betula pubescens, Pinus uncinata subsp. uliginosa; Eriophorum vaginatum, Rhododendron tomentosum, Vaccinium myrtillus, V. uliginosum; Sphagnum capillifolium s. l., S. magellanicum, S. recurvum s. l.

Formální definice: Pinus uncinata subsp. uliginosa pokr. > 25 % AND skup. Eriophorum vaginatum AND skup. Vaccinium vitis.idaea

Zdroj: Navrátilová J. (2013): LFD03 Vaccinio-Pinetum montanae Oberdorfer 1934. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 4. Lesní a křovinná vegetace [Vegetation of the Czech Republic 4. Forest and shrub vegetation]. Academia, Praha, pp. 426-429.