Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace MAB01
Centunculo minimi-Anthoceretum punctati Koch ex Libbert 1932
Vegetace nízkých bylin a mechorostů na vlhkých polích

Centunculo minimi-Anthoceretum punctati

Foto na botanickafotogalerie.cz

Tato asociace zahrnuje nízké rozvolněné porosty jednoletých sítin a dvouděložných bylin. K nejběžnějším dominantám patří Juncus bufonius, Plantago uliginosa a Sagina procumbens. S velkou frekvencí se vyskytují druhy Centunculus minimus, Hypericum humifusum. Illecebrum verticillatum, Juncus capitatus a Radiola linoides, které někdy mohou dominovat. Z dalších druhů drobných vlhkomilných jednoletek se objevuje např. Gnaphalium uliginosum. Častými průvodními druhy společenstva jsou polní plevele (např. Anthemis arvensis, Spergula arvensis, Vicia angustifolia a V. tetrasperma, vzácně také Aphanes australis . Arnoseris minima) nebo druhy ruderálních trávníků (např. Poa annua a Ranunculus repens). V mechovém patře se místy objevuje hlevík Anthoceros agrestis. U nás se v současnosti tato vegetace vyskytuje v ochuzené podobě: diagnostické druhy v ní většinou scházejí nebo mají velmi malou pokryvnost. Byla doložena pouze dvěma fytocenologickými snímky, v nichž bylo zaznamenáno 4 a 26 druhů cévnatých rostlin na plochách 5 a 16 m².

Asociace Centunculo.Anthoceretum byla u nás vzácně zaznamenána pouze na vlhkých polích. V zahraničí se vyskytuje i na jiných narušovaných stanovištích, jako jsou nezpevněné cesty, příkopy, pískovny a také okraje rybníků (Pietsch 1963, Philippi 1968, Pietsch & Müller-Stoll 1974, Popiela 1997, 2005). Substrátem jsou kyselé písčité, hlinité nebo jílovité půdy s malým obsahem vápníku, dusíku a humusu (Pietsch 1963, Wnuk 1989, Täuber 2000, Popiela 2005). pH substrátu se pohybuje mezi 4,5 a 5,5(–6,0) (Kornaś 1960, Wnuk 1989, Täuber 2000). Substrát je po většinu roku vlhký nebo i mělce zaplavený a vysychá jen v létě (Kornaś 1960, Pietsch 1963). Tato vegetace má optimum výskytu v oblastech s mírně teplým a mírně vlhkým klimatem.

Orig. (Libbert 1932): Centunculo-Anthoceretum punctati. (Walo Koch 1926.) (Centunculus minimus)

Syn.: Centunculo-Anthoceretum punctati Koch 1926 (§ 2b, nomen nudum), Hyperico humifusi-Spergularietum rubrae Wójcik 1968 p. p.

Diagnostické druhy: Aphanes australis, Arnoseris minima, Centunculus minimus, Hypericum humifusum, Illecebrum verticillatum, Juncus bufonius, J. capitatus, Radiola linoides

Konstantní druhy: Achillea millefolium agg., Anthemis arvensis. Apera spica-venti. Aphanes australis. Arnoseris minima. Bidens tripartita. Carex hirta, Centunculus minimus, Cerastium holosteoides subsp. triviale. Gnaphalium uliginosum. Holcus mollis. Hydrocotyle vulgaris, Hypericum humifusum, Illecebrum verticillatum, Juncus bufonius, J. capitatus. Mentha arvensis. Persicaria hydropiper. P. lapathifolia. Radiola linoides. Rumex acetosella. Spergula arvensis. Trifolium repens. Vicia angustifolia. V. tetrasperma

Dominantní druhy: –

Formální definice: skup. Centunculus minimus NOT skup. Aphanes arvensis NOT skup. Cirsium arvense NOT skup. Isolepis setacea

Zdroj: Šumberová K. (2011): MAB01 Centunculo minimi-Anthoceretum punctati Koch ex Libbert 1932. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 330-333.