Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace MBA03
Bidentetum cernuae Slavnić 1951
Vegetace periodických mokřadů s dvouzubcem nicím

Bidentetum cernuae

Foto na botanickafotogalerie.cz

Porosty této asociace jsou jednovrstevné nebo vícevrstevné, dosahují výšky 30–150 cm a celkové pokryvnosti až 100 %. Vyšší vrstva bylinného patra je tvořena dominantním dvouzubcem nicím (Bidens cernua), který v době květu vytváří nápadný barevný aspekt, a často též rdesnem peprníkem (Persicaria hydropiper). S menší pokryvností do porostů vstupují některé další jednoleté nitrofilní byliny, např. Bidens tripartita, Persicaria lapathifolia a Rumex maritimus. Charakteristický je výskyt druhů potočních rákosin, např. Epilobium hirsutum. Glyceria fluitans a Leersia.oryzoides. Často bývají vytvořena i nižší bylinná patra, v nichž se uplatňují např. Alopecurus aequalis a Eleocharis acicularis, na vodní hladině nebo mokrém substrátu také Lemna minor a Spirodela polyrhiza. Asociace je druhově chudá, počet druhů cévnatých rostlin se nejčastěji pohybuje mezi 6 a 10 na plochách o velikosti 4–25 m². Mechové patro zpravidla chybí.

Společenstvo se vyskytuje na dnech letněných rybníků, sádek a vysychajících mrtvých ramen, na březích menších toků, ve stružkách, kanálech, příkopech a v okolí napajedel dobytka. Substrátem je písčitohlinité až hlinité bahno, někdy s příměsí hrubšího skeletu a často s velkým podílem organické hmoty (Slavnić 1951, Hejný 1997, Jarolímek et al. 1997). Substrát je mokrý až mělce zaplavený, v extrémním případě může hloubka vody přesáhnout 1,5 m. Ve srovnání s ostatními společenstvy svazu Bidention tripartitae je tato asociace nejvíce vázána na vodní prostředí (Hejný 1960, Jarolímek et al. 1997, Hejný in Hejný 2000a: 48–49). Výskyt společenstva v hlubší vodě je možný díky schopnosti dvojzubce Bidens cernua vyklíčit a zakořenit v nezpevněných organických sedimentech, a vytvářet tak plovoucí ostrůvky (Hejný 1997). Na reliéfu dna rybníka nebo sádky osídluje tato vegetace hlavně dlouhodobě zamokřená místa podél napájecích stok a v lovišti. V pobřežní zóně vodních nádrží je vázána na místa s průsakem vody z pramenů (Hejný 1997). Porosty jsou často maloplošné a na dnech rybníků tvoří mozaiku s vegetací drobných vlhkomilných jednoletek svazu Eleocharition ovatae nebo s vegetací vytrvalých bažinných bylin svazu Eleocharito palustris-Sagittarion sagittifoliae, v pobřežní zóně rybníků pak s různými typy rákosin. Obsah živin, hlavně dusíku, je velký. Půdní reakce je zpravidla slabě kyselá (Hejný in Hejný 2000a: 48–49), někdy neutrální až slabě bazická (Bagi 1988). Klima v oblastech s častým výskytem této asociace je převážně mírně teplé a mírně vlhké, společenstvo se však může vyskytovat i v chladnějších a vlhčích podhorských oblastech (Hejný 1960). Bidens cernua nesnáší delší vyschnutí substrátu (Hejný 1960), a proto se společenstvo v oblastech s horkými a suchými léty vyskytuje hlavně v hlubší vodě.

Orig. (Slavnić 1951): Ass. Bidentetum cernui ass. nova

Syn.: Bidentetum cernuae Slavnić 1947 (§ 2b, nomen nudum), Bidentetum cernuae Kobendza 1948 (§ 2b, nomen nudum)

Diagnostické druhy: Bidens cernua

Konstantní druhy: Bidens cernua

Dominantní druhy: Bidens cernua, Lemna minor, Persicaria hydropiper

Formální definice: Bidens cernua pokr. > 25 % NOT Alisma plantago-aquatica pokr. > 25 % NOT Bidens frondosa pokr. > 25 % NOT Bidens radiata pokr. > 25 % NOT Bidens tripartita pokr. > 25 % NOT Leersia oryzoides pokr. > 25 % NOT Persicaria lapathifolia pokr. > 25 % NOT Rumex maritimus pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): MBA03 Bidentetum cernuae Slavnić 1951. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 359-362.