Pracovní skupina pro výzkum vegetace

Ústav botaniky a zoologie | Přírodovědecká fakulta | Masarykova univerzita

Vegetace České republiky

Asociace MBA06
Polygonetum hydropiperis Passarge 1965
Vegetace obnažených den s rdesnem peprníkem

Polygonetum hydropiperis

Foto na botanickafotogalerie.cz

Ve společenstvu nejčastěji převažuje dvouzubec černoplodý (Bidens frondosa) nebo rdesno peprník (Persicaria hydropiper). V závislosti na dominantě a charakteru stanoviště dosahují porosty výšky 30–50(–100) cm a pokryvnosti 70–100 %. Na rybnících a sádkách jsou průvodními druhy některé drobné jednoletky (např. Juncus bufonius a Peplis portula), z jednoletých nitrofilních druhů hlavně Bidens tripartita . Persicaria lapathifolia. Na říčních náplavech je větší podíl ruderálních druhů, např. Tanacetum vulgare a Urtica dioica. Dále do společenstva vstupují druhy rákosin (např. Glyceria fluitans, Leersia oryzoides, Lycopus.europaeus a Scutellaria galericulata) a druhy ruderálních trávníků (např. Lysimachia nummularia a Ranunculus repens). Druhovým složením se tato vegetace podobá asociaci Polygono.brittingeri.Chenopodietum rubri. Ta se však kromě odlišných dominant vyznačuje přítomností mírně halofilních druhů (např. Chenopodium glaucum a C. rubrum) a větším zastoupením druhů vázaných na bahnité substráty (např. Ranunculus sceleratus . Rumex maritimus). Celkový počet druhů cévnatých rostlin se pohybuje nejčastěji mezi 7 a 20 na plochách o velikosti 4–25 m². Porosty z říčních náplavů jsou výrazně druhově bohatší a obsahují často 20–30 druhů, zatímco v porostech z rybníků a mrtvých ramen počet druhů obvykle nepřekračuje 15. Mechové patro většinou chybí, ale je-li vyvinuto, tvoří je běžnější druhy rodů Amblystegium, Bryum a Pohlia, na vlhčích místech i Physcomitrium.

Ze společenstev svazu Bidention tripartitae je tato asociace nejméně náročná na vlhkost substrátu. Osídluje okraje rybníků a přehradních nádrží, dna rybích sádek, břehy řek a potoků, periodické tůně v říčních nivách, příkopy a kanály, zamokřená pole, paseky a lesní cesty. Substrátem je písek nebo hlinitopísčité až jílovité bahno (Loster 1976, Franke 1987, Kiesslich et al. 2003). Častá je příměs malých úlomků nerozloženého dřeva. Po počátečním provlhčení substrát brzy vysychá. Jeho půdní reakce je slabě kyselá až slabě bazická. Obsah dusíku, vápníku a fosforu je výrazně menší než u společenstev svazu Bidention.tripartitae vázaných na bahnité substráty (Loster 1976, Tüxen 1979, Bagi 1988, Mierwald 1988). Klima v oblastech s výskytem této vegetace je převážně mírně teplé až teplé a mírně vlhké až vlhké. V teplejších a sušších oblastech, u nás např. na jižní Moravě, se společenstvo často vyskytuje v lesních celcích v říčních nivách, neboť dobře snáší zástin. K jeho rozvoji zde přispívá vzdušná vlhkost a zmírnění teplotních výkyvů oproti okolní krajině (Vicherek et al. 2000).

Orig. (Passarge 1965): Polygonetum hydropiperis

Syn.: Polygono hydropiperis-Bidentetum (Koch 1926) Lohmeyer in Tüxen 1950 p. p. (§ 2b, nomen nudum), Bidenti-Polygonetum mitis Tüxen 1979

Diagnostické druhy: Bidens frondosa. Myosoton aquaticum. Persicaria hydropiper

Konstantní druhy: Bidens frondosa. Lycopus europaeus, Persicaria hydropiper, Phalaris arundinacea

Dominantní druhy: Bidens frondosa, B. tripartita, Persicaria hydropiper

Formální definice: skup. Bidens frondosa AND (Bidens frondosa pokr. > 50 % OR Bidens tripartita pokr. > 50 % OR Persicaria.hydropiper pokr. > 50 % OR Persicaria mitis pokr. > 50 %) NOT skup. Chenopodium glaucum NOT skup. Ranunculus sceleratus NOT Urtica dioica pokr. > 25 %

Zdroj: Šumberová K. (2011): MBA06 Polygonetum hydropiperis Passarge 1965. In: Chytrý M. (ed.), Vegetace České republiky. 3. Vodní a mokřadní vegetace [Vegetation of the Czech Republic 3. Aquatic and wetland vegetation]. Academia, Praha, pp. 368-371.